Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Informační technologie v MŠ ano, či ne? U nás ne.
Odborný článek

Informační technologie v MŠ ano, či ne? U nás ne.

17. 12. 2015 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc Jana Smolková
Spoluautor
Mgr. Hana Splavcová

Anotace

Série článků se věnuje využívání informačních technologií v mateřské škole. Tento článek je jedním ze tří, na kterých se podílely učitelky několika mateřských škol. Je zde popsán pohled zástupkyně ředitelky Montessori mateřské školy v Kladně.

Používání informačních technologií (IT) je v současné době naprosto běžnou součástí každodenního života. IT jsou využívány ve všech oborech lidského konání a státních institucích. Bez jejich pomoci by těžko mohly fungovat úřady, média, banky, zdravotnictví, průmyslová výroba, vědecké instituce, obchody, zábavní průmysl, kulturní instituce, policie, armáda atd. Také ve většině rodin je již téměř nemožné fungovat bez televize, PC, chytrých telefonů, tabletů s různými programy a aplikacemi s připojením k internetu. Naše děti jsou s těmito technologiemi v rodinách v kontaktu od nejužšího dětství a denně se v MŠ přesvědčujeme, že zacházení s nimi dětem není cizí, naopak velmi blízké, a jak jsem již zmínila, v rodinách často využívané.

IT přináší do našich životů nové úžasné možnosti, ale pro děti v předškolním věku (do 6 let) mohou představovat mnoho rizik. V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) nalezneme v jedné z klíčových kompetencí, v komunikační kompetenci, že: „dítě ukončující předškolní vzdělávání dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) (RVP PV, 2004, s. 11). Zároveň, ale také RVP PV upozorňuje na rizika s tím spojená. Nepřiměřené využívání této techniky, nevhodná volba či dlouhodobé sledování televize, videa, počítače. S tím nelze než souhlasit. Děti IT z rodin velmi dobře znají a používat umí.

Předškolní věk je velmi specifický a hranici 6 let považuji v lidském životě za magickou. Daleko více, než moderní technologie, potřebují děti ke svému zdravému vývoji reálný svět, možnost vnímat a poznávat všemi smysly, rozvíjet svoje motorické dovednosti, a to tyto technologie neumožňují. Jsem velkým zastáncem toho, aby IT byly naplno využívané až v základní škole. Již desátým rokem jsme příspěvkovou organizací Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633. Mateřská škola Montessori, kde pracuji jako zástupkyně ředitelky pro MŠ, má v rámci této příspěvkové organizace zajištěnou návaznost ve vzdělávání na Základní škole Montessori pro 1.–9. ročník. Děti, které od nás pokračují v ZŠ Montessori, mají možnost již od prvního ročníku při své práci používat IT technologie.

V MŠ žádné výukové programy s využitím PC nepoužíváme, a to jak vzhledem k principům a metodám vzdělávacího systému M. Montessori, podle kterého pracujeme, tak i na základě znalostí a poznatků z pedagogiky a vývojové psychologie. Ve stadiu předoperačního myšlení (konkrétních operací) potřebuje dítě manipulovat s konkrétními předměty. Jakákoliv manipulace s předměty tam, kde se používají tři prsty (palec, ukazovák, prostředník), vede mimo jiné také k přípravě na psaní. To se při práci s myší, klávesnicí na PC či s tabletem vůbec netrénuje.

Předškolní období je senzitivní období na smyslové prožitky. Dítě rozvíjí své poznávání okolního světa tím, že reálně zapojí svoje smysly, potřebuje si na vše sáhnout, uvidět, ucítit, slyšet a ochutnat. V tomto období jsou důležité rukodělné aktivity, pohyb, utváření zkušeností se vztahy v reálném světě. Tyto aspekty jsou nezastupitelné jakoukoliv moderní technologií. Také slovně-akustická paměť se rozvíjí četbou a poslechem živého člověka, který je v celkové interakci s dítětem. V podobném duchu, v neprospěch používání těchto moderních technologií, uvádí Kaslová [1], že „práce na PC, dívání na televizi dětem v předškolním období škodí, snižuje intelekt“. S tímto názorem se plně ztotožňuji.

PC je u nás výhradně určen k práci učitelek a je pravda, že jeho potřeba využití v posledních letech výrazně stoupla, s tím i využívání dalších informačních technologií, jako jsou chytré telefony, tablety, notebooky. To vše u nás ve třídách můžete spatřit, ale slouží výhradně k práci nás dospělých.

Děti u nás zažívají realitu, skutečné předměty, se kterými mohou manipulovat a zkoumat je (skutečné malé kuchyňky, dílna s nářadím uzpůsobeným velikosti dětských rukou apod.). Učí se pečovat o živá zvířátka, ve třídách máme akvárium s rybičkami, suchozemskou želvu, andulku i zakrslého králíka. Na školní zahradě, která přináší mnoho podnětů, mohou rozvíjet svoji hru, pěstovat rostliny, pečovat o ně, sklízet úrodu (různé drobné ovoce, bylinky, plody z ovocných stromů).

Dětem v MŠ běžně nepouštíme ani televizi, učitelky dětem raději pravidelně čtou nebo někdy pustí z přehrávače CD hudbu. Děti milují předčítání knih, u nichž mohou prožívat význam napsaného. V minulých letech jsme se připojili ke kampani „Celé Česko čte dětem“ a při společných dílnách s rodiči, dětmi a zajímavými knihami zažíváme krásné chvíle, které žádná IT nemůže nabídnout. Děti rozvíjí své jazykové schopnosti tím, že naslouchají dospělým, když mluví, a dívají se na ně.

V současné době veškeré snahy celého našeho týmu vedou k tomu, více podporovat volnou, námi dospělými neřízenou hru našich dětí. Možnosti grantů a jiných forem finanční podpory velice zvažujeme, tak, aby vynaložená energie, čas i finance byly využity cíleně, přínosně a efektivně ve prospěch individuálního rozvoje každého dítěte. Momentálně se pouštíme do dalšího budování přírodní zahrady v naší škole, která poskytne volné hře a rozvoji dětí ideální podmínky. Zde vidíme velký přínos pro děti a jejich rozvoj. Vynaložená energie a prostředky budou maximálně využity.


[1] PhDr. M. Kaslová, katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK v Praze, přednáška 2013

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jan Maršák
17. 12. 2015, 20:13
V článku uvádíte tvrzení dr.Kaslové z její přednášky z roku 2013, že "práce na PC, dívání na televizi dětem v předškolním období škodí, snižuje intelekt". Není zde ale úplně jasné na jakých objektivně provedených experimentech  je tvrzení dr. Kaslové založeno, či zda se jedná jen o její osobní zkušenost či názor. A co se zde vlastně chápe pod pojmem "snižování intelektu"?
Existuje velmi široká odborná literatura zabývající se problematikou efektivnosti používání digitálních technologií (et alia) dětmi předškolního věku při jejich vzdělávání, ale nikde se netvrdí, že použití těchto technologií dětmi zmiňovaného věku by snižovalo např. jejich schopnosti racionálního uvažování či úroveň jiných "klíčových" kompetencí.
Bořivoj Brdička
20. 12. 2015, 18:35
Přidám se k panu Maršákovi. Myslím, že tvrzení, že technologie již z podstaty své existence předškolním dětem škodí, obhájit nelze. Přikláním se však k tomu názoru, že je rozumné, aby učitel, který si není jistý, jak technologie použít přínosným způsobem, se jim raději vyhnul. To ale platí v každém věku. Je-li naším finálním cílem budovat kompetence pro život ve 21.st., pak se asi nasazení technologií a s ním spojenému studiu, jak to udělat správně, nevyhneme.
Janek Wagner
20. 12. 2015, 19:29
„práce na PC, dívání na televizi dětem v předškolním období škodí, snižuje intelekt“ je označeno za názor. Bohužel není k dispozici ani publikace a ani odborné zdůvodnění. Podobné příspěvky by neměl editor snad vůbec zařazovat.
Michaela Kaslová
16. 1. 2016, 19:21
Vážení (autorka i diskutující),
je pravidlem, že pokud chceme citovat autora z jeho přednášky, žádáme ho písemně o autorizaci citace. Já zásadně odmítám autorizovat takto provedenou citaci, která je vytržena z kontextu, neuvádí zdroje, na které se lze odvolat, ani počty zkoumaných osob (desetitisíce po řadu let), ani podmínky, časové limity a podobně; formulace zněla jinak a byla podložena argumentací. Souhlasím s panem Wagnerem.
Pokud diskutující zajímají zdroje, mohou jít do zdrojů např. francouzských a německých (např. Michel Desmurget: TV logotomie - la vérité scientifique de la TV). Francouzi mají rozsáhlé výzkumy, která začaly v šedesátých letech minulého století na iniciaci prof. Dumasdier(jeho publikace je k dosažení např. v  knihovně UK v Praze)  a pokračují dodnes. Jinak v češtině lze nalézt překlad z němčiny (2012, vydalo Brno), další informace o zahraničních výzkumech proběhly v tisku, poslední - byť populárně laděný v páteční příloze novin 8.1. 2016. Více se k tomu nechci vyjadřovat, jinak bych přešla do článkové podoby, místo aby šlo o vyjádření postoje.
Tím rozhodně nechci tvrdit, že v článku nenalezneme podněty pro práci v mateřské škole.
Kaslová

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie