Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Uspokojování potřeb dítěte v podmínkách současné mateřské školy
Odborný článek

Uspokojování potřeb dítěte v podmínkách současné mateřské školy

Anotace

Příspěvek se zabývá problematikou základních potřeb dítěte v mateřské škole s připomenutím známých teorií o potřebách jedince.

Mateřská škola již několik let směřuje k významným změnám v koncepci předškolního vzdělávání, které jsou popsány v zastřešujícím a závazném dokumentu - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Přes všechny významné změny ve vnímání mateřských škol stále převažuje v povědomí veřejnosti sociální charakter v předškolním vzdělávání. V současné době, kdy na poli pedagogickém paradoxně usilujeme o upřednostnění dítěte se všemi jeho vývojovými specifiky a klademe důraz na uspokojování jeho potřeb, cítíme velký ekonomický tlak na rodiny s dětmi, který je často nutí nepřikládat přílišný význam psychické pohodě jejich dětí. Na druhou stranu mnohé rodiny pozitivně nahlíží na význam mateřské školy v životě dítěte především pro možnost kontaktu dítěte s vrstevníky, možnost seznámení s novým prostředím, pro širší nabídku aktivit, výchovně vzdělávací efekt mateřské školy a dalších pozitivních a mateřské škole lichotících důvodů.

Mateřská škola reaguje na  měnící se podmínky současné rodiny, která je charakteristická častou změnou vztahů a rolí jednotlivých členů rodiny, menší soudržností a uspěchaným způsobem života. Tyto aspekty často neumožňují dítěti dostatečný rozvoj různorodých a bohatých sociálních vztahů. Snahou současné mateřské školy je eliminovat a vyrovnávat tuto funkci orientací na rodinu dítěte. Zaměřuje své působení nejen na osobnost dítěte, ale i na rodinné prostředí, které je pro dítě v jeho vývoji stále nejvýznamnější. Pro splnění stěžejních cílů předškolního vzdělávání je nutné posílení kompetencí rodiny směrem k mateřské škole. Tato podmínka je významná nejen pro dítě a jeho správný a přirozený rozvoj, vede také k posilování odpovědnosti rodičů za dítě a umožňuje jejich větší účast v životě dítěte mimo rodinu.

Rodinu chápeme jako základní a nejdůležitější prostředí dítěte, mateřská škola je však i pro funkční, harmonickou a kvalitní rodinu doplněním a posílením péče v oblasti nabídky odborně vedených aktivit s dostatkem podnětů. Důležitým hlediskem chápání rodiny je již zmiňované pracovní vytížení rodičů, kdy mateřská školy plní svou sociální funkci a je pro dvoukariérové rodiny důležitou institucí zajišťující potřebnou péči o dítě v době jejich nepřítomnosti. Tuto funkci naplňuje mateřská škola ještě intenzivněji ve vztahu k neúplným nebo sociálně znevýhodněným rodinám a takovým, které plně nezvládají své rodičovské role. Podpora rodičovských kompetencí je v mateřské škole naplňována především vytvářením podmínek pro stabilní citovou vazbu mezi rodiči a dítětem, respektem k rodině jako k výchovnému partnerovi s právem na vlastní názor a nabídkou všestranné odborné poradenské pomoci.1

Potřeby dítěte a současná mateřská škola

Vzdělávání v současné mateřské škole, jejíž kurikulum vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, stanovuje hlavní principy ve vztahu k dítěti a snaží se naplňovat úkoly a cíle, které jsou zde formulovány. Na prvním místě tohoto programu je kladen důraz na akceptaci vývojových specifik dětí předškolního věku s ohledem na každého jedince, jeho individuální možnosti a potřeby. Uznání základních lidských potřeb v přístupu k dítěti je stěžejní a zásadní podmínkou naplňování tohoto závazného dokumentu.

Připomeňme si oblast základních lidských potřeb. Ty mohou být východiskem k pochopení dítěte jako lidské bytosti, která bezpodmínečně potřebuje vytvoření příznivých podmínek pro svůj rozvoj, a to jak v oblasti psychické, tak i fyzické. Mateřská škola se stává dalším nejdůležitějším prostředím v životě dítěte, protože to zde tráví většinu denního času. Respekt k přirozeným lidským potřebám by měl proto být stěžejním postojem v přístupu mateřské školy k dětem i dospělým. Je třeba zdůraznit, že nelze přistupovat k potřebám dítěte jako k univerzální veličině, a to především z důvodu přirozené nerovnoměrnosti v míře jejich uspokojení s ohledem na individuální možnosti dětí, s ohledem na jejich věk, vyspělost a psychickou odolnost.

Hierarchie potřeb A. Maslowa2, přehledně znázorněná v tzv. pyramidě, ukazuje vývoj potřeb člověka tak, jak je přináší ontogenetický rozvoj jedince. V mateřské škole byly často opomíjeny potřeby postavené na nižších stupních této pyramidy a zájem pedagogů směřoval ke kultivaci těch nejvýše postavených. V současné době si však uvědomujeme nutnost věnovat pozornost potřebám dítěte v takové posloupnosti, v jaké jsou zde uvedeny. Oblast primárních potřeb, z nichž některé jsou nutnou podmínkou zachování života, skýtá mateřské škole širokou řadu možností uplatnit a rozvinout své postoje k dítěti například v oblasti individuální potřeby spánku a odpočinku, příjmu potravin a tekutin, střídání aktivity a odpočinku, v oblasti respektování osobního tempa dítěte a jeho individuální potřeby smyslových podnětů.

Pokrytí vyšších neboli sekundárních potřeb dítěte v mateřské škole je především podmíněno uspokojením potřeby bezpečí, tedy navozením pocitu jistoty a stálosti, vytvořením řádu v běhu věcí a systému pravidel a omezení strachu a úzkosti dítěte na minimum. Potřeby sounáležitosti, jejichž uspokojení je další nutnou podmínkou k eliminaci negativních citových prožitků dětí, jsou v mateřské škole především postaveny na vztazích mezi pedagogem a dítětem a mezi dětmi navzájem, na kladném přijetí dítěte s důrazem na pozitivní stránky jeho osobnosti, na postupném začlenění do skupiny vrstevníku se zkušeností láskyplné akceptace. Uspokojení potřeb bezpečí a sounáležitosti je prvotním a nejdůležitějším posláním mateřské školy, na jejichž základě se lze dále věnovat potřebám uznání. Podstatou je sebedůvěra a sebeúcta, potřeby seberealizace postavené na svobodě dítěte, jeho samostatnosti a nezávislosti, potřebách krásy, pravdy a spravedlnosti.

Obr.
1. Obr.
Model základních životně důležitých potřeb charakterizovaný J. Langmeierem a Z. Matějčkem3 není, na rozdíl od hierarchie A Maslowa, univerzálním modelem definovaným cíleným a dlouhodobým výzkumem v oblasti motivace, je však vysoce lidským a zkušenostmi z mnohaleté práce s dětmi vycizelovaným modelem potřeb, který byť není tak vyčerpávající a exaktní, zcela vystihuje podstatu lidské psychiky a podmínek jejího příznivého rozvoje. Potřeby charakterizované v této koncepci jsou také uspořádány na základě posunu ontogenetického vývoje a ve svém souhrnu jsou postaveny na stejnou úroveň z důvodu nutnosti uspokojení všech. Zamyslíme-li se nad jejich charakterem, musíme připustit jejich vyrovnanost jak ve vztahu k dítěti tak k dospělému jedinci.

Mateřská škola na základě znalosti této problematiky volí prostředky k uspokojení potřeby určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů s ohledem na individuální, věkové a vývojové zvláštnosti dětí a snaží se o přiměřenou nabídku těchto podnětů tak, aby nedocházelo k přetěžování dětí či jejich nedostatečné stimulaci. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech je v mateřské škole postavena na pravidlech společného soužití, na logickém, smysluplném a pro dítě prospěšném přísunu podnětů vedoucích k rozvoji poznatků, vytváření potřebných pracovních strategií a umožnění učení. Mateřská škola navazuje na rodinnou výchovu vytvořením podmínek pro uspokojení potřeb bezpečí a jistoty, které jsou v tomto modelu zdůrazněny s ohledem na prvotní citové a sociální vztahy k osobám nejbližším.

V této souvislosti je třeba připomenout nutnost úzké a funkční spolupráce s rodinou dítěte, kterému dobré vztahy mezi rodiči a pedagogem pomohou při přijetí nového prostředí vrstevníků i dospělých. Východisko pro uspokojení potřeby identity, tedy společenského uplatnění a společenské hodnoty je třeba v podmínkách mateřské školy hledat v přijímání dítěte jako rovnocenné osobnosti s právem vlastního názoru, které je poskytován dostatek prostoru pro svobodné rozhodování, samostatné jednání a přijímání důsledků takového jednání. Poslední potřebou charakterizovanou v tomto pojetí je potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy, jejíž naplnění pociťujeme spíše v dospělosti, ale i v možnostech mateřské školy je otvírat dětem jejich budoucnost především pozitivním přijetím s odkazem na jejich příští směřování.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání charakterizuje podmínky v oblasti materiální, organizační, personální, psychohygienické a pedagogické, které by měla mateřská školy s ohledem na své poslání naplňovat. Ve vztahu k potřebám dítěte je třeba, aby mateřská škola byla vhodně vybavena a toto materiální vybavení respektovalo fyziologické potřeby dětí, aby jeho rozmístění vyhovovalo činnostem dětí, bylo přístupné a splňovalo veškeré bezpečnostní a hygienické požadavky. Důležitou podmínkou uspokojení potřeb dítěte je zajištění pravidelného denního rytmu, vyvážená strava s dostatkem nápojů, pobyt venku a dostatek volného pohybu. Významnou veličinou v této oblasti jsou psychosociální podmínky, na jejichž nastavení je závislé uspokojování potřeb dítěte v nejvyšší míře.


1 Společnost pro předškolní výchovu: Mateřská škola na prahu 21. století. Informatoriu 3-8 č. 6, roč. 1998, s. 4-5. ISSN 1210-7506.
2 Madsen, K. B.: Moderní teorie motivace. 1. vydání. Praha, Academia1979.
3 Matějček, Z.: Dítě a jeho rodina v psychologickém poradenství. 1. vydání. Praha, SPN 1992. ISBN 80-04-25236-2.

Literatura a použité zdroje

[1] – MADSEN, K.b. Moderní teorie motivace. Praha : Academia , 1979.
[2] – MATĚJČEK, Z. Dítě a jeho rodina v psychologickém poradenství.. Praha : SPN, 1992. ISBN 80-04-25236-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ivana Bečková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.