Naší snahou je poskytnout dětem prostřednictvím vzdělávací nabídky co nejvíce prožitků z reálného prostředí, které je obklopuje. Tvorbě integrovaného bloku ve školním vzdělávacím programu proto vždy předchází promyšlení a stanovení aktivit, které žádoucí prožitek dětem skutečně poskytnou. Aby děti věděly, co znamenají a symbolizují slova Velikonoce, pomlázka, jidáše, kraslice, řehtačky, Morana, nestačí si ve třídě připravit obrázky, fotografie či zástupné předměty. Ale pomlázku si upleteme, kraslice vyzdobíme, jidáše za pomoci paní kuchařky upečeme a Moranu za spolupráce rodičů vyrobíme. Lidovou tradici dětem nepřiblížíme u tabule, ale Moranu do řeky vyneseme sami. Je samozřejmé, že všechny činnosti doprovodíme zpěvem lidových písní, říkadly, popěvky, připomeneme si lidová rčení apod. Nezapomeneme na pohyb. Lidových tanečků známe celou řadu a můžeme si je zatancovat i na louce.
Ani při seznamování dětí s profesemi dospělých nedáme přednost pomůckám či různým doplňkům ve třídě. V blízkosti mateřské školy se nachází pošta. Navštívíme pracoviště a pošleme samy sobě balík. Na jeho vypravení se podílí každý a všichni také mají radost, když ho paní doručovatelka skutečně do školy doručí. Na jarmarku děti obdivují šikovné ruce řemeslníků. Pozveme mezi nás tatínka, který se zabývá výrobou šperků. Ten přinese s sebou nástroje - kulatý dřevěný kruh, pilníčky, měděné drátky, kleště. Chvíli pozorujeme, jak pod jeho rukama vzniká prstýnek. Poté si samy několik šperků vyrobíme. Co radosti prožijí děti, když se jim dílo podaří a ještě i potěší dárečkem své blízké. Je zcela logické, že děti využijí poznatky a dovednosti získané v praktických činnostech ve hrách. Například obohatí svými nápady námětovou hru na poštu, z drátků si samy zhotoví potřebný doplněk.
Seznamování dětí s přírodou v naší mateřské škole probíhá v přírodě. Ano, encyklopedii zvířat, atlasy rostlin, fotodokumentaci, makety zvířat a další didaktický materiál mají děti ve třídě rovněž k dispozici. Pomocí něho srovnáváme, třídíme, porovnáváme, všímáme si detailů, cíleně rozšiřujeme či doplňujeme poznatky získané v reálném prostředí. Ale to podstatné o přírodě se dovídáme v její bezprostřední blízkosti. Snažíme se uplatňovat situační učení. Poprvé letos sněží? Je bouřka? Honem k oknu, na terasu nebo na zahradu. Přímé pozorování, které je pro děti skutečným zážitkem, využijeme v následujících didaktických aktivitách. Jak se děti rozhovoří, když jim po bouřce položíme otázku: „Co by se stalo, kdyby...".
Naším přáním je, aby děti pokud možno neprožily negativní prožitky spojené s nemocí či úrazem. Avšak nemoc kamaráda, úraz osoby, kterou děti znají, nehodu v blízkém okolí, lze využít k seznámení s důsledky nebezpečného chování a k vyvození poučení (jak chránit vlastní zdraví, jak je nebezpečné manipulovat se zápalkami apod.). Tyto vzdělávací záměry by měly nabízet integrované bloky v každém ŠVP. Realizaci bloků volíme s ohledem na aktuální situaci v reálném prostředí a jejich časové trvání podle síly prožitku, zájmu a množství podnětů. Den, dva dny, týden či měsíc? To závisí na tom, jak dlouho je nabídka pro děti stále ještě zajímavá a zda jim poskytuje dostatek podnětů k žádoucím a smysluplným činnostem.
Možná považujete uplatňování prožitkového učení v předškolním vzdělávání za zásadní a samozřejmé. Ale i po téměř ročním zákonném naplňování ŠVP probíhalo seznamování 3 -4letých dětí ve třídě jedné mateřské školy se znaky jara pomocí maličkých obrázků. Učitelka držela jeden v ruce a zlobila ji „nekázeň" dětí. Protest „Já nic nevidím" odbyla větou: „Teď vidět nic nemusíš, já ho potom zvednu". A za okny krášlily rozlehlou, sluncem zalitou zahradu rozkvetlé stromy. Nevěříte? Ale dle věrohodných zdrojů se tak stalo.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
