Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Zdravotní postižení a pomáhající profese
Odborný článek

Zdravotní postižení a pomáhající profese

4. 5. 2012 Speciální vzdělávání
Autor
Jan Michalík

Anotace

V nakladatelství Portál, s. r. o. byla v uplynulém roce vydána kniha Jana Michalíka a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Publikace je určena pro široký okruh pracovníků tzv. pomáhajících profesí, kteří se v České republice v rámci své činnosti setkávají s osobami se zdravotním postižením. V každé kapitole čtenář nalezne základní údaje a informace o daném zdravotním postižení, jeho specifické projevy a dopady. Přehledným způsobem jsou podána i pravidla pro jednání s osobami s postižením, jeho zásady a metody, formy a případná rizika v komunikaci.

Charakteristika zrakového postižení

Zrakem přijímáme více než 80 % informací o okolním světě. Při zrakovém postižení dochází k různé míře informačního deficitu. Neplatí však prostý matematický rozdíl „je-li člověk nevidomý, má jen 20 % informací“. Při oslabení, ztrátě nebo nevyvinutí zraku dochází k vytváření, rozvoji a posilování kompenzačních mechanismů, jež do jisté míry vyrovnávají zrakový deficit. Otázka, kterou můžeme začít, zní:

Je každý člověk, který nosí brýle, „zrakově postižený“?

V zásadě lze říci, že každý člověk, který nosí brýle s korekcí i jen půl nebo jedna dioptrie, má zrakové postižení, resp. postižení zrakové funkce. Jako „postižení“ v pravém slova smyslu je zpravidla nevnímá, je-li možná korekce brýlemi. Člověk v tomto případě „má postižení“ jen tehdy, nejsou-li brýle či kontaktní čočky v dosahu. U řady očních onemocnění však ani brýle nezlepší kvalitu vidění, a tehdy hovoříme o skutečném zrakovém postižení.

Přesné počty lidí se zrakovým postižením nejsou známy. Stejně jako u jiných druhů zdravotního postižení i zde můžeme uvést pouze odhady. Lidí se zrakovým postižením je v ČR podle těchto odhadů přibližně 60 tisíc, z toho u 17 tisíc osob lze hovořit o velmi těžkém zdravotním postižení na úrovni zbytků zraku a úplné slepoty.

Zrakové postižení lze charakterizovat jako důsledek poškození (vady, poruchy) zraku a funkce vidění.

Při poruše zrakového vnímání je snížena či chybí schopnost vizuální/ho:

  •   rozpoznávání tvarů,
  •   lokalizace objektů v prostoru,
  •   rozlišení objektů (vyčlenění figury a pozadí),
  •   vnímání vzdálenosti, hloubky prostoru,
  •   vnímání pohybu,
  •   vnímání kontrastu (světlost, barevnost),
  •   selekce informací apod.

U lidí s těžkým postižením zraku je pro kompenzaci zrakového deficitu zvláště důležitá schopnost představivosti. Nejedná se přitom jen o běžné představy základních předmětů a činností, ale také o představy anticipační (předjímání, předvídání) a představy tvůrčí. S představivostí úzce souvisí rovněž schopnost vnímat i velmi složité systémy sociokulturní reality (porozumět světu) bez možnosti plně postihnout vizuální prvky kultury.

Pokud je zrakové vnímání narušeno vlivem poškození zraku od útlého dětství, zpravidla nastávají komplikace v dalším vývoji poznávacích procesů, neboť lze jen obtížně vnímat svět v jeho celistvosti a členitosti.

„Svět ke mně doléhá ve zlomcích, z nichž vybírám to, co mi dává smysl. K chápání toho, co se kolem mě odehrává, docházím vlastní ‚vnitřní prací‘, zpracováním útržků skutečnosti. V této snaze mi také velmi pomáhá představivost, schopnost z množství nesourodých informací (např. náhodně zaslechnuté útržky rozhovorů, letmo vyslovený rychlý popis, výkřiky bez kontextu, zvukové odrazy okolních dějů, vůně a pachy, hmatové vjemy pod rukama, podrážkami bot i bílou holí) si vytvářet vnitřně viděné obrazy.“ (Francová, 2007, s. 4)

Parciálnost a neúplnost vnímání je jednou ze základních charakteristik zrakového postižení. Z tohoto pohledu je mimořádně důležitý věk 5.–7. roku života. Došlo-li u dítěte ke ztrátě zraku v tomto období, v dospělosti se pak možnost využití představ jeho vizuální paměti přibližuje člověku vrozeně nevidomému. Dojde-li k oslabení nebo ztrátě zraku v dospělosti, při vytváření nových představ člověk obvykle dlouhodobě čerpá ze zásoby předchozích vizuálních zkušeností.

Místo epilogu

Malý kvíz – jak jste na tom s názory na zrakové postižení? Odpovídejte ANO (souhlasím)nebo NE (nesouhlasím) s tvrzením, že:

  •   Ztráta zraku vede automaticky ke zlepšení dalších smyslů, především hmatu a sluchu.
  •   Nevidomí mají hudební nebo absolutní sluch častěji než ostatní lidé.
  •   Nevidomí mají záhadný šestý smysl pro vnímání překážek.
  •   Ztráta zraku vyvolává výjimečné schopnosti, jako třeba schopnost předvídat budoucnost.
  •   Při hovoru s nevidomým bychom měli mluvit jednoduše, aby nám porozuměl.
  •   S nevidomým bychom neměli mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech.
  •   Abychom nevidomého neranili, měli bychom se vyhnout obratům, jako jsou: podívej se, uvidíme se apod.
  •   Při rozhovoru s nevidomým se mu nemusíme dívat do očí.
  •   Nevidomý by měl být vždy neskonale vděčný za jakoukoli naši pomoc.
  •   Poškozený zrak je nutné šetřit – díváním se na televizi a čtením se oči ještě více kazí.
  •   Čím více dioptrií, tím automaticky horší zrak.
  •   Každou poruchu vidění napraví brýle.
  •   Každý, kdo chodí s bílou holí, je zcela nevidomý.
  •   Všichni nevidomí vidí jen tmu.
  •   Nevidomému může být jedno, jak je oblečen, stejně na sebe nevidí.
  •   Nevidomého zásadně neupozorňujeme na špinavé boty, nevhodné oblečení, chování apod.
  •   V bytě nevidomého nemají obrazy a zrcadla co dělat.
  •   Ztrátou zraku se člověk stává zcela závislým na pomoci okolí.

Jsou-li všechny Vaše odpovědi NE, pak jste na dobré cestě k porozumění lidem se zrakovým postižením.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Zdravotní postižení a pomáhající profese

Literatura a použité zdroje

[1] – FRANCOVÁ, P. Za zeptání nic nedáte aneb Jak vidím svět, když nevidím. Praha : Okamžik, 2007.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jan Michalík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Vzdělávání žáků se zrakovým postižením.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby