Autoevaluace na dvoutřídní mateřské škole.
Autorky příspěvku nastínily systémový přístup k autoevaluaci ve dvoutřídní mateřské škole, která je součástí základní školy. Jsou vytyčeny nástroje k operativnímu využití získaných poznatků z hodnocení pro zkvalitnění další práce. Východiskem ke zpracování autoevaluačního systému byla analýza výchozích podmínek školy po prvním roce realizace ŠVP.
Autoevaluační systém podmínek (kritéria a nástroje)
Vnější zdroje informací o práci mateřské školy
- Zřizovatel: analýza ohlasů na práci školy v obci.
- Rodiče, žáci ZŠ: využívání "Schránky na dotazy a připomínky", anonymní předávání námětů, stížností apod.
Vlastní hodnocení školy: návrh struktury vlastního hodnocení školy ze všech požadovaných oblastí bude projednán na pedagogické radě v září 2006.
Nástroje pro další zkvalitnění práce mateřské školy
Na základě informací získaných autoevaluací práce školy se operativně v průběhu školního roku:
- zaměří plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků;
- začlení daná problematika do jednání pedagogických rad;
- aktuálně upraví plán kontrolní a hospitační činnosti;
- aktuálně upraví plán spolupráce s rodičovskou veřejností a se zřizovatelem.
Kritéria hodnocení
Odpověď:
1 - výsledek hodnocení vynikající;
2 - výsledek hodnocení velmi dobrý;
3 - výsledek hodnocení ještě vyhovující;
4 - výsledek hodnocení nevyhovující.
Otázky zjišťující stav
1. Podmínky
(věcné, životospráva, psychosociální, organizace, řízení, personální, spoluúčast rodičů)
- Umožňuje skladba hraček rozvoj:
- spontánních aktivit chlapců?
- rozvoj námětových her?
- rozvoj konstruktivních her?
- Umožňuje skladba hraček rozvoj:
- spontánních aktivit děvčat?
- rozvoj námětových her?
- rozvoj konstruktivních her?
- Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami pro nejmladší děti?
- Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami, pomůckami, knihami pro děti 6 - 7leté?
- Vidí děti většinu hraček a mohou si je samostatně brát i ukládat?
- Mají děti příležitost v průběhu dne relaxovat v klidném koutku?
- Využívají děti koutek k relaxaci?
- Mají děti dostatek soukromí:
- k rozvoji spontánních her?
- na toaletách?
- Připomíná učitelka dětem potřebu pití (v létě i při pobytu venku)?
- Jsou děti v MŠ spokojené (nepláčí, zapojují se do her, komunikují, spolupracují, jedí, smějí se, nejsou často nemocné, převažuje vstřícný přístup ke spolupráci ze strany rodičů - po adaptačním procesu)?
- Jsou ve třídě vytvořena funkční pravidla vzájemného soužití?
- Podílely se na tvorbě pravidel děti?
- Je v denním režimu dostatečný časový prostor pro spontánní aktivity?
- Je míra organizovanosti dětí přiměřená?
- Preferuje učitelka aktivní podíl dětí na učení?
- Využívá představivosti dětí k posílení jejich motivace?
- Využívá praktické činnosti (experimentace) k podněcování aktivity dětí?
- Obdrží každý zaměstnanec MŠ i rodič žádoucí informaci včas?
- Pomáhá zavedený systém každému zaměstnanci i rodiči získávat potřebné informace?
- Dochází k tzv. informačním šumům?
- Je provoz MŠ zajišťován plynule?
- Jsou případné překážky odstraňovány pověřenými zaměstnanci MŠ (ZŠ) operativně a účinně?
- Umožňuje profesní růst v rámci DVPP aktivní účast pedagogické pracovnice na aktualizaci ŠVP?
- Odpovídá úroveň zpracovaných IB v ŠVP požadavkům RVP PV?
- Uplatňuje učitelka poznatky získané v DVPP ve vlastní praxi?
- Účastní se většina rodičů společných akcí?
- Zvyšuje se zájem rodičů po společné akci o dění v MŠ?
- Přispívají rodiče vlastními náměty k obohacení programu dětí v MŠ?
- Převažují v neformálním hodnocení práce MŠ ze strany rodičů pozitiva?
2. Obsah vzdělávání
- Odpovídá struktura IB požadavkům RVP PV (název, záměr, hlavní výstupy, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám)?
- Je plánování pomocí TVP funkční (konkretizace IB ze ŠVP, nabídka činností vzhledem k možnostem a zájmům dětí ve třídách)?
- Vedou činnosti nabízení v rámci IB k naplňování všech klíčových kompetencí stanovených RVP PV?
- Jsou ve vzdělávací nabídce zastoupené činnosti ze všech pěti oblastí RVP PV?
3. Průběh vzdělávání
- Podněcuje prostředí svým vybavením a uspořádáním k samostatné činnosti dětí?
- Rozvíjí učitelka herní situace v roli spoluhráče?
- Rozvíjí učitelka cíleně, ale taktně spontánní hry dětí?
- Rozvíjejí nabízené činnosti celostně všechny smysly?
- Opravuje učitelka nesprávné výrazy v jazykových projevech dětí?
- Je sama žádoucím příkladem ve slovním projevu?
- Zabývá se učitelka nápravou nesprávné výslovnosti dětí?
- Vytváří dostatečný časový prostor k řečové aktivitě každého jednotlivce?
- Vede učitelka děti ke správným návykům při komunikaci (neskákat do řeči, sledovat řečníka, formulovat otázku atd.)?
- Opravuje učitelka děti při provádění zdravotně preventivních cviků?
- Je sama dobrým příkladem při cvičení?
- Snaží se diferencovat přístup ke cvičícím dětem z hlediska potřeb a možností každého?
- Používá ke zvýšení účinnosti cvičení náčiní, nářadí, hudební doprovod apod.?
- Respektuje individuální potřeby dětí v oblasti:
- odpočinku;
- pohybu;
- vlastního tempa;
- soukromí;
- zájmu a přání;
- aktuálního zdravotního stavu;
- stravování (zejména pití)?
4. Výsledky vzdělávání u dětí
- Umožňují dětem získané poznatky a dovedností aktivní účast v:
- tvořivých;
- konstruktivních;
- dramatických;
- hudebních;
- výtvarných;
- tanečních činnostech?
- Dokáží se děti soustředit po nezbytně nutnou dobu (četba, poslech atd.)?
- Uklízejí děti bez (opakované) výzvy hračky, výtvarný materiál apod.?
- Přistupují k dokončování práce s dostatečnou mírou pečlivosti?
- Navrhují děti vlastní řešení rozličných situací?
- Rozvíjejí spontánní hry s vrstevníky pomocí fantazie, představivosti?
- Dospějí ve svém myšlení ke konkrétním závěrům?
- Věnují řešení problému dostatečný zájem?
- Hovoří děti ve vhodně formulovaných větách?
- Vyjadřují samostatně své myšlenky?
- Dokáží děti vyjádřit svůj zážitek?
- Je si většina dětí vědoma existence dohodnutých pravidel?
- Respektuje většina dětí dohodnutá pravidla?
- Upozorní některé dítě samo od sebe kamaráda na porušení dohodnutého pravidla?
- Je spontánní hra průběžně obohacována a rozvíjena (ne pouhá manipulace s hračkami)?
- Je většina dětí při hře vstřícná k potřebám kamaráda?
- Dokáží se děti domluvit o rozdělení rolí ve hře (bez agresivity)?
- Převažují v ohlasech na práci MŠ ze strany širší veřejnosti pozitiva?
- Jaká je úspěšnost vstupu dětí do ZŠ:
- sociální zralost;
- předpoklady k učení a poznávání;
- samostatnost.
Náhled | Typ | Velikost | Název |
---|---|---|---|
![]() | 54 kB | Autoevaluační systém podmínek (kritéria a nástroje) |