Při různých setkáních s učitelkami mateřských škol často diskutujeme o tom, že obsah naší práce je stále podobný, jak před několika lety. Jen používáme jiné metody práce, jiné přístupy k dětem a modernizujeme prostředky. Je jiná doba, a abychom v ní obstáli nejen my, ale hlavně nám svěřené dětí, tak je musíme pro život trochu jinak připravit. O tom se dále nemíním rozepisovat, mým záměrem je pozastavit se u obsahu předškolního vzdělávání a připomenout si, že se obsah nemění a že má naše předškolní vzdělávání na čem stavět, již proto, že jeho základy mají svoji dlouholetou tradici.
Nedávno jsem objevila knihu, která zdánlivě vypadala jako propagace kolektivní výchovy bez ohledu na jedince, ale po otevření jsem zjistila, že má pro nás určitý význam. Že její obsah je „malinko" podobný náplni předškolního vzdělávání v současné době. S úsměvem na tváři jsem si pročítala první řádky a s určitou nostalgií četla obsah jednotlivých témat, které „Příručka kolektivní výchovy dítěte ve věku předškolním" nabízí. Kniha, o které se zmiňuji, má název Mateřská škola a její autorkou je Jarmila Šukalová, byla vydána v roce 1945. Tedy těsně před velkou změnou koncepce předškolního vzdělávání podle sovětského vzoru.
Při prvním čtení na mě dýchnul již zmiňovaný duch kolektivní výchovy, ale při čtení předmluvy mezi řádky cítím, že autorka v tehdejší době sice kladla důraz na přísně plánovanou výchovu předškolních dětí, ale doporučuje některé náměty využít samostatně či příležitostně. Velice nápadně obsah této knihy připomíná současné požadavky podle RVP PV na předškolní vzdělávání. „Dobré plánování a použití dokonalých metod je základním předpokladem dobrých výsledků v kterémkoliv oboru lidské činnosti a tedy i v oboru výchovy člověka samého" cituji z knihy. Myslím, že s tímto „heslem" můžeme souhlasit i v dnešní době.
Výchovná látka - jak se v publikaci píše - „je zařazena do 38 námětů, které třebaže následují v pořadí chronologickém, jak probíhá školní rok, nejsou na sobě zcela závislé, neboť mateřská škola je školou v pravém smyslu činnou, v níž se výchovný program řídí často nahodilými příležitostmi, a nelze proto výchovnou látku docela přesně a soustavně utříditi; některých námětů neb jejich částí možno tedy použíti samostatně podle příležitosti (nejlépe na podnět dětí) s případným obměnami neb opakováním." V překladu dnešní „pedagogickou" řečí to tedy znamená, že tehdejší výchovný program nabízel různá témata, respektoval podněty dětí a reagoval na příležitosti. Přesně tak, jak se snaží současný program pro předškolní vzdělávání v podobě RVP PV a jak přesněji popisuje Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem.
Zdá se, že obsah knihy nenabízí nějakou strukturu cílů předškolního vzdělávání. Ale při pozorném čtení zde jsou popsány volně v textu ve formě, co má učitelka děti naučit. Podle dnešního pojetí, je zde pospáno, jaké očekávané výstupy děti v rámci daného tématu získají.
Pro představu, jakou koncepci má tato publikace, jsem zmínila některé zajímavé body, tedy z té teoretické roviny. Co se týká přímo obsahu vzdělávací činnosti tehdejší mateřské školy, tak představuji pro zajímavost konkrétní témata, která kniha obsahuje (viz Seznam námětů).
Každé téma je členěno v tabulce na čtyři oblasti, a to na: Tělesná a hudební výhova, Řeč, Rozšiřování zkušeností, Výchova k práci. Každá tato oblast obsahuje činnosti, hry, básničky a písničky. Další členění je podle věku dětí - 1. stupeň pro nižší a 2. stupeň pro vyšší věkovou kategorii. Tento systém můžeme uplatnit i v dnešní době, kdy přehled nabízených činností je obdobný, jen jinak strukturovaný (podle dnešních oblastí z RVP PV). Dále každé téma obsahuje tzv. kapitolu s názvem „ rozvedení námětu", nabízející různé metody při výchově, jak má učitelka postupovat, co je vhodné pro malé děti, co pro větší, atd. atd. V případě tohoto námětu se návrhy na činnosti moc neliší od dnešního pojetí, i když je zde rozdíl téměř 60 let.
Pokud se zaměříme na témata, tak vidíme, že se nějak moc neliší od témat současných. Samozřejmě je jiná doba, takže některá témata bychom museli přizpůsobit našim stávajícím podmínkám).
Seznam námětů:
První odstavec vede učitelku, jak se chovat k dětem, jak k nim přistupovat apod. S některými body musíme jen souhlasit, protože takovéto požadavky jsou na učitelku kladeny stále. V následujícím odstavci je tzv. poučení, jak má učitelka spolupracovat s rodiči, i v tomto případě, lze konstatovat, že takto učitelka má činit i nyní. Další odstavce vedou učitelku, jak učit děti sebeobsluze (některé požadavky jsou dost striktní).
Následuje metodický postup programu - tento postup je totožný s postupem, neboli obsahem integrovaného bloku (tematického celku), který v současné době uplatňujeme v předškolním vzdělávání. Zajímavé je, i když se nám to zdá zbytečné, jak je rozepsán do detailů, do konkrétních kroků. Ale věřím, že začínajícím učitelkám tento způsob a struktura textu jednotlivých témat vyhovovaly, protože vlastně byly velmi návodné.
Podle tendencí dnešního vzdělávání v MŠ chybí v tématu zaměření na individualitu a adaptaci dítěte na nové prostředí. Určitě jinak přistupujeme k rodičům, kteří jsou bráni jako partneři. Hned od počátku bychom nekladli takový důraz na samostatnost, ale postupně bychom nabízeli takové aktivity, které samostatnost dítěte rozvíjejí.
Součástí obsahu publikace je i Index pojmů dětí do 6 let - který byl vytvořen z praxe pro praxi a představuje přehled slov, které by měly děti do šesti let ovládat. Pro učitelky zde nechybí seznam pomocných a doporučených knih, ani seznam loutkových her. Takovéto seznamy i v dnešní době učitelky velmi oceňují.
Celkem ale mohu konstatovat, že i tato stará publikace může být inspirací pro naší práci. Neříkám, že je pro nás důležitá v plném znění, ale určité motivační prvky zde najdeme.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.