Odborný článek

Opice v Africe

20. 7. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Nikola Loužková

Anotace

Týdenní integrovaný blok je zaměřen na rozvoj grafomotoriky, hrubé a jemné motoriky, jazykových dovedností.

PONDĚLÍ

Cesta do Afriky

Učitelka dětem oznámí, že si udělají výlet do Afriky. Po chvilce uvažování se domluví, že pojedou lodí. Děti se seřadí do dvojic – jako námořníci na lodi, aby měly dostatek místa a výraznými krouživými pohyby pádlují, každý na svoji stranu, v polovině cesty se pečlivě rozhlédnou, aby se ujistily o správném směru cesty a vymění si strany, aby pádlovaly také na druhou. Učitelka jim k tomu hraje na klavír jednoduchý pravidelný rytmus, udává tempo a děti se jím řídí. Pro zpestření a mírné ztížení se po chvíli rytmus mění, může se zrychlovat, zpomalovat. Po příjezdu do Afriky děti vystoupí z lodi, nejdříve se plazí po poušti a pak se s využitím překážkové dráhy prodírají pralesem.

Setkání s opicí

Děti na své cestě Afrikou potkají zvláštní zvíře – opici, kterou jim učitelka ukáže na obrázku. Nejdříve nechá mluvit děti, aby uhádly, co je to za zvíře, co o něm vědí, pokusí se je popsat, jak vypadá, jak se chová apod. Potom učitelka dopoví další informace o opici. Děti si ji mohou i pojmenovat.

ÚTERÝ

Jak žijí opice

Pro tuto činnost je použita báseň od Josefa Lady „Opice” a je doplněna pohybem. Zopakujeme dvakrát nebo třikrát, děti už by měly zkoušet recitovat s učitelkou.

Opice celý život proskáčou (děti skáčou jako opice s dlouhými uvolněnými pažemi)
za míčem, za banánem, za káčou.
(ve vzduchu obkreslení velkého kulatého míče, znázornění loupání banánů, otočení se dokola jako káča)
Sotva si ráno protřou kukadla,
(názorné mnutí si očí, výrazné pohyby lokty )
prohánějí svá lesní švihadla.
(kroužení pažemi vedle těla – znázornění točení švihadla)

Nemají čas už ani na jídlo, (krouživé pohyby rukou na břiše)
a tak jim často mléko vystydlo.
(naznačení pití obouruč)
Nejmenší z nich si prostě nesedne
(sednout na zem a kroutit hlavou)
ke stolu ani v pravé poledne.
(v sedě znázornit stůl před sebou)

Když večer náhle usne únavou, (lehnutí na záda)
aspoň si míčem hází nad hlavou.
(vyhazování pomyslného míče nad hlavou)
Opice dny i noci proskáčou
(děti skáčou jako opice s dlouhými uvolněnými pažemi)
za míčem, za banánem, za káčou.
(ve vzduchu obkreslení velkého kulatého míče, znázornění loupání banánů, otočení se dokola jako káča)

(BRUKNER, Josef, LADA, Josef. Kolotoč. 1.vydání. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1961.)

Rytmika s opicí

Děti si nejdříve vytleskají slovo opice (o-pi-ce) a pak jim učitelka bude říkat různá slova, která děti také vytleskají a určí, jestli je to stejné jako opice – tedy na tři doby. Poté mohou děti zkusit vymyslet další slova, která se k opici hodí.

STŘEDA

Co opice udělá, když větev třikrát zapraská…

Jedná se o pohybovou hru, kde se děti promění v opice. Opice si v pralese různě hrají a dovádějí, ale musí být také na pozoru, protože všude za křovím můžou číhat nepřátelé. Když opice uslyší zapraskání větve – zatleskání, musí se schovat. Počet tlesknutí určuje, jak se musí opice schovat (1x – sed do dřepu, 2x – leh na záda, 3x – leh na břicho), hra se obměňuje různými způsoby opičího pohybu v době mezi tlesknutím.

Nakresli si svoji opici

Nejdříve si děti zkusí malovat velké kruhy (opice dělá kotrmelce) jen ve vzduchu, celými pažemi i nohama a poté budou obkreslovat naznačené kruhy a ovály, až nakreslí celou opici. Mohou si ji poté zkusit i na prázdný papír.

ČTVRTEK

Opičí honička za míčem

Nejdříve se děti rozdělí na dvě poloviny, uprostřed třídy se natáhne provaz a dětem se rozdělí papírové koule. Děti se jako opice budou snažit házet koule na druhou stranu, cílem je mít na své půlce co nejméně koulí.

Hra pak bude pokračovat foukáním do papírové koule. Nejdříve si to děti nacvičí samy a pak se budou ve dvojici přefukovat. Honička může probíhat u stolu, ale i na zemi. Obličeje dětí budou od sebe vzdáleny asi půl metru, v polovině bude natažený provázek a děti se budou snažit dostat kouli na sousedovu půlku.

Pak se děti rozdělí znovu na několik skupinek a budou papírové koule házet do košů. Po odhození všech papírových koulí poskládají děti koule, kterými se trefily do koše, do řady a s dopomocí učitelky je z leva doprava s ukazováním spočítají.

PÁTEK

Loučení s opicí a zase domů, do školky

S dětmi si zopakujeme, co jsme se o opicích dověděli, děti se pokusí vyjádřit, co se jim líbilo a co ne, domluvíme se, jak se dostaneme zpět. Zopakujeme překážkovou dráhu, abychom se dostali z pralesa, plazení přes poušť a děti si vyberou druh další přepravy a s ní spojený pohyb (loď, letadlo, vlak).

A ještě na památku

Děti si nakreslí svůj nejhezčí zážitek s opicemi, pak si ho vystřihnou a nalepí na jeden společný velký zelený papír – prales.

Literatura a použité zdroje

[1] – BRUKNER, Josef. Kolotoč. 1. vydání. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1961.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
20. 7. 2010
Čtivě a srozumitelně napsaný příspěvek, námětově dětem blízký.

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
20. 7. 2010, 15:00
Děkuji za článek.
Měli by si ho přečíst i učitelé ZŠ, aby tušili, co všechno umí (a dělají) děti již v MŠ - a nedělali pak z malých školáků "blbečky" (omlouvám se za ten výraz, jiný mě nenapadl).

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Lavičky, obruče, velké molitanové kostky apod. (určeno pro překážkovou dráhu, záleží na vybavení třídy), obrázky s opicí, papíry, voskovky, pastelky, provaz, papírové koule, provázek, koše nebo krabice, nůžky, lepidlo, balicí papír nabarvený na zeleno.