Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Švédské předškolní vzdělávání očima české...

Ikona teoreticky

Švédské předškolní vzdělávání očima české učitelky

Ikona odbornost
Autor: Lucie Zormanová
Anotace: Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v instituci Eudora Internationella Forsköla ve Stockholmu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných ve Švédsku.
Téma příspěvku:Pedagogika
Klíčová slova: Švédsko, kurikulum, předškolní vzdělávání, mateřská škola, organizace výuky

Text článku:

Cíle švédského předškolního vzdělávání

  1. Zajistit potřebnou péči o předškolní děti ve spojení se zaměstnáním nebo studiem rodičů.
  2. Podpořit a povzbudit vývoj a vzdělávání dítěte při zajištění maximální pohody.

Snaha co nejvíce se přiblížit naplnění těchto dvou cílů vedla na počátku 70. let k tvorbě širokého programu péče o děti. Ta byla základním kamenem politiky rodinné pohody, stejně jako vzdělávání dětí.

Aspekty vzdělávací politiky však ukázaly potřebu změny v péči o děti, a tak byla v roce 1996 zahájena transformace systému předškolního vzdělávání.

Kurikulum pro předškolní vzdělávání

Od roku 1998 mají předškolní zařízení vlastní národní kurikulum. Stejně jako národní kurikulum pro základní vzdělávání má formu závazného vládního dokumentu.

Stanovuje obecné cíle a orientaci mateřských škol, ale nestanovuje, jak má být těchto cílů dosaženo. Volba přístupu, metod a forem práce závisí na učitelích.

Hlavní cíle kurikula:

  • společenské hodnoty a cíle
  • podpora vývoje a učení
  • spolupráce mateřské školy s rodiči
  • spolupráce s přípravnými třídami, základní školou a CMA

Velmi důležitou částí kurikula je seznámení se základními demokratickými hodnotami, které musí pronikat do práce s dětmi v MŠ a základní škole. Zahrnuje úctu k ostatním, solidaritu, rovnost pohlaví a toleranci. Kurikulum je založeno na předpokladu, že dítě je kompetentní ve snaze porozumět světu okolo něj. Úkolem MŠ je pomoci vytvořit první poznatky o světě a položit základ pro celoživotní vzdělávání. Předškolní vzdělávání by mělo zaujmout všechny děti, mělo by být realizováno s humorem a jistotou. Principem kurikula je, že výchova a vzdělávání probíhá současně. Vhodná péče je předpokladem pro vývoj a učení dítěte.

Kurikulum je závazné pro všechny formy uváděné předškolní péče.

Předškolní třída je prvním krokem k implementaci a naplnění cílů národního kurikula. Tyto výstupy definují cíle, kterých musí být vzděláváním dosaženo, a dále definují, co již děti a mládež znají. To znamená, že cíle pro předškolní třídu míří výše, než požaduje vzdělávací program pro mateřské školy (předcházející období). Kurikulum pro CMA musí být vytvořeno tak, aby navazovalo a podporovalo integraci s kurikulem pro předškolní třídu a základní školu.

Činnosti by měly být založeny na individuálních potřebách dětí. Zřizovatelé mají zodpovědnost zejména k dětem, které vyžadují speciální podporu v jejich vývoji. Těmto dětem by mělo být nabízeno místo v mateřské škole, jestliže jejich potřeby nemohou být uspokojovány, podporovány a rozvíjeny jinde. Speciální péče se týká i dětí, které nedosáhly 1 roku věku. Takové dítě nemá nárok jen na umístění, ale také na odpovídající program, který odpovídá úrovni vývoje. Úřady mají za povinnost zajistit, aby dítě skutečně využilo jeho místo, a informovat rodiče o nabízených aktivitách a jejich smyslu.

Vzdělání musí být poskytováno v souladu s vědomostmi dětí a ve spolupráci s rodinou tak, aby byl podporován jejich harmonický vývoj spolu se smyslem pro zodpovědnost, kterou sebou nese život v lidské společnosti.

Vzdělávací obsah – východiska

Nový systém je zaměřen na celkový vývoj dítěte a jeho potřebu učení. Zahrnuje péči o zdraví, sociální péči, výchovu a učení. Žádoucí péče je zajištěna, jestliže se dítě cítí být v pohodě a je spokojené. K zajištění tohoto předpokladu slouží program, který respektuje věkové zvláštnosti, individuální potřeby jedince a jeho schopnosti absorbovat vědomosti na daném stupni vývoje. Aby bylo zajištěno uspokojení všech potřeb předškolního dítěte, měl by program obsahovat i vzdělávací aspekty.

Děti se učí a vnímají všemi smysly neustále. Proto nelze označit žádnou situaci jako specifickou příležitost pro učení ani okamžik, kdy konkrétně učení nastalo. Práce pedagoga vychází z individuálních schopností dětí a z toho, co již dítě zná a zvládne. Děti jsou podporovány v aktivitách dle vlastních potřeb a v objevování věcí dle jejich zájmu.

Zapojením dítěte do jednotlivých témat a projektů lze různými způsoby ověřit nové vědomosti v souvislostech. Základem práce s dětmi je vždy hra. Hra se v současnosti stala i základním kamenem kurikula pro děti na základní škole. Hra pomáhá dětem porozumět světu, který je obklopuje, pomáhá rozvíjet představivost a tvořivou sílu a dovednost spolupracovat s ostatními.

Podpora sociálního vývoje je zajištěna zapojením dětí do skupiny. Ta má důležitou vzdělávací funkci. Jednotlivec a skupina jsou základem pedagogických programů. Příjemná atmosféra ve skupině přispívá ke spokojenosti dětí.

V systému péče mají významné místo děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Mají právo na umístění v předškolních zařízeních nebo v centrech mimoškolních aktivit (dále CMA), bez ohledu na zaměstnání nebo délku pracovní doby rodičů. Do skupiny dětí se speciálními vzdělávacími potřebami patří jak děti s tělesným, smyslovým či mentálním postižením, tak děti s kombinovanými vadami.

Stále více dětí pochází i z jiné než majoritní kultury. Cílem státní péče je zajistit těmto jedincům multikulturní přístup. Stát deklaruje objektivní a nestrannou péči o tyto děti podporou přijetí minoritních kultur a dává jim šanci využít možnosti aktivního vývoje v obou jazycích. 15 % dětí v mateřských školách a CMA, jejichž rodným jazykem není švédština, je vyučováno aprobovanými učiteli ve svém rodném jazyce.

Formy péče o předškolní děti

Stát zajišťuje péči o děti ve věku od 1 do 12 let věku. Povinná školní docházka ve Švédsku začíná v 7 letech, ale většina šestiletých dětí dobrovolně navštěvuje předškolní třídy, které je připravují pro plynulý přechod na primární stupeň vzdělávání. Před dovršením 6 let mohou děti pravidelně navštěvovat mateřskou školu, využívat denní péči o předškolní děti realizovanou v soukromých domech poskytovatelů nebo tzv. otevřenou předškolní péči.

Starší děti mají přístup do CMA, mohou využívat rodinnou péči ve vlastních domech poskytovatelů nebo tzv. otevřené mimoškolní aktivity (kroužky).

Předškolní třída (dále PT)

Je nepovinnou součástí veřejného švédského vzdělávacího systému, která spadá pod základní školství. Zajišťuje péči o děti, jejichž rodiče pracují nebo studují, a zároveň poskytuje péči dětem, které potřebují speciální podporu. Tyto třídy navštěvuje většina šestiletých dětí.

Veřejně je tento typ vzdělávání prezentován na stejné úrovni jako ostatní typy školských zařízení.

Třídy jsou otevřeny celoročně a provozní doba odpovídá potřebám dětí a rodičů. Děti jsou zde oficiálně zaregistrovány a rodiče platí školné (ve většině oblastí) v závislosti na jejich příjmu a docházce dítěte. Základní výše úplaty je stanovena ve vztahu k provozu a nákladům na údržbu budovy a zajištění dalších podmínek fungování školy. Školné neplatí rodiče v případě, že děti navštěvují třídu méně než 15 hodin týdně nebo méně než 525 hodin v roce.

Od roku 1998 mají radnice povinnost poskytnout místo v předškolní třídě dětem od 6 let do zahájení povinné docházky. Program zahrnuje minimálně 525 hodin výuky ročně a musí být vytvořen v souladu se školním plánem místního úřadu.

Mateřská škola (förskola)

Je předškolní zařízení, která pečuje o děti, jejichž rodiče pracují nebo studují, a o děti, které mají pouze částečnou potřebu vzdělávacích aktivit. MŠ jsou v provozu celoročně většinu dne – v závislosti na potřebách rodičů. Poskytují vzdělávací aktivity pro 1–5leté děti. Děti jsou rozděleny do skupin čítajících 15–20 dětí.

Místní úřady mají povinnost umístit v MŠ i děti rodičů, kteří nepracují nebo jsou na mateřské dovolené. Děti pobývají v mateřské škole minimálně 3 hodiny denně nebo 15 hodin týdně. Místní úřad by měl zajistit dětem místo v mateřské škole neprodleně, zpravidla do 3–4 měsíců od podání žádosti. Místo by mělo být poskytnuto v MŠ co nejblíže bydlišti dětí.

Pravidlem je, že se skupinou dětí pracují 3 dospělí – učitelé a pomocní vychovatelé. Průměrně jsou v mateřské škole 3 třídy.

Denní rodinná péče

Jedná se o další formu péče o předškolní děti, která je zpravidla realizována v rodinných domech vychovatelů, které zaměstnává místní úřad. Děti jsou zde oficiálně zapsány, jsou jim nabízeny předškolní aktivity. Někdy je tato forma označována jako " systém tří rodin" (vychovatel pečuje o děti ze dvou až tří rodin v domě jedné z nich).

Tato forma péče je nabízena rodičům, jejichž děti potřebují z nějakého důvodu pobyt v menší skupině dětí. Je typická zejména pro oblast venkova a malá města. Provozní doba je opět přizpůsobena potřebám rodičů.

Otevřená předškolní péče

Tato alternativa předškolní péče je realizována v domech rodičů a vychovatelů. Ve spolupráci s předškolními pracovníky podporuje děti ve vývoji prostřednictvím skupinových vzdělávacích aktivit. Vychovatelé v mnoha případech spolupracují s oddělením sociální péče místních úřadů nebo s dětskými zdravotními středisky. Děti nejsou do těchto skupin zapsány a není vyžadována pravidelná docházka.

Koncem roku 2001 bylo zapsáno do mateřských škol 77 % dětí ve věku od 1 do 5 let a 10 % bylo zaregistrováno v domech rodinné péče.

Soukromá zařízení

Radnice mohou podporovat vznik privátních předškolních tříd (PT). Grant mohou poskytnout na určité období nebo do výpovědi. Činnost soukromých PT je kontrolována příslušným místním úřadem. Úřad může vydat příkaz k odebrání dotace, jestliže nejsou zajištěny odpovídající podmínky provozu a není sjednána náprava. Úřady mohou podporovat provoz soukromých mateřských škol, jestliže nabízený program je kvalitní a bezpečný, a pokud  úplata za předškolní vzdělávání není bezdůvodně vysoká. 

Péče o děti dlouhodobě nemocné

Pokud děti nemohou dlouhodobě docházet do předškolní třídy (např. z důvodu hospitalizace, rekonvalescence v lázních atd.), jsou úřady povinny jim zajistit možnost účastnit se činností srovnatelných s programem PT. Totéž se týká dětí ve věku 1–5 let, které za normálních okolností navštěvují mateřskou školu. 

Legislativa

Pravidla státní péče o předškolní děti jsou obsažena ve školském zákoně. Ten definuje formy péče o nejmladší generaci a definuje, jak má být realizována. Současně nařizuje místním úřadům zajistit péči o děti od 1 do 12 let v souladu s požadavky a potřebami rodičů. Tato povinnost také zahrnuje povinnost zajistit péči o děti bez ohledu na to, jak jsou rodiče zaměstnáni. Děti se speciálními potřebami jsou vždy umístěny do MŠ nebo CMA.

Zákon také specifikuje požadavky vzhledem ke kvalitě péče. Zaměstnanci by měli být dobře připraveni a mít dostatek praktických zkušeností, tak aby mohli uspokojit potřeby dětí, péči o ně a podporovat děti pedagogickými aktivitami. Předpokladem je, aby dobře znali cíl a předkládané aktivity byly založeny na individuálních potřebách každého dítěte.

Stát kontroluje plnění centrálně stanovených rámcových cílů pro předškolní vzdělávání a místní úřady jsou zodpovědné za provedení a realizaci předškolní péče.

Financování

Předškolní vzdělávání je částečně financováno přímo ze státního rozpočtu, částečně z daní poplatníků a rodičovskými příspěvky. Státní dotace není určena specificky pro oblast předškolního vzdělávání, ale je součástí celkové dotace, která se rozděluje podle počtu sektorů. V roce 1998 činily náklady na předškolní péči 15 % všech nákladů místních úřadů. Rodičovské příspěvky tvořily 17 % hrubých nákladů na dítě. Místní úřady rozhodují samy o tom, jak vysoké poplatky budou rodiče platit a jaký zvolí systém. Výsledkem je, že se systém výběru školného liší místo od místa.

Předškolní vzdělávání jako součást celoživotního vzdělávacího procesu

Na všechny pedagogické aktivity pro děti i mladé lidi je nahlíženo jako na součást celoživotního vzdělávání. Mateřské školy tvoří první stupeň vzdělávacího systému a jejich kurikulum má rovnocenný pohled na učení a vývoj dětí v předškolním věku jako kurikulum pro základní školy. Tato dvě kurikula pokrývají prvních dvacet let vzdělávání dětí a mládeže ve švédském vzdělávacím systému.

Role rodičů

Rodiče jsou dlouho důležitou součástí systému péče o děti. Rodiče setrvávají v MŠ s mladšími dětmi až 14 dní. Jejich pobyt v MŠ je základem pro vytvoření úzkého vztahu mezi zaměstnanci mateřské školy a rodiči dětí. Vztah a spolupráce jsou dále upevňovány denními kontakty, např. při předávání či vyzvedávání dětí z MŠ. Rodiče tak mohou ovlivňovat další vývoj dítěte na základě informací získaných od učitelů.

Předškolní zařízení a CMA pořádají společná setkání s rodiči. Někdy také organizují večeře, burzy a jiné aktivity, kterých se zúčastní učitelé, rodiče i děti společně. Rodiče se pravidelně setkávají se zaměstnanci mateřské školy při rozhovorech o vývoji a pokrocích dítěte. Stejný prostor pro diskuse poskytují i zaměstnanci CMA a vychovatelé.

Zaměstnanci

Pracovníci v MŠ jsou rozděleni do 4 kategorií:

  • učitel
  • vychovatel pro volnočasové aktivity
  • pečovatel
  • vychovatel v domech rodinné péče

Učitelé a vychovatelé absolvují tříleté pedagogické univerzitní vzdělání zaměřené na učební metody, vývojovou psychologii, sociologii rodiny a tvořivé aktivity. Některé z těchto kurzů běží současně.

Pečovatelé musí mít středoškolské vzdělání. Pečovateli v domech rodinné péče stačí absolvovat pedagogický kurz (minimum) organizovaný místními úřady.

V MŠ a CMA pracuje asi 5 % mužů.

Děti jsou rozděleny do tříd po 12 dle věku, o které se starají 2–3 učitelé. Počet učitelů odpovídá věku dětí. V mateřské škole byli zaměstnáni také muži.

Organizace výuky

Švédska mateřská škola je určena dětem od 1 do 5 let.

Mateřská škola má 4 třídy rozdělené podle věku dětí, tedy od 1 do 2 let, od 2 do 3 let, od 3 do 4 let a od 4 do 5 let.

Organizace dne

Zajímavostí bylo, že děti pracovaly v projektech. Učitelky z projektů v rámci pedagogické diagnostiky každý den zpracovávaly výstupy – foto, práce dětí, které umisťovaly po stěnách školky, tak aby fotografie byly dostupné rodičům. Na tuto práci měly učitelky čas v době odpočinku dětí, kdy se u dětí střídaly.

Fotografie byly také dostupné pro rodiče na webových stránkách apod.

V mateřské škole učitelky hodně využívali techniku – děti si samy fotily práce na tablet, hojné bylo využití meotaru, v každé třídě byla možnost spustit hudbu dle výběru učitele přes internet. Na rozdíl od naší mateřské školy nevyužívaly učitelky tolik např. hudební nástroje apod.

Děti byly vedeny k otužování a k sepětí s přírodou. Pobyt venku probíhal za každého počasí.

Spánek probíhal po obědě ve třídě, děti se nepřevlékaly (ani ty nejmenší – spaly v tom, v čem si celý den hrály, byly venku a jedly), ležely na molitanových podložkách, dvě starší třídy pouze na koberci, kdo usnul, tak se prospal, kde neusnul, šel si do jiných místností hrát.

Mateřská škola byla otevřená do 18 hodiny.

Stravování

Jídlo bylo dováženo, respektovalo přísná hygienická pravidla, přísná pravidla přípravy pokrmů. Byly k dispozici i jídla pro vegetariány a pro děti s alergiemi, které měly speciálně upravená jídla. Sladké je povoleno dávat dětem jen v sobotu, takže ve školce byl zákaz dávání sladkostí. Děti byly soběstačné, uklízely po sobě.

Nebyl dostatečně podporován pitný režim.

Vybavení mateřské školy

Třídy neměly své domovské místnosti, ale každá místnost byla specializovaná na určitý obor: hudební, výtvarný, přírodopis, fyzika, chemie, dramatizace, pro pohyb, pokusy a experimenty. Děti si chodily hrát na veřejné hřiště, které navštěvovaly i děti z jiných mateřských škol.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Předškolní vzdělávání v zahraničí očima české učitelky.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 08. 12. 2015
Zobrazeno: 2672krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 1.83335

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.6666666666666665
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZORMANOVÁ, Lucie. Švédské předškolní vzdělávání očima české učitelky. Metodický portál: Články [online]. 08. 12. 2015, [cit. 2017-12-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/20491/SVEDSKE-PREDSKOLNI-VZDELAVANI-OCIMA-CESKE-UCITELKY.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 08. 12. 2015 08:49
Soubor článků popisuje zahraniční modely předškolního vzdělávání. Autorka byla zapojena do projektu, který umožnil učitelkám nahlédnout do mateřských škol v různých zemích Evropy. Na základě vlastního pozorování a diskusí s pedagogy daných zemí připravila shrnutí zajímavých aspektů různých modelů předškolního vzdělávání. Na švédském modelu je zajímavá pestrost nabídky, spolupráce s dalšími rezorty i věková hranice poskytování předškolního vzdělávání. Přínosné jsou i postřehy organizace dne a stravování dětí.