Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Vezmu pěknou tkaničku, zavážu ji na kličku
Odborný článek

Vezmu pěknou tkaničku, zavážu ji na kličku

1. 4. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Eva Pipková

Anotace

Příspěvek obsahuje námět, jak děti zábavnou formou motivovat k nácviku vázání smyčky. Využívá práci s literárním textem, aktivně děti zapojuje do prožívání příběhu a vede k vnitřní motivaci dětí ke zvládnutí daného úkolu. Je určen pro věkovou skupinu 5 – 7 let.

Cíl

Motivovat děti zábavnou formou k rozvoji jemné motoriky v oblasti sebeobsluhy, nácviku zavazování uzlu a smyčky.

Během vlastní pedagogické praxe se všechny stále častěji setkáváme s problémy dětí v oblasti sebeobluhy v oblékání. V předškolním věku (5 – 6 let) spousta dětí neumí zavazovat boty (nezvládají nejen smyčku, ale ani uzel), přestože jejich psychomotorické schopnosti jsou na dostatečné úrovni. Příčinou bývá nechuť dětí, ale i rodičů pustit se do „obtížné“ činnosti, zvláště pokud první pokusy nejsou okamžitě úspěšné. Hledala jsem proto motivační prvek, který by děti aktivizoval a zároveň vedl ke spolupráci s rodiči.

Využila jsem pohádkový příběh Jak se žížala Markétka chtěla zavázat na kličku (BALÍK, J.: Pohádky z rozkvetlé louky a stříbrné tůňky. Praha, 2002, s. 20. ISBN 80-903175-0-2), do kterého vstupujeme a zařazujeme hudební, pohybové i dramatické činnosti.

Navrhované činnosti a příležitosti, práce s textem:

  • Rozehřátí a následné zklidnění dětí pohybovou hrou, např. „Všichni domů“ - motivace: zvířátka v dešti; různé druhy chůze, lezení a poskoků v prostoru herny s reakcí na sluchový signál. Po hře zařadíme relaxaci, zklidnění, pokusíme se vytvořit příjemnou a klidnou atmosféru.
    Z oblohy kapalo, jako z cedníku.
    Jedna kapka – kap ... na hlemýždě loudu.
    Druhá kapka – ťuk ... na vyprahlou hroudu.

    Třetí kapka – cink ... na pejskovu boudu.
  • Citoslovce v textu doprovázíme hrou na rytmické nástroje: kap - xylofon, ťuk - ozvučná dřívka, cink - triangl. Rozdáme dětem nástroje, hrajeme různá rytmická cvičení, napodobujeme zvuk deště, např. kap – ťuk – cink – kap – ťuk – cink – pravidelné střídání rytmu v kruhu, dva krátké tóny a jeden dlouhý.
  • Napododujeme slabý/silný déšť.
  • Procvičujeme hru v různém tempu, zpomalování, zrychlování.
    Deset a sto a tisíc kapek tichounce kapalo, ťukalo a cinkalo, kde se dalo. A kapalo všude.
  • Můžeme zařadit rozvoj fantazie a slovní zásoby – každé dítě v kruhu postupně zahraje na svůj nástroj a řekne, na co spadla jeho kapka (neopakovat po kamarádovi). Např. dítě zahraje na nástroj a řekne „kap ... na maminku“, další dítě „ťuk ... na auto“.
    Na cestičku, na kamení, do kožíšků oveček, do malin i do borůvčí, na kdejaký kopeček. Do trávy i do křoví, na zelený mech, na ploty i bubínky střech. Všude bylo místa dost, pršelo žížalám pro radost. Déšť hrál svoji mokrou písničku.
  • Zpíváme všichni společně libovolnou píseň o dešti, kterou děti znají. Zpěv doprovázíme hrou na nástroje.
  • Po písničce zařadíme krátký dramatický výstup. Využijeme moment překvapení a rozehrajeme krátkou etudu s loutkou žížaly Markétky, kterou děti dosud neviděly. Loutku můžeme vytvořit např. ze smotku příze, textilu, oči nalepíme ze samolepící fólie.
    Žížala Markétka měla právě tuhle písničku ze všech písniček nejradši. Jakmile ji zaslechla, hned jí bylo tralala a hopsasa, hopsasa a tralala. Měla ji ráda už od mala. Vykoukla z díry a hluboce se nadechla.
  • Zařadíme dechová cvičení „dýcháme jako žížala Markétka“.
    To je vzdoušek, jen se pije. Tomu říkám poezie. Vykoupu si trošku plíce, jako prádlo na rybníce. Půjdu chvilku na procházku, dokud je hezky. Dokud prší.
    Hledala louži, kde by se vykoupala. Rozhlíží se, rozhlíží, a najednou – co to vidí?
  • Pohybová chvilka, otáčení hlavy do stran, „rozhlížíme se jako žížala“.
    Vidí holčičku Aničku, jak si váže u boty na kličku barevnou tkaničku.
  • Vybereme ditě, o kterém víme, že zavazování zvládá, dáme mu k dispozici čisté boty s barevnými tkaničkami a vyzveme ho k zavázání bot. Jméno a pohlaví dítěte z pohádky přizpůsobíme skutečnosti.
    Žížala je z toho celá paf, je to pro ni biograf.
  • Vysvětlíme slovo biograf.
    Holčička dá jeden konec tkaničky přes druhý, podvlékne, utáhne a za chviličku už má kličku. Teď už nemá obyčejné boty, smyčky jsou jako motýlí křídla. Na každé Aniččině
    botě sedí barevný motýl, jen a jen vzlétnout.
  • Společně s dětmi si prohlížíme zavázané boty, vyzdvihneme šikovnost dítěte i estetické provedení, podobnost s motýlem.
    Žížala je z toho celá paf, je to pro ni biograf. Nehledá víc louži, hrozně moc teď touží udělat něco podobného. Touží se zavázat na uzlík nebo na kličku, aby z ní byl barevný motýl. Natahuje se, smršťuje se - nejde to. Prodlužuje se, zkracuje – nejde to.
  • Opět krátká etuda s loutkou.
    Už ani neví, kde má hlavu, kde má patu. Kde má začátek a kde konec. Říká si smutně:
    Já to prostě nedokážu, na kličku se nezavážu. Zkrátka – jsem na to krátká! Závistivě ještě jednou pohlédne na holčičku Aničku, co má boty zavázané na kličku.
  • Společná krátká reflexe příběhu, vyzveme děti, aby udělaly žížale radost krásně zavázanými botami.
  • Nabídneme dětem dostatečné množství pestrobarevných tkaniček a „boty“ z tvrdého papíru, které mají dvě dírky vytvořené děrovačkou. Boty si může učitelka připravit jako překvapení pro děti, nebo si je děti samy vystřihnou v předcházejících činnostech.
  • Děti protahují tkaničky dírkami a zkouší zavázat smyčku.
  • Můžeme využít motivační říkanku z pohádky Neposlušné tkaničky (POSPÍŠILOVÁ, Z.: Pohádky před spaním. Praha, 2007, s. 114. ISBN 978-80-7367-133-4).
    Jedna smyčka, druhá smyčka,
    k tomu ještě malá klička,

    utáhni to trošičku,

    ať máš hezkou mašličku.
  • Vlastní práci s pohádkou ukončíme písničkou s pohybem („Markétce pro radost“) na téma motýl. Můžeme zpívat a hrát na hudební nástroj, nebo využít hudební nahrávku z CD. Děti lehkým během a pohyby paží napodobují let motýla, mávání křídly.
  • Zavázané smyčky výrazně pochválíme, vystavíme společně s příběhem v šatně.
  • Děti, které zavazování napoprvé nezvládly, pozitivně motivujeme k dalším pokusům. Zavazování individuálně procvičujeme v dalších dnech, zapojíme i rodiče. Ve chvíli, kdy dítě nácvik zvládne, přidáme jeho „botičku“ na výstavu do šatny.
Fotografie
Výstavka botiček

Doplňkové činnosti:

  • Grafomotorické cvičení: ležatá osmička – Mašlička na botě.
  • Poslech pohádky Neposlušné tkaničky (POSPÍŠILOVÁ, Z.: Pohádky před spaním. Praha, 2007, s. 114. ISBN 978-80-7367-133-4).
  • Didaktické hry s tkaničkami – porovnávání délky, třídění podle barvy, počet kusů jednotlivé barvy apod.
  • Vyhledávání bot se stejnými tkaničkami, vytváření párů.
  • Hry a manipulace s didaktickými pomůckami – provlékací destičky, dřevěná bota s tkaničkou, textilní panák s různými druhy zapínání oděvů apod.

Reflexe

Motivace pohádkovým příběhem se mi velice osvědčila. Spojením příběhu s dalšími činnostmi se děti rozvíjely v různých oblastech (pohybových, řečových, hudebních), a záměr učitelky tak nevnímaly jako dominantní povinnost „jdeme se učit zavazovat boty“, ale činnost vycházela z vnitřní motivace dětí „udělat radost žížale Markétce“. Vytvoření výstavky se zavázanými botami a s textem pohádky v šatně dětí motivovalo i rodiče pomoci dětem zvládnout úkol tak, aby se i jejich botička mohla vystavit.

Literatura a použité zdroje

[1] – BALÍK, Jindřich. Pohádky z rozkvetlé louky a stříbrné tůňky. Praha : ROTAG, 2002. ISBN 80-903175-0-2.
[2] – POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Pohádky před spaním. Praha : Portál, 2007. 140 s. ISBN 978-80-7367-133-4.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jana Kneřová
4. 4. 2010, 10:49
Pohyb a rytmus považuji za velmi důležité složky při učení, proto vám děkuji. Krásný příklad pro rozvoj jemné motoriky. Zapojte se do naší diskuze na téma grafomotorika http://diskuze.…51&t=841 . Díky.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Dostatečné množství pestrobarevných tkaniček do bot. Skutečné zavazovací boty. Jednoduchá loutka - žížala Markéta. Kniha Pohádky z rozkvetlé louky a stříbrné tůňky. Čtvrtky na vystřižení papírových bot. Děrovačka. Vhodné hudební nástroje. Hry a pomůcky pro rozvoj jemné mototiky.