Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Obecné předpisy týkající se provádění vlastního hodnocení školy
Odborný článek

Obecné předpisy týkající se provádění vlastního hodnocení školy

10. 11. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Anotace

Článek se věnuje právním předpisům vztahujícím se k provádění autoevaluace na školách, komentuje je a aplikuje na konkrétní situace, poskytuje stručný "návod", jak při autoevaluaci postupovat.
Obecné předpisy týkající se provádění vlastního hodnocení školy

V tomto příspěvku uvádíme základní teze, resp. stručně komentovaný přehled pravidel a požadavků, které vyplývají z legislativních a koncepčních materiálů platných pro předškolní vzdělávání. Jsou to předpisy, které by měl každý znát, neboť je nutno se jimi při provádění vlastního hodnocení školy řídit. Jedná se o školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.), příslušnou vyhlášku (vyhláška č.15/2005 Sb.) a sdělení MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy (č.j. 19229/2006-20).

Školský zákon zavádí do teorie i praxe škol dvouúrovňové kurikulum, resp. rámcové a školní vzdělávací programy. Potřeba vlastního hodnocení školy je důsledkem právě tohoto pojetí kurikula, neboť školy si volí vlastní vzdělávací cesty a potřebují tedy zpětnou vazbu o tom, nakolik jsou tyto cesty účelné, kvalitní a účinné.

Komentář:
Pokud platil jednotný program a školy jej prostě jen "plnily", odpovědnost měli jiní. Dnes, kdy má každá škola svůj program, sama také odpovídá za to, že je vše v pořádku, že její program funguje. A není nač čekat. Dříve, než tuto zpětnou vazbu získá "zvnějšku" (z hodnocení ČŠI), může si ji opatřit sama, vyhodnotí svá pozitiva i problémy a provede potřebná opatření vedoucí ke zlepšení. Řadu problémů si tak odhalí a vyřeší škola sama a při vnějším hodnocení tak může být úspěšnější.

Autoevaluační aktivity jsou klíčovou záležitostí pro tvorbu a úpravu ŠVP směřujícího k neustálému rozvoji školy a zkvalitňování poskytovaného vzdělávání. Podle § 12 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) a příslušné vyhlášky (vyhl. č.15/2005 Sb.) je proto vlastní hodnocení školy povinnou a důležitou součástí práce školy (týká se všech druhů i stupňů škol).

Komentář:
Vzdělávací program v mateřské škole nelze vytvořit "jednou pro vždy". Škola se mění, vyvíjí, vyvíjejí a mění se podmínky, škola "žije svým životem", pedagogové získávají další zkušenosti. Stále je co vylepšovat, rozvíjet a obohacovat, potřebujeme ale vědět, co a v jakém směru. Proto průběžně sledujeme a hodnotíme měnící se podmínky, ohlížíme se za svou prací a jejími výsledky, zvažujeme, hodnotíme a dle toho plánujeme, co dál.

Ve všech RVP je (v souladu se zákonem 561/2004 Sb.) stanoveno, že popis plánu (systému) vlastního hodnocení školy musí být uveden v ŠVP.

Komentář:
Pokud si všímáme čehokoli v procesu vzdělávání jen náhodně a jen náhodně situaci vyhodnocujeme, má to také smysl. Výhodnější ovšem je, když dění v mateřské škole sledujeme pravidelně, dlouhodobě, opakovaně a když se snažíme hodnotit objektivně, tj. podle předem daných kritérií. Proto je třeba si promyslet cestu, kterou chceme při vyhodnocování jít, a utvořit si určitý plán. Ten je pak třeba v ŠVP popsat.

Dle sdělení MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy, č.j. 19229/2006-20, si škola o vlastním hodnocení školy má vést písemnou dokumentaci. V období jednoho nebo dvou roků zpracovává plán postupu (strukturu) hodnocení a po uplynutí příslušné doby pak vypracovává hodnotící zprávu (plán vypracován do konce září, zpráva v říjnu následujícího roku).

Komentář:
Smysl písemného zpracování plánu (struktury) a hodnotící zprávy v mateřských školách je přimět pedagogy zamyslet se hlouběji nad fungováním školy i možnostmi, jak vzdělávací proces vylepšovat, jak školu i školní program rozvíjet, jak se ve své práci profesionálně zdokonalovat. Naučí je to vidět problémy, hledat jejich příčiny, přiznat si i případné nedostatky, pojmenovat překážky či rizika a snažit se tyto problémy postupně řešit. Pokud si problémy popíšeme, promyslíme, jak na ně, a posléze si zhodnotíme, co a jak se nám podařilo, může nám to velmi pomoci k vylepšení naší práce i zkvalitnění vzdělávání, které v naší škole poskytujeme.

Plán (strukturu) i zprávu si škola zpracovává především sama pro sebe, za účelem zlepšení vlastní úrovně i podmínek vzdělávání a zajištění dalšího rozvoje školy. Škola tyto materiály v daných termínech nikomu nepředkládá, nikam je neodevzdává, zůstávají na škole a pedagogové s nimi dále pracují. Plán i zprávu proto škola projednává ve svém kolektivu, včetně návrhů na konkrétní řešení zachycených problémů a návrhů na opatření pro další období. Oba materiály jsou interní, a mohou tak být svým obsahem daleko konkrétnější, než např. ŠVP, který je dokumentem veřejným. Měly být podkladem pro tvorbu i úpravu vlastních ŠVP i zpětnou vazbou o jeho naplňování.

Komentář:
Pokud má mít vlastního hodnocení smysl, je nutno, aby se na něm podíleli společně všichni pracovníci, aby byli navzájem otevření a upřímní a aby jejich výpovědi byly pravdivé. Zastírat vlastní nedostatky před sebou samými nemá smysl a nikam to nevede. Proto se výsledné písemnosti nepředávají dál, ale mají nám sloužit k vlastní práci a k zajišťování dalšího rozvoje školy. Můžeme zde tedy zachytit a popsat daleko víc a hlavně podrobněji, něž co uvedeme v ŠVP (ŠVP je veřejný, předkládá se např. rodičům a upozornění na některé nedostatky by naopak mohlo zájem rodičů o umístění dětí ve škole nepříznivě ovlivnit).

Dle školského zákona (§ 12 odst. 2) je vlastní hodnocení školy východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Vlastní hodnocení školy je dle tohoto zákona také jedním z podkladů pro hodnocení školy Českou školní inspekcí.

Komentář:
Podle § 10, odst. 3 školského zákona mateřské školy zprávu o činnosti školy povinně nezpracovávají (pouze na základě konkrétních požadavků zřizovatele, které se zpravidla týkají jen statistických dat a financování). Je samozřejmé, že pokud má škola k dispozici zmapování problémů i celoroční vývoj v jejich řešení, má do výroční zprávy co napsat.
Pedagogové projevují obavy z předkládání vlastního hodnocení ČŠI. Ze zákona platí, že se jedná o materiály interní, a to platí i pro práci ČŠI. I ČŠI má tedy svá pravidla, jak v tomto případě postupovat a jak s autoevalučními materiály nakládat. Např.:

  • materiály o provádění vlastního hodnocení jsou pouze jedním, nikoli tedy jediným podkladem;
  • s jejich obsahem inspektoři seznamují zpravidla na závěr inspekční činnosti, aby nebyli nijak ovlivněni, spíše mohou porovnat vyjádření školy se svým zjištěním;
  • těmito materiály dokládáme, že naše škola vlastní hodnocení provádí, konkrétní obsah, resp. to, co je vlastně "upozorněním na vlastní chyby či nedostatky", by nemělo mít vliv na případné snížení ohodnocení školy;
  • popsat všechny problémy a jejich řešení je spíše výhodou, ČŠI dle svých pravidel pozitivně hodnotí právě to, že škola si je vědoma nedostatků, že o problémech ví (viz plán) a že je také řeší (hodnotící zpráva), a posouvá se tak, zlepšuje.

Oblasti sledování a hodnocení jsou dány (vyhláškou č.15/2005 Sb. a sdělením MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy, č.j. 19229/2006-20) a jsou to:

  1. podmínky vzdělávání,
  2. průběh vzdělávání,
  3. spolupráce s rodiči a dalšími partnery,
  4. řízení školy, kvalita personální práce, další vzdělávání pedagogů,
  5. úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům.

Komentář:
Pokud porovnáme tyto oblasti s RVP PV, vidíme, že se jedná o podmínky vzdělávání v plném rozsahu, tj. o všech sedm oblastí podmínek uvedených v RVP PV. Není tedy problém vyhodnotit si svoje vlastní podmínky, protože jejich optimální úroveň je popsaná v RVP PV. Jsou tedy k dispozici poměrně konkrétní kritéria, s nimiž lze porovnávat a hodnotit, kde jsou určité rezervy a co je tedy třeba udělat.
Úroveň výsledků se samozřejmě hodnotí obtížněji, protože v předškolním vzdělávání sledujeme a hodnotíme individuální vzdělávací posun každého dítěte. Ve vztahu k podmínkám a ekonomickým zdrojům zřejmě bude obecnou výpovědí fakt, že vysoké počty dětí a krácení úvazků učitelek se děje na úkor individualizované péče, která by bezpochyby umožnila poskytovat kvalitnější vzdělávání a tím dosahovat lepších vzdělávacích výsledků.

Zpráva by měla (dle vyhlášky č.15/2005 Sb. a sdělení MŠMT) vypovídat o následujícím:

  1. jak škola dosahuje cílů stanovených v RVP a ŠVP, zda cíle, které si sama stanovila, jsou reálné a důležité,
  2. v jakých oblastech dosahuje škola dobrých výsledků a v jakých je třeba úroveň zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření,
  3. jak byla účinná dřívější (předchozí) opatření. Tyto obecné požadavky na strukturu, obsah i rozsah hodnocení si škola přizpůsobuje svým podmínkám. Zpráva by měla být výsledkem dlouhodobého (ročního či dvouletého) systematického posuzování, které probíhá dle plánu, a plán na další období by měl vycházet právě z hodnotící zprávy období předchozího. Plán i hodnotící zpráva jsou tedy písemně zachycené fáze sebehodnotícího procesu, neustále se opakující a průběžně na sebe navazující.

Komentář:
Zprávu můžeme vytvořit tak, že si vezmeme původní plán (strukturu) a jednotlivé její položky probereme, diskutujeme o tom, co se povedlo, kam se podařilo v řešení problémů dospět, kde problémy zůstávají. Odpověď na první otázku můžeme získat podle zhodnocených podmínek - škola dosahuje cílů v souladu s tím, jak se jí daří zajišťovat podmínky. Podle podmínek může posoudit i reálnost vlastních cílů - zda cíle daným podmínkám odpovídají.

Na druhou otázku získáme odpověď, pokud se podíváme na úroveň dosahovaných výsledků - v čem děti dosahují významných posunů. Součástí zprávy jsou pochopitelně i návrhy na to, jak budeme pokračovat, co konkrétního uděláme pro zlepšení situace.

K odpovědi na třetí otázku budeme potřebovat hodnotící materiály z předchozího období, abychom je mohli porovnat s těmi současnými. V nich nalezneme předchozí opatření a můžeme tak posoudit, zda byla účinná, či nikoli, zda tedy pokračovat, nebo se vydat cestou opatření jiných.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy