Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Dobrá školka respektuje osobnost dítěte

Dobrá školka respektuje osobnost dítěte

Informativní příspěvek
Autor Zoja Franklová
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání byl poprvé vydán v roce 2001, čímž byla spuštěna reforma v mateřských školách, v aktualizované verzi byl schválen v roce 2004. Co měla reforma vlastně přinést a do jaké míry se její cíle uskutečnily? Jaké změny by měla znamenat revize RVP PV, která v současnosti probíhá? Na toto téma jsme rozmlouvali s Martinou Kupcovou, která měla v minulých letech na starosti koncepční práci pro mateřské školy.

Napřed bych se ráda ohlédla za průběhem reformy ve školkách. Co bylo vlastně cílem zavedení rámcového vzdělávacího programu?

Dokud se používaly osnovy, probíhala výuka podle časově tematických plánů, které byly poměrně striktní a neumožňovaly tvořivost učitelů. Iniciace vytvořit nový vzdělávací program vzešla z řad pedagogů MŠ. Při koncipování nového obsahu jsme se inspirovali programy, které se orientovaly na osobnost dítěte, jako je Zdravá školači STEP by STEP, využili jsme i prvky školy waldorfské či Montessori. Hlavním principem rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) je individuální přístup k dítěti a integrované vzdělávání v podobě tematických celků, při nichž se dětem nabízí určité téma z nejrůznějších úhlů pohledu. Např. téma„Voda“ se objevuje v písničkách a říkankách, které se děti učí, pak s učitelkou dělají různé pokusy se skupenstvím, hledají obrázky o vodě v encyklopediích, při pohybové výchově zase třeba přeskakují potůčky a pak samozřejmě poznávají vodu také přímo v přírodě.

Co jste od tohoto nového přístupu očekávali?

Uvědomovali jsme si, že děti v předškolním věku vnímají skutečnost přes své city a prožitky. Když je nějaká informace spojena s takovým prožitkem, dítě si ji lépe zapamatuje, má větší motivaci a lépe si vybavuje nové poznatky. Proto se také hlavní metodou vzdělávání v MŠ stalo činnostní, prožitkové a situační učení a je kladen důraz na kooperaci.

Jak mateřské školy tyto nové prvky přijaly?

Řekla bych, že mateřské školy přijaly reformu za svou. Bylo to vidět i na Metodickém portálu, kde se v prvním období objevovalo nejvíc příspěvků právě z oblasti předškolního vzdělávání. Přitom bych ráda upozornila, že reforma v MŠ probíhala bez jakékoli finanční podpory. Samozřejmě některé učitelky by raději zůstaly u zavedených metod, kdy bylo podrobně stanoveno, co mají s dětmi dělat. Tvůrčí přístup není každému vlastní a navíc znamená také víc práce. Ale většina vyučujících si zároveň uvědomovala, že je to „dobrá“ práce, a pustily se do ní s chutí.

Jaké výhody přináší nový přístup dětem?

U dětí v předškolním věku je třeba brát v úvahu, že se vyvíjejí velmi nerovnoměrně, pedagog je musí pozorně sledovat, odhadnout, co které dítě potřebuje, a podle toho koncipovat jeho činnost. Aplikuje přirozenou formou individuální přístup. Osobnostně orientovaný model takový přístup předpokládá, zatímco dříve to šlo jen s obtížemi. Jsem si ale vědoma, že tato vize RVP PV je těžko realizovatelná v současné situaci, kdy je ve třídě přes dvacet dětí.

Jak ve školkách probíhá příprava vzdělávacích programů?

V „mateřinkách“ se kromě ŠVP připravuje také třídní vzdělávací program. Ten je konkrétnější, ale zároveň se průběžněmění podle potřeb dané třídy, podle toho jakou mají děti úroveň ve svém rozvoji a učení. Když v září děti nastoupí do školky, nelze dopředu odhadnout, co a jak rychle budou zvládat. Každé dítě je trochu jiné a vyvíjí se podle svých možností. Proto se postupné plánování integrovaných bloků (tematických celků) musí přizpůsobovat výsledkům průběžného sledování dětí a zařazují se ty očekávané výstupy, které je třeba rozvíjet a posílit.

Mateřské školy nebudou mít standardy

Pro mateřské školy měly vzniknout standardy, setkalo se to ale s nesouhlasem odborníků. Místo nich byly proto vytvořeny konkretizované očekávané výstupy. Nejsou to ale vlastně skryté standardy?

Taková kritika se ozvala, ale myslím, že není úplně na místě, protože standardy jsou závazné a jejich plnění měřitelné, zatímco konkretizované očekávané výstupy mají spíš pomáhat učitelkám MŠ s přípravou vzdělávací nabídky.

Jejich zavádění je ale hodně významné i z toho hlediska, že se stalo součástí projektu Podpora pedagogůmateřských škol, který by měl poprvé do těchto škol přinést finanční prostředky z ESF. A větší přísun peněz by mohl znamenat i velký impulz pro jejich rozvoj.

V současnosti také probíhá revize rámcových vzdělávacích programů pro základní a předškolní vzdělávání. Co je podle vašeho názoru tedy třeba změnit v RVP PV?

Na MŠMT jsem vedla malou pracovní skupinu, která měla revizi RVP PV na starosti. Pracovala v ní doc. EvaŠmelcová z Univerzity Palackého v Olomouci, Irena Borkovcová z ČŠI a učitelka Ivana Tichá jako zástupkyně praxe. Vycházeli jsme z výsledků šetření, které provedl Výzkumný ústav pedagogický ještě v doběsvého samostatného působení. Zjistil, že mateřské školy přistoupily ke změnám velmi pozitivně, bylo tedy jasné, že tento dokument nepotřebuje nějaké zásadní změny.

Jaké revize jste tedy navrhli?

Naše zadání znělo: zkrátit a zjednodušit příliš složité pasáže RVP, doplnit některé důležité pojmy, jako je např. funkční gramotnost, a také sjednotit terminologii. To všechno jsme také udělali. Další změna se týká formulací typu „mělo by se“ či „dítě by mělo“ apod. Tyto obraty mají být nahrazeny jednoznačnějšími výrazy – ale pouze tam, kde to bude možné a logické. Kromě toho jsme hodně diskutovali o tom, jak to udělat, aby školy věnovaly pozornost vlastnímu hodnocení, přestože po novelizaci „školského“ zákona o tom nemusí psát žádnou zprávu a samostatná kapitola o vlastním hodnocení byla v RVP zrušena. Uvědomovali jsme si ale, že školy bez sebereflexe nemohou dál rozvíjet svou kvalitu. Navrhli jsme tedy, aby vlastní hodnocení bylo zahrnuto do jednotlivých kapitol RVP.

Jakým způsobem by se mělo při revizi dále postupovat? Obzvlášť s ohledem na to, že byl pro zavedení revidovaného RVP stanoven termín 1. 9. 2012?

Mám z toho trochu rozporný pocit. Každopádně jsem přesvědčena, že je potřeba ještě o změnách RVP diskutovat, že k vyjádření by měli dostat možnost také učitelé a odborná veřejnost.


Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 2/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-2-2012.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám