Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Metody poznávání a rozvíjení individuálních...

Metody poznávání a rozvíjení individuálních potřeb předškolních dětí

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor PhDr. Eva Šírová, Ph.D.
Autorka příspěvku se věnuje sledování a zaznamenávání individuálního rozvoje dětí a jejich individuálních pokroků, které umožňuje rodičům a učitelům nejen porozumět a rozpoznat současné potřeby dítěte, ale i zhodnotit účinnost působení na dítě. Navíc slouží i jako prostředek pro komunikaci mezi rodiči a učiteli ve vztahu k pokroku dítěte. Naučit se cíleně pozorovat projevy dětí, sledovat a vyhodnocovat jejich vývoj patří k potřebným diagnostickým dovednostem učitelky v současné mateřské škole, jež se snaží naplňovat svůj předškolní vzdělávací program, který by se měl pružně přizpůsobovat dětem a naplňovat vhodnými činnostmi. Jedním z možných prostředků poznávání individuálních potřeb dětí v mateřské škole je dlouhodobé sledování dětí, jejich poznávání prostřednictvím hry, které je opřené o adekvátní analýzu videonahrávek.

1. Postupy poznávání individuálních potřeb dětí

Poznávání individuálních potřeb dětí se stává nezbytnou součástí práce učitelky současné mateřské školy s rozdílnými školními vzdělávacími programy. Pro učitelky mateřských škol není problém konkretizovat připravený školní program do tematických celků, je však již obtížnější přizpůsobit zvolená témata a konkrétní činnosti individuálním potřebám dětí. Navíc přibývá věkově i jazykově a národnostně smíšených tříd, které jsou vhodnější pro rozvoj sociálních dovedností dětí, ale příprava programu a vedení těchto tříd je pro učitelky náročnější. Je nutné hledat takové činnosti, ve kterých se uplatní všechny děti, či volit práci v menší skupině dětí stejné vývojové úrovně. Znalost individuálních potřeb dítěte či celé skupiny dětí tak napomáhá učitelce plánovat a hodnotit výsledky výchovně- vzdělávacích aktivit. Užitek ze sledování dětí v mateřské škole mají i rodiče, pokud se daří postihnout pokrok ve vývoji a stanovit i další kroky v jeho rozvoji.

Mezi odborníky se nejčastěji využívají dva způsoby určování dosaženého stupně vývoje dítěte:

  • Normativní vyšetření – vyjadřuje měření schopností založené na porovnání schopností jednotlivého dítěte a skupiny dětí stejného věku a sociálního pozadí (všechny tzv. standardizované metody).
  • Kriteriální vyšetření – jedná se o identifikaci současné úrovně možností jednotlivého dítěte, jeho určitých dovedností, které jsou potřebné k dosažení cíle nebo souboru úkolů.

Normativní testy mají pro nepsychology omezené užití, protože výsledky neposkytují dostatečné informace pro plánování činností, výchovných aktivit dětí. Limitující je také to, že často jsou srozumitelné pouze určitému okruhu profesionálů, mají malou předpovídací hodnotu a nedávají prostor pro kulturní a jiné kontextuální odlišnosti. Kriteriální testy jsou zase kritizovány pro jejich lineární a škatulkovací pohled na vývoj dítěte.

Stále častěji jsou používány i další vyšetřovací techniky a metody, jako je:

  • Pozorování – patří mezi základní metody poznávání chování dítěte; může být strukturované, či nestrukturované (bez předem vytvořených obsahových kategorií), jednorázové, či opakované, zaznamenávané, či náhodné, zúčastněné (sami jsme v interakci s dítětem), či nezúčastněné (pozorujeme dítě v pedagogické situaci, kterou sami neorganizujeme). Důležité je ujasnit si cíl pozorování, tj. za jakým účelem se sledování uskutečňuje. Nutná je příprava na pozorování. Např. při strukturovaném pozorování, které předpokládá vytvoření obsahových kategorií pro sledované jevy, je vhodné postupně si všímat pouze jednoho prvku chování, neboť pak se můžeme na daný jev lépe koncentrovat. Budeme-li např. sledovat komunikaci mezi dětmi, předem si vytvoříme záznamový arch se seznamem projevů, které nás budou zajímat, které budeme hodnotit, zda se vyskytují a jak často.

Nabídka určitého strukturovaného pozorování i záznamového archu je uvedena v příloze na konci tohoto příspěvku.

  • Rozhovor – ve vztahu k dítěti je nutno vést s ním rozhovor adekvátně k jeho schopnostem; s rodiči je nutno dodržovat takové zásady, jako je dobrovolnost, seznámení s cílem rozhovoru a s délkou jeho trvání; podobně jako pozorování může být rozhovor strukturovaný (předem připravené otázky), či nestrukturovaný (volný), zvláštní formou rozhovoru je anamnestický rozhovor (údaje o vývoji dítěte).
  • Dotazník – jako písemná dotazovací technika je mateřskými školami běžně užíván ke zjišťování objektivních i dalších informací o dítěti a jeho rodině, k hodnocení spokojenosti rodičů apod. Také učitelka mateřské školy může být v situaci, kdy vyplňuje dotazník o dítěti. Je to zejména v kontaktu s odborným pracovištěm, avšak je nutné respektovat, že informace o dítěti nelze zasílat automaticky, a to ani v případě, kdy se dozvěděla, o jaké pracoviště se jedná. Vždy musí nejprve získat souhlas rodičů.
  • Rozbor kreseb a dalších výtvorů dětí – hodnocení výtvorů dětí umožňuje usuzovat na vývojové charakteristiky dítěte a jeho osobnostní prožitky, po formální stránce si můžeme všímat, jak kvalitní je provedení produktů, a můžeme posoudit, zda se v nich projevují dovednosti úměrné věku dítěte. Po obsahové stránce můžeme zase sledovat, co a proč je zobrazeno.
  • Analýza hry – sledování hry dětí poskytuje cenné údaje o prožitcích dítěte, jeho aktuálním psychickém rozpoložení, zkušenostech, neboť kromě jiného je hra prostředkem sebevyjádření. Sledujeme preferenci typů her, hraček i to, jak je dítě ve hře schopno spolupracovat a komunikovat s vrstevníky, podřizovat se pravidlům aj.

2. Vyšetření založené na hře

Zatímco u starších dětí může mít jejich vyšetření charakter tradičních testů a zkoušení, u mladších a předškolních může tato forma působit velké obtíže: ztížené porozumění standardním instrukcím, velká variace ve verbálních odpovědích, fyzické předpoklady, neznalost neznámých materiálů a prostředí apod. Řešením pro učitelku mateřské školy pak může být vyšetření během přirozené hry dítěte.

Vyšetření založené na hře (angl. Play-Based Assessment, tj. PBA) je model vyšetření založený na kombinaci pozorování dítěte při hře s možností participace a intervence dospělého při této hře s cílem určit silné stránky i rezervy vývoje dítěte. Je interaktivní formou vyšetření dětí, jež využívá známé herní situace pro poznání dítěte i jeho rozvíjení za spoluúčasti dospělého (rodiče nebo učitelky). Rodiče jsou učitelce rovnocennými partnery v procesu „vyšetřování“ dítěte a jejich pohled a názor jsou vždy důležitou součástí posuzování potřeb potomka. Rodiče a učitelky tak shromažďují informace o dítěti prostřednictvím zúčastněného (sami jsme v interakci s dítětem), či nezúčastněného (pouze dítě pozorujeme a nezasahujeme do jeho hry či interakce s ostatními) pozorování s cílem určit blízké vývojové možnosti každého dítěte. Vyšetření založené na hře se tak skládá z fáze pozorování a participační hry.

... více naleznete v příloze ke stažení.

 


Materiál byl zdarma poskytnut nakladatelstvím Dr. Josefa Raabe s.r.o. z publikace V září půjde do školy.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám