Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > K návaznosti předškolního a základního vzdělávání...

Ikona teoreticky

K návaznosti předškolního a základního vzdělávání – východiska, doporučení, metodické náměty

Ikona odbornost
Autor: Kateřina Smolíková
Anotace: Článek zdůrazňuje potřebu návaznosti předškolního a základního vzdělávání (zejména jeho počáteční fáze). Svou nezastupitelnou roli v tomto procesu sehrává adaptační proces, který bere ohled na individuální předpoklady dítěte.
Téma příspěvku:RVP / ŠVP
Klíčová slova: adaptace, základní vzdělávání, předškolní vzdělávání

Dnes už není pochyb o tom, že předškolní vzdělávání má pro další vzdělávání a život dítěte podstatný význam. Jeho role v životě dítěte není zanedbatelná, a to z několika důvodů:

  • předškolní vzdělávání je počáteční, resp. vstupní vzdělávací etapou a dává tedy možnost vytvoření dobrých základů, resp. zajištění "dobrého startu",
  • účastní se ho většina populace,
  • děti této věkové skupiny jsou velmi vnímavé a otevřené veškerým vlivům a stimulům svého okolí - přístupné vzdělávacímu působení; proto i základy, které děti získají na tomto stupni svého rozvoje a na této úrovni vzdělávání, jsou relativně pevné a trvalé.

Můžeme se domnívat, že vytvoření dobrých základů v etapě předškolního vzdělávání může významným způsobem zvýšit šanci jedince na úspěch v současném světě a životě - je tedy dobrým vkladem do budoucna. Zejména pak tehdy, je-li tento vklad patřičně využit, resp. jsou-li tyto základy v další vzdělávací etapě upevněny a dále rozvíjeny.

Rámce

Při tvorbě rámcových vzdělávacích programů byl kladen důraz na to, aby návaznost mezi předškolním a základním vzdělávání byla dostatečně ošetřena koncepčně i metodicky:

  • koncepce materiálů je společná (obdobná), resp. dostatečně blízká (samozřejmě s ohledem k zvláštnostem každé z obou oblastí) a logicky návazná;

  • vzdělávací cíle jsou formulovány tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o dvě návazné etapy jednoho společného procesu;

  • výstupy PV (soubor očekávaných výsledků) a vstup ZV (vstupní předpoklady) jsou provázané a v souladu;

  • očekávané výstupy jsou v obou etapách formulovány tak, aby byla zřejmá jejich gradace;

  • přístupy, formy a metody práce se přibližují a propojují tak, aby mezi oběma úrovněmi vzdělávání napříště nebyl předěl - v praxi škol by měl být vytvářen určitý společný prostor.

Je třeba mít na zřeteli, že formy práce, metody a žádoucí přístupy, které by bylo možno považovat za "vhodné", jsou takové, které vycházejí ze specifik vzdělávání, daných věkem a možnostmi dětí vzdělávané věkové skupiny. Podmínky předškolního vzdělávání (přístupy, formy a metody práce s předškolním dítětem, které jsou stanovované prostřednictvím RVP PV) jsou dány rozvojovými možnostmi dítěte a odpovídají jeho fyzickým, kognitivním i emotivním potřebám.

Počáteční základní vzdělávání

Zejména v počátcích povinného vzdělávání je nutno mít dostatečně na zřeteli, že i když jsou rozvojové a učební pokroky, které dítě udělá během tří předškolních let a předškolního vzdělávání, veliké, jsou vzdělávací možnosti dětí této věkové skupiny dosud omezené. U dětí, které zahajují povinné vzdělávání, je třeba přísně respektovat stupeň zralosti jejich CNS (dosavadní nevyzrálost v řadě funkcí) a veškeré formy, přístupy a metody tomuto přirozenému stavu přizpůsobit. Nejede jen o schopnosti kognitivní (o možnosti dětí vnímat, chápat, soustředit se, zapamatovat si, učit se atp.), ale stejně tak o kompetence sociální. Je nezbytné respektovat dosud omezenou sociální zkušenost (nezkušenost) a samostatnost (nesamostatnost) začínajících školáků a poskytnout jim dostatečný čas a prostor k tomu, aby se s novými životními i vzdělávacími podmínkami seznámili a aby nová pravidla přijali.

Také pedagog by měl mít dostatečnou možnost poznat každé dítě a jeho individuální předpoklady, zjistit jeho silné stránky (na kterých může dále stavět) a stránky slabé (ve kterých je třeba dítěti pomoci) a tomu svou práci přizpůsobit (volit tomu odpovídající přístupy k jednotlivým dětem a metody práce s nimi). Tím pedagog přispěje k tomu, aby vyrovnal vzdělávací šance dětí a posílil jejich šance ve škole dobře začít a ve vzdělávání uspět.

Pro počáteční základní vzdělávání to znamená, že by mělo navazovat na předškolní vzdělávání a po určitý čas ve stejném, resp. podobném duchu, pokračovat. Pro vlastní vzdělávací praxi v prvních ročnících základních škol to může znamenat následující:

  • obecně je třeba poskytnout dětem v prvním ročníku dostatečný prostor pro adaptaci na školní prostředí a školní způsob práce (což je možné právě až v prostředí, kde bude ono vzdělávání probíhat),

  • je nutno počítat s tím, že dítě pro školu zralé, resp. připravené je každé dítě, které dosáhlo určité úrovně svého tělesného, psychického (kognitivního i emocionálního) i sociálního rozvoje (určité úrovně samostatnosti), ale které je přirozeně každé jiné, v různých oblastech různě disponované, že konkrétní schopnosti, dovednosti i zkušenosti jednotlivých dětí jsou rozdílné,

  • učitelé by měli mít dostatečný prostor k poznání individuality dětí, jejich potřeb a vzdělávacích možností tak, aby mohli jejich individuální možnosti a potřeby zohledňovat ve své práci (přizpůsobovat ji v požadavcích na dítě, v přístupu k němu, v metodách práce s ním),

  • vzdělávací přínos by proto měl být spatřován v individuálních vzdělávacích pokrocích dítěte (u začínající školáka by měly být hodnoceny především jeho individuální pokroky v rozvoji a učení, nikoli výsledky dosahované ve vztahu k normě).

Adaptační projekt

Jednou z vhodných možností by bylo např. v první období pracovat s dětmi v rámci integrovaného adaptačního projektu (bloku), který by umožňoval

a) dětem: snáze se přizpůsobit novému prostředí, poznat a přijmout nová pravidla, přijmout jiný způsob života a připravit se na systematickou školní práci ;
b) pedagogovi: využít poskytnutý čas a prostor k rozpoznání individuálních osobnostních dispozic dětí, ať už fyzických, tak i kognitivních, emotivních i sociálních, a stejně tak i rodinného zázemí dětí
c) rodičům: seznámit se školou i pedagogem, který bude mít dítě ve své péči, navázat s ním dialog, pochopit nová pravidla, které je nutno v zájmu dítěte akceptovat

Tento adaptační projekt by si podle určitých rámcových pokynů připravoval učitel sám, sám by si zvolil jeho ústřední (integrující) téma a naplňoval by jej konkrétními činnostmi podle potřeb a možností konkrétních dětí, které by postupně na základě jejich individuálních projevů poznával, tzn. že konkrétní cíle tohoto projektu by zkušený pedagog dokázal "nastavit" podle dětí ve třídě, resp. podle složení dětské skupiny a přizpůsobit je tak, aby každé dítě mělo šanci dobře začít a uspět. Adaptační blok by měl pokračovat ve vyrovnávání šancí dětí, nikoli ve vyrovnávání rozdílů mezi dětmi - ty zde budou stále.

Součástí adaptačního projektu by měla být i seznámení s rodiči a jejich spolupráce ve věcech výchovy a vzdělávání dětí.

Po ukončení tohoto bloku (jeho trvání by bylo přibližně v rozmezí 1 - 2 měsíců, popř. dle potřeb i delší) by jej pedagog vyhodnotil a vyvodil závěry pro svou další práci, resp. pro vlastní systematické vzdělávání dětí.

Snížení zátěže

Pro zajištění plynulé návaznosti ve vzdělávání a snížení rizika nepřiměřené zátěže dětí při přechodu z jedné vzdělávací etapy do druhé lze doporučit, aby:

  • se učitelé prvních tříd dostatečně seznámili s RVP PV, resp. s charakteristikou a předpokládanou úrovní výstupů předškolního vzdělávání, aby bylo jasné, co konkrétně dítě na konci předškolního období zpravidla zvládá a s čím pedagog může (měl by) a s čím naopak nemůže ve své práci počítat;

  • pedagogové mateřských a základních škol, mezi nimiž děti přecházejí, úzce spolupracovali;

  • při udělování odkladů školní docházky, popř. v přijímání dětí mladších šesti let, bylo postupováno velice uvážlivě a rozhodnutí byla dostatečně a odborně zdůvodněna

Závěr

Předškolní vzdělávání umožňuje dítěti prožít plnohodnotné dětství a pod odborným pedagogickým vedením dospět k úrovni svého osobního rozvoje a učení, která je pro něj individuálně dosažitelná.

Tím vytváří předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, kterých základní vzdělávání využívá a které dále rozvíjí a obohacuje. Z hlediska návaznosti obou vzdělávacích etap by mělo platit, že:

  • obě úrovně vzdělávání respektují individuální možnosti, potřeby i výkony dítěte (každé dítě má právo dosáhnout v době, kdy vstupuje do etapy povinného vzdělávání, takové úrovně rozvoje a učení, která odpovídá jeho individuálním možnostem);

  • základní vzdělávání ve svých počátcích navazuje svým obsahem i prostředky, zejména svými formami a metodami práce, na předškolní vzdělávání tak, aby přechod z jedné vzdělávací etapy do druhé byl pro dítě plynulý a postupný, bez zbytečných skoků či ztrát;

  • přirozené individuální rozdíly mezi dětmi se berou v úvahu jako samozřejmé a základní škola s nimi ve své práci dostatečně počítá.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 08. 2004
Zobrazeno: 10236krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SMOLÍKOVÁ, Kateřina. K návaznosti předškolního a základního vzdělávání – východiska, doporučení, metodické náměty. Metodický portál: Články [online]. 19. 08. 2004, [cit. 2019-08-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/62/K-NAVAZNOSTI-PREDSKOLNIHO-A-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI---VYCHODISKA-DOPORUCENI-METODICKE-NAMETY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.