Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Studium předškolní pedagogiky v Polsku

Studium předškolní pedagogiky v Polsku

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek

Kvalifikace a studium učitelů mateřských škol z historického pohledu – vývoj a současnost

Příprava učitelů pro předškolní vzdělávání má své kořeny v 19. století v Dětských zahrádkách, které založil Friedrich Froebl. Tato organizace otevřela první kurz pro pěstounky.

Ke klíčovým osobnostem na území Polska, které se nejvíce zasloužily o rozvoj předškolní výchovy, patří Maria Weryho-Radziwiłłowiczowa. V roce 1887 otevřela modelovou freblovskou instituci, která sloužila dětem, ale současně se v ní vzdělávaly také pěstounky dětí předškolního věku, v Polsku nazývané jako freblanky. Díky jejímu snažení byla založena Společnost pro předškolní výchovu, která v roce 1904 začala provozovat první výchovně-vzdělávací instituce pro pěstounky pracující v opatrovnách (Wroczyński, 1980)

Roku 1906 se konal sjezd pěstounek ve Varšavě, jehož výsledkem bylo schválení prvních směrnic, týkajících se pracovních podmínek a profesního vzdělávání pěstounek ve venkovských opatrovnách. Tato usnesení iniciovala freblovské kurzy pro pěstounky v opatrovnách, které byly do roku 1914 jednoleté. (Bobrowska-Nowak, 1978)

V letech 1923–1928 byly již pořádány dvouleté kurzy pro vychovatelky v mateřských školách, které byly organizovány ministerstvem školství. (M. Balcerek, 1978)

Od roku 1932 bylo požadováno absolvování čtyřletého pedagogického institutu pro učitelky mateřských škol, který byl určen pro kandidátky, jež absolvovaly 6 tříd základní školy, nebo určený pro osoby, které ukončily druhý stupeň základního vzdělávání, a to měšťanskou školu nebo první čtyři ročníky gymnázia.

Od 40. let 20. století až do 70. let 20. století bylo po učitelích mateřských škol vyžadováno úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou na střední odborné škole, tzv. pedagogických lyceích. (Pęcharski, 1981)

Pedagogická lycea, tedy střední odborné školy s pedagogickým zaměřením, byla nejprve čtyřletá (stejně jako naše střední odborné školy pedagogické) a od roku 1957 byla pedagogická lycea pětiletá. Pedagogická lycea byla zrušena roku 1973 (Pęcharski, 1981)

V letech 1974 až 1984 fungovaly vzdělávací instituce, které nahrazovaly zrušená pedagogická lycea a poskytovaly nástavbové studium. (Jung-Miklaszewska, 2000)

Po roce 1984 byly tyto školy modifikovány na vysoké školy nabízející vysokoškolské studium předškolní pedagogiky. Mnoho vysokých škol s pedagogickým zaměřením bylo také v 90. letech vybudováno, některé vzdělávací instituce pro učitele mateřských škol se staly součástí univerzit již existujících. V 90. letech se síť vysokých škol pedagogických natolik rozrostla, že vysoká škola s pedagogickým zaměřením existovala v každém větším polském městě. (Kautz, 2011)

Středoškolské vzdělání učitelů mateřských škol je v současné době považováno jako dostačující pouze v několika evropských státech, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika, Rakousko a Malta (Obehrhuemer, Shreyer, Neuman, 2010). V ostatních evropských státech, stejně jako nyní v Polské republice je již zavedeno vysokoškolské vzdělávání učitelů mateřských škol, a to alespoň na úrovní bakalářského studijního programu (Obehrhuemer, Shreyer, Neuman, 2010).

Pedagogická příprava budoucích učitelů mateřských škol

V Polsku jsou učitelské studijní programy většinou organizovány jako dvouoborová studia. Velmi málo je využívaná možnost realizace pětiletých magisterských studijních oborů. Dvouoborové studijní programy jsou realizovány v rámci bakalářského studia i navazujícího magisterského studia.

V případě pedagogické přípravy budoucích učitelů mateřských škol se nejčastěji setkáváme s těmito kombinacemi studijních oborů

  • učitelství pro mateřské školy a učitelství pro 1.–3. třídu základní školy;
  • učitelství pro mateřské školy a učitelství pro 1.–3. ročník základní školy se zaměřením na ranou výuku anglického jazyka.

Vzdělávání učitelů předškolních zařízení se uskutečňuje v čtyřech modulech: modul odborně předmětový vztahující se k hlavní specializaci, modul odborně předmětový vztahující se k vedlejší specializaci, modul pedagogicko-psychologický, modul didaktický. Jako nepovinně volitelný modul figuruje v přípravě studentů oboru preprimární pedagogiky modul speciální pedagogiky (Ministerstwo nauki szkolnictwa wyższego, online, cit. 2016-10-17)

Dále si popíšeme plán výuky studijního oboru učitelství pro mateřské školy a učitelství pro 1.–3. třídu základní školy, na kterém si budeme ilustrovat, jaké předměty jsou vyučovány v rámci bakalářského studijního programu a navazujícího magisterského studijního programu tohoto studijního oboru.

Obsahem odborně předmětového modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):

  • multikulturní výchova
  • dětská literatura a film
  • dramatická výchova
  • metody a techniky keramiky
  • estetické vzdělávání
  • polonistické vzdělávání
  • matematické vzdělávání
  • enviromentální vzdělávání
  • informačně-komunikační technologie ve výuce dětí v mateřské škole a v 1–3. třídě základní školy
  • občanská nauka
  • bakalářský seminář
  • diplomový seminář

Obsahem pedagogicko-psychologického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):

  • etika
  • sociální pedagogika
  • legislativa a organizace vzdělávacího systému
  • pedagogická diagnostika
  • psychologická a pedagogická intervence a poradenství
  • předškolní výchova
  • moderní trendy v předškolní výchově a výuce v 1–3. třídě základní školy v Polsku a ve světě
  • komunikace s dítětem předškolního a mladšího školního věku
  • podpora vývoje a aktivizace dítěte
  • vývojová psychologie
  • plánování výuky
  • vzdělávací programy a učebnice v předškolní výchově a výuce v 1–3. třídě základní školy
  • studentská odborná praxe

Obsahem didaktického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):

  • didaktika přírodovědné výuky a ekologie
  • didaktika vzdělávání v mateřské škole
  • didaktika dramatické výchovy
  • didaktika informačně-komunikační výchovy
  • didaktika výtvarné výchovy
  • didaktika tělesné výchovy a výchovy ke zdraví
  • didaktika hudebně-pohybové výchovy
  • didaktika vzdělávání v 1.–3. třídě základní školy
  • didaktika polského jazyka
  • didaktika matematiky

Obsahem speciálněpedagogického modulu je (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-09-17):

  • logopedie
  • poruchy chování a psychoterapie
  • podpora dítěte se specifickými vzdělávacími potřebami
  • seminář o integraci ve vzdělávání

Zajímavostí je, že od uchazečů o studium nejsou požadovány žádné dovednosti hry na hudební nástroj. V rámci předmětů spjatých s hudební výchovou jsou studenti pouze vedeni ke hře na flétnu, není požadována hra na klavír, jako je tomu v České republice.

Pedagogické praxe (Uniwersytet Śląski, online, cit. 2016-08-03) jsou realizovány pro studenty denního studia v rámci bakalářského studia v 1. ročníku v rozsahu 75 h (90 h pro studenty kombinovaného studia) a v 2. ročníku v rozsahu 75 h (90 h pro studenty kombinovaného studia), v rámci navazujícího magisterského studia jsou opět realizovány dvě odborné studentské pedagogické praxe v rozsahu 45 h (30 h pro studenty kombinovaného studia) a 60 h (45 h pro studenty kombinovaného studia).

Vysokoškolská příprava učitelů předškolní výchovy nekončí absolvováním bakalářského či magisterského studijního programu. V Polsku je kladen důraz na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich profesní rozvoj a kariérní růst spojený se čtyřstupňovým kariérním systémem. Proto veškeré univerzity a vysoké školy zaměřující se na vzdělávání pedagogických pracovníků nabízí různé možnosti zvýšení, rozšíření či doplnění kvalifikace v rámci specializačního studia, rozšiřujícího studia, krátkodobých programů a kurzů.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám