„Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody."
(lidové přísloví)
Jsem třetím školním rokem ředitelkou jednotřídní Mateřské školy Ostrá v okrese Nymburk. Postup ve své 25leté pedagogické kariéře ráda přirovnávám k růstu svých dvou dcer. Jako učitelka MŠ, zástupkyně ředitelky volnočasového centra, „máma-táta" v rodinné skupině dětského domova jsem posbírala ze školství střípky mozaiky, které teď skládám při své každodenní práci do obrázku malé, milé, ale šikovné školičky v Polabí.
Naše škola byla v roce 2004, po deseti letech, znovu otevřena jako samostatný právní subjekt s kapacitou 20 dětí a já měla to štěstí být u toho. S jednou paní učitelkou a jednou paní provozní jsme se od prázdných zdí, polic a židliček dopracovaly ke škole s vlastním školním vzdělávacím programem, s řadou ne zcela běžných aktivit. Vedle základů angličtiny (dojíždí k nám „dávat lekce" profesorka anglické literatury, která učila ve škole v Madridu), hry na flétnu (vede učitelka hudební výchovy ZŠ), kurzu plavání (pro nás ušitého na míru proškolenými lektorkami mateřského centra) také zimní (pod vedením lyžařských instruktorů) a letní ozdravné pobyty. Školka má ve svém programu lidovou písničku, tanec a muzicírování. Úzce spolupracujeme s folklórním souborem Šáteček a pořádáme společná vystoupení pro rodiče i veřejnost. Budova školy je situovaná v klidné části obce, poblíž lesa, nedaleko bylinných zahrad, které navštívil i princ Charles a kde má své „stromy - dárky" Dagmar Havlová.
(...)
Proč jsem si zvolila téma integrace pro svou závěrečnou práci ve funkčním studiu pro vedoucí pracovníky ve školství?
(...)
Příběh rodiny malého chlapce, kterého rodiče zapsali do naší mateřské školy, přiblížím pomoci shrnutí faktů. Chlapec se narodil začátkem roku 2003. Do MŠ byl přijat k 1. září 2006 s doporučením pediatra, ovšem bez upozornění na zvláštnosti ve vývoji, na nestandardní komunikaci, bez podezření na případné postižení. Rodiče se dosud domnívali, že je chlapec „pouze" hyperaktivní a že ho „školka srovná".
Hned od počátku jsme zvolili individuální přístup s druhým pedagogem nebo matkou v roli neformálního osobního asistenta. I přes nepřetržitý dohled chlapec pokousal několik dětí, vždy bez zjevné příčiny, s úmyslem „přiblížit se", navázat kontakt. Na schůzce rodičů, se souhlasem rodiny chlapce, byla situace vysvětlena; v komunitním kruhu s dětmi proběhly rozhovory a diskuse na téma odlišné chování chlapce a prosba o pomoc, kterou potřebuje při pobytu ve školce.
Předložila jsem návrhy k řešení:
V polovině září jsem oslovila dětskou lékařku, požádala jsem ji o odborné vyšetření. Koncem září 2006 jsem spolu s vysvětlením problému podala žádost na PPP o vyšetření. To proběhlo krátce poté, rodičům byly doporučeny techniky pro „domácí trénování". Při naší další společné návštěvě v PPP v listopadu 2006 byla doporučena vyšetření odborníky:
V březnu 2007 proběhla další společná návštěva v PPP a bylo domluveno vypracování individuálního vzdělávacího plánu ve spolupráci se speciálním pedagogem. V současné době chlapec, podle svých zdravotních možností (je často nemocný), dochází do mateřské školy na dvě hodiny odpoledne. V té chvíli, kdy je ve škole méně dětí, zůstává s matkou nebo s druhým pedagogem. Od začátku jsme si stanovili jednoduchá, základní pravidla pro pobyt dítěte ve škole, která se snažíme důsledně dodržovat. Patří mezi ně například:
Matce byla neuroložkou doporučena speciální mateřská škola, což by pro rodinu znamenalo poměrně náročné dojíždění do vzdálenějšího města, sociální vyřazení rodiny ze společnosti v místě bydliště a určitou izolaci od vrstevnických rodin. Chlapec by musel brzy vstávat a podstoupit změnu prostředí, kterou špatně snáší. Jinou možností je, aby se matka celodenně o syna starala. V současné době je v jednání žádost o prodloužení rodičovské dovolené. Třetí možností, na kterou jsme v tomto případě vsadili my, je asistence.
Jaký je rozdíl mezi osobním asistentem a asistentem učitele? Z definice osobní asistence Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že u osobního asistenta jde o osobní pomoc se zvládnutím běžných každodenních dovedností a úkonů, které by člověk dělal sám, nebýt zdravotního postižení nebo jiné znevýhodňující okolnosti. Jde o službu, která se poskytuje v přirozeném prostředí bez omezení rozsahu, místa a času na základě dohody s klientem. Jde o sociální službu. Ve školním prostředí osobní asistent poskytuje většinou fyzickou pomoc dětem s postižením. Nejedná se o pedagogickou nebo pomocnou pedagogickou činnost jako v případě asistenta učitele. Pedagogický asistent pracuje podle pokynů učitele, nestává se učitelem integrovaného žáka. Pro dobrou spolupráci mezi učitelem a pedagogickým asistentem je důležitá vzájemná informovanost a vymezení kompetencí. Tento asistent pracuje vždy na základě posouzení a doporučení odborného pracoviště.
Oslovila jsem dvě empatické maminky, se kterými mám již pozitivní zkušenosti z dřívější práce ve školce, a nabídla jsem jim možnost MŠMT akreditovaného kurzu Asistent pedagoga. Obě v současné době studium dokončují a brzy budou moci kvalifikovaně napomáhat integraci v naší škole.
S PPP jednáme o podobě individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Plán vychází z RVP PV a následně z ŠVP, respektuje podmínky naší mateřské školy a na jeho tvorbě se podílí poradenská služba. Na základě IVP budeme požadovat navýšení finančních prostředků potřebných k zajištění speciálních vzdělávacích potřeb (viz příloha).
Musím podotknout, že do naší školy chodí chlapec rád a s chutí se pouští do složitých her, bedlivě sleduje činnost ostatních dětí a postupně navazuje osobní kontakty. Děti mu opatrně, s určitou obezřetností nabízejí hračky a pomoc při jeho „budování", chystají pro něho dárky a mají potřebu o něm hovořit. Zjistily už, že umí všechna písmenka, že pozná barvy, používá svou značku a strašně se zlobí, když musí ze školy domů. Jako „dočasný asistent" je stanovena druhá učitelka nebo matka chlapce. Jsme na začátku cesty. Stanovili jsme si spolu s rodiči a oslovenými odborníky hranici - konec června, kdy zhodnotíme dosavadní práci a možnosti plné integrace do naší mateřské školy.
(...)
Po zkušenostech z letošního školního roku stanovuji nová kritéria pro přijetí dětí do naší MŠ, abychom byli na případnou integraci předem lépe připraveni a mohli objektivně rozhodnout, zda je v našich možnostech. Pro rodiče platí:
Popsaný případ mě poučil o nutnosti naplánovat si napříště větší časový prostor pro rozhovor s rodiči a dítětem při zápisu, připravit si soubor otázek pro orientační diagnostiku dítěte, oslovit pediatry v okolí s prosbou o důsledné vyplňování „formalit" na přihlášce. Pro organizaci zápisu je také vhodné předem si ve spolupráci s matrikou na Obecním úřadě ověřit počet dětí z obce, přicházejících v úvahu pro zápis do MŠ.
(...)
Druhého února tohoto roku jsem měla na lyžích vážný úraz, který mě na pět týdnů donutil dívat se na svět z invalidního vozíku a částečně být závislá na rodině, přátelích, kolegyních, ale i na zcela cizích lidech. Při návštěvě mateřské školy děti pojízdné křeslo velmi zaujalo. Zpočátku pouze okukovaly má kolečka, později jim přišlo naprosto normální, že jsem potřebovala popovézt, podržet nebo přinést berle. Všechny ty „zajímavé věci" také mohly vyzkoušet a prověřit, zda fungují. Tato situace mě přiměla změnit již připravené téma mé závěrečné práce a začít se věnovat otázce jedinců s postižením a jejich zapojení do běžného života. A protože pracuji ve školství, tak se to týká především dětí.
Pochopila jsem, že každá integrace nese s sebou svá specifika vycházející jak z vnitřních, tak i z vnějších podmínek mateřské školy a z individuality integrovaného dítěte. Ne vždy se může nabídnout okamžité řešení problému, ale je nutné hledat a postupně řešit každý jednotlivý případ, dát dítěti i rodičům šanci a především poukázat na směr, kterým se mohou dále ubírat.
Základní termíny a zkratky související s danou problematikou
integrace - zařazování jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd
PPP - pedagogicko-psychologická poradna
SPC - speciální pedagogická centra
poradenská péče - pedagogicko-psychologické poradny a speciální pedagogická centra
IVP - individuální vzdělávací plán
RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
ŠVP PV - školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
LKS - Landau Kleffnerův syndrom
Použitá literatura:
Bečvářová, Z.: Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, 2003.
Čermáková, M.: Nebojme se integrace. Milada Přikrylová Plus, 2006.
Gajdošová, J - Dujková, L. a kol.: Začít spolu. Praha: Portál, 2006.
Lang, G. - Berberichová, Ch.: Každé dítě potřebuje zvláštní přístup.Praha: Portál, 1998.
Mertin, V - Gillernová, I. (eds.): Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2003.
MŠ a právo. Raabe.
Řízení mateřské školy. Raabe.
Pekařová, L.: Jak žít a nezbláznit se. Poznání, 2006.
Šulová, L.: Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, 2005.
Zákony, vyhlášky a metodické pokyny:
Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání v platném znění
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a o vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných + novela č.62/2007 Sb. - příloha Zajištění podmínek vzdělávání žáků se zdravotním postižením
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. VÚP Praha, 2004
Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence č. j. 14453/2005-24 (Věstník MŠMT č.10/2006)
Přílohy:
Jestliže...
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
