Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Kamil neumí lítat, zatím… aneb čtenářské strategie u nečtenářů
Odborný článek

Kamil neumí lítat, zatím… aneb čtenářské strategie u nečtenářů

26. 11. 2019 Předškolní vzdělávání
Autor
Veronika Fiedlerová

Anotace

Porozumět slyšenému, formulovat otázky, odpovídat, reagovat, zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité, vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušenosti k učení, to vše patří mezi očekávané výstupy RVP PV (kompetence komunikativní a kompetence k učení). Jak konkrétně ale u dětí předškolního věku usilovat o vytváření základů pro práci s informacemi a pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem, o podporu a rozvoj zájmu o učení? Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Lze u nečtenářů při práci s textem rozvíjet porozumění předčítanému, vnímání souvislostí, předvídání, vyvozování závěrů, spojování informací do smysluplných celků a jejich hodnocení, tedy základy čtenářských strategií? Víme nebo tušíme, že odpověď je ano.

Jakým způsobem je vhodné u dětí/nečtenářů postupovat, které čtenářské strategie volit a jak je posilovat, se pokusíme přiblížit na konkrétních ukázkách programu kombinujícího četbu na pokračování a řízené činnosti obsahově zasazené do kontextu daného textu. Stěžejní část práce s textem byla realizována v rámci tzv. komunitního kruhu.

Propojující dějovou linku poskytla publikace autorky Jennifer Berne „Kamil neumí lítat“ (ilustrace Keith Bendis, Albatros, Praha, 2011). Knížka není členěna do kapitol, pro rozfázování četby je tak využita měnící se obsahová linka příběhu. V souladu s ní bylo navrženo 5 témat v následujícím znění a pořadí: Záliby a sny, Potěšení z učení, V nouzi poznáš přítele, Když se splaší počasí, S radostí jde všechno líp.

Cílem příspěvku je ve zkrácené podobě představit „metodické zákulisí“ programu a přípravu pro vedení jednotlivých „čtenářských lekcí“. Pro danou věkovou skupinu byly zvoleny čtenářské strategie: Hledání souvislostí, Kladení otázek, Vizualizace, Usuzování, Předvídání a Shrnování. Popis ostatních řízených činností (pohybových, výtvarných, hudebních) není předmětem tohoto textu.

Práce s knihou v komunitním kruhu

Komunitní kruh zahajujeme shrnutím toho podstatného, čemu byla věnována pozornost v předchozím dni (první den projektu se nejedná o shrnutí, ale o představení toho, co děti v rámci programu čeká), a umožníme dětem krátce vyjádřit dojmy a prožitky, popsat, co je zaujalo, co nového se dozvěděly (na co se těší, co se chtějí dozvědět). Další průběh komunitního kruhu je rozčleněn do 3 částí: uvedení do tématu, četba z knihy a hádanková hra rozvíjející čtenářské strategie (předčtenářské dovednosti).

V první části se na pozadí témat jednotlivých dní věnujeme rozvíjení mluveného projevu a souvislého vyjadřování ve větách, slovních reakcí na kladené otázky a nácviku vedení dialogu, diskuze (popř. upevňování správné výslovnosti). Kladením otázek usilujeme o aktivizaci předchozích zkušeností a znalostí dětí.

Před četbou každého úryvku necháme děti předvídat z obrázků. Níže v textu jsou uvedeny příklady otázek, které se zaměřují na detail a pomáhají dětem ilustrace „číst“. Po četbě konkrétního úryvku knihy pomocí otázek zjišťujeme, zda děti přečtenému rozumí. Tedy zda jsou schopny sledovat dějovou linku a svými slovy vyjádřit hlavní děj či myšlenku, zda rozumí všem slovům a slovním spojením a dokáží sledovat souvislosti v textu.

Po četbě se vracíme k tomu, co děti před čtením předvídaly z obrázků (v čem byl jejich odhad správný, v čem se lišil), následně znovu prohlížíme ilustrace a odhalujeme další detaily, které vyplynuly z informací v textu. Závěrem se ptáme, co děti při předčítání zaujalo, překvapilo či pobavilo.

Komunitní kruh je ukončen skupinovou hrou zaměřenou na rozvoj konkrétní čtenářské strategie (ČS). Tyto aktivity jsou tematicky uzpůsobeny příběhu knihy a posilují prožitkové učení hrou.

Téma 1 – Záliby a sny

Komunitní kruh na téma „co děláme rádi ve volném čase a o čem sníme“. Co si přestavíte pod slovem „koníček“? Co děláte rádi po školce? Zdají se vám sny a o čem? Přáli jste si někdy něco tak moc, že se vám to splnilo?

Přečteme text z knihy od začátku po pasáž, kdy špačci usínají v hnízdě a sní, tj. 6 stran ilustrovaného textu.

  1. Podpůrné otázky pro ČS Kladení otázek: (a) před čtením – O čem kniha asi bude? Co dělají špačci na obrázcích?, (b) po čtení – Kamil má sny o tom, že je slavný spisovatel, vím, kdo to je? A jak se říká tomu, kdo maluje do knížky obrázky? Slyšel jsem někdy slovo knihomol, co asi znamená? Co to jsou legendy a poezie?
  2. Podpůrné otázky pro ČS Hledání souvislostí: Připomnělo mi to nějaký sen, který se mi nedávno zdál? Vzpomněl jsem si na nějakou jinou pohádku s ptáky? (např. Krtek a vlaštovka, Sedmero krkavců, Zlatovláska, Pták Ohnivák a liška Ryška, Gogo a Figi aj.) Vzpomenu si na zvíře, které má také rádo žížaly? Připomíná mi špaček nějakého jiného ptáka, jakého, čím?
  3. Podpůrné otázky pro ČS Usuzování: V jakém ročním období se s Kamilem a jeho rodinou potkávám? Je stodola velké nebo malé stavení? O čem byly knihy, které Kamil četl? Jsou špačci noční ptáci?

Na závěr komunitního kruhu zařadíme hádankovou hru „Sny“.

Zaměření: rozvoj porozumění slyšenému, sledování děje, používání znaků, ČS Vizualizace

Popis: Představ si, že jsi jeden ze špačků, už se blíží večer a ty si právě leháš do jednoho z hnízd postaveného na trámu stodoly. Zavři oči a pověz: Jaké to tam je? Jaké cítíš vůně? Co slyšíš?

A vychází sluníčko, oči otevřeme a protáhneme se. V knížce jsme četli, že se malým špačkům v hnízdě zdály pěkné sny. Ale o čem byly? Zkusme si vzpomenout, co se kamarádům špačkům z knížky zdálo.

Pracovní list: Před sebou máte k vyluštění hádanku. U každého obrázku je malý čtvereček. Do čtverečku udělej značku (třeba křížek nebo puntík) u těch obrázků, na kterých jsou nakresleny sny, o kterých jsme četli v knížce. U snů, které v knížce nebyly, nechej čtvereček prázdný. Do největšího políčka pak domaluj, o čem máš sny ty.

Téma 2 – Potěšení z učení

Komunitní kruh otevřeme společným hledáním významu rčení „žádný učený z nebe nespadl“. Kdo umí jezdit na kole? A uměli jste to hned nebo jste museli trénovat? Co by se stalo, kdybyste to po prvním pádu vzdali? Dále pátráme po tom, co by se děti chtěly naučit nového a proč („učíme se, co nás baví, a baví nás, co se učíme“), a zda mají zkušenost s tím, že by se někdo někomu posmíval za to, že něco neumí. Pokud ano, jak jste se cítili, jaké to bylo?

Přečteme text od pasáže popisující první hodinu létání po část, kdy špaček Kamil po posměchu ostatních tráví celé léto v knihovně a čte, tj. 8 stran ilustrovaného textu.

  1. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Kladení otázek: (a) před čtením – Na co se hejno špačků asi chystá? Který ze špačků je Kamil? Co je to za místnost ve stromě, k čemu může sloužit? Kdo by mohl být špaček s červeným a modrým praporkem? Na obrázcích je dinosaurus, pirát, velryba – co to může znamenat?, (b) po čtení – Znám někoho podobného jako je učitel Peroutka? Slyšel jsem někdy o tom, že pralidi žili v jeskyni? Co vím o sopkách? Je pravda, že se z housenky stane motýl? Jak jsem se cítil, když se bratranci Kamilovi posmívali?
  2. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Hledání souvislostí: Prohlížel jsem si nebo mi někdo četl podobné knížky, jaké měl Kamil? Vím, jak to vypadá v knihovně? Líbí se mi tam? Kde jsem strávil léto já? Proč Kamil odhopkal do knihovny smutně?
  3. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Usuzování: Chodí do knihovny jenom špačci? Mají v knihovně, do které chodí Kamil, také knížky o vesmíru? Četl Kamil i o zvířatech, která žijí v moři? V jakém ročním období se malí špačci poprvé seřadili k hodině létání?

Komunitní kruh uzavřeme hádankovou hrou „Kdo je to?“

Zaměření: rozvoj práce s informacemi, odhalování podstatných znaků, vlastností, schopnosti slovně reagovat, rozvoj ČS Usuzování

Popis: Má to kšiltovku a barevné praporky, bezvadně ovládá létání, výkruty i lopingy a občas se zlobí – kdo je to? / Má to mnoho bratranců a sestřenic, nosí černý frak a sní o rytířích – kdo je to? / Má to černá pírka, zablácené nožky a rádo to prohání brouky a mušky – kdo je to? … apod.

Děti se snaží podle slovního popisu uhodnout postavu z dosud přečtené části knihy (učitel Peroutka, špaček Kamil, špaček Pepík a další). Není založeno primárně na schopnosti zapamatovat si přečtené, ale motivujeme děti k práci s knihou. Hrají si na detektivy, hledají stopy, indicie, důkazy. Dáváme prostor ke zdůvodnění.

Téma 3 – V nouzi poznáš přítele

Téma zahájíme povídáním o tom, Jak se pozná kamarád?, Jaký jsem já kamarád?. Děti se pokoušejí pojmenovat vlastnosti nebo chování, jež pro ně představují kamarádství. Nápady komentujeme, oceňujeme.

Přečteme text od části popisující začátek podzimu po pasáž, kdy hejno s Kamilem uvázaným do stuh odlétá na jih, tj. 6 stran ilustrovaného textu.

  1. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Kladení otázek: (a) před čtením – Z jakého důvodu má Kamil slzu u oka? Co mají špačci v zobáčcích a proč? Co dělají krávy na obrázku? (b) po čtení – Co by se stalo, kdyby Kamil neměl dobré kamarády? Slyšel jsem někdy slovo migrace? Vím, co znamená letět na jih? Jak vypadá smetiště?
  2. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Hledání souvislostí: Připomnělo mi to nějakou příhodu? Viděl jsem někdy shozené hnízdo? Znám někoho, kdo má moc rád knížky? Stalo se mi někdy, že bych skrz slzy neviděl?
  3. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Usuzování: V jakém ročním období se špačci vydali na jih? Co museli ostatní najít, aby mohl Kamil letět s nimi? Co používají ptáci místo rukou?

Komunitní kruh uzavřeme hádankovou hrou „Jak to bude dál?“

Zaměření: rozvoj schopnosti sledovat příběh, popsat situaci dle obrázku, vyjadřovat samostatně a smysluplně své myšlenky a úsudky, rozvoj ČS Předvídání a posloupnost děje

Popis: Paní knihovnici se při úklidu pomíchaly obrázky v knížce. Pomůžete jí je poskládat? Jak myslíte, že bude příběh špačka Kamila pokračovat?“

Úkolem dětí je deset obrázků, které vystihují jednotlivé pasáže textu, poskládat do posloupnosti, jak odhadují, že děj bude pokračovat. Pracují samy nebo ve skupinkách, komentují svá rozhodnutí. Odhady dětí zaznamenáme na velký papír (po přečtení celé knihy se k úkolu vrátíme a vyhodnotíme). 

Téma 4 – Když se splaší počasí

Téma věnované různým podobám počasí, větru (podle síly, intenzity). Jak se říká malému větru, když příjemně pofukuje? A když fouká opravdu hodně? Jak bude venku, když se řekne jasno, polojasno, zataženo? Co je to hrom, co blesk? Co se obvykle stane před deštěm? Viděl někdo duhu? Padat kroupy?

Přečteme text od pasáže popisující příchod hurikánu, únik hejna před bouří do bezpečí jeskyně po skončení bouře, tj. 6 stran ilustrovaného textu.

  1. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Kladení otázek: (a) před čtením – Co se děje se stromy na obrázku? Co je na obloze před hejnem? Pokračují špačci v letu?, (b) po čtení – Před jakým nebezpečím Kamil ostatní varoval? Jaký našli špačci úkryt? Jak vypadá jeskyně?
  2. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Hledání souvislostí: Připomnělo mi to nějaký jiný příběh nebo pohádku? (např. Krtek a orel, Jak Křemílek a Vochomůrka měli hodiny se zlou kukačkou aj.) Zažil jsem někdy velkou bouřku? Stalo se mi někdy, že bych jinému dobře poradil? Kdo žije v jeskyni?
  3. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Usuzování: Jak se špačci cítili, když pozorovali hurikán z jeskyně? O čem asi je kniha o klimatu?

Komunitní kruh ukončíme hádankovou hrou „Je to tak? Knížko, raď!“

Zaměření: rozvoj porozumění slyšenému, chápání významu znaků/symbolu a porozumění jejich komunikativní funkci, rozvoj ČS Usuzování

Popis: Kamil bezpečně uvázaný ve stužkách si konečně mohl prohlédnout to, o čem četl v knížkách celé léto, a skoro nic nezapomněl. Pamatujeme si i my, co se v příběhu stalo? Zkusme to zjistit. Když si nebudeme jistí, knížka nám poradí.

Pracovní list: Pracovní list obsahuje sedm tvrzení (např.: Kniha, kterou čteme, se jmenuje „Kamil umí lítat“, Kamil zná písmena abecedy, Cesta na jih je dlouhá, Kamil ostatním poradil, aby se před bouří schovali za kopec apod.), pomůcku pro použití znaků a prázdný arch pro záznam odpovědí. Úkolem dětí je zaznamenat, zda se v kontextu knihy jedná o výrok pravdivý (+), či nepravdivý (–). Nejprve dětem rozdáme tabulku s prázdnými políčky (kterou si mohou na závěr poskládat jako harmoniku) a vysvětlíme způsob záznamu, tedy znaky pro souhlasnou a nesouhlasnou odpověď. Jednotlivé výroky dětem představujeme jako hádanky a motivujeme je, aby na ně odpovídaly podle toho, co se dozvěděly v knížce. Po skončení ještě jednou hádanky luštíme společně a to tak, že v knížce hledáme důkazy pro jednotlivá tvrzení.  

Téma 5 – S radostí jde všechno líp

Téma otevřeme příslovím „s chutí do toho, půl je hotovo“. Povídáme si o tom, že veselá mysl, dobrá nálada a důvěra ve vlastní schopnosti pomáhá, aby se věci dařily. Víte, kdo je škarohlíd? A co máme na mysli, když o někom řekneme, že je veselá kopa nebo smíšek? Jak to vypadá, když máte velkou radost?

Přečteme závěrečnou část knihy popisující oslavu záchrany špaččí rodiny před bouří a Kamilovo zvládnutí umění létat, tj. 4 strany ilustrovaného textu.

  1. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Kladení otázek: (a) před čtením – Co se stalo po bouři? Co mají špačci položené na pařezu a proč asi? Bude hejno pokračovat v cestě na jih? (b) po čtení – Jak špačci poznali, že hurikán skončil? Jak oslavili svoji záchranu? Kdo a proč se stal nejšťastnějším špačkem na světě?
  2. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Hledání souvislostí: Kdy jsem naposledy tančil radostí? Pil jsem někdy pramenitou vodu? Co bych dělal, kdybych se naučil lítat?
  3. Podpůrné otázky pro rozvoj ČS Usuzování: Museli špačci v jeskyni strávit noc? Zranil hurikán některého ze špačků? Rostl v okolí jeskyně dub?

Celý program a komunitní kruh posledního dne je vhodné uzavřít aktivitami „Která slova tvoří kytičku?“ a „Najdi cestu příběhu“.

„Která slova tvoří kytičku?“

Zaměření: rozvoj schopnosti sluchově rozlišovat začáteční hlásky ve slovech, příprava pro osvojování si elementární dovednosti číst a psát

Popis: Hurikán se prohnal loukou a rozfoukal kytičkám okvětní lístky. Pomozte jim je najít. Kytičky nám napovídají tím, jaké písmenko mají napsané na pestíku. Řekněte si nahlas slovo, které je na obrázku, a podle prvního písmenka poznáte, které kytičce lístek patří.

Úkolem dětí je s využitím grafických organizérů v podobě „kytičky“ roztřídit slova se shodným počátečním písmenem (K, H, S). Pro každé písmeno je vybráno 5 slov, ke kterým je přiřazen odpovídající obrázek z knížky. Jsou jimi:

K

Kamil

Knížka

Kamarádi

křídla

kráva

H

hnízdo

Housenka

Hejno

hurikán

hostina

S

sny

Slzy

Stužky

sluníčko

slavnost

Děti nejprve pojmenují jednotlivé obrázky (s podporou vyučujícího). Poté děti seznámíme s písmeny K, H, S (velká tiskací) a ujistíme se, že je dokáží poznat. Děti pracují společně ve skupině nebo je možné vytvořit 3 menší skupiny (každá pak skládá jednu z kytiček). Vyučující dětem pomáhá s pojmenováním obrázků a identifikací počátečního písmene.

„Najdi cestu příběhu“

Zaměření: rozvoj samostatného vyjadřování, osvojování poznatků, vysvětlování, vnímání posloupnosti děje, práce s knihou, rozvoj ČS Shrnování

Popis: Jeden ze špačků zaspal a neví, kudy se vydat, aby našel ostatní. Pomozte mu ptačí stopou ukázat cestu, ať může projít příběh pěkně popořádku, nebloudí a nepřeskakuje stránky.

Připravíme si herní archy, tedy na papír velikosti A0 (nebo flipchartový papír) libovolně umístíme obrázky vyjadřující podstatné části děje. Z chlupatých drátků si děti vyrobí ptačí pařátek a rozdělíme je do menších skupin (po cca 5). Každá skupina dostane k dispozici jeden herní arch a na misce rozředěnou temperovou barvu. Děti pomocí obtisků pařátku vyznačí na hracím archu cestu příběhu, tedy putují od obrázku k obrázku v pořadí, v jakém se odehrál děj přečtené knihy. Poté děti cestu komentují, snaží se samostatně vyjádřit příběh a jeho hlavní myšlenky. 

Po skončení aktivity děti za celotýdenní úsilí odměníme výrobou „létajícího“ špačka (viz přiložený návod). Herní archy vystavíme na volně přístupné místo, kde budou k nahlédnutí také rodičům a dalším návštěvníkům školky. Létající špačky si děti mohou odnést domů.

Zpracovala: Veronika Fiedlerová, leden 2019

(zkráceno a upraveno v říjnu 2019)

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
951.17 kB
PDF
Příloha – čtenářské strategie pro nečtenáře

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Veronika Fiedlerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Čtenářská gramotnost