Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Stanovisko k materiálu předloženému jako...

Stanovisko k materiálu předloženému jako „Prorodinný balíček“

Informativní příspěvek
Autor Kolektiv autorů
Představujeme pedagogické veřejnosti, především mateřským školám, stanovisko profesních organizací k prorodinnému balíčku, které bylo zveřejněno v Učitelských novinách.

Koncem roku 2008 a v průběhu ledna a února 2009 se opakovaně scházela užší pracovní skupina zástupců profesních organizací, působících v předškolní výchově. Snažili jsme se zaujmout stanovisko k tzv. Prorodinnému balíčku, který byl předložen dne 19. 11. 2008 ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem. Původní, velmi kritický postoj jsme se snažili nahradit konkrétním zamyšlením a návrhy, které by snad mohly pomoci zajistit dobrou péči předškolním dětem v současné situaci. Výsledkem je následující stanovisko, které bylo dne 13. 3. 2009 zasláno na Ministerstvo práce a sociálních věcí k rukám pana ministra Nečase a na další kompetentní instituce.

Jako pracovnice v oblasti předškolní výchovy a vzdělávání považujeme za velice významné, že podpora rodičovství tvoří důležitou součást sociální politiky ČR a pozitivní kroky, učiněné v tomto směru vítáme. Deklarovaný záměr „vytváření vlídnějšího prostředí rodičům pro sladění pracovního a rodinného života" je správný a hodný podpory. Jeho realizace je ovšem náročná a vyžaduje širokou diskuzi všech potenciálních účastníků, do níž považujeme za svou povinnost také vstoupit.

K zajištění kvalitních podmínek péče o děti do tří let je především nutno na všech úrovních zmapovat sociální, personální, materiální i finanční předpoklady a realisticky je reflektovat tak, aby byla rovnoprávně zastoupena hlediska rodičů, odborníků, vědců, politiků i samotných dětí.

Vzhledem k tomu, že téma může být vnímáno jako polarizace mezi zájmy soukromými a veřejnými, a v tomto směru také mohou být politicky interpretovány různé priority (požadavky trhu, posílení seberealizační role matky, tvorba lidského kapitálu apod.), považujeme za klíčový záměr vytváření vlídného prostředí pro zdravý růst a vývoj dětí.

To předpokládá, že všechny zúčastněné strany mají vymezeny rovné podmínky a právně i fakticky je zajištěno jejich důsledné naplňování. Předložený materiál se však v tomto směru jeví jako poněkud disproporční. Preferuje totiž jistý komfort rodičů a podceňuje nezpochybnitelné potřeby nejcitlivějšího období dětství včetně dopadů, které při jejich neuspokojování mohou nastat.

Na základě rozboru listiny práv dítěte bylo v roce 2002 deklarováno sedm základních potřeb (Basic Needs), které mají být naplňovány již v tomto období. (Podobně u nás byly již dříve formulovány Z. Matějčkem a J. Langmeierem). V některých variantách předloženého návrhu je důvodné podezření, že těmto požadavkům nelze vyhovět, popřípadě že budou obcházeny. Pragmaticky služebnou úpravu podmínek a zjednodušené kvalifikační a hygienické normy v péči o nejmenší nelze považovat za krok správným směrem. Přináší riziko znevýhodnění některých skupin populace a prohloubení rozdílů v jejich právu na výchovnou péči a přístup k plnohodnotnému rozvoji a vzdělávání.

Pokusíme se proto některé rizikové momenty uvést s tím, že jde o upozornění bez hlubší argumentace, na niž zatím nebyl čas ani prostor, ale kterou lze posléze doplnit. Předpokládáme, že se stanou součástí konstruktivní diskuze, kterou je třeba k této problematice dále vést.

1. Vyhláška č.410/2005 Sb. O hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ve svém názvu nerozděluje děti na batolata a předškoláky, ale jasně se pro účely této vyhlášky rozumí, že „dítětem předškolního věku je fyzická osoba, která nezahájila plnění povinné školní docházky". Připravovaná novela bude snižovat požadavky na hygienu pro část dětí, které budou vystaveny většímu zdravotnímu riziku a ohrožení než děti ve veřejných zařízeních.

Nebylo by lepší v zájmu všech dětí požadavky sjednotit, harmonizovat a optimalizovat? (Pro mateřské školy jsou hygienické požadavky údajně zbytečně náročné.)

2. Oblast živnostenského podnikání jako služba péče o děti je vzhledem k závažnosti výchovy a vzdělávání dítěte do tří let stanovena velmi vágně. Živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání" by měla být živností, která je vázána na určitý stupeň pedagogického vzdělání.

3. Prorodinný balíček neřeší otázku kvalifikace pečovatelů. Je uvedena pouze zmínka o rekvalifikačních kurzech bez bližšího určení jejich obsahu, rozsahu a garance.

Vzhledem k tomu, že příprava dětských zdravotních sester ve středních zdravotních školách už neexistuje, bude nutno hledat alternativní řešení profesní přípravy pracovníků prostřednictvím společných grantových projektů (zdravotníci a specialisté na předškolní vzdělávání).

4. Charakter služby v miniškolce je formulován poměrně náročně. „V miniškolce se poskytuje individuální výchovná péče o svěřené děti, zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte." Nutno konkrétně stanovit podmínky pro realizaci a kontrolu naplnění tohoto prestižního cíle.

5. Dá se v současné krizové ekonomické situaci předpokládat zájem zřizovatelů (plánované projekty firem jsou odkládány)? Je třeba reálně odhadnout, jaké budou náklady (budování několika miniškolek s kapacitou 4 + 1 je značně nákladné, přičemž požadavky na umístění dětí se mohou změnami na trhu práce dynamicky měnit). Je známo, jaký je momentální zájem a byly posouzeny současné finanční možnosti zřizovatelů?

Věkové rozpětí miniškolky je výhodné především z hlediska pracujícího rodiče. Pro dítě mezi 3-7 rokem je toto prostředí nedostatečně podnětné, je zde málo příležitostí k sociálním kontaktům s vrstevníky a znevýhodňuje to dítě v přípravě na školu; jak ji garantuje systém institucionálního předškolního vzdělávání.

6. Dosavadní zkušenosti s volbou délky rodičovské dovolené signalizují, že převažuje zájem o tříletou dovolenou. To znamená, že těžiště zájmu se opět soustředí na mateřské školy.

Zájem o péči o děti do dvou let bude, s přihlédnutím k prorodinné politice, zřejmě menší a mohl by být pokryt sítí jeslí. Děti mezi druhým a třetím rokem mohou být začleňovány do zákonem ošetřeného systému institucionálního předškolního vzdělávání.

Systémové řešení problematiky lze spatřovat v zákonné úpravě výchovy a vzdělávání dětí do tří let, která by jejich výchovu začlenila do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mateřským školám by otevřela cestu ke zřizování tříd pro děti mladší tří let.

Podmínky zajistí úprava vyhlášky č.14/2005 o předškolním vzdělání, ve znění pozdějších předpisů, §2, odst. 2 o počtu dětí ve třídě.

Spojení jeslí s mateřskou školou, dříve resortně ošetřené Ministerstvem zdravotnictví, fungovalo nejen organizačním propojením ale i v návaznosti vzdělávacího programu.

Při začlenění dětí od 2 let si potřebnou zdravotně kvalifikační přípravu učitelky mateřských škol mohou snadno doplnit dalším vzděláváním a rozšiřujícím studiem na pedagogických fakultách připravujících učitelky mateřských škol (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze již zahájila specializační studijní program s tímto zaměřením).

Zároveň připomínáme, že za prioritu v řešení otázek péče o děti do tří let považujeme rozbor a zhodnocení zdejších zkušeností spolu s využitím nejnovějších poznatků o potřebách dětí tohoto věkového období. Odkaz na zahraniční zkušenosti nebo jejich mechanické převzetí nepřihlíží k našemu sociálně kulturnímu kontextu, tradicím i zkušenostem. Vesměs také nezachycuje tamní přesné a poměrně náročně stanovené podmínky, za nichž mohou v těchto zemích různé netradiční formy pomoci rodině fungovat.

Závěr

Právně deklarovaný závazek dospělé generace naplňovat potřeby dítěte se vztahuje na celé předškolní období. Znamená společenskou povinnost rozvíjet osobnost dítěte, pomáhat rodině a spolupracovat s ní. Kvalita péče a její výsledky závisí na řadě okolností a podmínek, které je třeba zkoumat, pečlivě zvažovat a jasně formulovat.

Naplnění záměrů v péči o děti do tří let podle našeho názoru znamená:

  1. zajistit dětem odbornou péči a výchovu (profesionalizace)
  2. zajistit všem stejné šance a podíl na společensky projektovaném procesu výchovy a vzdělávání
  3. pomoci matkám a otcům plnit rodičovské i pracovní povinnosti
  4. prostřednictvím investic do této oblasti přispět k celkovému rozvoji a zkvalitnění života společnosti

Děkujeme za pozornost, porozumění a vstřícnost k tomuto stanovisku.

Asociace předškolní výchovy
Fakultní mateřská škola
Sokolovská 182
180 00 Praha 8
Předsedkyně Doc. PhDr. Eva Opravilová
Kontakt: asociacepv@seznam.cz, 604 259 720

Společnost pro předškolní výchovu
Soukromá mateřská škola Korálek
Klausova 2448/6
155 00 Praha 5
Předsedkyně Pavla Babjaková
Kontakt: ms_koralek@volny.cz, 251 619 879

Český výbor OMEP
Korycanská 14
181 00 Praha 8
Předsedkyně Jarmila Kotrbová
Kontakt: j.Kotrbova@volny.cz

Moravský svaz předškolní výchovy
Mateřská škola Zeyerova 974/23
779 00 Olomouc - Hodolany
Předsedkyně PaedDr. Milada Truksová
Kontakt: mszey.olc@volny.cz, 585 231 010

Společnost křesťanských mateřských škol
Svatý Jan pod Skalou 1
266 01 Beroun
Předsedkyně Jana Fellnerová
Kontakt: jfellnerova@svatojanskakolej.cz, 311 672 461

(Převzato z Učitelských novin č. 13/2009, str. 22-23, ISSN 0139-5718)

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek