Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Jak učit děti přednášet říkadla a básnič...

Jak učit děti přednášet říkadla a básničky

Praktický příspěvek
inspirace
střednědobý
Autor Ivana Chalupníková
V rámci studia vytvářejí studentky kombinované formy metodické řady k RVP PV, z nichž některé v literatuře scházejí. Představujeme Vám návrh tematické řady k rozvíjení řeči dítěte a zdokonalování výslovnosti a paměti ve spojení s pohybem.
Úvod

V rámci výuky předmětu Formy a obsah předškolního vzdělávání nám vyvstala potřeba ujasnit si některé metodické postupy a formy předškolního vzdělávání. A protože studentky kombinovaného studia oboru Učitelství MŠ jsou většinou již zkušenými učitelkami, vznikají v rámci jejich ročníkových prací zajímavé metodické studie, o které bychom se s vámi chtěli podělit. Doufáme, že jak její teoretická část, tak praktické příklady budou pro Vás inspirací k tomu, jak spolu se svými dětmi v mateřské škole vytvářet funkční pravidla spolužití.

Dětem jsou říkadla a básničky velmi blízké, protože dětské chápání jazyka je především zvukové a rytmické. Jsou pro dítě hrou i prostředníkem poznávání. Pomáhají rozvíjet celou osobnost dítěte, převážně dětskou řeč a výslovnost. Říkadla a básničky mají velkou výhodu, neboť se dají přednášet kdekoliv a kdykoliv. Výběr se řídí nejen věkem dětí, jejich citovou a rozumovou vyspělostí, ale také podmínkami, které určují charakter dětských zkušeností.

Propojení jazyka s dalšími oblastmi jako je hudební, pohybově - rytmická, výtvarná ... podporuje upevnění vědomostí a poznatků - tzn. učení prožitkem.

Tato metodická řada byla sestavena pro děti převážně čtyřleté a bylo navázáno na téma z předchozího roku - "Co nosí Podzimníček v kufříčku".

Specifické cíle:

  • zdokonalování rytmizace textu;
  • seznamování s typickými znaky ovoce;
  • chápání legrace;
  • procvičování grafomotorických dovedností.
Téma: "Enyky, benyky, švestkové knedlíky"

Činnosti, náměty, motivace:

  • sbírání švestek na školní zahradě;
  • seznámení s říkadlem "Švestky" (F. Hrubín):
    • děda dřímá na židli (předklony, houpání se jako v houpacím křesle);
    • babka míchá povidly (míchání vařečkou jako v hrnci);
    • jejich vnouček malý klouček, nese švestky přes palouček (ťukání ozvučnými dřívky);
    • babi míchej, dědo vstaň (vztyk ze sedu), švestek je tam plná stráň (ťukání ozvučnými dřívky nad hlavou).

Děda dřímá na židli, babka míchá povidly.
Jejich vnouček, malý klouček, nese švestky přes palouček.
Babi, míchej, dědo vstaň, švestek je tam plná stráň.

  • rytmizace v 2/ 4 taktu;
  • pantomimický doprovod k obsahu veršů;
  • instrumentální doprovod s pohybovým vyjádřením;
  • vyprávění v kruhu o dobrotách ze švestek (švestkové knedlíky, kompot, koláč ...) - ochutnávka švestek;
  • seznámení s básní "Švestkové knedlíky":
    • pohybové vyjádření (tleskání do stehen v rytmu říkadla, jedení knedlíků, plivání pecek).

Enyky, Benyky, švestkové knedlíky.
A já je sním všecky, budu plivat pecky!

  • malování švestek tuší - skupinová činnost;
  • opakování pohybové hry "Knedlíky":
    • máme hrnec veliký, vaříme v něm knedlíky (uprostřed kruhu sedí děti v podřepu - jsou knedlíky a nadzvedávají zadeček - vaří se, ostatní se drží za ruce - chůze v rytmu říkanky);
    • až se hrnec roztočí (lehký běh po kruhu);
    • knedlík z něho vyskočí (dřep, ruce jsou spojeny s kamarádem a knedlíky vyskakují z hrnce, přes spojené ruce).

Máme hrnec veliký, vaříme v něm knedlíky.
Až se hrnec roztočí, knedlík z hrnce vyskočí.

  • modelování švestek, přidání k jablíčkům na talířky;
  • kolektivní práce - zdobení podzimního kola namalovanými švestkami;
  • vyhledávání obrázků s motivem ovoce v knihách - výstavka těchto knih;
  • grafické cviky ruky - švestkové knedlíky, oválky;
  • vykreslování - omalovánky švestek různé velikosti;
  • porovnávání malé - velké.

Metodické poznámky:

  • děti se lépe učí říkadlům a básničkám s pohybovým vyjádřením, rytmizací a melodizací;
  • při skupinovém přednesu se u ostýchavějších dětí odbourává tréma a strach ze samostatného přednesu;
  • prožitek je silnější a trvalejší;
  • dochází ke spolupráci, toleranci a respektování se s ostatními dětmi při střídání vedoucích úloh;
  • rozvíjí se tvořivost a fantazie při vymýšlení pohybů a dramatického vyjádření.
Obrázek
1. Obrázek
Obrázek

2. Obrázek

Obrázek
3. Obrázek
Obrázek
4. Obrázek

 

 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek