Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > E-portfolio pro učitele II.

Ikona teoreticky

E-portfolio pro učitele II.

Ikona odbornost
Autor: Michal Černý
Anotace: Článek se věnuje praktičtějším aspektům tvorby učitelského portfolia – od jednotlivých možných sekcí webu až po nástroje, které je možné pro jeho tvorbu využít.
Téma příspěvku:Informační a komunikační technologie
Klíčová slova: e-portfolio, web, PLE, portfolio, učitel

Text článku:

Ze zcela praktických důvodů je nutné promyslet nejen smysl a význam webové prezentace samotné, ale také to, co bude její náplní a obsahem. V této oblasti je nutné upozornit na jistou aporii. Na jedné straně zde existuje jistý kánon toho, co je součástí webové prezentace učitele, dokonce některé služby nabízejí přednastavenou nabídku šablon či stránek, které si má člověk vyplnit, aby disponoval „správným e-portfoliem“, na straně druhé je zde jak uvedená typologická diference, tak také požadavek na spojení s dalšími složkami osobního vzdělávacího prostředí či portfolia. V tomto ohledu lze říci, že by mělo jít o projev jisté osobitosti každého jednotlivce, což by se mělo projevovat na celém pojetí více než pouze volbou titulního obrázku.

Jestliže se níže diskutují jednotlivé stránky či oblasti, které se v online portfoliu mohou objevit, tak tím současně nedáváme popisný návod na jejich pojetí, a byly bychom rádi, kdybyste v nich spatřovali více inspiraci či nabídku, než šablonovité informace, se kterými je nutné bezpodmínečně pracovat.

Tato osobitost se může projevovat jak v pojetí stránek samotných, tak také ve volbě šablony či služby, ve specifickém pojetí prezentovaných informací, ale také třeba v tom, kolik toho na sebe jste ochotni prozradit. Jakkoli se lze setkat s pojetím, že soukromí na internetu neexistuje, byly bychom neradi, kdyby k tomu pojetí vedla webová prezentace jednotlivého učitele, neboť pak bychom naráželi na problémy se zvnitřněním a identifikací smysluplnosti a potřebnosti.

Do obsahu i vzhledu webové prezentace mohou zasahovat také institucionální zvyklosti, které mohou na škole či v jiné vzdělávací organizaci tento typ prezentace standardizovat. Tento model se uplatňuje především tam, kde všichni, nebo alespoň podstatná část pedagogů, vlastní webové stránky používají a kde jsou součástí výstupního hodnocení školy. Tento model se využívá v některých státech USA či západní Evropy, ale také u nás začíná být v rámci činnosti České školní inspekce postupně pilotně testován, byť především v podobě práce s klasickými portfolii.

S ohledem na to, co jsme uvedli v předcházející části, je nutné pamatovat na to, k jakému účelu prezentace slouží. Jestliže je součástí činnosti pedagoga uvnitř nějaké komunity, pak se na ní přirozeně objevují odkazy na sociální sítě a komunitní webové stránky, mohou zde být odkazy na spřízněné pedagogy a atp. V případě primárně komunikační role pak budou zdůrazněny právě kanály, které umožní vzájemné spojení, ať již žáků s učitelem nebo třeba s rodiči.

Do běžného „kánonu“ stránek, které může webová prezentace obsahovat, se běžně řadí:

  • „O mně“ – tedy stručné představení dané osoby a případný stručný přehledový životopis. Smysl této části je – dle našeho názoru – především v tom, že umožní čtenáři pochopit kontext či určité pojetí celého webu v životním příběhu. Tato část by neměla být příliš dlouhá a měla by být skutečnou reflexí toho, za koho se pokládáte. Jste učitelem fyziky? Experimentátorem? Milovníkem postmoderní poezie? Právě tato identifikace s rolí je také zásadní pro osobní rozvoj pedagoga, neboť může pomoci s vnímáním sebe sama v jiné dimenzi než jen v samotném výkonu pedagogické praxe.
  • „Pedagogické paradigma“ – představuje v zahraničí běžně užívanou část webu, ale je samozřejmě na zvážení, zda jde o něco, co je v českém prostředí, ve kterém je jednoznačně kurikulárně ukotvené konstruktivistické pojetí, problematické. Tato sekce má smysl, pokud učitel svým pojetím dokáže vybočovat z tohoto běžného pojetí a chce zdůraznit, že je zastáncem montessori, pragmatické pedagogiky, nebo přesvědčením konektivistou. Toto přihlášení se k nějakému způsobu myšlení a vzdělávání je důležité jak pro učitele samotného, tak pro případné čtenáře stránek. Je ale nutné říci, že by nemělo jít o opakování triviálních citátů nebo něčeho podobného, ale o jasné stanovení výukového a vzdělávacího pojetí, nebo o přihlášení se k určité komunitě. V takovém případě zde mohou být také odkazy na zajímavé weby či knihy, které případnému čtenáři pomohou pochopit váš přístup. Jeho explicitní formulace může být také důležitým vodítkem pro mentoring nebo práci se svým způsobem práce.

  • „Resumé“ – představuje třetí a poslední pilíř, který se věnuje pojetí sebe sama v kontextu pedagogiky. Zde by měl být přehled dosavadní praxe, projektů, publikací, vzdělání, certifikátů, případně delší životopis. Z hlediska mentorigu jde o náhled na sebe sama a svůj proces formování se. Pro případného zaměstnavatele pak toto místo zachycuje zkušenosti a celoživotně orientovaný vzdělávací program. Současně je ale nutné říci, že při určitém pojetí předchozích dvou kategorií může jít o část poněkud nadbytečnou.

  • „Digitální repozitář“ – nabízí pohled na materiály, které jste vytvořili (je více než vhodné pracovat s nějakým licenčním rámcem, například s Creative commons), které zde budou nejen nahrané, ale také určitým způsobem komentované, kontextualizované, vysvětlené. Měli by představovat jistou sondu do toho, jak o určité oblasti vzdělávání uvažujete. Proto se někdy do této oblasti vkládají také anotované učební plány nebo podobné šířeji koncipované dokumenty. Nejde zde jen o šíření zajímavé jednotliviny, ale skutečně o celkové pedagogické i technické pojetí vzdělávání jako takového. Je přitom vhodné o této kategorii přemýšlet jako o něčem, co by mělo navazovat na výše uvedené koncepty z teorie. Tato část webu může obsahovat (po příslušném právním souhlasu) také díla samotných studentů.

  • „Sociální sítě a kontakty“ – které ale nemusí (a snad většinou ani nemají) mít privátní charakter, ale umožňují nabízet určitou představu o zapojení učitele do online komunit a online struktur. Měla by zde být uvedená možnost, jak se s vámi spojit, do jakých komunit člověk vlastně zapadá a proč. Tato část může také pomoci případným následovníkům se připojit do vašich skupin a získat přístup k podobnému myšlenkovému klimatu, jaké máte vy sami.

  • Jakkoli se často mezi povinnými součástmi web neuvádí, tak bychom do této kategorie zařadili také blog jako místo, kde lze diskutovat jak s žáky či rodiči na zajímavá témata, která se objevují ve výuce, tak také jako prostor nějakého vlastního sdílení zkušeností a reflexe daného tématu. Velice dobré a zajímavé jsou projekty typu „co jsem vyzkoušel“, „zkušenost s“ nebo třeba výběry aplikací sloužící k nějaké činnosti. Takové texty jsou zajímavé jak pro komunitu, tak také pro širší okruh zájemců. U blogu lze předpokládat, že bude přítomná možnost reflexe, komentářů či sdílení.

Existuje samozřejmě řada dalších věcí, které lze na svůj web umístit. Další výčet vnímejte opět spíše jako inspirativní než jako závazný:

  • Kolekce vlastních sbírek k různým tématům, případně zdroje, které je možné použít pro budování vlastního vzdělávacího prostředí.

  • Výzkumná data jsou velice zajímavým materiálem, pokud ve školní praxi nějaké výzkumy provádíte. Jakkoli je například model akčního výzkumu, který je dovedený do krajnosti, kritizován, za stejně problematické považujeme také to, že došlo k téměř úplnému odtržení pedagogické praxe od výzkumné činnosti. V této části může jít nejen o komentované zdroje dat, ale také o vysvětlení metodologie a dalších nezbytných souvislostí.

  • Pokud píšete, měli by se na webu objevit odkazy na vaše články, případně další významné online aktivity. Je otázkou (a odpověď na ni záleží na řadě technických podrobností), do jaké míry web používat v této oblasti jako rozcestník, a do jaké jako repozitář. Podobně se na blogu mohou objevit také informace o vašich konferenčních vystoupeních.

