Rádi bychom představili projekt, který jsme realizovali v průběhu celého roku v Mateřské škole Březová. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích, ale i zprostředkovaně, poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody, prostřednictvím různých činností poznávat a pojmenovávat svět kolem nás. Při realizaci jsme aktivně spolupracovali s rodiči dětí. Celým projektem děti provázel Krteček. Jejich nový kamarád je postupně seznamoval s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, jak vzniká, kteří živočichové v ní žijí. Seznámil děti s tříděním odpadu, k čemu je dobré, na jaké druhy odpad třídit a kam ho ukládat. Poradil dětem se zahradničením na záhoncích v mateřské škole.
Průběžné činnosti:
Na podzim jsme do země na zahradě zakopali "poklad" - vložili jsme různé předměty (plastovou láhev, víčko, slupky od brambor, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápky od ořechů, papír, květ karafiátu). Na papír jsme napsali seznam všech předmětů. Na jaře jsme "poklad" společně s dětmi vykopali a prozkoumali jeho obsah. Děti zjistily, které předměty ze seznamu jsou v ponožce zachovány v neporušeném stavu a naopak. Viděly, že se v zemi zachovaly plastová láhev, víčko, sklenička, ztratily se slupky od brambor, mrkev, květ karafiátu, papír a naopak se objevilo něco nového - naklíčený kaštan, žalud (děti je zasadily). Ve skleničce byla hlína s žížalou, část předmětů v rozkladu, vše prorostlé kořínky, prosypané hlínou, tlejícím listím a útočištěm pro mravence.
Vytvořili jsme na zahradě sousoší z kamenů, březových polen a písku. Děti jej celý rok pozorovaly. Sledovaly, kteří živočichové v uměle vytvořeném sousoší našli svůj domov (mravenci, brouci, slimáci, ve skulině čmelák). Sousoší dětem připomínalo různorodá zvířata, vymýšlely názvy - krokodýl, nosorožec, dinosaurus, raketa.
Děti měly na zahradě svůj záhonek. Na jaře vysévaly semena afrikánů, fazolí, ředkviček a máku. Na záhonu měly také několik trsů jahod. Semínka dýní a kukuřice si předpěstovaly v mateřské škole. Na navlhčenou vatu do misky jsme položili semínka, ale i kamínky podobného tvaru. Děti se o semena připravená ke klíčení staraly. Každý den jim dolévaly vodu a snažily se misku pokládat na slunné místo, protože semena k životu potřebují vlhko a teplo. Děti pozorovaly průběh klíčení semene. Naklíčená semínka jsme zasadili do země. Děti o rostliny pečovaly, sledovaly, jak rostou, kvetou, staraly se o ně, zalévaly je a vytrhávaly plevel. Naučily se rostliny pojmenovat. Poznaly, že kořínky rostlin směřují většinou směrem dolů, rostliny získávají živiny z půdy, z vody, cizopasné rostliny od ostatních rostlin. Sklízeli jsme úrodu, pochutnávali si na ní. Děti dostaly lupy, kterými pozorovaly drobná semínka, žilky listů pokojových rostlin a listů nalezených venku v přírodě. Dozvěděly se, že žilky přivádějí do listů živiny.
Děti vyhledávaly listy různých tvarů - oválné a na horním okraji zubaté, elipsovité, laločné, dlanitě laločné, lichozpeřené listy složené z lístků. Sestavovaly z nich různé obrazce. Na podzim jsme listy vyzdobili třídu. Shrabané listí ze školní zahrady jsme dali na kompost.
Vypěstované dýně, makovice, kukuřice a fazole nám sloužily k dalším činnostem. Na podzim proběhla na školní zahradě brigáda, kde jsme společně s rodiči a dětmi sklidili úrodu a uklidili zahradu. Z nastřádaných přírodnin jsme společně vyráběli strašidýlka a nové pohádkové bytosti. Vznikly tak třeba Dýňovníček fazolový, Kapradinka zahradní, Kořenovník kukuřičný; děti se s těmito výrobky vyfotografovaly a poté je odnesly na městský úřad, kde jsme uspořádali výstavu.
Stromy
S dětmi jsme vysadili stromky, smrčky jako část živého plotu. Děti poznaly, že jehlice smrku píchají. Všímaly si, že jehlice na podzim neopadávají. Na zahradě jsme vysadili listnaté stromky a keře do labyrintu. Děti hledaly správnou cestu k cíli, rozvíjely svoji orientaci v prostoru, hledaly správné řešení nebo více variant, pracovaly s chybou. Pozorovaly změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, např. na podzim opadává listí, příroda se připravuje k zimnímu spánku. V létě listy poskytují příjemný stín a úkryt před sluncem, zelené části rostlin produkují kyslík.
Třídění odpadu
Děti jsme vedli ke třídění odpadu do čtyř kategorií (je jich více) - plast, sklo, papír, zbytky z kuchyně. Odpad jsem odnášeli do příslušných kontejnerů nebo na kompost, zbylý tvrdý chléb zase slepicím a ovcím v blízkém okolí. Na podzim jsme sbírali spadané kaštany a žaludy a v zimě jsme je nosili do lesa.
Semínka z máku, kukuřice jsme sesbírali a v zimě je sypali do krmítek rozestavěných po zahradě. Krmítka jsme vytvořili z krabic od mléka a plastových lahví. Ze semen, jáhel, burských oříšků, vloček, obilovin a rozehřátého loje jsme utvořili hmotu a naplnili jí šišky, květináče, síťovky, které jsme rozvěsili na stromy. Na krmítka pro ptáky jsme dobře viděli z oken třídy MŠ. Nezapomínali jsme ani na straky, kterých je na naší zahradě dost. Těm jsme připravili neosolenou vařenou rýži. Děti navlékaly přírodní korále ze sušených hub, šípků, nakrájených jablíček, paní učitelky jim je pomohly rozvěsit po zahradě na stromy. Ale raději výš, protože se občas po zahradě prohánějí kočky a ptáčkové by pak pro ně byli snadnou a rychlou kořistí. Pozorovali jsme ptáky v krmítku, pojmenovávali a porovnávali jednotlivé druhy, k jejich určení jsme využili encyklopedie.
Důležité místo v průběhu školního roku mají naše obřady u letitého dubu který stojí v koutku zahrady. Děti strom pozorovaly během čtyř ročních období a jeho podobu průběžně zaznamenávaly. Naučily se pojmenovat části stromu: kmen, větve, kořeny, kůra, listy, pupeny, plody - žaludy. Listy vylisovaly, obkreslily voskovým pastelem, pozorovaly jejich tvar, barvu, povrch, velikost. Přes papír frotážovaly kůru stromu (list papíru položily na kmen a plochou voskovkou několikrát po papíře přejely), pozorovaly strukturu kůry. Kůra strom chrání tak, jako naše tělo chrání kůže, proto kůru neničíme. Zkoušeli jsme, kolik dětí společně strom obejme, když se drží za ruce a vytváří tak řetěz. Děti dubu dotvořily oči, nos, pusu (z moduritu a přírodnin), a tak daly stromu podobu, život. Dub sloužil také jako zpovědnice dětí. Děti se přitiskly ke stromu, objaly ho a pošeptaly mu svá přání a tajemství. Probouzíme a uspáváme u něj přírodu různými zaklínadly:
Kůry, můry ven, ať je krásný den,
kleptáky, páráky, kančí kůže,
ať vyskočí, kdo jen může,
houby, motýli, ježci vstát,
ať zima může spát
a my děti se smát.
Ve třídě jsme si nakreslili kouzelné stromy, které měly místo listů základní geometrické tvary. Děti pracovaly s těmito tvary, které byly vystřiženy z barevného papíru, postupně k nim hledaly shodné geometrické tvary, které byly umístěny na stromě. Starší děti připravily stromy s listy různých tvarů s určitým počtem puntíků od jednoho do pěti. Hledaly a přikládaly stejné listy - tvar a počet puntíků musel souhlasit.
Ve svátek Dne Země (22. 4.) obdržely děti (ve věku 5 - 6 let) v plastové láhvi zprávu ze Zelené planety s naléhavou prosbou:
Pomozte! SOS! Kdysi jsem byla krásná a čistě zelená planeta, ale pak se na mně začaly kupit odpady a nikdo s nimi nic nedělal. Nepořádek se zalíbil Smeťákům a ti se na planetě usídlili a zpívají si píseň My jsme dva Smeťáci.... Dělají všude nepořádek, děti si nemají kde hrát. Pomozte! Pomozte!
Děti si vyrobily skafandry z kartonů, novin, drátů a oblékly si je. Nasedly do zhotovené rakety z plastů a různého odpadového materiálu a vydaly se zachraňovat planetu. S sebou si vzaly do misek hlínu, vodu, vzduch v láhvi, semínka rostlin, drobné živočichy (z umělé hmoty a na obrázcích). Po příletu předaly tyto dary zástupcům obyvatel Zelené planety (mohou sehrát paní učitelky), poradily jim, jak třídit odpad a jak jej dál zpracovávat. Smeťáky pomohly pochytat a začala náročná práce - zorat půdu, pohnojit, zasít atd. Na konci příběhu jsme se zamysleli, jestli se něco podobného nemůže odehrát i na naší planetě Zemi.
Pomůcky: obleky - staré pytle, látky, na ně našít odpadky
Roli Smeťáků sehrály učitelky a provozní pracovnice.
Smeťáci rozhazují nepořádek a zpívají u toho tuto píseň divadelní skupiny Kamarádi z Brna:
REF: My jsme dva Smeťáci, neznáme legraci, my máme na práci zničit civilizaci.
1. sloka: Nikoho nemáme rádi, všechno nám na světě vadí, však my si s tím poradíme, všechno živé vyhubíme.
REF: My jsme dva Smeťáci...
2. sloka: Zelené louky, motýli, brouky, sluníčko i vodní mraky, všechny ryby, všechny ptáky, samozřejmě lidi taky.
REF: My jsme dva Smeťáci...
3. sloka: Navezem hromady smetí tam, kde si mají hrát děti, nikde není místo na hřiště a všude bude velké smetiště.
REF: My jsme dva Smeťáci...
4. sloka: Nebude tu voda čistá, zamoříme všechna místa, to jsou naše skvělé plány, staneme se světa pány.
REF: My jsme dva Smeťáci...
Smeťáci rozhazovali nepořádek po zahradě a dětem nezbývalo nic jiného, než vše uklidit. Ale ne jen tak obyčejně. Odpadky roztřídily a společně je odnesly do nedalekých kontejnerů na tříděný odpad. A co se Smeťáky? Děti je chytily, svázaly a oni jim slíbili, že už nepořádek dělat nebudou. A že budeme po sobě uklízet, to jsme si s nimi slíbili i my.
1. "Smeťáci" rozhazovali po zahradě naší mateřské školy nepořádek. Děti s jejich chováním nesouhlasily, zahradu uklidily, odpad roztřídily a odnesly do kontejnerů. |
Děti tento příběh dlouho prožívaly a vymýšlely, jak Smeťáky pochytat. Zhotovily různé typy raket. Zabývaly se tím i doma a nosily je do školky. Přinášely i knihy a obrázky s tematikou vesmíru.
2. V mateřské škole Březová společně s dětmi třídíme odpad. |
Na svátek Dne Země jsme se sousední mateřskou školou z velkého množství PET lahví slepili a sestavili dlouhou stonožku, která provokovala k zamyšlení, kolik takových lahví je kolem nás.
3. Oslava Dne Země. |
Celý průběh aktivit ke svátku Dne Země jsme zdokumentovali a získané materiály vystavili ve vestibulu Městského úřadu Březová. Zajímal nás pohled občanů na naše aktivity zabývající se tříděním odpadu. Reakce byly jak kladného, tak i záporného charakteru. Někteří návštěvníci kroutili nevěřícně hlavou a nechápali, proč pracujeme s odpadovým materiálem. Jakoby zavírali oči před problémem, co s odpadem. Nejdříve nechtěli přijmout fakt, že odpad je tady a je to problém nás všech. Jedna babička se ptala, co má tedy s odpadem udělat? Děti jí rády poradily. Také jsme společně roznesli letáčky s informacemi, na koho se mohou v otázkách třídění odpadu obrátit. Největší pomoc však byla, když se po krátké době v Březové objevily na některých místech žluté, modré a zelené kontejnery na třídění odpadu. Bylo hezké vidět děti s rodiči u těchto kontejnerů třídit odpad a povídat si o tom.
K výrobě masek jsme opět použili odpadový materiál (kartony, krabice, noviny, staré látky, zbytky vlny, pytle, igelitové tašky). Vytvořili jsme zajímavé modely a pak jim společně vymýšleli jména (Papírák Igelites, Hadrák Pudrák apod.). Děti nás seznámily se všemi funkcemi vyrobených modelů. Byly rozvíjeny literární, výtvarné vlohy, ale i zručnost a fantazie. Všechny modely jsme vystavili v prostorách MÚ v Březové. I tyto práce měly veliký ohlas.
Po ukončení celoročního projektu mohu říci, že náš projekt s názvem Ekologie v naší Mateřské škole byl dětmi i rodiči přijat velmi kladně. Od podzimu do léta se děti zabývaly různými aktivitami, které jim umožňovaly přímý kontakt s přírodou. Učily se přírodu vnímat, chránit ji a pečovat o ni.
Při realizaci projektu jsme spolupracovali s rodiči. Našim cílem bylo pokusit se dětem přiblížit, že odpad může být také vhodnou surovinou k dalšímu zpracování. Děti nově získané poznatky a zkušenosti uplatnily doma, kde mnozí začali odpad třídit. Myslím si, že naše aktivity pomohly změnit pohled v mnoha rodinách na problematiku třídění odpadu.
4. Posvátný dub v zahradě mateřské školy, který se pro nás stal obřadním místem. |
5. Společná práce rodičů a dětí - strašáci. | |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: