Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Dvanáct měsíčků

Praktický příspěvek
zkušenost
střednědobý
Článek se snaží ukázat, že motivační příběh nemusí sloužit pouze k rozvoji čtenářské gramotnosti, ale může rozvíjet dítě v celém spektru oblastí a gramotností potřebných k jeho správnému vývoji. Pohádka zde slouží jednak jako motivační prvek prolínající se všemi aktivitami, ale i jako zdroj námětu pro tematický blok, a současně slouží i jako výchovný prostředek, díky kterému dítě snadno pochopí složité životní situace, které by pro něj byly těžko pochopitelné. Jde o blok konkrétních činností rozvíjející gramotnosti dětí, činnosti jsou doplněny vzdělávacími cíli.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Nabízené aktivity v sobě nesou potenciál pro rozvoj následujících schopností a dovedností dětí:

- chápání textu, jeho zapamatování a vybavení, vyprávění;

- orientace v obrázcích;

- komunikativní dovednosti;

- vlastní slovní projev;

- samostatné vyjadřování myšlenek, otázek a odpovědí;

- rozšiřování slovní zásoby;

- vedení smysluplného dialogu;

- poznávání, rozlišování a přiřazování předmětů stejného tvaru, vlastnosti či charakteru;

- vytváření souborů předmětů na základě vymezené vlastnosti;

- rozlišování detailů a jednoduchých znaků;

- kultivace vnímavosti k pozorování předmětů, které je obklopují;

- částečná orientace v čase;

- orientace v prostoru;

- rozpoznávání podstatných a nepodstatných znaků.

Náměty činností pro rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti dětí v předškolním věku

Název námětu

O dvanácti měsíčkách

   

Období

Předškolní vzdělávání

Tematický okruh

Svět okolo nás

 

 

 

 

 

 

Vazba na očekávaný výstup RVP PV

• uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

• rozhodovat o svých činnostech

• odhadovat, na co stačí a co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky, přiznávat si chybu

• přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

• vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a kontrolovat ji, dokončit, co započalo

• poslouchat a plnit smysluplné pokyny a slovní příkazy, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, přistupovat na vysvětlená a pochopená pravidla

• zorganizovat hru

• vnímat všemi svými smysly

• přemýšlet a to, o čem přemýšlí, také vyjádřit

• zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení

• postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

• chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, řadit a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)

• chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod. v prostoru i v rovině), částečně se orientovat v čase

• řešit kognitivní problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, vymýšlet „nápady“

• vnímat, že svět má svůj řád v pravidelném střídání ročních období

• osvojit si poznatky o okolním prostředí z hlediska změn ročních období

Čtenářská gramotnost

• na cizí podnět nebo z vlastní potřeby najde informaci v obrázku, případně v piktogramu, nebo si ji vybaví ze slyšeného textu.

• porovnává informace z textu s obrázkem a propojuje je.

• odhadne obsah či děj podle ilustrací nebo obálky knihy; povídá si, o čem je čtený text.

• všímá si shod a rozdílů mezi tím, co čte, a vlastními zkušenostmi a znalostmi a povídá si o tom s ostatními. Jednoduše při tom odkazuje na konkrétní ilustrace.

• všímá si obrázků a vizuálních prvků a povídá si o nich.

Rozvíjené gramotnosti a jejich složky

Matematická gramotnost

• využívá možnosti řešení problému ve dvojici a v kolektivu dětí.

• hledá své vlastní postupy a strategie při řešení úkolu (porovnává je s výsledky ostatních dětí).

• po ukončení zadané práce má potřebu se zapojit do další činnosti (vymyslí si vlastní aktivity nebo si je vyžádá).

• vybere z ústního projevu nebo z obrázku podstatné informace, doptá se na informace, které mu chybí nebo kterým nerozumí.

• třídí objekty podle jednoduchých daných kritérií (s využitím manipulativních činností).

• rozpozná, podle jakého kritéria byla skupina objektů vytvořena, a nalezne objekt, který do skupiny nepatří.

• porozumí ústnímu zadání konkrétního úkolu s využitím obrázku.

• vysvětlí svůj postup řešení vlastními slovy.

• rozpozná správné a nesprávné řešení.

• odhalí chybu v řešení.

• odhalí jednoduchý problém a vyjádří ho svými slovy

• vyhledá obdobný problém a popíše ho svými slovy

 

Jako motivační příběh je zde použita klasická pohádka od Karla Jaromíra Erbena „O dvanácti měsíčkách“. Dětem je prezentován formou dramatizace.

Seznámení s pohádkovým příběhem:

Pomůcky – kulisy domku a lesa; maňásci pro ztvárnění macechy, Holeny a Marušky; 12 kuželek pro znázornění Měsíčků; křesílko pro vládnoucí Měsíc; padák jako ohniště, obrázky fialek, jahod a jablek.

Popis činnosti – děti společně s učitelkou připraví z kulis prostředí pro dramatizaci. Učitelka děti seznamuje s pohádkou prostřednictvím vlastní dramatizace za pomocí kulis a maňásků, děti představují diváky.

Cíl – sleduje pohádku, soustředí se, seznamuje se s příběhem, zkouší si roli diváka.

Rozbor pohádky:

Pomůcky – obrázky motivační pohádky

Popis činnosti – vedení jednoduchého dialogu. Učitelka za pomoci obrázků vede děti kladením otázek k vlastnímu myšlenkovému projevu.

- jaká byla Holena, macecha, Maruška (jejich vlastnosti)?

- co měla Maruška své sestře přinést (fialky, jahody, jablka)?

-  proč macecha a Holena dávaly Marušce takové úkoly?

-  proč nebylo snadné úkol splnit?

- kdo pomohl Marušce (měsíc leden, březen, červen, září)?

- proč Marušce pomáhali?

- znají děti ještě jiné měsíce?

- apod.

Děti hodnotí jednání postav v pohádce a vzájemné vztahy postav – zda je správné někomu ubližovat, abychom z toho mi sami měli prospěch, co by děti poradily Marušce, jak by se měla v konkrétních situacích zachovat, jak by se zachovaly děti, apod.

Cíl – samostatně vyjadřuje své myšlenky, ptá se a odpovídá, slovně reaguje, rozšiřuje si slovní zásobu, vede jednoduchý dialog, rozpoznává dobro a zlo, dokáže se vcítit do prožitku druhého, zdokonaluje řečové schopnosti. Pojmenovává věci a jevy, kterými je obklopeno, formuluje srozumitelně své pocity a myšlenky.

Vlastní dramatizace dětí:

Pomůcky – doplňky vhodné jako kostýmy pro jednotlivé postavy (křeslo a hůl pro Měsíčky, košíček, šátek apod…). Již použité kulisy.

Popis činnosti – děti se samy za pomocí učitelky pokusí ztvárnit pohádku v již připravených kulisách. Děti, na které nezbyla role nebo se nechtějí dramaticky zúčastnit, představují diváky, později se role vymění.

Cíl – rozvoj fantazie, představivosti, paměti, vědomé vybavování viděného a slyšeného, rozvoj vlastního slovního i pohybového projevu. Uvědomění si rozdílu mezi chováním herce a chováním diváka.

Dějový sled:

Pomůcky – obrázky motivační pohádky

Popis činnosti – děti se pokusí o sestavení obrázků pohádky v časové posloupnosti a následně zkusí příběh podle obrázků převyprávět. Může jít o skupinovou i individuální činnost.

Cíl – rozvíjí vlastní řečové a vyjadřovací schopnosti, pojmenovává věci a jevy, vybavuje si viděné a slyšené, orientuje se na obrázku, rozvíjí smysl pro detail, formuluje srozumitelně své pocity a myšlenky. Uvědomuje si vývoj a časovou posloupnost jevů

Metodické doporučení – obtížnost úkolu můžeme stupňovat, mladším dětem můžeme dát pouze malé množství obrázků (3–5 podle jejich schopností).

Hádankář Rok:

Popis činnosti – jedno z dětí je hádankář Rok, řekne dva znaky určitého ročního období (sluníčko pálí a sbírám jahody) a ostatní děti mají za úkol poznat, o které z jeho dětí (roční období) jde, pokud to nepoznají, hádankář přidá další znak, dokud ostatní děti neuhodnou. Potom hádankář zvolí svého nástupce a hra se opakuje, dokud mají děti zájem. Již použité znaky by se neměly používat (anebo alespoň ve spojitosti s jinými).

Metodické doporučení – pro rychlé pochopení dětmi je dobré, aby první hádanku předvedla dětem učitelka.

Cíl – rozvíjí slovní zásobu, představivost a smysl pro detail, pracuje s pojmy, rozpoznává, přiřazuje, pojmenovává, řeší problém.

Co je to rok? – grafické ztvárnění:

Pomůcky – obrázky grafického ztvárnění

Popis činnosti – „Byl jednou jeden král a ten se jmenoval Rok. Měl čtyři děti (dvě princezny a dva prince) – princeznu Jaro, prince Léto a Podzim a princeznu Zimu. Každému z nich se narodili tři chlapci – měsíce, takže král Rok se stal dědečkem a měl 12 vnoučat – měsíců“.

Metodický poznatek – Pro děti v předškolním věku je náročné orientovat se v čase a pojem „rok“ je pro ně těžko uchopitelný, proto je vizualizace časoprostorových vztahů pro ně velmi důležitá. Toto grafické znázornění spojené s příběhem by jim mělo dát možnost si vytvořit povědomí o souvislostech týkajících se ročních období.

Cíl – uvědomuje si souvislosti mezi rokem x ročními obdobími x měsíci. Vnímá, že svět má svůj řád v pravidelném střídání ročních období. Osvojuje si poznatky o okolním prostředí z hlediska změn ročních období.

Grafické ztvárnění:

 

Autor díla: Andrea Väterová

 

Autor díla: Andrea Väterová
Autor díla: Andrea Väterová

 

Pantomima:

Pomůcky – Jedno z dětí zkusí beze slov znázornit nějaké roční období (jak plave, lyžuje, jak mu je zima, líže zmrzlinu, sbírá jahody...). Ostatní děti mají za úkol poznat, o jaké roční období jde.

Metodické doporučení – pro správnou představu je dobré, aby první pantomimu předvedla dětem učitelka.

Cíl – rozvíjí slovní zásobu, představivost a smysl pro detail, uvědomuje si souvislosti, přiřazuje podle určité vlastnosti.

Popletený rok:

Pomůcky – 4 desky, archy nebo tabule, které mají znázorňovat vždy jedno roční období + obrázky s jednotlivými symboly ročních období.

Popis činnosti učitelka připraví tabule tak, že jsou na nich symboly připevněny nesprávně, děti mají za úkol chyby najít a symboly umístit správně.

Cíl – soustředí se, třídí, rozvíjí smysl pro detail, orientuje se na ploše, rozpoznává znaky ročních období.

Kdo je Leden? – hmatová hra

Pomůcky – předmět, který znázorňuje hůl; šátek na zakrytí očí.

Popis činnosti – jedno z dětí je Maruška, má na očích šátek, ostatní děti stojí v kruhu okolo ní. Jedno z dětí drží v ruce hůl a to znázorňuje Leden. Maruška se snaží hmatem objevit, které z dětí má v ruce hůl. Podle zájmu se děti střídají.

Cíl – dokáže rozpoznávat hmatem, rozvíjí jemnou motoriku.

Pracovní list – co si v zimě obléknu:

Autor díla: Andrea Väterová


Popis činnosti
– děti mají za úkol vybarvit oblečení, které by panence oblékly, když je velká zima. Oblečení, které panenka nepoužije, mohou přeškrtnout. Před vypracováním listu je dobré s dětmi probrat jednotlivé kusy oblečení na pracovním listu, aby byly obrázky pro všechny děti jednoznačné.

Cíl – přiřazuje podle určité vlastnosti, rozvíjí jemnou motoriku.

Pracovní list – co nepatří k zimě:

Autor díla: Andrea Väterová


Popis činnosti – děti mají za úkol přeškrtnout prvky, které k zimě nepatří. Zbytek obrázku vybarvit.

Cíl – třídí podle určité vlastnosti, rozvíjí jemnou motoriku.

Leporelo „Sněhulák“:

Autor díla: Andrea Väterová

 

Pomůcky – nůžky, lepidlo, pastelky, papír

Popis činnosti – děti mají za úkol seřadit obrázky, vystřihnout, sestavit a nalepit podle toho, jak jdou za sebou. Mohou si tímto způsobem vyrobit obrázkové leporelo.

Metodické doporučení – mladším dětem stačí tři nejzákladnější obrázky, ostatním podle jejich schopností.

Cíl – přiřazuje podle určité vlastnosti, orientuje se v čase, rozvíjí jemnou motoriku.

Letí vrabec, letí – sluchová hra

Popis činnosti – děti rytmizují (tleskají do stehen, rukama nebo o zem) s říkadlem:

„Letí vrabec letí, ptá se milých dětí.

 Kdo to, děti, kdo to je, který měsíc se na L, B, P…  jmenuje?“

Děti se podle určené hlásky snaží určit jméno měsíce.

Cíl – vnímá a upevňuje si správný rytmus řeči, rozpoznává a přiřazuje počáteční hlásku, rozvíjí sluchové vnímání

Macecha hledá Holenu – sluchová hra:

Pomůcky – šátek na zakrytí očí

Popis činnosti jedno z dětí je Holena a jedno macecha, ostatní děti se rozestaví po třídě jako stromy v lese. Macecha má na očích šátek, aby neviděla. Holena je na jiném konci třídy a volá „Mami tady jsem“, macecha se snaží dojít k ní podle sluchu. Postupně se děti podle zájmu vymění.

Cíl – dokáže se orientovat podle sluchu, rozvíjí sluchové vnímání.

Tanec s měsíčky:

Pomůcky – čtyři různě barevné gymnastické obruče, obrázky symbolizující jednotlivé měsíce, vhodná hudba

Popis činnosti – do každého rohu třídy umístíme jednu obruč, každá představuje jedno roční období (měli by být rozlišené barvou). Každé z dětí si vybere jeden obrázek symbolizující jeden měsíc v roce a u každého obrázku si zopakujeme, co který znamená a k jakému ročnímu období patří. Během hudby děti volně tančí (můžou tancem znázorňovat svůj obrázek – motýl, pohyb draka ve větru, trhání kytiček, ...). Jakmile hudba přestane hrát, děti se postaví do obruče, která jako roční období přísluší obrázku, který drží. Pokud to zvládnou, pak si obrázky mezi sebou vymění a hra pokračuje.

Metodické doporučení – tato činnost je vhodná spíše pro starší děti

Cíl – rozvíjí fantazii pohybu, uvolňuje se, přiřazuje podle určitého znaku, rozpoznává znaky jednotlivých období.

Vláček ročních období – překážková dráha:

Pomůcky – lavička, kužele, dvě vysoké židle, koště, vršek švédské bedny, 4 gymnastické obruče různých barev, čtyři různobarevné terčíky (stačí čtyři barevné papíry nebo kostičky), 4 stužky různých barev. Barvy obručí, terčíku a stužek musí být stejné, budou označovat příslušné roční období.

Popis činnosti – do každého rohu třídy se položí obruč, která bude symbolizovat nádraží příslušného vláčku. Děti se rozdělí do čtyř skupin. Každá skupina bude představovat vláček příslušného ročního období – Jarní vláček, Letní vláček, Podzimní vláček, Zimní vláček. Vždy jedno z dětí ze skupiny bude mašinka, která dostane na ruku stužku v barvě příslušného období, ostatní děti se zapojí jako vagónky za ní. Mašinka představuje roční období a vagónky jednotlivé měsíce. Vláček zajede podle své barvy do příslušného nádraží. Učitelka pak zvedne terčík s barvou a zavolá příslušné roční období, které se vydá na cestu. Vláček musí zdolat předem připravenou trasu – lavička x most, koště položené na dvou židlích x tunel, kužely x zatáčky, vršek švédské bedny x kopec. Na trase může být jedna i více mašinek, podle toho, kolik terčíků drží učitelka v ruce. Mašinka musí jet tak, aby neztrácela své vagony, přizpůsobuje jízdu tempu vagonků, jednotlivé vláčky musí brát ohledy i na ostatní vláčky, pokud není tunel nebo most prázdný, nesmí na něj vjíždět. V rámci zapamatování za sebou jdoucích ročních období je důležité, aby učitelka vyzývala jednotlivé vláčky k jízdě tak, jak jdou za sebou roční období – tedy zvedne terčík s příslušnou barvou a zavolá: „Na trasu vyjíždí jaro, přidává se léto a může vyrazit podzim…“. Stejným způsobem volá vláčky i k zajíždění zpět do nádraží – položí terčík s příslušnou barvou a zavolá „Jaro se vrací do nádraží“... Je samozřejmě možné začít jakýmkoliv jiným ročním obdobím, v průběhu hry se při vracení vláčků na trať nebo do nádraží začíná vyvoláním různých ročních období.

Cíl – orientuje se v prostoru, zdolává překážky, soustředí se, reaguje na signál, je pohotový, zná cyklus za sebou jdoucích ročních období, vnímá potřeby druhého, rozpoznává základní barvy.

Hudebně pohybová hra – Můj měsíc:

Motivace – který měsíček z pohádky je ten můj. Pro děti je velmi zajímavé, ve kterém měsíci se narodily.

Pomůcky – křesílko

Popis činnosti – nejdříve si učitelka s dětmi u obrázku s grafickým zobrazením měsíců povídá o tom, kdo se v kterém měsíci narodil. Děti mají za úkol si jméno svého měsíce zapamatovat, následně se uchopí za ruce okolo křesílka (trůn), chodí v kruhu a zpívají: Kdo si se v lednu, březnu... narodil, pojď k nám, pojď k nám, pojď k nám! Po každém měsíci se zastavíme, děti narozené v příslušném měsíci jdou doprostřed kruhu, posadí se na křeslo a ostatní jim zatleskají, pak se znovu zapojí do kruhu. Hra se opakuje až do vystřídání všech měsíců v roce.

Cíl – zdokonaluje rytmus pohybu i řeči, seznamuje se s názvy měsíců v roce, ví, ve kterém měsíci se narodil, záměrně si zapamatuje a vybaví jméno konkrétního měsíce.

Komentář z pohledu vzdělávacího procesu

Z hlediska vzdělávacího procesu je samozřejmě důležité uvedené aktivity doplnit i o činnosti rozvíjející další schopnosti a dovednosti dětí. Jako třeba rozcvičky zaměřené na pohybový rozvoj, výtvarné a pracovní činnosti rozvíjející představivost, kreativitu, jemnou motoriku, grafomotoriku, hudebně pohybové hry apod…

Dalším důležitým aspektem je, že práce s klasickou pohádkou nám přináší možnost snadné a přirozené motivace pro zapojení dětí do vzdělávacího procesu. Pokud je prožitek, který mají děti spojený s příběhem, dostatečně silný, vytváří učiteli možnost takového vzdělávacího prostředí, ve kterém mají děti pocit hry a ani si neuvědomují, že se při tom vzdělávají. Pedagogovi pak stačí veškeré vzdělávací aktivity popojit s příběhem a tím vytváří příležitosti pro děti k získání nových poznatků. Děti mohou díky tomu vnímat učení jako něco zábavného a příjemného. Práce s příběhem propojená se silným prožitkem je velmi vhodná pro projektové vyučování.

Komentář z pohledu gramotností

Příklady aktivit zde uvedených ukazují, že práce s příběhem nemusí sloužit pouze k rozvoji čtenářské gramotnosti, ale může rozvíjet dítě v celém spektru oblastí a gramotností potřebných k jeho správnému vývoji. Pohádka zde slouží jednak jako motivační prvek prolínající se všemi aktivitami, ale i jako zdroj námětu pro tematický blok, a současně slouží i jako výchovný prostředek, díky kterému dítě snadno pochopí složité životní situace, které by pro něj byly těžko pochopitelné.

Reflexe:

Pro děti předškolního věku je pochopení časoprostorových vztahů velmi náročné, tento soubor vzdělávacích aktivit je vhodný více pro starší děti (5–7 let). Mladší děti se ještě nedokáží orientovat v čase a pojem „rok“ je pro ně těžko pochopitelný. Nejmladší děti přiřazují symboly ročních období jen velmi těžko a je třeba činnost individualizovat. Obecně je pro ně nejsnadnější období zimy. Je důležité, aby znalosti získané v těchto aktivitách byly průběžně upevňovány v průběhu roku.

Velmi hezkým zážitkem v průběhu tohoto vzdělávací celku byly naše pobyty venku, kdy jsme v lese hledali, jestli náhodou někde neuvidíme Měsíčky u ohně. Při těchto výpravách některé z dětí zahlédlo v křoví barevný plastový kyblík, všechny děti se vzájemně přesvědčily, že si ho tam nechali Měsíčci, a v následujících dnech na toto místo vodili rodiče, aby jim ten důležitý důkaz ukázali.

POUŽITÉ ZDROJE:

AUTORSKÝ TÝM NPI: Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=92036&view=2935.

AUTORSKÝ TÝM NPI:  Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=92035&view=13192.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek