Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Zápis do 1. třídy – ano, ne, jak a proč?
Odborný článek

Zápis do 1. třídy – ano, ne, jak a proč?

1. 11. 2018 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Hana Lišková

Anotace

Článek se zabývá procesem vstupu dítěte do 1. třídy základní školy a poukazuje na některé nežádoucí momenty, které se odehrávají ve školských zařízeních, tedy v mateřské škole a na základní škole. Článek byl vytvořen za VOŠP a SPgŠ Litomyšl. Článek vznikl v rámci projektu PPUČ. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Vstup dítěte do školy je důležitým momentem v jeho životě, a to pro více aktérů. V centru pozornosti je samotné dítě, kdy ho posuzují rodiče, prarodiče, učitelky mateřské školy, dětský lékař a často i široké okolí, v některých případech i pedagogicko-psychologická poradna. Mnoho zúčastněných má upřímný zájem dítěti při vstupu do školy pomoci, přičemž motivace může být různá. Různé jsou i emoce, postoje a možnosti jednotlivých skupin aktérů, kteří v období očekávání a realizace zápisu dítěte do základní školy vstupují na scénu.

 

Nelze příliš zasahovat do rodinného prostředí a upravovat postoje a chování rodičů a prarodičů. Pokusme se upozornit alespoň na některé nežádoucí momenty, které se odehrávají ve školských zařízeních, tedy v mateřské škole a na základní škole. Obě instituce zosobněné v učitelích se jistě snaží o zodpovědný a profesionální přístup. Přesto se často setkáváme s nežádoucími jevy v rámci přípravy předškoláků a vlastního průběhu zápisu do základní školy.

Není dobré upravovat program pro kognitivní rozvoj předškoláků podle nevhodných požadavků základní školy (při zápise) nebo podle nesprávných zažitých požadavků ze strany rodičů a prarodičů. Zásadně chybná je představa o vnímání a určování kvantity (množství). Častým nešvarem, který pramení z neznalosti věci, je požadavek na vyjmenování číselné řady. Známe výroky babiček: „Náš Frantík už umí do dvaceti“. To je obrovský omyl. Frantík zvládá většinou pouhé vyjmenování slov za sebou, tedy mechanicky naučenou „báseň“, která nemá příliš význam pro rozvoj dítěte (kromě rytmizace) a navíc s určováním kvantity nemá nic společného. Naopak je to dovednost mnohdy matoucí, protože dítě odříkává v rychlém tempu naučená slova, zároveň odpočítává v tempu pomalejším, a tudíž konkrétní množství neodpovídá slovnímu označení.

Je třeba se od těchto nešvarů odpoutat a nedávat k těmto nesmyslným úkonům v rámci zápisu do školy žádnou příležitost. Stejně tak zápis číslic není žádoucí, dítě se bude učit psát pod odborným vedením učitelek I. stupně základních škol. Je smutné, když se učitelky mateřských škol při práci s předškoláky řídí tím, co podivného jejich děti v předchozím roce u zápisu zažily, co je u zápisu učitelé „zkoušeli“. Výrok jedné maminky, že její chlapec byl u zápisu zkoušen 90 minut a že už si nemůže na všechno vzpomenout, co po něm chtěli, je více než varující.

Výroky rodičů na otázku, co se mého dítěte u zápisu ptali a co požadovali.

  • Kolik je ti let?
  • Sedni si do první lavice.
  • Postav věž z kostek podle počtu vhozeného na hrací kostce.
  • Polož autíčko na stůl, vedle velkého auta, do garáže, apod.

Učitelka při reakcích dítěte na tyto pokyny sleduje úroveň jeho prostorového vnímání, zjišťuje schopnost dítěte určit pořadí, polohu, kvantitu ve smyslu „kolik – tolik“. Reakce dítěte není formální, může dokonce ukázat svůj věk na prstech a není to na škodu. Dítě před nástupem do školy si s tímto zadáním jistě poradí. Tyto pokyny jsou přiměřené situaci i věku dítěte.

Problematické jsou následující otázky, z oblasti předmatematických představ. Vyžadují přinejmenším odborný komentář a upozornění na korektní vyhodnocení reakce dítěte.

  • Do kolika umíš počítat?

Tato otázka navádí k formální odpovědi, kdy vůbec není zřejmé, zda má dítě představu o kvantitě nebo ne. Je nežádoucí, aby otázky tohoto typu zaznívaly u zápisu a vytvářely představu u rodičů a učitelek MŠ, že toto jsou důležité dotazy při zjišťování úrovně předmatematických představ dítěte. Otázky tohoto typu vedou dospělé k tomu, že učí své děti odříkávat číselnou řadu. 

  • Urči pravou a levou stranu. 

U otázek na polohu předmětu je nutné dbát na přesné a správné zadání vůči čemu, vůči jakému směru tento pokyn myslíme. Občas se v tomto ohledu setkáváme s nesprávným vyhodnocením úkonu dítěte. Je třeba vyžadovat komentář a vysvětlení dítěte. Často jsme překvapeni, že jeho „argumentace“ obhájí správnost jeho nečekaného řešení.

Ukázka:
Jsou připravené tři židle vedle sebe, uprostřed sedí plyšový medvěd. Dítě dostane do ruky plyšovou opici. Učitelka: „Posaď opici vpravo od medvěda.“ Poznámka: situační tabulka zachycuje očekávání učitelky a řešení dítěte. Učitelka: „Proč jsi posadil opici na tuto židli?“ Dítě si sedá k medvědovi (identifikuje se s ním) a ukazuje, že má opici vpravo, tedy vyřešilo situaci správně.

 

Obě polohy opice (řešení dítěte i očekávání učitelky) jsou v pořádku, záleží na komentáři, v jakém kontextu byla poloha opice vnímána.

  • Poznáš číslice?
Při této otázce si dávejme pozor na rozdíl v pojmech číslo a číslice. U předškoláků požadujeme pouze znalost číslic 1, 2, 3, 4, 5, 6. Pokud dítě nerozlišuje znaky číslic, není to zásadní problém. Podstatné je, aby dítě rozeznalo a přiřadilo počet ve smyslu „kolik – tolik“, a to v kombinaci „předměty – předměty“ (např. kolik talířů, tolik hrnečků), popř. v kombinaci „předměty – záznam“ pomocí čárek, puntíků na hrací kostce apod. (např. kolik puntíků na hrací kostce, tolik kroků figurky v „Člověče, nezlob se!“).
 
Náměty vhodné pro ověření dovedností dítěte z oblasti předmatematických představ při zápisu.

Námět 1 – Magnetky na magnetické tabuli

Tato aktivita je velmi užitečná a cenná, pokud jsou pokyny (zadání) přiměřené, srozumitelné a sledují například úroveň dítěte při práci s podmínkami.
  • Vytvoř trojici žlutých magnetek, vyměň jednu žlutou za modrou.
  • Vytvoř jinou trojici ze žlutých a modrých magnetek.
  • Vytvoř trojici magnetek, kde nebude žlutá.
  • Vytvoř trojici magnetek, kde je aspoň jedna modrá.
Podstatné je, co při plnění úkolů očekáváme, co pozorujeme, jaký je účel zadání a zda splnění úkolu správně vyhodnotíme. Je důležité, mnohdy dokonce nutné, žádat od dítěte vysvětlení jeho řešení, bez tohoto komentáře můžeme dítěti při posouzení jeho dovedností ublížit.
 
Námět 2 – Motýl
 
Dítě si z nabídky vybere předlohu (viz obrázek) a snaží se upravit rozložení barevných kuliček na motýlu podle předlohy.
 
Dovednosti
Pozorujeme schopnost vnímání shody, polohových vztahů, určení kvantity. Projeví se zde úroveň analytického, strategického a kritického myšlení, vyspělost jemné motoriky. Sledujeme trpělivost, soustředění a schopnost sebekontroly.
 
Námět 3 – Pohlednice
Dítě si zvolí počet dílků, ze kterých bude skládat pohlednici (pokud se nadhodnocuje, poskytneme jednodušší variantu – pohlednice rozstříhaná na menší počet dílků).
 
Dovednosti
Pozorujeme úroveň analyticko-syntetického myšlení, orientaci v rovině (schopnost otáčet dílky, přemisťovat je a měnit jejich směr). Projeví se zde i schopnost vnímání kvantity a rozlišování geometrických tvarů. Pozorujeme dítě při práci s mírou (relativní měření), můžeme posoudit úroveň kritického myšlení, jemné motoriky i představivosti. Pokud pracujeme s předlohou, sledujeme schopnost vnímat a zachovat shodnost. Pokud pracujeme s výběrem dílků (např. jsou v nabídce dílky ze dvou různých pohlednic), posuzujeme schopnost třídit. Sledujeme trpělivost a soustředění, schopnost sebekontroly. Práce s pohlednicemi je jiného charakteru než skládání běžného puzzle, jelikož dílky, které skládáme, mají rovné řezy, a tím je skládání náročnější na porovnání velikostí a na přesné natočení dílků.
 
Námět 4 – Golo
Dítě si vybere z předloh obrázek, který bude skládat.
Vzhledem k tomu, že je rub i líc jednotlivých dílků stejnobarevný, je úloha
 
 složitější než u skládání dílků pohlednic.
 
Dovednosti
Pozorujeme schopnost rozlišování geometrických tvarů, vnímání a zachování shodnosti. Sledujeme, zda dítě umí využívat myšlenkovou analýzu a syntézu, je schopno orientace v rovině (zda obrací dílky, přemisťuje je a mění jejich směr). Můžeme posoudit úroveň kritického myšlení, jemné motoriky i představivosti. Sledujeme trpělivost a soustředění, schopnost sebekontroly.
 
Námět 5 – Geometrické tvary
Učitelka zadává úkoly, pracujeme s jednou podmínkou, postupně i s více podmínkami.
 
Příklady zadání:
  • Sestav jednobarevný čtverec.
  • Vytvoř červený trojúhelník ve žlutém čtverci.
  • Sestav tříbarevný čtverec.
Doplníme například pokynem s negativní podmínkou: vytvoř čtverec, který nemá žlutý díl.
 
Dovednosti
Pozorujeme schopnost rozlišování barev a geometrických tvarů, zachování stanovených podmínek (včetně negativních) a vnímání kvantity. Sledujeme, zda dítě umí využívat myšlenkovou analýzu a syntézu, je schopno orientace v rovině. Můžeme posoudit úroveň kritického myšlení, jemné motoriky i představivosti. Sledujeme trpělivost a soustředění, schopnost sebekontroly.
 
Zkušenosti
Považujeme za velmi vhodné a žádoucí setkávání a diskusi učitelek mateřských škol a učitelek připravující program zápisu do školy, ovšem za přítomnosti odborných lektorů (nejen psychologů!) z oblasti kognitivního vývoje dítěte. Obě skupiny učitelů jsou vnímavé a vždy ocení odbornou radu, vzájemné sdílení zkušeností je velmi cenné.
 
Nové formy zápisů
V současné době se objevují různé formy zápisu (nepočítaje zápis on-line bez přítomnosti dítěte, který považujeme za nevhodný). Při zjišťování variant zápisu v 60 školách pardubického regionu se ukázalo, že mírně převažuje tradiční způsob zápisu a zhruba v polovině případů se objevuje alternativní forma, kdy děti „putují“ po stanovištích a řeší různé úkoly a situace. Základní škola je schopna si zdůvodnit zvolenou variantu zápisu, protože každá forma má svá pozitiva. Přesto se podívejme na výsledky jednoduchého šetření a porovnání obou variant zápisu.
 
1, 2 – hodnocení dle klasifikace
 
Vidíme, že i když se výsledky liší v hodnocení „výborně, tedy bezchybně“, zdá se, že při hodnocení 1 až 2 „tedy souhrnně výborně a velmi dobře“ jsou výsledky téměř srovnatelné. V polohových vztazích je třeba vždy posoudit, zda je zadání správně formulováno a řešení dítěte správně vyhodnoceno, na což upozorňujeme v článku výše. Znalost geometrických tvarů doporučujeme zúžit na tři (kruh, čtverec, trojúhelník), tak jak doporučujeme v revizích RVP PV (připravovaných v r. 2018). Pochopitelně, že soustředěnost a schopnost přímého dialogu dítě-učitel je v případě alternativní formy volnější, a tedy kvantifikovaný výsledek je nižší. Lze předpokládat, že příjemné pocity dětí tento drobný rozdíl vyváží.
 
Nejpodstatnější se zdá být přístup, klima, rozsah a kvalitní obsah zápisu. V tomto ohledu nás zaujal přístup jedné základní školy, kde již několik let probíhá projekt „Hrajeme si na školu“. V rámci projektu zve škola budoucí prvňáčky a jejich rodiče z regionu na odpoledne, které je tematicky zaměřené např. na „Zvířátka v lese“. Děti si opravdu hrají na školu: hledají si například místo v lavici, reagují na pokyny své budoucí paní učitelky, slyší zvonění, vnímají prostředí školy, řeší společně i samostatně některé úkoly, část svých výsledků si nesou domů. Škola má s tímto projektem velmi dobré zkušenosti a proto nabídku několikrát ročně opakuje.
 
Závěrem je třeba poukázat na nutnost profesionálního a citlivého přístupu k problematice vstupu dítěte do školského prostředí. Nezatěžujme dítě zbytečnými a předčasnými otázkami, které mnozí dospělí chybně vyhodnotí jako úkoly, které má dítě před vstupem do školy zvládnout. Respektujme skutečný obsah a specifika předškolního vzdělávání.
 
Akt zápisu do školy je příležitost pro motivaci dítěte a pro první zažitý úspěch v prostředí základní školy.
 
Literatura a zdroje
  • Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer Press, Brno 2007. ISBN 978-80-251-1829-0.
  • Blažková, R. Vytváření matematických představ v předškolním věku, s. 8–23, In Kopáčová, J. (ed) Studia scientifica Facultatis paedagogicae, č. 1, roč. XIII., VERBUM Ružomberok 2014, ISSN 1336-2232.
  • Fuchs, E., Lišková, H., Zelendová, E. Manipulativní činnosti rozvíjející matematickou gramotnost. JČMF Praha 2013. ISBN 978-80-7015-017-7.
  • Fuchs, E., Lišková, H., Zelendová, E. Rozvoj předmatematických představ dětí předškolního věku (Metodický průvodce). JČMF Praha 2015. ISBN 978-80-7015-566-0.
  • Jędrzejowska, E. Rozvoj matematickej intuície predškolských detí v kontexte pripravenosti na začiatok školskej dochádzky, s. 163–170, In Kopáčová, J. (ed) Studia scientifica Facultatis paedagogicae, č. 1, roč. XIII., VERBUM Ružomberok 2014, ISSN 1336-2232.
  • Kaslová, M. Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání. Raabe Praha 2010. ISBN 978-80-86307-96-1
  • Kárová, V. Počítání bez obav. Portál Praha 1996. ISBN 80-7178-050-2.
  • Lišková, H. Matematický trojlístek v MŠ, s. 133, In Stehlíková, N. (ed) Dva dny s matematikou 2011. PedF UK Praha 2011. ISBN 978-80-86843-32-2.
  • Lišková, H. Tri oblasti predmatematických predstáv, s. 24–44, In Kopáčová, J. (ed) Studia scientifica Facultatis paedagogicae, č. 1, roč. XIII., VERBUM Ružomberok 2014, ISSN 1336-2232.
  • Lišková, H. Zápis do I. tříd očima všech aktérů, In Fuchs, E. (ed.) Jak učit matematice žáky ve věku 10–16 let. JČMF Praha 2017. ISBN 978-80-7015-040-5. Kopecká, N. Příprava předškolních dětí na školní matematiku (Absolventská práce, VOŠP a SPgŠ Litomyšl, vedoucí práce H. Lišková), Litomyšl 2018
 
Dokumenty:
Rámcový vzdělávací program pro PV, MŠMT 2004
Konkretizované očekávané výstupy RVP PV, MŠMT 2012
Rámcový vzdělávací program ZV, MŠMT 2005.
 
Hana Lišková, Nikola Kopecká
VOŠP a SPgŠ Litomyšl, Mařákova 1111, 570 01 Litomyšl
liskova@vospspgs.cz

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
RNDr. Hana Lišková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Matematická gramotnost