Odborný článek

Krtčí výlety

7. 9. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc. Eva Rybárová

Anotace

Projekt vytvořený na základě knihy Jana Hlaváče a Jitky Petrové Krtčí výlety uvádí děti zábavnou formou do předmatematických a předčtenářských činností, rozvíjí jejich představivost, tvořivost a schopnost řešit problémy. To vše zasazené do rámce vzájemných mezilidských vztahů.

Pohádková kniha Krtčí výlety posloužila jako rámec pro další aktivity, které by měly vycházet ze zájmu dětí a ze způsobu, jakým se děti postaví k jednotlivým problémům či námětům, jež pohádka nabízí. Pro lepší orientaci jsem zachovala členění jednotlivých kapitol. Záleží jen na nás, jakým způsobem s dětmi příběh pojmeme; zda jim ho budeme vyprávět, zda budeme jednotlivé části  hrát pomocí loutek, zda si společně přečteme krátký úryvek a vlastně „půjdeme” ve stopách krtků. Osobně jsem volila druhou a třetí variantu s tím, že jsme se trochu déle věnovali první kapitole, a dala jsem prostor dětem, aby uspořádali „školkovou narozeninovou oslavu”. Důvodem byla velká atraktivita tématu, kdy by děti zřejmě nevydržely čekat s případnou oslavou až na konec projektu. Celý projekt je možné naplánovat na dobu cca jednoho týdne, kdy každý den věnujeme jedné kapitole. Pak samozřejmě z nabídky činností volíme ty, které jsou pro konkrétní třídu vzhledem ke vzdělávacím potřebám nejvhodnější. Druhou variantou je postupné „proplouvání” jednotlivými kapitolami tak, jak je to dětem i nám příjemné.

1) Jak chtěl Hloubal slavit narozeniny

Jádro: Proč slavím narozeniny? Koho bych pozval na oslavu? Co bych si přál za dárek?

Plánované činnosti:

  • Diskuze – má každý narozeniny, kdy je slavíme, proč je slavíme, koho bychom pozvali.
  • Výtvarné činnosti – kresba či malba narozeninové oslavy, výroba narozeninových pozvánek (libovolné výtvarné techniky), výroba narozeninové výzdoby (girlandy, prostírání, ubrousky apod.).
  • Dramatizace či poslech pohádky Jak pejsek s kočičkou pekli dort:
    • grafomotorické cvičení Dort
    • předmatematické představy – dělení dortu mezi děti (1)
    • výroba dortu – podle možností buď klasický piškotový, případně nepečený – vážení, poměřování
  • Pohybové činnosti – příprava „narozeninového” programu – nejrůznější překážkové dráhy s využitím tělocvičného nářadí či nábytku třídy, skákání v pytli, hod na cíl, hod do dálky, využití trampolíny apod., hra oblíbených pohybových her podle volby dětí.
  • Hudební činnosti – píseň Narozeninová (2).
  • Předčtenářské činnosti – nápodoba počátečního písmene jména dítěte (např. prstem do písku, z modelíny, provázků), vyhledávání stejných písmen (dostatečně velká písmena úměrně věku a schopnostem dětí), rozlišování zrcadlově obrácených tvarů.

2) Jak Nosomír sháněl třešničku

Jádro: Jaké to je...? Jak Nosomírovi pomoci?

Plánované činnosti:

  • Diskuze – jak vypadají třešně. Obdobným způsobem popis dalšího ovoce a zeleniny, případně různých předmětů ve třídě (hra Myslím na ... a je to ...), tvoření hádanek, vyhledávání předmětů podle určitého charakteristického znaku (co je červené, co je měkké, apod.).
  • Diskuze – kdo ze zvířat se snažil opravdu krtkovi pomoci, líbilo se ti jednání kotěte apod., dramatizace, v závislosti na věku možná i hra v roli, v závislosti na zkušenostech dětí možné přehrávat různé konce rozhovorů – jak to mohl ježek udělat jinak... apod.
  • Rozlišování bez zrakové kontroly – poznávání předmětů v látkovém pytli pouze hmatem, slovní popis vlastností. Obdobně můžeme pracovat s hmatovým chodníkem, hmatovým pexesem (hledání dvou stejných předmětů či kusů látek bez zrakové kontroly).
  • Rozlišování chutí – sladké, kyselé, práce s písní Řípa (4).
  • Předmatematické představy – vyhledávání kulatých tvarů, porovnávání velikosti, třídění předmětů podle jedné či dvou vlastností (tvar a barva). Pojmy „nad-pod-před-za-vedle” – umísťování či zakreslování na arch papíru s obrázkem stromu, možno doplnit o počet (např. na stromě je 5 třešní, krtek je pod stromem, nad stromem je slunce, za stromem sedí ježek...).
  • Výtvarné činnosti – malování či kresba ovoce, koláže z geometrických tvarů, vlny; muchláže, frotáže. Ve skupině či skupinách vytvářet velkou koláž – mapu krtkova světa, postupně do ní různými technikami zaznamenávat příhody jednotlivých krtčích bratrů. Výroba špačka z ruliček papíru. Grafomotorická cvičení – třešně, ptačí peří (krátké lomené čáry, pro předškolní děti).
  • Diskuze – jak se může krtek dostat k třešním – zde je velký prostor pro rozvinutí příběhu nad rámec knihy v závislosti na fantazii dětí. Doporučuji nechat dětem dostatečný prostor pro hledání řešení, pro experimenty a zkoumání (může krtek létat, proč ne, kdo může), práci s encyklopediemi. Možné další rozšíření tématu (podle časových možností a zájmu dětí) o říši ptáků, o dopravní prostředky (výroba letadel, balónů, vzducholodí, raket apod.).
  • Pohybové činnosti – výskoky, lezení po žebříku, chůze po nakloněné rovině, hod na cíl. Pohybová hra Na sadaře – část dětí představuje stromy, ostatní děti špačky, učitelka sadaře. Úkolem špačků je posbírat všechny třešně (papírová kolečka, PET víčka, drátěnky apod.), které jsou okolo dětí-stromů. Když dítě-špaček obejme dítě-strom, je před sadařem v bezpečí a může si počkat na vhodný okamžik, kdy se bezpečně dostane s třešní do hnízda (předem vymezený prostor). Pokud jej však učitelka chytí, odevzdá třešně, jde do hnízda a odtud se znovu vydává za třešněmi. Jedná se o upravenou hru Sedlák Mrkvička (5).

3) Jak se Blátoslav učil plavat

Jádro: Co je potřeba k plavání? Jak vypadá strach?

Plánované činnosti:

  • Diskuze – umíš plavat, jak se to dělá, kdo v přírodě umí plavat a proč. Hra Všechno plave, co ploutve má (obdoba Všechno lítá, co peří má).
  • Experimenty – co ve vodě plave a co ne, proč; měření teploty vody, pozorování skupenství, jak vznikají vlny, proč byl měsíc vidět na hladině, co se stane, když hodíme do vody kámen apod. (necháme děti samostatně manipulovat a zkoušet odhalovat souvislosti).
  • Diskuze – jak se mohl krtek dostat přes řeku – opět nechat prostor pro řešení dětí a přizpůsobit tomu další činnosti, např. stavby mostů z kostek, skládání lodí z papírů apod.
  • Pohybové činnosti – průpravné a nápravné cviky s lanem, stuhami (potok), život v blízkosti vody (čáp, žáby, vážky, ryby ve vodě... ).
  • Diskuze – z čeho mám strach, jak strach překonat, co je to odvaha... dramatizace, pantomima.
  • Výtvarné činnosti – kresba či malba strachu, kresba, malba či koláž štiky, ideální jsou techniky využívající vody – kresba tuší a po zaschnutí následné zapouštění barev do vlhkého podkladu, technika vymývané klovatiny, otisky mýdlových bublin a následná kresba, nanášení barvy pomocí mokrého krepového papíru apod. Grafomotorická cvičení – vlny, rybí šupiny, kulatý měsíc.
  • Diskuze – co si myslíš, že neumíš; co by si chtěl umět, už se ti někdo smál; v závislosti na zkušenostech dětí s dramatickou hrou možno pojmout právě formou dramatické hry.
  • Podpora samostatnosti a sebeobsluhy – co kdybys zkusil jako krtek... udělat kličku, nalít si pití apod. Povzbuzovat děti k tomu, aby zkusily něco, o čem si myslely nebo jim doma říkali, že jsou na to ještě malé; pomoci jim zažít pocit z úspěchu.
  • Prosociální činnosti – hry a honičky se záchranou.

4) Jak Hlinek ochočoval kočku

Jádro: Proč mě mají druzí rádi? Jak se chovat k nepřátelům?

Pozn. Tato kapitola je svým obsahem velmi zajímavá, ale zároveň obtížně uchopitelná. Záleží na posouzení učitelky, na sociální a emoční vyspělosti skupiny, do jaké míry se pustit do zkoumání otázek spojených s lidským sebehodnocením. Pokud si nejsme jisti, že s dětmi toto téma dokážeme srozumitelně zpracovat, je lepší uvedenou kapitolu vynechat.

Plánované činnosti:

  • Hry odkrývající vzájemné vztahy ve třídě – kutálení klubíčka, míče v kruhu; vybírání předmětu pro kamaráda (obrázek, kamínek, sladkost... – předměty jsou uprostřed kruhu, vždy jedno dítě vstane a vybere pro kamaráda, obdarovaný pak vybírá pro dalšího apod., většinou několikrát opakujeme, dokud je co rozdávat či dokud jsou zájemci, kteří by chtěli někoho obdarovat).
  • Výtvarné činnosti – kresba portrétu kamaráda, výroba dárku pro kamaráda apod.
  • Diskuze – proč máš rád XY, co XY umí, co uděláš, když ti někdo... (zboří hrad, vezme hračku, uhodí tě)... měli bychom s dětmi dospět ke zjištění, že s druhými nekamarádíme kvůli tomu, jak vypadají či co mají, ale jací jsou. Zároveň se věnujeme tématu přiměřené obrany a odpuštění, neoplácení druhým. Vhodné doplnit poslechem, četbou, loutkovým divadlem, dramatizací na motivy vhodné pohádky (O popelce, O pyšné princezně, Sůl nad zlato, O dvanácti měsíčkách apod.).
  • Prosociální činnosti – co nám dělá dobře, činnosti ve dvojicích či ve skupinách:
    • krtek pečuje o kočku – vzájemné prostírání, nalévání nápojů, pomoc při oblékání; vzájemné dotyky, drbání zad, hlazení
    • houpačka pro kočku – ve skupině děti obestoupí deku, na kterou si lehne jedno z dětí, pak společnými silami deku zvednou a ležící dítě pohoupají, postupně se střídají. Nutná pomoc učitelky, opět mám vyzkoušeno, že zvládají i nejmenší děti
  • Pohybové činnosti – honičky Na kočku a myš; Na kocoura a myšky, průpravné a nápravné cviky – kočičí hřbet, protahování prstů, motání klubíčka, cvičení s klubíčkem, jako kočky, myši (8). Gymnastika mluvidel – olíznutí rtů, vyplazování jazyka.

5) Jak Kulík četl dopis

Jádro: Co mám v hlavě? Myšlení nebolí

Plánované činnosti:

  • Diskuze – jak to vypadá v hlavě, co se děje, když přemýšlím, bolí myšlenka. Vhodný námět pro výtvarné zpracování, koláže, práci s encyklopediemi, grafomotorické cvičení – mozek. (Nejprve dáme prostor dětské fantazii a necháme je výtvarně zaznamenat, jak to vypadá u nich v hlavě, co tam všechno je, pak teprve pracujeme s encyklopediemi).
  • Práce s písní Mám v hlavě myš Lenku (9).
  • Jazykové činnosti – vymýšlení vtipů, hledání nesmyslů na obrázku, hra Co by se stalo... (co by se stalo, kdyby paní kuchařka nepřišla do práce apod.).
  • Časová a dějová posloupnost – jak krtek četl dopis, děti mohou obrázky následně složit tak, jak si myslí, že se událost měla odvíjet.
  • My se myslet nebojíme (Uvedené činnosti by děti měly dělat vědomě, na základě svého rozhodnutí – „chci si trénovat mozek,” k tomuto rozhodnotí by ale měly dospět formou hry na základě příběhu krtka Kulíka):
    • skládání puzzlí, stavebnic a skládaček podle předlohy
    • řešení hlavolamů – hledání cest v bludišti, hledání rozdílů na obrázku, hledání stínů objektů
    • rozlišování krátkých a dlouhých slabik, slov zvukově podobných (zuby x supy apod.), tvoření rýmů
    • třídění, přiřazování, tvoření množin prvků
    • společenské hry – pexeso, domino, Kimova hra
    • poslech pohádky a reakce na předem domluvené slovo (s předškoláky)

6) Jak se bráškové nakonec sešli

Jde o poslední kapitolu knihy, která je v podstatě evaluací celého projektu. Děti jsou samozřejmě zvědavé, jak to s krtky dopadlo. Hledání brášků krtkem Hloubalem můžeme například pojmout jako stopovací hru v lese, v parku, na školní zahradě, kdy děti postupně nacházejí jednotlivé krtky, cestou mohou plnit nejrůznější úkoly apod. Necháme zhodnotit, na co všechno děti přišly či co se naučily během doby, kdy jsme si povídali o krtcích. Můžeme se v činnostech vrátit k věcem, které se jim nejvíce líbily. A samozřejmě nezapomene udělat závěrečnou oslavu i v případě, že narozeniny jsme slavili již na počátku projektu. Toto by ovšem měla být oslava toho, že máme jeden druhého a že je nám spolu dobře. Na oslavu můžeme pozvat i rodiče a zakončit tak školní rok.

Závěr

Jak z uvedené nabídky činností vyplývá, největší důraz je kladen na posilování pozitivních sociálních vazeb, upevňování prosociálního chování a na dětskou zkušenost. Příběh, který je v knize tak skvělým způsobem prezentován, nabízí dostatečně širokou paletů podnětů k přemýšlení, hledání cest, k fantazírování. Jako učitelé bychom v tomto procesu měli být dětem průvodci a v žádném případě bychom jim neměli vnucovat svá hotová řešení.

Literatura a použité zdroje

[1] – OPRAVILOVÁ, E. Než půjdeš do školy 1. BLUG, 1995. 24 s. ISBN 80-85635-37-2.
[2] – SVĚRÁK, Zdeněk; UHLÍŘ, Jaroslav. Když se zamiluje kůň. Fragment, 2004. 93 s. ISBN 80-7200-910-9.
[3] – HLAVÁČ, Jan. Krtčí Výlety. Baobab, 2006. 67 s. ISBN 80-8702205-X.
[4] – TICHÁ, Alena; RAKOVÁ, Milena. Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími. Praha : Portál, s.r.o., 2007. 166 s. ISBN 978-80-7367-100-6.
[5] – SMITH, , Ch. A. Třída plná pohody. Praha : Portál, 1994. 226 s. ISBN 80-85282-82-8.
[6] – VOLFOVÁ , Hana. Rozvičky v mateřské škole II. Plzeň : Pedagogické centrum Plzeň, 2000. 102 s. ISBN 80-7020-066-9.
[7] – NĚMCOVÁ, Božena. Bylo nebylo:pohádky pro nejmenší. 2. vydání. Praha : Artur, 1996. 82 s. ISBN 80-902028-0-2.
[8] – VOLFOVÁ, Hana; KOLOVSKÁ, Ilona. Předškoláci v pohybu. Cvičíme jako myška, kočka a pejsek. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2317-4.
[9] – SVĚRÁK, Zdeněk. Mám v hlavě myš Lenku. 1. vydání. Fragment, 2006. 96 s. ISBN 80-253-0320-9.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Eva Rybárová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
7. 9. 2010
V příspěvku je velmi pěkně zpracovaná nabídka činností.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti
  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída