Motivace
Učitelka vyrobí z kartonu velký zlatý klíč a první den na začátku řízené činnosti ho dětem ukáže. Vysvětlí jim, že ho ráno našla ve třídě společně se vzkazem, který však nebyl úplný. Bylo na něm napsáno Chceš-li do… jíti, musíš klíčem… Společně tedy popřemýšlí, odkud klíč je, kam patří a hlavně kam je přivede. Učitelka bude děti mírně usměrňovat, nakonec přijdou na to, že klíč je kouzelný, že vede do pohádky a že vzkaz je čarovné zaříkávadlo a zní Chceš-li do pohádky jíti, musíš klíčem otočiti. Klíčem se pak otevře tunel, kterým děti do pohádky prolezou. V tunelu najdou knížku Národní pohádky od Boženy Němcové a učitelka vybere pohádku O bačovi a šarkanu a během toho, co děti v klidu leží na zemi, jim přečte první část (viz příloha). Poté již začne činnost vztahující se k pohádce. Poté se děti opět vrátí tunelem zpět do třídy a pečlivě pohádku zase zamknou.
Motivace pro další dny je stejná, začne se čarovným zaříkávadlem a odemknutím tunelu do pohádky, kde bude už čekat knížka a učitelka přečte další část pohádky.
PONDĚLÍ
Řízená činnost začne popsanou motivací a čtením první části pohádky O bačovi a šarkanu (viz příloha). Během čtení seznámí učitelka děti s neznámými slovy, která jsou v textu zvýrazněna červeně a s jejich významem. Po čtení si ještě učitelka s dětmi ujasní přesněji, kdo je bača a co dělá.
Děti se volně pohybují po třídě, když učitelka tleskne, utvoří skupinky v takovém počtu, kolik bylo tlesknutí. Po každém tvoření skupinek se mění poloha nebo způsob pohybu.
Děti vyzkouší, jaké to je být hadem. Prolezou překážkovou dráhu jako hadi, základem je plazení, přelézání, podlézání.
Lavička (přitahování se po břiše) → slalom mezi medicinbaly (plazení) → mosty a pražce z velké molitanové stavebnice (přelézání a podlézání) → lavička (přitahování se po zádech) → žíněnka (válení sudů).
Děti se pokusí představit si bačovu situaci, že je zavřený ve skále a neví kudy ven, a vymyslí možná řešení, jak by bylo možné se ven dostat. Učitelka slíbí, že si pokračování přečtou druhý den a společně se tunelem vrátí z pohádky zpět do třídy.
ÚTERÝ
Děti se opět s pomocí klíče, tunelu a zaříkávadla vydají do pohádky, zopakují si, co se stalo v příběhu předchozí den a učitelka jim přečte druhou část pohádky O bačovi a šarkanu.
Nejdříve učitelka dětem vysvětlí, jak je to s hady a jejich zimním spaním.
Pravidla hry jsou podobná jako při hře Na Mrazíka, jedno dítě představuje Zimu, když se dotkne jiného dítěte, to usne a ztuhne jako had, když spí. Jiné dítě je Jaro a dotykem probouzí spící hady zase k životu. Role Zimy a Jara se mění.
Učitelka dětem ukáže obrázky různých (i exotických) hadů. Upozorní na stavbu těla a možnosti různého zbarvení a vzorů hadí kůže. Dětem rozdá papíry a barevné pastelky. Úkolem je nakreslit hada a pak ho náležitě vyzdobit. Nakonec si všichni společně své výtvory prohlédnou, zhodnotí a vystaví.
Na závěr se děti opět vrátí tunelem zpět do třídy.
STŘEDA
Děti se opět s pomocí klíče, tunelu a zaříkávadla vydají do pohádky, zopakují si, co se stalo v příběhu předchozí den a učitelka jim přečte třetí část pohádky O bačovi a šarkanu.
V této části textu se děti setkávají s ironií – Ale to se s dobrou bača potázal! Učitelka se po přečtení textu k této větě vrátí a vysvětlí její význam, zdůrazní především intonaci, melodii a mimiku. Pro porovnání předvede, jak by to vypadalo, kdyby se bača opravdu potázal s dobrou.
Dětem rozdáme různé hudební nástroje, učitelka v roli černokněžníka může hudební nástroje ovládat – děti zkoušejí zvuk nástroje, hrají, učitelka při tom předem určenými gesty reguluje hlasitost a děti na ně reagují. Každé dítě si vymyslí, co jeho nástroj představuje, může se to vztahovat ke tvaru nebo zvuku. Jméno věci, ve které se každý hudební nástroj přemění, vždy všechny děti vyjádří rytmicky společně s vyslovením jména.
Poté, co jsou všechny nástroje představeny, mohou si i děti vyzkoušet roli černokněžníka a stejnými gesty nástroje ovládat.
Další činností je chůze za zvukem, jedno dítě je uprostřed kruhu, má zavázané oči a vždy nějaké dítě v kruhu rozezvučí svůj nástroj, a ten uprostřed jde poslepu za zvukem. Když nástroj najde, rozezvučí se jiný a on ho zase musí najít. Děti se uprostřed kruhu prostřídají.
Při další činnosti hraje učitelka na klavír nějakou (i vymyšlenou) melodii, děti se pohybují v jejím rytmu. Když klavír přestane hrát, děti se musí schovat k zemi. Tempo hudby se různě mění, děti na změny a na ticho reagují.
Učitelka s dětmi vybere jednu hračku, kterou, aniž by se děti dívaly, někam schová a děti ji pak společně hledají, učitelka jim bude napovídat tradičně Přihořívá, přihořívá, hoří!
Po hře se opět vrátí do školky tunelem.
ČTVRTEK
Děti se opět s pomocí klíče, tunelu a zaříkávadla vydají do pohádky, zopakují si, co se stalo v příběhu předchozí den a učitelka jim přečte čtvrtou část pohádky O bačovi a šarkanu.
Učitelka si s dětmi zopakuje, kdo je šarkan, čím je typický a děti pak nakreslí, jak by podle nich mohl vypadat. Svá díla si pak společně prohlédnou.
Děti společně postaví z velkých molitanových kostek šarkana, mohou využít i židle, lavičku, z žíněnky udělají tělo, aby se na něj všichni vešly, až na něm poletí. Cílem je, aby se děti společně dohodly na jeho ztvárnění a konečné podobě. Když je drak hotový, děti mu vlezou na záda (ty představuje již zmíněná žíněnka) a proletí se s ním. Děti sedí a podle pokynů učitelky se pohybují – při zatáčce naklánění na určenou stranu, při prudkém stoupání se zaklánějí, při prudkém klesání se předklánějí, při zachycení o špičku věže nebo stromu poskočí. Učitelka zároveň komentuje smyšlenou krajinu, kterou právě prolétají a čemu se vyhýbají.
Poté, co se děti dostatečně proletí, vrátí se tunelem zpět do třídy.
PÁTEK
Děti se opět s pomocí klíče, tunelu a zaříkávadla vydají do pohádky, zopakují si, co se stalo v příběhu předchozí den a učitelka jim přečte poslední část pohádky O bačovi a šarkanu.
Učitelka se s dětmi zamyslí nad tím, co se z pohádky naučily (např. nestrkat nos kam nemám, dodržovat přísahy a sliby), a pokusí se vymyslet, co asi tak kouzelného napsal Otec nebeský na březový lístek. A co konec pohádky – vypadá to, jako by se to celé bačovi jen zdálo.
S učitelkou si děti popovídají a zkusí vymyslet různé možnosti, jak by pohádka mohla pokračovat, Co se asi stalo s šarkanem? A s černokněžníkem? A co řekne doma bačovi žena? A co kdyby bačovi skřivánek a Otec nebeský nepomohl?
Nakonec si děti nakreslí každý své pokračování, představí ho ostatním a už naposledy se vrátí z pohádky zpět.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
