Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu...

Ikona teoreticky

Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 2. část

Ikona odbornost
Autor: Ilona Svobodová
Anotace: Klíčovou myšlenkou předloženého textu je seznámit pedagogické plénum se sociálně psychologickým aspektem školní integrace žáka s handicapem, kterým je právě jeho pozice a fungování uvnitř kolektivu třídy.
Domnívám se, že otevření tohoto problému je rukovětí k učení se vzájemné toleranci a respektování nejenom v prostředí školní třídy, ale i školy, budoucího pracoviště a v celé společnosti. Text vznikl jako shrnutí závěrů z diplomové práce, která byla věnována problematice sociálního postavení žáka s handicapem v rámci běžné třídy. Empirická část práce je odvíjena od narativního přístupu, jenž není ve výzkumné sféře často využíván. Proto bych ráda tímto textem upozornila nejen na podstatná zjištění týkající se klimatu ve třídě v sepětí s kvalitou či úspěšností integrace, ale hlavně na možná využití narativního přístupu nejen ve výzkumné oblasti, ale i v pedagogické praxi.
Klíčová slova: Inkluze, Sociální klima ve třídě, Integrace, Žák se specifickými vzdělávacími potřebami, Narativní přístup, Narativní rozhovor

Text článku:

Narativní přístup jako těžiště výzkumu klimatu třídy

Samotný výzkum byl orientován kvalitativním směrem, který sám o sobě skýtá určité nedostatky, zejména nelze transformovat jeho výsledky na celou českou populaci. Kvalitativní výzkum byl zvolen, protože zdůrazňuje „člověka“ a jeho osobní zkušenost oproti kvantitativnímu statistickému zpracování údajů, ze kterých se obecně „člověk“ vytrácí.

Východiskem pro zkoumání klimatu školní třídy, do které je integrován žák se specifickými vzdělávacími potřebami, se stal narativní přístup. Narativita umožňuje vidět lidská přání a záměry v podobě dějových souvislostí, zápletek a figur, od nichž život odvozuje svoji kontinuitu, směřování a smysluplnost. Stěžejní metodou narativního přístupu je narativní rozhovor, který vytváří prostor pro žákovo spontánní autobiografické sdělení zkušenosti s integrací a její sociální dimenzí. Narativní rozhovor má podobu volného vyprávění s povahou participační a dialogickou. V úvodu narativního rozhovoru je vyřčeno téma jako úsek života. Dotazovaný volně hovoří, po ukončení vyprávění je možno dotázat se na dosud nejasné otázky a vyjasnit rozpory. Výzkumník rozhovor zaznamená, přepíše, do textu vloží vybrané pasáže z dialogického rozhovoru. Zpracování výstupů výzkumu se děje podle pravidel narativní rekonstrukce. Jádrem rekonstrukce je opětovné převyprávění životního příběhu, který dotazovaný výzkumníkovi vyprávěl. 

Pozitiva a negativa narativního výzkumu

Každá výzkumná metoda má svá pozitiva a negativa a ani narativní přístup není výjimkou. Podstatou narativity je převyprávění zkušenosti jedince a následná interpretace zachyceného převyprávěného příběhu. Tím se do příběhu prolínají dvě subjektivní roviny, které mohou objektivní reálnou situaci značně zkreslovat. Narativní rozhovor je volným vyprávěním, prostřednictvím něhož jsou evokovány různorodé vzpomínky. Vzpomínky jsou u každého respondenta jiné, a proto je komplikované zachytit v rozhovoru obdobné reakce, prožitky a zkušenosti. Přesto se domnívám, že i šetření subjektivní povahy může odborníkům, zvláště pak pedagogům, přinést cenné informace, které by mohly být využitelné v modelování a formování vztahů mezi žáky a integrovaným spolužákem. I samotnému pedagogovi by práce mohla pomoci v sumarizaci vlastních prohřešků, postojových chyb a stereotypních názorů, kterých se občas i samotní pedagogové neúmyslně dopouštějí.

Pohled do zákulisí narativní rekonstrukce

Každá respondentova zkušenost byla zformulována do příběhu. Příběh dostal své motto, které vystihuje často kontroverzní téma. Motto má čtenáře motivovat k přemýšlení a navodit vnímání absurdity prožité situace. Kupříkladu motto jednoho z příběhu zní: „Když máš kolem sebe tolik lidí, kteří tě nevnímají a neberou mezi sebe, život ve třídě není vůbec snadný.“ Do dalšího příběhu nás vnese výrok: „Pan ředitel prohlásil, že lidé jako já patří do zvláštní školy a ať si podám přihlášku tam.“ A tehdy poprvé Lucie pocítila, jaké to je, když má někdo předsudky.

Životní příběhy reprezentují oblast zkušenosti, poskytují výzkumníkovi klíč k odhalení lidské identity a lidského emočního prožívání. Přinášejí informace o respondentově porozumění sociálnímu světu.

V rámci narativní rekonstrukce jsem se inspirovala analýzou příběhů podle doktora Chrze a sledovala jsem tyto kategorie: životní téma, ztvárnění, zápletky a figury, hodnoty a přesvědčení, obrazy sebe a druhých, reflexi a hledisko, diskursní kontext. Nyní bych ráda nabídla ukázku ze zákulisí narativní rekonstrukce.

Příběh Lucie – Životní témata (přání a záměry): Dominantním tématem tohoto příběhu je velká touha být nejlepší a tím dokázat okolí, pedagogům i spolužákům, že nejen sama respondentka Lucie, ale obecně lidé s postižením rozhodně nepatří do zvláštních škol a navzdory svému handicapu mají schopnosti stát se výbornými studenty. Celý příběh protíná vyhlášení boje – předsudky versus rovnoprávný život člověka s handicapem. Nicméně musím říct, že právě ředitelova nedůvěra v mou osobu mě doslova nakopla k tomu, abych na druhém stupni podávala co nejlepší výkony a dokázala mu tím, že se dost mýlil!

Příběh Báry – Hodnoty a přesvědčení: V příběhu se dovídáme i o hodnotových a morálních přesvědčeních, ve smyslu jak správně jednat. Bára skrytě bojuje se svým postavením uvnitř třídního kolektivu. Řeší dilema morálky a hodnot, jednat či nejednat, přitom ví, že jakékoliv jednání proti kolektivu by mohlo zapříčinit daleko větší vzpouru kolektivu. Vše vyústí jejím pádem ze školního schodiště. Tuto situaci můžeme považovat jako zvrat v příběhu, kdy je Báře dodána síla postavit se sama proti nespravedlnosti.

Příběh Tomáše – Zápletky a figury (narativní struktury): Předivem vyprávění je samozřejmě vztahová dimenze a poziční hierarchie uvnitř školní třídy, později i během studií na univerzitě. Tomáš vztahy vidí neutrálně. Kamarádů měl málo, i když ho to mrzí. Říká, že ve škole byl hlavně sám pro sebe: Byl jsem tam kvůli škole a kvůli sobě a ne kvůli lidem, školu jsem nakonec vystudoval, i když s velkými problémy, bylo to hlavně velké plus pro mne. 

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - BARTOŇOVÁ, M.; VÍTKOVÁ, M. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami III. Brno : Paido, 2009. ISBN 978-80-7315-189-8. 
[2] - ČAPEK, R. Třídní klima a školní klima. Havlíčkův Brod : Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2742-4. 
[3] - CHRZ, V. Možnosti narativního přístupu v psychologickém výzkumu. Praha : Psychologický ústav AV ČR v Praze, 2007. ISBN 80-86174-11-5. 
[4] - JESENSKÝ, J. Kontrapunkty integrace zdravotně postižených. Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-030-0. 
[5] - LEŠEK, J. Sociálně psychologické klima školní tříd a školy. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-980-9. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 02. 2012
Zobrazeno: 4104krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SVOBODOVÁ, Ilona. Vliv sociálního klimatu ve třídě na kvalitu integrace žáka s handicapem - 2. část. Metodický portál: Články [online]. 21. 02. 2012, [cit. 2019-01-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/15251/VLIV-SOCIALNIHO-KLIMATU-VE-TRIDE-NA-KVALITU-INTEGRACE-ZAKA-S-HANDICAPEM---2-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 21. 02. 2012 07:53
Příspěvek shrnuje v odborně pojatém textu základní fakta o integraci/inkluzi hendikepovaných žáků, studentů z pohledu jejich sociálních vztahů ve škole. Výzkumná narativní metoda použitá pro tento kvalitativní výzkum má svoje limity na které autorka upozorňuje. Článek je odorným pohledem na stále aktuální téma odlišnosti, tolerance a přijímání různosti.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.