Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Autoevaluace na dvoutřídní mateřské škole.
Odborný článek

Autoevaluace na dvoutřídní mateřské škole.

26. 6. 2007 Předškolní vzdělávání
Autor
Libuše Dlasková
Spoluautor
Zdeňka Drahokoupilová

Anotace

Autorky příspěvku nastínily systémový přístup k autoevaluaci ve dvoutřídní mateřské škole, která je součástí základní školy. Jsou vytyčeny nástroje k operativnímu využití získaných poznatků z hodnocení pro zkvalitnění další práce. Východiskem ke zpracování autoevaluačního systému byla analýza výchozích podmínek školy po prvním roce realizace ŠVP.

Autorky příspěvku nastínily systémový přístup k autoevaluaci ve dvoutřídní mateřské škole, která je součástí základní školy. Jsou vytyčeny nástroje k operativnímu využití získaných poznatků z hodnocení pro zkvalitnění další práce. Východiskem ke zpracování autoevaluačního systému byla analýza výchozích podmínek školy po prvním roce realizace ŠVP.

Autoevaluační systém podmínek (kritéria a nástroje)

Vnější zdroje informací o práci mateřské školy
  1. Zřizovatel: analýza ohlasů na práci školy v obci.
  2. Rodiče, žáci ZŠ: využívání "Schránky na dotazy a připomínky", anonymní předávání námětů, stížností apod.

Vlastní hodnocení školy: návrh struktury vlastního hodnocení školy ze všech požadovaných oblastí bude projednán na pedagogické radě v září 2006.

Nástroje pro další zkvalitnění práce mateřské školy

Na základě informací získaných autoevaluací práce školy se operativně v průběhu školního roku:

  • zaměří plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků;
  • začlení daná problematika do jednání pedagogických rad;
  • aktuálně upraví plán kontrolní a hospitační činnosti;
  • aktuálně upraví plán spolupráce s rodičovskou veřejností a se zřizovatelem.
Kritéria hodnocení

Odpověď:

1 - výsledek hodnocení vynikající;
2 - výsledek hodnocení velmi dobrý;
3 - výsledek hodnocení ještě vyhovující;
4 - výsledek hodnocení nevyhovující.

Otázky zjišťující stav

1. Podmínky
(věcné, životospráva, psychosociální, organizace, řízení, personální, spoluúčast rodičů)

  • Umožňuje skladba hraček rozvoj:
    • spontánních aktivit chlapců?
    • rozvoj námětových her?
    • rozvoj konstruktivních her?
  • Umožňuje skladba hraček rozvoj:
    • spontánních aktivit děvčat?
    • rozvoj námětových her?
    • rozvoj konstruktivních her?
  • Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami pro nejmladší děti?
  • Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami, pomůckami, knihami pro děti 6 - 7leté?
  • Vidí děti většinu hraček a mohou si je samostatně brát i ukládat?
  • Mají děti příležitost v průběhu dne relaxovat v klidném koutku?
  • Využívají děti koutek k relaxaci?
  • Mají děti dostatek soukromí:
    • k rozvoji spontánních her?
    • na toaletách?
  • Připomíná učitelka dětem potřebu pití (v létě i při pobytu venku)?
  • Jsou děti v MŠ spokojené (nepláčí, zapojují se do her, komunikují, spolupracují, jedí, smějí se, nejsou často nemocné, převažuje vstřícný přístup ke spolupráci ze strany rodičů - po adaptačním procesu)?
  • Jsou ve třídě vytvořena funkční pravidla vzájemného soužití?
  • Podílely se na tvorbě pravidel děti?
  • Je v denním režimu dostatečný časový prostor pro spontánní aktivity?
  • Je míra organizovanosti dětí přiměřená?
  • Preferuje učitelka aktivní podíl dětí na učení?
  • Využívá představivosti dětí k posílení jejich motivace?
  • Využívá praktické činnosti (experimentace) k podněcování aktivity dětí?
  • Obdrží každý zaměstnanec MŠ i rodič žádoucí informaci včas?
  • Pomáhá zavedený systém každému zaměstnanci i rodiči získávat potřebné informace?
  • Dochází k tzv. informačním šumům?
  • Je provoz MŠ zajišťován plynule?
  • Jsou případné překážky odstraňovány pověřenými zaměstnanci MŠ (ZŠ) operativně a účinně?
  • Umožňuje profesní růst v rámci DVPP aktivní účast pedagogické pracovnice na aktualizaci ŠVP?
  • Odpovídá úroveň zpracovaných IB v ŠVP požadavkům RVP PV?
  • Uplatňuje učitelka poznatky získané v DVPP ve vlastní praxi?
  • Účastní se většina rodičů společných akcí?
  • Zvyšuje se zájem rodičů po společné akci o dění v MŠ?
  • Přispívají rodiče vlastními náměty k obohacení programu dětí v MŠ?
  • Převažují v neformálním hodnocení práce MŠ ze strany rodičů pozitiva?

2. Obsah vzdělávání

  • Odpovídá struktura IB požadavkům RVP PV (název, záměr, hlavní výstupy, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám)?
  • Je plánování pomocí TVP funkční (konkretizace IB ze ŠVP, nabídka činností vzhledem k možnostem a zájmům dětí ve třídách)?
  • Vedou činnosti nabízení v rámci IB k naplňování všech klíčových kompetencí stanovených RVP PV?
  • Jsou ve vzdělávací nabídce zastoupené činnosti ze všech pěti oblastí RVP PV?

3. Průběh vzdělávání

  • Podněcuje prostředí svým vybavením a uspořádáním k samostatné činnosti dětí?
  • Rozvíjí učitelka herní situace v roli spoluhráče?
  • Rozvíjí učitelka cíleně, ale taktně spontánní hry dětí?
  • Rozvíjejí nabízené činnosti celostně všechny smysly?
  • Opravuje učitelka nesprávné výrazy v jazykových projevech dětí?
  • Je sama žádoucím příkladem ve slovním projevu?
  • Zabývá se učitelka nápravou nesprávné výslovnosti dětí?
  • Vytváří dostatečný časový prostor k řečové aktivitě každého jednotlivce?
  • Vede učitelka děti ke správným návykům při komunikaci (neskákat do řeči, sledovat řečníka, formulovat otázku atd.)?
  • Opravuje učitelka děti při provádění zdravotně preventivních cviků?
  • Je sama dobrým příkladem při cvičení?
  • Snaží se diferencovat přístup ke cvičícím dětem z hlediska potřeb a možností každého?
  • Používá ke zvýšení účinnosti cvičení náčiní, nářadí, hudební doprovod apod.?
  • Respektuje individuální potřeby dětí v oblasti:
    • odpočinku;
    • pohybu;
    • vlastního tempa;
    • soukromí;
    • zájmu a přání;
    • aktuálního zdravotního stavu;
    • stravování (zejména pití)?

4. Výsledky vzdělávání u dětí

  • Umožňují dětem získané poznatky a dovedností aktivní účast v:
    • tvořivých;
    • konstruktivních;
    • dramatických;
    • hudebních;
    • výtvarných;
    • tanečních činnostech?
  • Dokáží se děti soustředit po nezbytně nutnou dobu (četba, poslech atd.)?
  • Uklízejí děti bez (opakované) výzvy hračky, výtvarný materiál apod.?
  • Přistupují k dokončování práce s dostatečnou mírou pečlivosti?
  • Navrhují děti vlastní řešení rozličných situací?
  • Rozvíjejí spontánní hry s vrstevníky pomocí fantazie, představivosti?
  • Dospějí ve svém myšlení ke konkrétním závěrům?
  • Věnují řešení problému dostatečný zájem?
  • Hovoří děti ve vhodně formulovaných větách?
  • Vyjadřují samostatně své myšlenky?
  • Dokáží děti vyjádřit svůj zážitek?
  • Je si většina dětí vědoma existence dohodnutých pravidel?
  • Respektuje většina dětí dohodnutá pravidla?
  • Upozorní některé dítě samo od sebe kamaráda na porušení dohodnutého pravidla?
  • Je spontánní hra průběžně obohacována a rozvíjena (ne pouhá manipulace s hračkami)?
  • Je většina dětí při hře vstřícná k potřebám kamaráda?
  • Dokáží se děti domluvit o rozdělení rolí ve hře (bez agresivity)?
  • Převažují v ohlasech na práci MŠ ze strany širší veřejnosti pozitiva?
  • Jaká je úspěšnost vstupu dětí do ZŠ:
    • sociální zralost;
    • předpoklady k učení a poznávání;
    • samostatnost.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
52.73 kB
Ostatní
Autoevaluační systém podmínek (kritéria a nástroje)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Libuše Dlasková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy