Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Aktivity pro rozvoj zrakového a sluchového vnímání
Odborný článek

Aktivity pro rozvoj zrakového a sluchového vnímání

Anotace

Článek seriálu, který přináší ukázky z publikace Metodika pro práci s dětmi s SVP v předškolním vzdělávání, výstupu projektu WELCOME. Text se věnuje rozvoji zrakového a sluchového vnímání.

Rozvoj zrakového vnímání

Rozlišování figury a pozadí

Pro děti od 4 let

  • Vyhledávání stanoveného tvaru na obrázku s rušivým pozadím: Dítě může daný tvar ukázat, vybarvit nebo obtáhnout. Pro starší děti úlohy ztěžujeme zmenšováním hledaných tvarů a zvyšováním komplexnosti pozadí.
  • Rozlišování navzájem se překrývajících obrázků: Např. navzájem se překrývající dvojice a trojice obrázků jablko–list; čepice–bota; kalhoty–hrneček–třešně. Úkolem dítěte je ukázat a pojmenovat jednotlivé obrázky, případně vyhledat a ukázat konkrétní obrázek. Pro starší děti můžeme obtížnost zvýšit počtem překrývajících se prvků a mírou jejich překrytí.
  • Vyhledávání předmětů v místnosti nebo na komplexním obrázku: Dítě má za úkol rychle vyhledat určité věci přítomné na obrázku, v místnosti nebo na zahradě. Je vhodné vést dítě k účelnému sledování prostoru (zleva doprava, shora dolů).
  • Bludiště, vyhledání předmětů spojených čárou: Na pracovních listech či v dětských časopisech dítě hledá cestu či spojení podle návodu.

Rozlišování tvaru a jeho polohy v prostoru

Pro děti od 3 let

  • Třídění základních geometrických tvarů podle tvaru a barvy, rozlišování konkrétních obrázků lišících se výraznějším detailem. Vyhledávání tvaru, který se od ostatních liší, např. v řadě stejně velkých sněhuláků je jeden výrazně menší, s jinak barevným nosem a hrncem na hlavě.
  • Třídění kostek, vkládání geometrických tvarů do vkládaček.

Pro děti od 4 let

  • Rozlišování konkrétních obrázků lišících se menším detailem. V řadě stejnobarevných listů je jeden s jinou strukturou žilkování.

Pro děti od 5 let

  • Rozlišování symbolů lišících se drobným detailem a otočením podle horizontální osy.
  • Hledání rozdílů mezi dvěma obrázky: pro starší děti lze úlohy ztížit výběrem nenápadných detailů a komplexností obrázku.

Pro děti od 5,5 do 6 let

  • Rozlišování symbolů lišících se otočením podle vertikální osy (d b).

Zraková paměť

Pro děti od 4 let

  • Kimova hra se 4 až 6 předměty: Necháme dítě asi 15 vteřin pozorovat předměty, které zná. Následně je zakryjeme šátkem a dítě má předměty vyjmenovat.

Pro děti od 5 let

  • Obtížnější varianta Kimovy hry: Zvýšený počet předmětů k zapamatování, jiné zadání úlohy, např. jeden předmět odebereme, nebo vyměníme pozici dvou předmětů a dítě má poté určit, které dva předměty si vyměnily místo. | Namísto skutečných předmětů mohou být použity obrázky konkrétních předmětů nebo symbolů. | Při hře se symboly je počet kartiček menší (4–6), dítěti po zakrytí dáme balíček asi 20 kartiček, z nichž má vybrat ty symboly, které vidělo.

Serialita (vnímání časového sledu zrakových informací)

Pro děti od 4 let

  • Zapamatování série tří až čtyř předmětů nebo obrázků v pořadí, ve kterém byly prezentovány: Před dítě postupně položíme zleva doprava všechny předměty. Dítě si je krátce prohlédne. Předměty či obrázky následně odstraníme. Dítě má za úkol je seřadit v pořadí, ve kterém je vidělo. U starších dětí zvyšujeme počet sledovaných prvků.

Rozvoj sluchového vnímání

Rozlišování figury a pozadí

Pro děti od 4 let

  • Rozlišení jednotlivých zvuků v rámci komplexního zvuku: Vytváříme či nahrajeme dva až tři známé zvuky současně. Dítě určuje, jaké jednotlivé zvuky slyší, např. šustění papíru a cinkání klíči.

Pro děti od 5 let

  • Rozlišení současně sdělovaných slov: Nahrajeme dvě slova současně vyslovená jinými mluvčími. Dítě poznává, která slova to jsou. Volíme různou hlasitost, později používáme i věty složené ze dvou až tří slov.
  • Nácvik naslouchání v rušném prostředí: Dítěti tichým hlasem v hlučném prostředí sdělujeme informace, které má zopakovat, nebo instrukce, které má vykonat. Cílem je, aby dítě dokázalo soustředit pozornost na obsah sděleného i ve ztížených podmínkách.
  • Poznání slova ve vyprávění, slabiky ve slovech: Čteme příběh, ve kterém se opakuje určité slovo. Děti tlesknou (zvednou ruku apod.), kdykoliv slyší smluvené slovo. Obtížnější variantou je reakce na dvě slova – děti musejí reagovat různými signály na každé ze slov, např. kdykoliv slyší slovo „princezna“, tlesknou, kdykoliv slyší slovo „drak“, vycení zuby.
  • Hledání zdroje zvuku: Ve třídě schováme předmět vydávající tichý zvuk (tikající budík, hračku nebo mobilní telefon hrající tichou melodii). Dítě má za úkol předmět najít. Hru lze hrát i skupinově – dítě, které předmět najde jako první, jej schovává pro ostatní.

Rozlišování zvuků a hlásek

Pro děti od 4 let

  • Poznávání předmětů podle zvuku: cinkání klíčů, chrastítko, zvoneček, bubínek, triangl, činely, xylofon.
  • Rozlišování dopravních prostředků: auto, cinkání na zvonek kola, vlak, letadlo, motorka.
  • Poznávání zvířat podle hlasu, poznávání dětí podle hlasu: Děti si stoupnou do kruhu, jedno z nich vždy vystoupí doprostřed a zavře oči. Na pokyn učitelky některé z dětí řekne jedno nebo dvě slova a dítě uprostřed hádá, které dítě promluvilo. Pokud neví, může si říci o nápovědu – vybrané dítě řekne další slovo. Před cvičením na poznávání zvuků předmětů je třeba děti se zvuky seznámit – ukazujeme jim různé předměty (obrázky či fotografie předmětů, zvířat, dopravních prostředků, strojů) a současně prezentujeme zvuk, který vydávají.
  • Určení délky a intenzity zvuku: Rozlišení délky tónů: Prezentujeme dětem dvojici tónů a děti určují, jestli byly oba zvuky stejně dlouhé, nebo byl jeden kratší. Rozdíly v délce tónů postupně snižujeme. | Cvičení na rozlišení hlasitosti: Děti určují, zda zvuky byly stejně hlasité, nebo byl jeden z nich hlasitější. U starších dětí můžeme aktivity dělat se třemi zvuky – děti určují pořadí od nehlasitějšího po nejtišší (od nejdelšího po nejkratší).
  • „Lov zvuků“: Venku na procházce nebo při pobytu na zahradě dítě vyzveme, aby zkusilo zachytit všechny zvuky, které slyší. Dítě říká, co všechno slyší. | Činnost může být pojatá i jako soutěž dvou skupin, kdy každá skupina svojí paní učitelce potichu sděluje okolní zvuky a paní učitelka je zapisuje. Následně paní učitelky porovnají, která skupina ulovila více zvuků. Při této aktivitě je důležité monitorovat, zda se zapojují všechny děti, a ty, které se nezapojují, k aktivitě vybízet.
  • Určování, jsou-li dvojice slabik stejné, nebo ne: např. ti–ty, se–še, la–la, bo–po.
  • Rozlišování podobně znějících smysluplných slov s využitím obrázků s dvojicemi slov lišících se jednou hláskou: Obrázky vyložíme před dítě a řekneme vždy jedno slovo z dvojice, dítě má za úkol jej ukázat (kos–koš, pes–les, koza–kosa, váha–váza, husa–pusa, mouka–louka, kostel–postel, myje–pije, parník–perník).
  • Rozlišování podobně znějících smysluplných slov bez zrakové opory: S ústy zakrytými listem papíru říkáme dítěti dvojice slov. Dítě určuje, zda jsou shodná, nebo ne, např. buk–puk, koš–kos, pít–bít, bít–byt, nota–bota, luk–lak, koza–kosa, buben–duben, parník–perník, kapr–kopr, hodiny–holiny, líže–lyže, hrozný–hrozny, noc–nos.
  • Položíme před dítě zamíchané obrázky zobrazující slova, která se rýmují. Dítě obrázky pojmenovává a vytváří dvojice rýmů (tužka–hruška, míč–klíč, kuřátko–housátko).

Rozlišování verbálně prezentovaných slabik a slov (od 5 let)

Tvorba rýmů

Rozlišování nesmyslných slov (od 5,5 let)

Při tvorbě nesmyslných slov používáme rozdíly v měkkých a tvrdých slabikách: (dy–di, ty–ti), délce samohlásek, znělosti hlásek, v sykavkách. Od 6 let děti také zkoušejí určit hlásku, kterou se slova liší. Příklad: síl–sil, zléf–zlef, dórs–dors, nýsl–nísl, divo–dyvo, tidr–tydr, mosl–mozl, mušr–musr, zvol–svol, živl–zivl, bupr–pupr.

Sluchová paměť

Pro děti od 4 let

  • Opakování hlásek, slabik a slov podle předlohy: Říkáme slova, slabiky, hlásky v určitém pořadí, děti je zpaměti opakují.
  • Rozvíjení vět: Vyslovíme větu, děti ji opakují a každé přidá jedno slovo a zopakuje všechna předchozí v pořadí, jak šla za sebou, např.: „Jedu na výlet a do batohu si dám…“, „Na procházce v lese jsme viděli…“).
  • Zapamatování si melodie a její rozpoznání z nabídky dvou až čtyř variant.
  • Zapamatování a reprodukce rytmu (vytleskáváním, ozvučnými dřívky).

Sluchová analýza a syntéza

Pro děti od 4,5 let

  • První hláska ve slově (s vizuální oporou): Dítě pomocí obrázků známých slov určuje první hlásku (např. obrázek boty – dítě obrázek pojmenuje a určí první hlásku).

Pro děti od 5 let

  • Přítomnost hlásky ve slově. Dítěti říkáme slova a ptáme se, zda obsahují určitou hlásku: „Slyšíš K ve slově panenka?“
  • Určování počtu slov ve větě pomocí papírových terčíků: Řekneme větu a dítě za každé slovo položí na stůl barevný terčík (dřevěnou kostku apod.). Větu dítě následně zopakuje a při vyslovování jednotlivých slov ukazuje na terčíky.
  • Vytleskávání slabik ve slovech.
  • Určování počtu slabik ve slově pomocí barevných terčíků (kostek), vyťukáváním nebo vytleskáváním.

Dítěti, které má problémy s určováním počtu slabik ve slově, může v počátečním nácviku pomoci přiložení ruky pod bradu při hlasitém vyslovení slova s otevřenými slabikami. Slovo má tolik slabik, kolikrát dítěti brada pohne rukou směrem dolů.

  • Ukazování slov na obrázcích, které učitel hláskuje: b-o-t-a, l-o-p-a-t-a, p-r-u-t…
  • Skládání slov z hlásek bez vizuální opory: Asi se sekundovým intervalem mezi hláskami vyhláskujeme slovo, které dítě následně skládá.

Pro děti od 5,5 let

  • Rozkládání slov na hlásky: tří- až čtyřpísmenná slova s otevřenými slabikami, např. les, pes, kolo, bota, máma, dole.

Příklad dobré praxe

V mateřské škole na malém městě učitelka na začátku školního roku provedla u pětiletých dětí pedagogickou diagnostiku, v níž se zaměřila na míru rozvoje jednotlivých dílčích funkcí, které podmiňují osvojení čtení a psaní.

Pro každé dítě sestavila plán pro rozvoj v oblastech, ve kterých potřebovalo dle výstupů z diagnostiky největší podporu. Následně s dětmi pětkrát týdně po dobu 15 až 20 minut realizovala činnosti na rozvoj dílčích funkcí. Některé aktivity byly pro všechny děti společné, jiné volila individuálně pro konkrétní děti s ohledem na diagnostická zjištění. O činnostech dětí si vedla záznamy, včetně informace o tom, jak velkou dopomoc děti potřebovaly.

Po uplynutí šesti měsíců děti opětovně prošly pedagogickou diagnostikou a učitelka zaznamenala míru individuálního posunu jednotlivých dětí. U dětí se závažnějšími obtížemi, které byly identifikované na začátku školního roku a u nichž po šestiměsíční intervenci nedošlo k výraznému posunu, doporučila rodičům zvážit vyšetření školní zralosti ve školském poradenském zařízení. Učitelky z prvního ročníku základní školy, kam děti odcházely, si jejich připravenost na školní docházku velmi chválily.


Ukázka pochází z publikace Metodika pro práci s dětmi s SVP v předškolním vzdělávání, výstupu projektu WELCOME. Kompletní metodika je volně dostupná ke stažení na webu Nakladatelství Raabe v sekci Projekty.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Hublová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby