Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Logopedie ve školce – výslovnost hlásky ...

Logopedie ve školce – výslovnost hlásky „B“

Praktický příspěvek
inspirace
lekce
Příspěvek představuje další možný způsob logopedického programu ve zdokonalování výslovnosti hlásky „B“. Program nabízí různé náměty her a činností podporujících správný řečový rozvoj dítěte.
Fonetická klasifikace hlásky

Souhláska „b" je závěrová, ústní, obouretní, znělá.

Všeobecná charakteristika hlásky

Souhláska je okluzíva 1. artikulačního okrsku. Při artikulaci souhlásky „b" jsou rty semknuté, vytvářejí obouretní závěr. Souhláska je ústně rezonovaná, takže v činnosti je patrohltanový závěr. Obouretní závěr je ve srovnání s hláskou „p" slabší. Zuby jsou blízko u sebe, ale nedotýkají se. Jazyk je v neutrální poloze. Hlasivky jsou v činnosti, je to hláska znělá. Hláska „b" má dobrou optickou oporu.

Procvičování hlásky „b"

Dechová cvičení

  • stisknout rty, zadržet vzduch, pak otevřít ústa a hlasitě vypustit vzduch na ruku drženou před ústy s výdechem.

Přípravná předartikulační cvičení

  • logoped mírně nafukuje tváře a fouká, dítě ho napodobuje - provádět před logopedickým zrcadlem

Pomůcky - proužky papíru, mávátka, větrník, chomáčky vaty, které se při správném výdechu prohnou nebo přemístí. Lze motivovat - „Komu poletí kulička, chomáček dál?"

  • nafukujeme tváře - balonek - rukama plácneme = „propíchneme" balonek
  • nafukujeme tváře, rty jsou stisknuty - zvuk U se zavřenou pusou - vlak jede do tunelu (výdech prorazí závěr rtů)
  • ohmatání vibrace znělosti u logopeda i u sebe na tvářích, na temeni hlavy

Sluchová cvičení

  • hra - Na ztracenou ovečku - dítě se zavázanýma očima hledá „ztracenou ovečku", která ho volá - bé, bé
  • hra - Kdo z nás je kravička - postup je stejný, kravička volá - bú, bú
Hry se slovy

Zdrobněliny - malý - velký „b"

  • Velký je bonbon. Malý je ....... (bonbonek).
  • Velký je buben. Malý je ....... (bubínek).
  • Velká je bota. Malá je ...... (botička).
  • Velká je houba. Malá je ...... (houbička).
  • Velká je kabela. Malá je ...... (kabelka).

Rozvoj slovní zásoby a gramatické složky řeči - doplňování podstatných a přídavných jmen:

  • Co je bota? Co s ní děláme? Co ještě můžeme obouvat?
  • Co je buben? Co s ním děláme? Na co ještě můžeme hrát?
  • Co je bonbon? Co s ním děláme? Co ještě rádi mlsáme?

Rozvoj fonematického sluchu

Ukaž obrázek, který jmenuji. Opakuj slovo, které říkám:

  • bije - pije
  • líbá - lípa
  • balí - pálí
  • bába - pápa

Rozvoj verbální paměti

  • Šla babička do městečka, koupila tam....
  • Hrají alespoň dva hráči, jeden říká: Šla babička do městečka, koupila tam - a řekne jednu z věcí na obrázku - např. banán
  • Druhý říká: Šla babička do městečka, koupila tam banán a přidá další věc.
  • Pokračujeme, až vytvoříme slovní řetěz ze všech slov na obrázku. Pak obrázek zakryjeme a dítě vyjmenuje vše, co si zapamatovalo.
Říkanky

Bába malé boty má,
Kubovi ty boty dá.
Kuba si je obuje,
ale bába hubuje:
Na boty si pozor dej,
do bláta v nich nestoupej.

Béda, ten se bojí,
že tu bubák stojí.
Byla to jen Běla,
nový buben měla.

Bumtarata

Bumtarata na buben, (bubnujeme prstíky na bříško, stehýnka...)
Bumtarata, kdo je ten? (
ukážeme na sebe, na tátu...)
.....maminka!

Babka

Pepíku, Pepíku,
copak dělá babka?
Sedí doma na peci
a strouhá si jabka.

Bubliny

Letí z mýdla bublina,
táta mámu objímá.
Lojzík fouká z bublifuku
a kdyby měl delší ruku,
bubliny by chytil všecky,
byly by jich plné necky.

Bábovičko, poveď se mi
jestli se mi nepovedeš
do Brandejsa nepojedeš
jestli se mi povedeš
do Brandejsa pojedeš.

Bába volá Otu:
„Oto, podej botu!"
Volá bábu Ota.
„Je to tahle bota?"

Brambora

Koulela se ze dvora,
tááákhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že na ni padá závora.

Kam padáš ty, závoro?
Na tebe, ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák!

Béda dělá bubáka,
bu, bu v boudě huláka.
O Bédovi Běta ví,
na Bédu to nepoví.

Kuba boudu buduje,
Jeho bába hubuje.
Bouda padá - bum!
Kuba nemá dům.

Beránku na nebi,
dělej to jako všici,
Pořiď si na zimu
beranici.

Bubu, bubu, bubu.
Běta honí Kubu.
Běto, Běto, bubu,
já tě honit nebudu.

Byla jedna babka,
měla v bedně jabka,
měla pěkně hladká,
kulatá a sladká

Bumtarata na vrata

Bumtarata na vrata, (tleskáme s dítětem do rytmu)
máme čtyři koťata.
První mňouká, (
pošimráme dítě na jedné dlani a zamňoukáme)
druhé přede, (
pošimráme dítě na druhé dlani a napodobíme předení koťata)
třetí hajat nedovede. (
pošimráme dítěti jedno chodidlo a zakroutíme hlavou)
A to čtvrté prská, (
pošimráme druhé chodidlo, napodobíme prskání kotěte)
ocáskem si mrská. (
zahýbáme dítěti palcem u nožičky)

Bubák

Bubák bubá: bu, bu, bu,
já tu počkám na Kubu.
Jak zabubám, Kuba sténá,
bere nohy na ramena.
Já bubáček bu, bu, bu,
zabubám si na Kubu.

Kuba bouchá na bubínek,
na buben mu dal tatínek.
Bum - bum - Kuba bubnuje,
táta Kubu hubuje.

Bude zima

Bude zima, bude bílá,
proč by se nám nelíbila?

Bílý beran

Běží, běží beran bílý,
běží, běží, seč má síly.
Přes blata a přes bažiny,
přes blatouchy do lučiny.

Ptá se bobr bobříka:
Kam ten beran utíká?
Pohleď, bobře, dolů z kopce
Čeká na něj bílá ovce.

Bubák

Brblal bubák na bubáka,
že ho bublák na dub láká,
aby dělal bu bu bu
na holuby na dubu.

Byla jedna babka,
prodávala jabka.
Za děravý groš,
prodala jich koš.

Berane, to tvoje bé
umím napsat bez tebe:
Pastýř půjčí hůl
a hned ho mám půl,
ty dáš rohy, berane,
ostatní ti zůstane!

Bubeník

Bubnujeme na buben,
pojďte děti, pojďte ven!
Bubnujeme bum, bum, bum,
budeme mít nový dům.
A kdo s námi nepůjde,
ten v něm bydlet nebude.

Navozenou hlásku procvičujeme

  • ve slabikách - bú, bo, ba, be, bi, bou, ve zdvojených slabikách
  • ve slovech - bude, bota, banán, baví, byt, býk, bouchá, bába, buben, Kuba, houby, bonbon, bábovka, náboj, obutý, nábytek
  • ve větách - To je moje bába. Kuba si obuje boty. Máme pěkný nábytek. Líba má banán. Máma koupí buben.
Seznam her a cvičení

Rozvoj slovní zásoby:

  • Vyhledej a povídej! Úkolem děti je vyhledat kartičky s určeným tematickým okruhem (např. zvířata, dopravní prostředky, hračky, ovoce, nábytek atd.). Děti obrázky pojmenují a samy se pokusí vymyslet několik dalších slov daného tématu.
  • Nadřazené pojmy - vybereme dva obrázky stejného tématického okruhu a děti říkají nadřazený pojem (např. židle, postel = nábytek apod.) Můžeme jim pomoci tím, že vymýšlíme další věci, které do daného okruhu patří (např. skříň, křeslo...).
  • Vlastnosti - děti říkají vlastnosti předmětů na obrázcích (např. malý, starý, velký, veselý, smutný, hubený, učesaný atd.).

Rozvoj vyjadřovací obratnosti:

  • Kde je obrázek? Jde o procvičení předložek (pod, na, za, v, vedle, mezi) a příslovci (nahoře, dole, uprostřed atd.).
  • Dáváme dětem instrukce: „Dejte obrázek na stůl, pod židli, vedle vázy, do boty atd.". Pak se ptáme: „Kde je obrázek opice?" Děti ho najdou a pojmenují se správnou předložkou. Při správné odpovědi si děti obrázek ponechají, jinak ho musí vrátit. Kdo bude mít více obrázků?
  • Co vidíš na obrázku? Děti popisují děj na dějových obrázcích. Pomáháme jim vhodnými otázkami. Pokud děti zvládají tento úkol bez potíží, domýšlíme společně další situace, a tak rozvíjíme jejich fantazii (např. Pán jde na houby. Co asi našel? Koho v lese mohl uvidět? Co dělal, když přišel domů?)
  • Vymysli větu - úkolem dětí je vymýšlet věty na rozstříhané obrázky. Zpočátku jim můžeme napovídat. Např. u obrázku stromu pomáhám otázkou: „Kdo sedí na stromě?" Děti vytvoří větu: „Na stromě sedí pták." Později už tvoří věty samostatně. Vždy můžeme dalšími otázkami větu rozvíjet (např. Na jakém stromě? Pták sedí na vysokém stromě.).
  • Rýmování - z kartiček vybíráme obrázky se slovy, která se rýmují (např. košík - hošík, kost - most, muška - puška, klíč - míč). Později děti vymyslí k danému obrázku rým samy (mýdlo - jídlo).
  • Hádanky - soutěží dvojice dětí. Jedno dítě dostane obrázek a popíše předmět tak, aby to druhý uhodl (např. Patří to k oblečení a nosíme to kolem krku.). Hádanky zpočátku vymýšlí dospělý.

Rozvoj zrakového vnímání:

  • Hra na schovávanou - schováme kartičky s obrázky po pokoji. Když děti obrázek najdou, musí ho správně pojmenovat. Obrázek tak získávají, jinak ho musí vrátit. Kdo bude mít více obrázků?
  • Vyhledej podobné obrázky - děti mají najít dva stejné nebo podobné obrázky mezi všemi rozstříhanými kartičkami (dvě babičky, dva melouny, dvě mimina atd. - rozstříháme dva sešity). Těžším úkolem je najít k obrázku na kartičce odpovídající kresbu ve větším dějovém obrázku.
  • Vyjmenuj, co je vpravo a co vlevo - děti drží v ruce kartičky s obrázky a před sebou mají prázdný list papíru. Dáváme instrukce: „Polož obrázek vpravo, vlevo." (složitější: vpravo nahoru, vlevo dolů atd.) Děti podle nich kladou obrázky na list papíru. Pak zase obráceně. Ptáme se: „Kde je obrázek vlaku?" Pokud je odpověď správná, děti si obrázek ponechají, jinak musí obrázek vrátit. Kdo bude mít více obrázků?
  • Zakroužkuj barevně - v textu k jednotlivým obrázkům děti zakroužkují např. všechna písmenka a červeně a všechna o modře. Písmenka předepíšeme dětem odpovídajícími barvami (vhodné až v posledním předškolním roce).

Rozvoj zrakové paměti:

  • Kimova hra - před dětmi je položeno několik obrázků. Děti je pojmenují a snaží se zapamatovat si je. Pak obrázky přikryjeme šátkem a jeden obrázek schováme. Šátek odkryjeme a děti určují, který obrázek zmizel. Obměna - úkolem je vyjmenovat všechny obrázky zakryté šátkem.
  • Obrázky v řadě - děti mají před sebou v řadě několik obrázků a důkladně si je prohlédnou. Pak obrázky zamícháme. Děti mají znovu vytvořit řadu obrázků a dodržet původní pořadí (vedeme je ke skládání obrázků zleva doprava jako při čtení).

Rozvoj sluchového vnímání:

  • Kouzelné slovíčko - vybereme jednu kartičku s obrázkem a položíme ji před děti. Říkáme řadu slov, když děti zaslechnou slovo z obrázku, bouchnou na bubínek (nebo tlesknou).
  • Nechytej - obměna předchozí hry. Vyberme opět jednu kartičku se slovem. Předříkáváme různá slovíčka a děti chytají na každé slovo míč. Pokud uslyší vybrané slovo, nesmějí míč chytit.
  • Dvojice slov - bereme obrázky jednotlivě, ukazujeme je dětem a název každého obrázku řekneme dvakrát. Buď opakujeme stejně, nebo změníme výslovnost jednoho slova záměnou hlásky (např. myš - myč, buben - bupen). Děti mají určit, zda slova byla stejná nebo každé jiné. Pokud odpovědi správně, získávají obrázek. Kdo bude mít více obrázků?
  • Poslouchej a vybírej - před dětmi jsou kartičky s obrázky. Pojmenováváme obrázky a děti vybírají. Jmenujeme obrázky se správnou výslovností a se záměnou hlásek (podobně jako v předešlé hře). Děti smějí vzít pouze obrázky vyslovené dobře (uvedeme záměny jako: padák - vadák, houby - chouby, židle - šidle, župan - žapan atd.).
  • Tleskej slova - rozpleskáváme slova na slabiky. Určujeme počet slabik ve slově. Dáváme na hromádky kartičky se stejným počtem slabik.
  • Poznávání slabiky, hlásek (od pátého roku).
  • Slabika na začátku slova: vybereme několik obrázků. Děti slova rozpleskávají na slabiky a určují první slabiku ve slově. Které obrázky mají stejnou první slabiku?

Slabika na konci slova: hrajeme podobně jako předchozí hru.

Samohláska na začátku slova: vybereme slova, která začínají hláskami a, e, i, o, u. Děti slova rozpleskávají a určují první hlásku ve slově.

Slovní kopaná - vybereme kartičku s obrázkem a děti určují poslední slabiku. Na ni se pak snaží vymyslet nové slovo (např. panna - Naďa).

Vyhledávání hlásky - určíme, která souhláska se bude hledat. Pak předříkáváme slova podle obrázku a děti určují, zda slovo požadovanou hlásku obsahu (od pěti a půl roku).

Rozvoj sluchové paměti:

  • Co veze vláček? - před dětmi jsou volně rozložené kartičky s obrázky. Říkáme: Vláček jede a veze... (vyjmenujeme několik obrázků - nejvíce sedm). Děti si musí slova zapamatovat, obrázky najít a seřadit je přesně tak, jak zněla instrukce (skládáme zleva doprava jako při čtení).
  • Přijela tetička a přivezla... - před dětmi jsou rozložené kartičky s obrázky. Děti se střídají ve vybírání kartiček s obrázky, co vše tetička přivezla. Obrázky pokládají na jednu společnou hromádku tak, že je vidět vždy jen poslední obrázek. Ten, kdo přikládá novou kartičku, musí zopakovat všechna předchozí slova, a to ve správném pořadí.

Rozvoj početních představ:

  • Počet kartiček - dáváme instrukce: „Vyber tři libovolné kartičky. Dones dvě kartičky Honzovi" atd. Pak se ptáme: „Kolik máš kartiček? Kolik kartiček má Honza?
  • Popis dějového obrázku - vedeme děti k procvičení početních představ při vyprávění nad obrázky. (Kolik je ptáčků na stromě? Kolik je tu děti?)
  • Skládání obrázků do řady podle přání - děti se učí pojmům: první, poslední, prostřední, předposlední. Dáváme instrukce: „Dej obrázky do řady tak, aby první byla opice, poslední bude slon, předposlední žába". Děti po složení řady obrázků odpovídají na otázky: „Kdo je prostřední? Kdo je poslední?"

Rozvoj motoriky ruky:

  • Děti vybarvují a vystřihují obrázky. Dobrá motorika ruky a celková obratnost dětí jsou předpokladem správné motoriky mluvidel a správného rozvoje řeči vůbec.
  • Cvičení pro rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky.
  • Kreslíme větší a menší kruhy
Bubliny

Velká novina, přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje,
přitom pěkně poskakuje.
Podívejte, děti, jak bublina letí.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek