Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Cesta je cíl, aneb školní vzdělávací program...

Ikona informativni

Cesta je cíl, aneb školní vzdělávací program není napořád

Autor: Renata Ležalová
Anotace: Příspěvek představuje osobní pohled na zkušenost s tvorbou školního vzdělávacího programu. Poskytuje nejen vlastní zkušenosti autorky, ale i doporučení čeho se při tvorbě ŠVP vyvarovat.
Klíčová slova: tvorba ŠVP

V souvislosti s kurikulární reformou školství byly postupně zaváděny do praxe rámcové vzdělávací programy. S počátkem školního roku 2007/2008 se stal i Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV) pro mateřské školy (dále MŠ) závazný a s ním i nutnost mateřských škol pracovat podle vlastních školních vzdělávacích programů (dále ŠVP). Plánování je ale proces dlouhodobý, který je třeba si vyzkoušet a otestovat si jeho různé varianty. Mateřské školy, které se chopily tvorby ŠVP hned po uvedení RVP PV, pravděpodobně již do filozofie plánování pronikly. Zřejmě více je těch MŠ, které svou cestu teprve hledají, protože čekaly, kdy bude nutné samotný program pro MŠ vytvořit. Ne málo je zřejmě i těch, které sice svůj ŠVP vytvořily hned, jakmile vyšla první verze RVP PV, ale od té doby program neprošel inovací. Možná, že jedněm i druhým přijde vhod několik mých vlastních zkušeností z tvorby ŠVP.

Proč jsem se rozhodla pro podobný příspěvek?

Sama jsem tápala a nevěděla jsem kde s tvorbou ŠVP začít a jak celý problém uchopit. Mám dojem, že stejně jako já, většina ředitelek neviděla jiný ŠVP než ten svůj. Dnes už vím, že RVP PV jako výchozí dokument pro tvorbu ŠVP není možné pouze přečíst a odsunout ho, ale musí se s ním pracovat, čerpat z něj průběžně dle potřeby. Po vlastních zkušenostech s tvorbou ŠVP vím, že se nejedná o jednorázovou záležitost a je dobré si uvědomit, jakých chyb jsme se dopustily a těch se příště vyvarovat. Je třeba si uvědomit, že nikdy nedojdeme úplně k cíli, protože samotná cesta je cíl. Zpracovala jsem pro MŠ celkem dvě verze ŠVP. Od první ke druhé uplynuly více než dva roky a od druhé verze k dnešku asi rok a půl. Kdybych měla dnes zpracovávat ŠVP, pravděpodobně bych ho udělala jinak. Při tvorbě každé verze se člověk poučí.

Pokaždé je třeba si uvědomit:

  • z čeho vycházíme (z podmínek, které jsou dané situací MŠ)
  • kam směřujeme (k ideálnímu stavu, který je nastíněn RVP PV)
  • o co se snažíme (o co nejlepší výsledky ve vzdělávacím procesu)

ale také

  • čeho jsme dosáhli (to jsou posuny k ideálnímu stavu)
  • co se nám úplně nepodařilo (to je výzva pro další plánování)

To znamená, že naše práce se s každým hodnocením školy a s další inovací ŠVP stále zkvalitňuje. ŠVP 1 byl první, možná proto byl neúplný a dnes bych ho sepsala jinak. Celá tvorba programu ŠVP 1 vznikala spontánně, měla i stejný formát - jednalo se o velikou myšlenkovou mapu. Při tvorbě jsem vycházela z poznatků ze seminářů, důležitou změnu jsem viděla v přístupu ke vzdělávaní, tj. metodách a formách. RVP PV jsem při tvorbě ŠVP používala spíše okrajově, využívala jsem zejména cíle (rámcové i dílčí) a specifika předškolního vzdělávání.

Co nám přinesl ŠVP 1?
  • ujasnily jsme si hlavní cíl naší práce
  • uvědomily jsme si, jací činitelé naši práci ovlivňují
  • byla naznačena strategie dlouhodobých, střednědobých a průběžných cílů
  • dohodly jsme se na zaměření vzdělávacího obsahu
Co v něm chybělo?
  • identifikační údaje o MŠ, které ale byly zpracovány již v dřívějším plánu školy
  • charakteristika MŠ
  • charakteristika vzdělávacího programu
  • vzdělávací obsah postrádal zaměření a hlavní smysl jednotlivých bloků i okruhy činností, jednalo se spíše o výčet témat a podtémat
  • evaluační systém, který nebyl vůbec součástí ŠVP
Co nebylo úplně jasné?
  • podmínky MŠ nebyly konkretizovány ani přehledně uspořádány
  • vzdělávací obsah byl zpracován formou jiné myšlenkové mapy a to bylo trochu zavádějící (nebylo na první pohled jasné, že tvoří společně jeden celek)
Je třeba změnit postoj k dítěti jako k individualitě
  • každé dítě má právo na svůj názor a nemusí se účastnit toho, „co jsme pro ně připravily"
  • každé dítě má právo být své
Je třeba využívat přístupy, které jsou pro dítě přirozené
  • vycházet z prožitku dítěte a jeho pocity navozovat poutavou motivací
  • využívat přirozené aktivity dítěte - nejen účastnit se, ale také se podílet na obsahu toho, co budeme dělat
  • nabídnout dítěti možnost, aby si vybralo z několika nabídek, co bude chtít dělat, a tím rozvíjet jeho schopnost rozhodnout se
Je třeba zvyknout si na jinou organizaci činností
  • více uplatňovat činnosti dětí ve skupinách nebo individuálně a nebát se toho, že ostatní si budou hrát nebo dělat něco jiného a my je nezvládneme
  • „rozprostřít" aktivity do průběhu celého dne a ne jen na jednu určitou dobu (nejčastěji po svačině)

Druhou verzi jsem tvořila již se zkušenostmi z několika dalších seminářů a myšlenkou na ucelený program v podobě knížky s vyměnitelnými listy. Při jeho tvorbě jsem vycházela jednak z původního programu, jednak jsem se více opírala o samotný RVP PV a zejména o Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy - únor 2005 (dále Manuál). Uvědomovala jsem si následující aspekty tvorby ŠVP:

ŠVP je dokument veřejný
  • je tedy určitým prostředkem prezentace MŠ
  • může o něj kdokoli požádat, každému by měl být k dispozici
  • každému, kdo si ŠVP přečte, by měl být srozumitelný
  • měl by být stručný a výstižný
  • měl by dávat jasný obraz o tom, jak a jakými prostředky probíhá vzdělávání v MŠ
ŠVP není jednou provždy
  • nemůžeme si dělat naděje, že program, který nyní vytvoříme, bude poslední
  • žádná jeho verze nebude úplně konečná, protože vždy je co zlepšovat.
ŠVP má mít smysl
  • nemá být pouze materiálem pro někoho (zřizovatele, rodiče, inspekci...), protože se to žádá podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • není důležité napsat do něj ideální stav a to, co nemůže MŠ nikdy naplnit, protože by bylo jasné, že je pouze formální
  • má zohledňovat podmínky konkrétní MŠ - té naší a jedinečné
  • má definovat naši představu o předškolním vzdělávání

I když mým záměrem bylo vytvoření ŠPV podle RVP PV, brzy jsem poznala, že ani tato verze zřejmě nebude taková, aby bylo možné ji nazvat dobrou.

Co nám přinesl ŠVP 2?
  • koncepci, která sjednocovala náš pohled na předškolní vzdělávání, a ujasnil nám, o co nám společně jde
  • poznaly jsme, že nyní už opravdu přišla doba, kdy budeme pracovat podle této naší koncepce
Co v něm chybělo nebo co nebylo úplně jasné?
  • přesné rozčlenění podmínek podle RVP PV
  • konkrétně nastavený evaluační systém
  • ve vzdělávacím obsahu nebyly patrné okruhy činností
Upravená verze ŠVP 2

Krátce po uvedení ŠVP 2 do praxe naší MŠ jsem na základě konzultací s kolegyněmi o obsahu RVP PV v souvislosti se ŠVP znovu pročítala oba dokumenty a učinila jsem následující změny:

  • podívala jsem se znovu na kapitolu 10 RVP PV a podle ní jsem program upravila
  • uspořádala jsem podmínky vzdělávání, které byly v ŠVP obsaženy, do přehledné struktury
  • doplnila jsem do vzdělávacího obsahu okruhy činností, prostřednictvím kterých je možné naplňovat zvolené cíle
Jak jsem se při tvorbě ŠVP poučila

Rozhodně bych na programu nepracovala sama, ale oslovila bych hned od začátku své kolegyně i za cenu, že bychom se snažily zorientovat v problematice společně, protože s programem budeme pracovat všechny. Znovu bych si pořádně přečetla RVP PV, protože v něm není žádná kapitola, kterou by při tvorbě ŠVP bylo možné vynechat. Je třeba si ale uvědomit, že RVP PV je ideál, kterému se chceme přiblížit. Soustředila bych se zejména na kapitolu 10 RVP PV o zásadách pro zpracování ŠVP a podle ní bych dokument strukturovala, protože jen tak mám jistotu, že na nic nezapomenu. Vycházela bych z konkrétních podmínek naší MŠ, protože v kapitole 7 - Podmínky předškolního vzdělávání - jsou naznačeny v ideální podobě. Určitě bych vycházela z analýzy podmínek naší MŠ včetně jejích nedostatků a rezerv, které si musíme uvědomit a umět správně pojmenovat.

ŠVP tak, jak byl vytvořen, prošel vývojem a cestou, jakou prochází každé dílo. Bylo třeba vyrovnat se s chybami. Není obtížné chyby napravit, tak jako si je uvědomit. K tomu, aby si člověk chyby uvědomil, je třeba znovu a znovu studovat, vyhledávat a učit se, ale i spolupracovat s ostatními pedagogy předškolního vzdělávání.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 14. 02. 2008
Zobrazeno: 10874krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
LEŽALOVÁ, . Cesta je cíl, aneb školní vzdělávací program není napořád. Metodický portál: Články [online]. 14. 02. 2008, [cit. 2019-07-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/2006/CESTA-JE-CIL-ANEB-SKOLNI-VZDELAVACI-PROGRAM-NENI-NAPORAD.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.