  • Odkazy na zajímavé weby a zdroje, ze kterých čerpáte. Tato oblast může mít těsnou návaznost na VLE či PLE.

  • V případě, že má web sloužit jako reklama na vás, pak sem lze uvádět různé reference a další texty, které souvisí s tím, co o vás kdo řekl, případně jaké jste obdrželi ceny atp.

  • Mohou na něm být uvedené další mimoškolní aktivity, které dokreslují plastičnost osoby učitele.

Lze uzavřít, že jakkoli hraje web především prezentační a komunikační roli, z osobního portfolia učitele čerpá a nutně na něj navazuje. Jeho výhodou může být také to, že pomůže s promýšlením vlastní identity a kontextu, s osobitým explicitním pojmenováním vlastní vzdělávací praxe, která se může odrazit v oblasti dalších vzdělávacích či pedagogických aktivit.

Současně ale upozorňujeme, že existuje řada materiálů či témat, které je více než vhodné pečlivě v souvislosti s případným uveřejněním zvažovat. Jde především o informace rodinného typu, osobní profily na sociálních sítí, irelevantní informace, případně materiály z různého důvodu příliš privátního druhu. Vámi vytvořený web by měl pomáhat jak vám, tak vašim čtenářům, a nikoli být bází pro zneužití dat nebo informační základnou pro šikanu či kyberšikanu.

Jaké nástroje je možné využít?

Na tomto místě bychom rádi uvedli několik možných nástrojů, které se pro práci s e-portfoliem nabízejí a které je možné snadno využít. Z tohoto důvodu vynecháme možnosti, jako je vlastní vytvořený web bez redakčního systému nebo podobné varianty. Nabízíme skutečně stručný a velice selektivní výběr:

  • Google Sites mají novou podobu, která umožňuje dělat jednoduché a velice pěkné weby. Mají poměrně omezené množství šablon, ale lze nastavit viditelnost a celkově mohou sloužit pro poměrně jasně a pěkně definovanou strukturu. Tento nástroj lze doporučit především těm, kteří se nechtějí příliš věnovat technickým detailům.

  • WordPress.com je asi nejrobustnější a nejkomplexnější variantou. Hodí se tehdy, když kombinujete blog se statickým obsahem, chcete si pohrát s tím, jak vypadá home page atp. Pokud chcete, aby se na něm nezobrazovali reklamy a mít na výběr z většího množství šablon (případně pracovat s vlastní doménou), musíte si trochu připlatit. Poslouží stejně začátečníkům, jako pokročilým. Své portfolio zde mám také já. Také zde se dá pěkně nastavit viditelnost stránky.

  • Tumblr se hodí především tehdy, když máte jednotlivé blogové příspěvky, a stačí tedy třeba jen jedna nebo dvě statické stránky. Nabízí spoustu velice pěkných šablon nebo bezplatný provoz na vlastní doméně.

  • WiX umožňuje dělat pěkné stránky se zajímavým rozložením, ale zde doporučuji zvážit, zda si nezaplatit za plnou verzi.

  • Behance je výborným nástrojem, pokud učíte výtvarnou výchovu nebo něco podobného, kde existují hmatatelné artefakty, kterými se můžete chlubit.

Závěrem

Téma, kterému jsme se ještě nevěnovali, a je více než ke zvážení, totiž to, jak do procesu práce s e-portfoliem zapojit studenty. Jde o téma po mém soudu nesmírně závažné a důležité. Pokud s e-portfoliem dokáže dobře pracovat učitel, má možnost do procesu jeho tvorby vtáhnout také žáky či studenty, což je po našem soudu klíčové edukační téma.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 01. 2019
Zobrazeno: 1090krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 5

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.666666666666667
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÝ, Michal. E-portfolio pro učitele II.. Metodický portál: Články [online]. 16. 01. 2019, [cit. 2019-02-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/21842/E-PORTFOLIO-PRO-UCITELE-II.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 16. 01. 2019 09:35
Autor tímto článkem navazuje na první část, který taktéž stojí za přečtení - čtenáři nabízí obecnější vhled a motivuje učitele ke systémovějšímu uchopení tvorby digitálního portfolia. Tento článek již nabízí konkrétní rady, jak si digitální portfolio sestavit a jaké nástroje jsou pro to vhodné.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.