Cukrářské řemeslo
Úvod
Cíl výuky
Motivace
Děti leží a poslouchají cukrářskou pohádku z přehrávače. Poté si sedneme do kruhu a pohádku si společně převyprávíme tak, že každý řekne jednu jednoduchou větu.
Hra na cukrové panenky
Jedno dítě honí ostatní děti, jeho dotykem se ostatní mění v cukrové panenky (stoj rozkročný, ostatní je mohou zachránit tak, že je podlezou). Po třech vteřinách, pokud je nikdo nepodleze, se začínají roztékat (pomalu znázorňují roztékání se). Když jsou úplně rozteklí, není cesty zpět a stávají se také honícími. "Rozteklé děti" rozpoznáme od ostatních tak, že se mohou pohybovat jen velmi pomalu a jsou celé jakoby z gumy.
Průpravná cvičení
Babiččiny vdolky
Učitelka v roli přijde coby „sklínkař“ a prosí děti o něco k snědku. Děti jsou v roli babičky a každé dítě v kruhu sklínkaři něco nabídne (polévka, rohlík, chléb se salámem, vdolek apod.). Sklínkař si vybere, na co má největší chuť (samozřejmě ji bude mít na vdolek, a pokud mu nebude nabídnut, zeptá se, zda by jej nemohl dostat). Děti vdolek společně připraví.
Následně si děti sednou bokem do kruhu blízko sebe do tureckého sedu tak, aby dosáhly kamarádovi před sebou na záda. Masírují si vzájemně záda, jako by hnětly těsto. Paní učitelka např. říká:
- „Očistíme vál.” Děti rukama přejíždějí po zádech.
- „Nasypeme mouku.” Děti naznačují sypání prsty.
- „Rozklepneme vejce.” Děti ťukají.
- „Solíme.” Děti opět naznačují sypání prsty.
- „Hněteme těsto.” Opět se děti vzájemně masírují.
- „Vložíme těsto do pece.” Oběma rukama se opatrně děti plácnou vzájemně do zad. Tuto činnost musí provádět s citem, aby si navzájem neublížily.
Jak roste řepa
Sklínkař dětem vdolky pochválí a vytáhne kornout s řepným semínkem, které dětem věnuje, aby si vypěstovaly řepu a mohly tak dělat ještě lepší vdolky.
Děti se rozdělí do dvojic, jeden je řepné semínko a druhý babička. Babička má za úkol se o semínko starat, aby vyrostlo v cukrovou řepu.
Tato aktivita probíhá beze slov za zvuku relaxační hudby. Babička může semínku s růstem pomáhat tak, že jej bude tvarovat (manipulace s horní polovinou těla), ale nesmí jej popohánět v růstu.
Řepná tetka
Děti stojí ve dvou řadách naproti sobě a jsou řepné tetky, které pláčou nad svou ošklivostí - děti znázorňují své slzy i jejich cestu k zemi za pomocí prstů. Jedno dítě prochází mezi řadami a snaží se pochytat co nejvíce slz do dlaní. Děti se střídají.
Hlavní činnost
Sklínkař se přišel podívat, jak se babičce daří a uviděl cukrové vajíčko. Poradí dětem, aby je ozdobily a poté je šly prodat na trh.
Zdobení cukrovinek
Každé z dětí dostane perník ve tvaru vejce a zdobící tubičku a nazdobí si své vajíčko dle libosti.
Jarmark
Poté děti rozdělíme na čtveřice, podle toho jak sedí u stolečků. Tyto čtveřice mají za úkol vymyslet, jakým proslovem by na jarmarku zaujaly zákazníka natolik, aby si jejich sladkost koupil. Poté to předvedou ostatním.
Nakonec si zkusíme zahrát na jarmark, a tak všechny skupiny začnou prosazovat své zboží najednou. Děti nakonec samy zhodnotí, kdo by na jarmarku opravdu svá vajíčka prodal.
V kruhu si s dětmi shrneme, co je náplní cukrářovy práce (pečení, zdobení, prodej…)
Závěr:
Děti sedí v kruhu a každý řekne jedno slovo. Slova na sebe musí navazovat a měla by vyjadřovat, jak pohádka mohla skončit.
Reflexe
- Byly už jste někdy na jarmarku?
- Jak jste se cítily v roli člověka, který na jarmarku nabízí své zboží?
- Měly jste pocit, že vás všichni ostatní „překřikují“?
- Co je náplní práce cukráře?