Odborný článek

Proměnlivost podzimu

8. 12. 2008 Předškolní vzdělávání
Autor
Ivana Vašínová

Anotace

Vzdělávací blok je zaměřen na období podzimu. Cílem je seznámit děti prostřednictvím různorodých činností se změnami v podzimní přírodě a s činnostmi lidí v podzimním období.

Nejprve jsem začala dětem nabízet podzimní téma spíše obecněji, a pak jsem se vracela k jednotlivým znakům podzimu a věnovala se jim podrobněji.

Navození podzimní nálady básní

Dobré ráno, dobrý den,
den se krátí s podzimem.
Venku fouká vítr, prší,
připravte si děti uši.

Budeme si s knížkou hrát,
předčítat a povídat.
Ať jsi holka nebo kluk,
teď už tiše, ani muk.

Dobré ráno, dobrý den,
hrajeme si s podzimem.
Listí zlátne, padá dolů,
bude nám tu dobře spolu.

Uděláme panáčky,
z listů skřítky, strašáčky.
Dobré ráno, dobrý den,
je nám dobře s podzimem.

Jeřabiny navlékáme,
kaštany tu také máme,
pak si draka uděláme,
nudit se tu nehodláme!

Dobré ráno, milé děti,
čípak dráček nejlíp letí?
Ten můj, ten je papírový,
kam poletí, kdopak to ví?

Leť si dráčku, leť,
obleť celý svět.
Dobré ráno, dobrý den,
vítr fouká za oknem.

Čáry, máry, ententýky,
vyrobíme větrníky.
Foukne vítr ze shora,
zatočí se dokola.

(Přikrylová, M.: Dobré ráno, dobrý den, motivační říkanky, 2004, str. 23)

Pro lepší představu, nebo pokud chceme báseň s dětmi nacvičit, lze použít jako pomůcku jednoduché obrázky k textu.

Rozhovory nad obrázky, při prohlížení knih, pozorování na vycházce

Jak se mění příroda na podzim, co dělají dospělí a děti na podzim, jaké činnosti - otázkami dovést děti ke správným odpovědím, tedy k charakteristickým znakům podzimu:

  • opadává listí
  • chladnější počasí, vítr, ranní mlhy
  • sklizeň brambor, řepy
  • česání ovoce
  • sbíráme houby
  • ptáci odlétají do teplých krajin
  • pouštíme draky
Sběr plodů

Ovoce (jablka, hrušky, švestky, vinná réva - všímat si tvaru, barvy, ovoce uvnitř - jaderník).

Činnosti:

  • ukázka plodů s ochutnávkou, hádanky - zavázat oči šátkem a hádat, jaké ovoce ochutnávám (chuť), poznat podle tvaru (hmat), podle vůně (čich)
  • vystřihování a lepení jablka a hrušky z barevného papíru (v rozkrojeném tvaru), dolepení jaderníku z novin, dokreslení jádra (viz příloha č. 2)
  • vinná réva -
    • varianta a) tupování korkovou zátkou, dokreslení stopky a listu
    • varianta b) slepování proužků papíru k sobě, vytvoříme hrozen, list 
      vytvoříme vytrháváním, vše navlékneme na drátek a zavěsíme jako dekoraci
Sklizeň brambor a řepy
  • četba „Kočička Majda na Brigádě" (Šottnerová. D.: Léto a podzim, RUBICO Olomouc 2006, str. 35) - upozornit na nebezpečí ohně
  • zajímavosti - brambory se do Evropy dostaly z Ameriky (povídání u mapy světa, ukázka), nejdříve nebyly určeny k jídlu, ale k okrase, byly považovány za květinu, později jako krmivo pro dobytek, lidé je začali jíst až z nouze, název dostaly prý podle kraje, odkud je k nám přivezli, tady z Branibor v Německu, říkalo se jim také zemská jablka, zemáky
  • řepa - využití, ochutnávka buchet „řepánků"
Sběr hub
  • jedlé, jedovaté (upozornit na nebezpečí otravy)
  • ukázky hub, názvy, zajímavosti - atlas hub, kvarteto „Houby"
  • pracovní činnost - muchomůrka - vytrhávání červeného papíru a lepení (klobouk houby), vytrhávání a mačkání bílého papíru do kuliček a lepení (dokončení muchomůrky), vystřihování muchomůrky - výstavka, lze využít i pro práci na koberci - rozmístění muchomůrek na koberci, jedno dítě má zavázané oči a druhé ho vede tak, aby žádnou muchomůrku nerozšláplo
Počasí

Divoký podzimní vítr strhává listí ze stromů (pohybové ztvárnění), chladné počasí, silný vítr žene mraky po obloze, začínají první podzimní mrazíky, dny se krátí, častější ranní mlhy a deště, ráno bývá jinovatka.

  • báseň „Podzim" - Jitka Dolejšová

Obloha je šedivá               
jak kožíšek myšky,  
veverky si na zimu  
schovávají šišky.              

Listí už je na zemi,
dělá cesty zlaté,
po nich podzim přichází:
„,Tak tady mě máte!"

(Šottnerová, D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006, str. 79)

  • pracovní činnosti - výroba dráčků
  • hádanky:
    • Kdo bez štětce, bez barev obarví nám pestře les? (podzim)
    • Na podzim se hejna sletí, v cizí kraje od nás letí. Až nastane jarní čas, navrátí se zpátky zas. (stěhovaví ptáci)
    • Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají. (strom)
    • Kolik je na stromě listů? (tolik co stopek)
    • Dokud sedí - je zelený, když letí - žloutne, a když leží - zčerná. (list)
    • Češe se, vlasy nemá, klátí se, třtina není, třese se, zimnici nemá. (ovoce)
    • Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (ovoce)
    • Co se ze švestkových knedlíků nejí? (pecky)
    • Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku (hřib)
    • Otec má tisíc synů, každému čepici sjedná, a sobě nemůže. (dub a žaludy)
    • Nemá ruce, a přece silně bije. (hrom)
    • Co pavouk nechytí do sítě? (vítr)

(Šottnerová,D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006)

  • pranostiky:
    • Po svatém Matouši - čepice na uši. (21. 9.
    • Po svatém Matouši - vlaštovka nás opouští
    • Na svatého Václava babí léto nastává. (28. 9.
    • Přijde Václav - kamna připrav
    • Po svaté Tereze mráz po střechách leze. (15. 10.
    • Podzim na strakaté kobyla jede
    • Na svatého Matouše - brambory do koše. (21. 9.
    • Teplé září - dobře se ovoci a vínu daří.
    • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

(Šottnerová,D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006)

Vysvětlit dětem co jsou pranostiky, jak vznikly a význam pranostiky, kterou jim povíme, pokud na to nepřijdou samy.

  • „babí léto" - vysvětlit tento pojem (drobné pavučinky v trávě s malými pavoučky, které vítr nese vzduchem)

Činnosti - na černý papír kreslíme bílou pastelkou pavučinu jako pavouček (viz příloha č. 5)

Na zahradě můžeme mezi stromy utkat z provázku velkou pavučinu a prolézat ji tak, aby se „potrava pro pavoučka nechytila".

Zajímavosti - pavouci spřádají své nitě, aby do nich chytali svou potravu, hmyz, každý druh pavouka si tká jiný druh pavučiny, pavouci tkají hedvábná vlákna pro své nitě ze speciálních žláz ukrytých v břiše, někteří pavouci si často pletou novou síť každý den, jiní jen když se ji původní zničí, pavouk nejdřív vyrobí základní kostru pavučiny a přes ní paprsky, tyto paprsky mezi sebou spojí spirálami upředenými ze zvláštního lepkavého vlákna.

Opadávání listí, semena, plody
  • Práce na zahradě - co s množstvím spadaného listí? Děti přemýšlí, otázkami se snažíme, aby našly odpověď (shrabeme, dáme do popelnice, na kompost nebo spálit - hnojivo).
  • Strom na podzim - výtvarná činnost - předkreslíme strom na čtvrtku, nejprve vymalujeme šedomodrou barvou pozadí, pak nalepíme kousky vlnitého papíru na kmen a větve, z barevného papíru vystřihneme různě barevné listy a nalepíme do koruny stromu, poté čtvrtku nalepíme na žlutý papír tak, aby okraje žlutého papíru přesahovaly asi 2 cm, aby obrázek vynikl, a vystavíme.
  • báseň „Stromy":

Létá listí mezi stromy,
poletuje mezi domy.
Stromy spolu závodí,
Kdo je nejdál odhodí.
Tenké, tlusté, kulaté,
cesty jsou už zaváté.

(Přikrylová, G., Přikrylová, M.: Hrajeme si - Barevné kamínky, téma č. 3, Kroměříž 2002, str. 19)

  • Pracovní činnosti - otisky nabarvených listů, frotáž, lisování listů - všímat si tvaru, barev, žilkování, navlékání vylisovaných listů na nit - výzdoba, lepení vylisovaných listů - panáček „Podzimníček"
    • sušení levandule, slaměnek, jeřabin (četba „Nejdražší korále")

Šottnerová, D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006, str. 43)

    • šípky - výzdoba - větvičky ve váze - malování šípků (viz příloha č. 6)
  • četba „Proč se javor na podzim červená" (Šottnerová, D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006, str. 49)
  • pracovní listy - dokresli listy, proč padá listí (Gabriela a Milada Přikrylovy.: Hrajeme si - Barevné kamínky - Když padá listí, téma č. 3, str. 16 a 18)
  • zajímavosti - na konci léta a na podzim mají stromy semínka, některá se promění v ořechy (sběr ořechů na školní zahradě) a jiná se nacházejí ve šťavnatém ovoci nebo v šiškách jehličnanů, semínka jsou ukrytá v plodech a po dozrání se díky větru, ptákům a zvěři rozšíří na jiná místa, kde vyrostou mladé rostlinky
    • semena listnatých stromů jsou ukryta v plodech - ořechy, jedlé kaštany, bobule (jeřabiny), dužnaté ovoce (jablka, hrušky, švestky) - praktické ukázky ve třídě a při vycházce, semena jehličnanů jsou ukryta všiškách (šišky se skládají ze šupin, které se při teplém, suchém počasí rozevřou a semínka ukrytá za šupinami vypadají na zem, při dešti nebo ve vlhku se šupiny opět uzavřou - praktická ukázka při vycházce vlese
    • báseň „Kaštánek" - Jiří V. Svoboda:

Byl jednou kaštan na stromě
a chtělo se mu spát.
A spal a spal, i ve dne spal,
až z toho stromu spad.

Roztrhl se mu kožíšek,
kaštánek nahý byl
a přes zahrádku - kulíšek-
rychle se odkulil.

Kulili - kuli - kulili,
trávy se k němu tulily
a on se tulil k nim a k hlíně
a v důlku potom tuze líně
zív jednou, dvakrát, třikrát zív
a zase spal dál jako dřív...

(Šottnerová, D.: Léto a podzim, Rubico Olomouc 2006, str. 76)

    • stromek z jeřabin - do půlky brambory zapíchneme větvičku z borovice a na jehličí napíchneme jeřabiny
    • opadávání a změna barvy listu - na podzim sluníčko svítí už málo a listy nemají možnost vyrábět ze slunečního záření svou potravu, stonek listu se pokryje korkovou hmotou (ukázka), která zastaví přísun vody, list bez dostatečné výživy mění barvu a uschne
Migrace zvěře

Vysvětlení pojmu (na podzim se vydávají některé druhy zvěře a ptactva do teplých krajin za potravou a stráví tam zimu, musejí zdolávat velké vzdálenosti a stává se, že ne všichni dorazí do cíle, tomuto stěhování za potravou říkáme migrace, na jaře se však opět vracejí.

Zajímavosti:

  • u mapy - sobi žijí na dalekém severu blízko polárního kruhu, v období zimy nemohou najít pod vysokým sněhem a ledem trávu a proto se celá stáda vydávají tisíce kilometrů směrem na jih, slabší jedinci uhynou
  • některé druhy motýlů migrují do teplých krajin, např. druh Monarcha - z Kanady do Střední Ameriky (ukázka obrázku motýla a jeho let nad mapou)
  • stěhovaví ptáci - velká hejna vlaštovek se shromažďují na drátech elektrického vedení a připravují se na cestu do teplých krajů, odlétají z Evropy do jižní Afriky, musí překonat saharskou poušť, kde není žádná voda, a proto letí bez odpočinku, v tomto dobí přežívají ztuku uloženého pod kůží (vše ukazujeme na mapě světa)
  • ze severu přilétají havrani
  • odlétají čápi, vlaštovky, špačci, divoké husy, jeřábi
  • orientují se prý podle krajiny - řek, hor, podle polohy Slunce a v noci podle hvězd a Měsíce
Příprava zvěře na zimu

Vyprávění a zajímavosti:

  • na podzim se všechna zvířata a ptáci vlese, kteří u nás zůstávají, připravují na zimu, dělají si zásoby potravy, vyhrabávají si nory a doupata, vyhledávají úkryty, kde by mohli v teple a bezpečí přezimovat, některým naroste delší a hustší srst, která je chrání před chladem (lišky)
  • na podzim sojky sbírají žaludy a zahrabávají je, vzimě, když mají hlad, je zase vyhrabávají
  • veverky si také dělají zásoby potravy na zimu (oříšky, šišky, ovoce, semínka), jsou však roztržité a někdy svou skrýš nemůžou najít
  • ježek se zahrabe pod hromadou listí nebo starého kompostu, v kořenech stromů, spí 4-5 měsíců

Činnosti - pohybová hra „Na ježka" - děti v kruhu, uprostřed 2-3 děti v klubíčku jako ježek, děti chodí v kruhu a říkají básničku - Tiše, tiše, ježek spí, ať ho nikdo nevzbudí (zastaví se), já mám doma ovci, s tleskáním - mohu tleskat jak chci, já mám doma berana, s dupáním - mohu dupat nohama, ježku, vstávej!, hra se opakuje a vyberou se noví ježci

  • četba „Veverčí stopa" (Lukavská, E., Mádrová, J.: Co nevíš o zvířátkách, nakl. Junior, str. 37)
  • v lese - pozorování stop divokých prasat
  • na vycházce - sběr žaludů a kaštanů pro zvířátka
  • píseň - „Hádaví vrabci" (Rybářová, I.: Velký zpěvník, hud. vyd. DENDY, str. 24

 

 

Evaluace a závěr

Průběžně jsem sledovala reakce dětí a jejich zapojení do činností. Na základě těchto poznatků jsem se dělala poznámky o vhodnosti jednotlivých činností a témat, co je třeba změnit či vylepšit nebo naopak častěji zopakovat. Děti byly aktivní, činnosti je bavily, měly zájem o další poznatky, samy se vyptávaly. Zaujaly je hlavně praktické činnosti a různí zajímavosti. Konkrétní pozorování v lese či na zahradě bylo trochu narušeno okolím, pozornost dětí nebyla zcela úplná. Rozvíjely dovednosti jazykové i základní poznatky o přírodě a jejich změnách a vlivu člověka na přírodu. Samy se učily přemýšlet, jak se zvířata zachovají v určité situaci, jak by jim člověk mohl pomoci. Některé poznatky jsem dětem hned nesdělovala, ale nutila jsem je otázkami přemýšlet. Využívaly tak vlastní zkušenosti a byly nucené přemýšlet o situaci a jejím řešení.

Myšlenková mapa
(nemusí být konečná, lze ji dále rozvíjet a různě upravovat)

Myšlenková mapa
1. Myšlenková mapa

 

 

 

 

 

 

 

Literatura a použité zdroje

[1] – WILKESOVÁ, A. Hrajeme si celý rok. Praha : Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-419-2.
[2] – PŘIKRYLOVÁ, M. Dobré ráno, dobrý den. Motivační říkanky. 2004.
[3] – OPRAVILOVÁ, E. Podzim v mateřské škole. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-267X.
[4] – ŠOTTNEROVÁ, D. Léto a podzim. Olomouc : Rubico, 2006. ISBN 80-7346-066-1.
[5] – LUKAVSKÁ, E.; MÁDROVÁ, J. Co nevíš o zvířátkách. Praha : Junior, 1999. ISBN 80-86090-92-2.
[6] – MCCORMICK, R. Pro chytré hlavy a šikovné ruce. Říčany : Junior, 2004. ISBN 80-7267-120-0.
[7] – PŘIKRYLOVÁ, G.; PŘIKRYLOVÁ, M. Hrajeme si - Barevné kamínky - Když padá listí. Kroměříž, 2002.
[8] – RYBÁŘOVÁ, I. Velký pěvník.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ivana Vašínová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Učebna v přírodě