Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Autoevaluace a hodnocení dítěte
Odborný článek

Autoevaluace a hodnocení dítěte

7. 3. 2007 Předškolní vzdělávání
Autor
VUP Praha

Anotace

Časté dotazy - Autoevaluace a hodnocení dítěte.

Je povinnosti každé učitelky vést písemné záznamy o rozvoji a vzdělávání dětí?
Odpověď >>

Mohou záznamy o rozvoji a učení dítěte sloužit potřebám základní školy?
Odpověď >>

Jaké časové termíny musíme dodržet při vlastním hodnocení mateřské školy a komu hodnocení předkládáme?
Odpověď >>

Jak je to s metodikou předškolní přípravy v MŠ? Co všechno mají děti umět, když jdou do školy?
Odpověď >>

Co je obsahem přípravy dítěte na školu? Maji učitelky zakázáno učit děti písmena?
Odpověď >>

Kdo má přístup k diagnostice dítěte? Komu je povinnost záznamové archy předkládat?
Odpověď >>


Je povinnosti každé učitelky vést písemné záznamy o rozvoji a vzdělávání dětí?
Pedagogické hodnocení vzdělávacích výsledků v předškolním vzdělávání, tak jak je chápe současná pedagogika, znamená hodnocení individuálních pokroků dítěte v rozvoji a učení. Je důsledkem snah spolehlivěji naplňovat individuální přístup k dětem, který je ústředním momentem současného předškolního kurikula. Smysl pedagogického hodnocení spočívá v tom, že učitelka průběžně sleduje, jak se dítě vyvíjí, jak se zdokonaluje ve svých dovednostech, jak si při hrách a běžných činnostech vede, jak se cítí, a vyhodnocuje, zda a jaké pokroky ve vzdělávání dělá. A to proto, aby zjistila, co dítě potřebuje. Podle toho pak dále postupuje v jeho výchově a vzdělávání. Jde o průběžné sledování toho, jak dítě prospívá a jak si vede. Protože si učitelka nemůže vše pamatovat, je vcelku logické a žádoucí, aby si zaznamenávala alespoň něco z toho, co u dítěte pozoruje, a jak na toto zjištění sama reaguje. Poznámky jsou pro ni neustálým zdrojem zpětné vazby. Protože se nejedná o žádné „výstupní“ hodnocení dítěte, ale o pracovní materiály učitelky, může učitelka postupovat libovolně, co do formy i obsahu poznámek, a to podle toho, co jí vyhovuje a co je u kterého dítěte zapotřebí sledovat. Poznámky mohou být stručné, je-li v rozvoji dítěte vše v pořádku, mohou být podrobnější či cíleně zaměřené v případě specifických obtíží dítěte. Je na každé učitelce, jakou formu kdy zvolí, aby mohla dítěti vyhovět, spolehlivěji odhalit případné problémy či obtíže a včas udělat maximum pro jejich odstranění či alespoň zmírnění. Vedení poznámek je tedy užitečné, ale není stanoveno jako povinné a neslouží.

Mohou záznamy o rozvoji a učení dítěte sloužit potřebám základní školy?
Protože se jedná o pracovní záznamy učitelky, jejich smysl končí odchodem dítěte z mateřské školy. Nejsou určeny k tomu, aby byly předávány do základní školy. Dokonce předávány být nesmí, protože obsahují citlivé údaje a informace důvěrné povahy. Z tohoto důvodu smí být přístupné pouze učitelkám v mateřské škole, popř. rodičům dítěte.
Dlouhodobě a pečlivě vedené záznamy však mohou poskytovat velmi reálný obraz osobnosti dítěte i jeho dosavadního vývoje, což může být velmi důležité a užitečné pro prognózu jeho dalšího rozvoje, popř. pro další vzdělávací práci s dítětem v základní škole. Při komunikaci předškolních pedagogů či rodičů s pedagogem základní školy je jistě možno některých takových zjištění v zájmu dítěte využít, ale samotné záznamy zůstávají interními pracovními materiály mateřské školy. Berme to tak, že popsané diagnostické a evaluační aktivity učitelek mateřských škol mohou být první vlaštovkou v tom, aby jejich odborný názor ve věcech výchovy a vzdělávání dítěte byl v případě potřeby vnímán rodiči i pedagogy základních škol jako seriózní a relativně spolehlivý pohled těch, kdo dítě, jeho možnosti i limity, zpravidla nejlépe znají.

Jaké časové termíny musíme dodržet při vlastním hodnocení mateřské školy a komu hodnocení předkládáme?
Podle sdělení MŠMT se v souladu s § 9 vyhl. č. 15/2005 Sb. vlastní hodnocení školy provádí za období jednoho či dvou školních roků. Pokud školy ve školním roce 2005/2006 nezhodnotily svoji činnost, zpracují vlastní hodnocení za uplynulé období v roce 2006/2007. Podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 15/2005 Sb. má ředitel s pedagogickou radou projednat a zpracovat do konce září příslušného školního roku (v němž se vlastní hodnocení školy provádí) strukturu a s tím související postup hodnocení ve své škole.
Předpokládá se, že do zpracování vlastního hodnocení školy budou zapojeni prakticky všichni pedagogičtí pracovníci školy. Zpráva o vlastním hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku (v případě zprávy zpracovávané ve školním roce 2006/2007 je tedy termín do 31. 10. 2007).
Písemně zpracovaná struktura hodnocení, resp. plán hodnocení, ani výsledná zpráva se nikomu nepředkládají, pedagogové ji zpracovávají pro sebe. Struktura může být průběžně dopracována a upravována. Obdobně i výsledná zpráva o vlastním hodnocení má sloužit hlavně škole samé. Ani ta se nikomu povinně nepředkládá, může však být východiskem pro hodnocení práce školy ze strany ČŠI.

Jak je to s metodikou předškolní přípravy v MŠ? Co všechno mají děti umět, když jdou do školy?
Cílem každé mateřské školy je, aby děti v průběhu předškolního vzdělávání získaly takové kompetence, tedy vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které jim usnadní další životní etapu. Získané základy těchto kompetencí jsou velmi významné i z hlediska přípravy pro započetí systematického vzdělávání. Zjednodušeně řečeno, mateřské školy připravují děti na školu. Podle nového dokumentu, který je pro školy závazný a kde jsou dány předpoklady a požadavky na předškolní vzdělávání každá škola připravuje svůj školní vzdělávací program. Tento program by měl obsahovat cíle mateřské školy, tedy to, k čemu chce děti vést, a to se týká i tzv. přípravy na školu. Protože není nikde předepsána pevná struktura, obsah a organizace problematiky či oblasti přípravy na školu, je na každé ředitelce (ředitelovi), která za svůj program zodpovídá, jak se k tomu postaví a připraví. Tím je kladen velký důraz na profesionalitu a zodpovědnost celého pedagogického sboru dané školy.
Rodiče mají právo nahlédnout do školních vzdělávacích programů a tím si ověřit a zjistit, jak budou děti v dané škole vedeny. Mohou zde tedy najít i to, jak se škola zaměřuje na přípravu na další (základní) vzdělávání, zda se jí věnuje v průběhu celé docházky dítěte do MŠ, nebo se jí cíleně věnuje až v posledním ročníku.
Předškolní vzdělávání respektuje individuální rozvoj každého dítěte, maximálně podporuje rozvojové možnosti dítěte, avšak neočekává, že na konci předškolního vzdělávání dosáhne všech úrovní kompetencí, tedy očekávaných výstupů. Resp. nesnaží se o výkony dětí a o normu, ke které by měly všechny děti striktně dojít, to ani nelze z hlediska psychického vývoje. Základní školy by měly respektovat dosaženou úroveň kompetencí, měly by i ony nadále podporovat individuální rozvoj a tím přirozeně navazovat na předškolní vzdělávám.
Zápis do základní školy je podle školského zákona pouze otázkou formální, kdy rodič vyplní daný formulář, čímž si zažádá o místo v dané základní škole. Nikde není opět přesně stanoveno a určeno, jak má zápis probíhat - to, že zápis vypadá mnohdy jako přijímací řízení, kdy jsou děti zkoušeny z různých znalostí, je nevhodné, leč to není nikde zakázáno.
Rodič rozhoduje o vzdělávání svého dítěte, čímž má právo si zvolit takovou instituci (jak mateřskou, tak základní školu), která jemu i jeho dítěti vyhovuje. Může nesouhlasit se způsobem vedení vzdělávání a své dítě dát někam jinam. Samozřejmě pro takovouto volbu jsou limitující určité podmínky, jako je např. dostupnost, doprava apod.

Co je obsahem přípravy dítěte na školu? Maji učitelky zakázáno učit děti písmena?
Cílem každé mateřské školy je, aby děti v průběhu předškolního vzdělávání získaly dobré základy do dalšího života, včetně předpokladů pro systematickou školní práci. Zjednodušeně řečeno, připravovat děti na to, aby mohly v základní škole uspět, je samozřejmou a důležitou součástí práce každé mateřské školy. Tato příprava však nespočívá v tom, že mateřská škola nahrazuje základní školu a zařazuje aktivity, které v základní škole probíhají.
Znamená to třeba to, že se děti neučí přímo psát písmena, ale prostřednictvím vhodných her rozvíjejí jemnou motoriku i koordinaci oka a ruky, což je pro psaní důležité. Děti se učí držet tužku a zacházet s ní odpovídajícím způsobem, učí se vést čáru, napodobují tvary, obkreslují apod. Pokud dítě "kreslí" písmena a má zájem se tomu učit, nikdo mu v tom pochopitelně nebrání. (Většina dětí, které opouštějí mateřskou školu, se umí podepsat a zpravidla rozpozná několik písmen.) K zvládání čtení je důležitý rozvoj řeči dítěte, schopnost rozlišovat zvuky a hlásky na základě sluchové analýzy. I toto se hravou formou běžně v mateřské škole děje, stejně tak jako rozvoj matematických a početních představ dětí, nezbytných k učení se matematice. Dalším předpokladem úspěchu ve škole je požadavek, aby dítě dokázalo odlišit hru od systematické „školní" práce. Také k tomu jsou děti v mateřské škole vhodnými formami běžně vedeny. Důležitá je také samostatnost dítěte, schopnost spolupracovat, podřídit se celku, vyjádřit a obhájit svůj názor, ale ne na úkor ostatních.
Můžeme pokračovat ve výčtu toho, co každá učitelka v mateřské škole běžně dělá a k čemu ji vede pro ni závazný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Každá škola však může postupovat svou cestou a k naplňování těchto cílů dospívat pomocí různých konkrétních prostředků, různých forem a metod či prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Každá škola si vytváří svůj školní vzdělávací program a v něm tuto cestu popíše. Rodiče mají právo nahlédnout do školních vzdělávacích programů a tím si zjistit, jak budou děti v dané škole vedeny a co školní program jejich dětem i rodičům samotným nabízí.
Předškolní vzdělávání respektuje individuální rozvoj každého dítěte, maximálně podporuje rozvojové možnosti dítěte a respektuje to, že je každé dítě ve svých schopnostech a dovednostech jiné. Nesrovnává výkony dětí ani je "nenormuje", neboť u dětí této věkové skupiny je fyziologické ("normální"), že mezi dětmi jsou značné rozdíly v jejich vývoji i dosavadním učení. Základní školy by měly tyto přirozené diference ve vstupní etapě respektovat.

Kdo má přístup k diagnostice dítěte? Komu je povinnost záznamové archy předkládat?
Účelem hodnocení a vedení záznamů v mateřské škole je sledovat a hodnotit individuální vzdělávací pokroky, kterých děti dosahují. Písemné záznamy o rozvoji dítěte slouží pedagogovi mateřské školy k tomu, aby připravil vhodnou vzdělávací nabídku v podobě činností daného tématu tak, aby vyhovovala vzdělávacím potřebám každého dítěte. Znamená to, že pedagog promítne to, co zjistí, do plánu třídního vzdělávacího programu.
Záznamové archy slouží nejen pedagogům, kteří mají aktuálně dítě ve třídě, ale i ostatním, aby byla zajištěna co nejkvalitnější spolupráce při přechodu dítěte do další třídy, ale i při nečekaných organizačních změnách (zákon 561/2004, Sb., § 21). Rodiče mohou, v rámci spolupráce, rovněž nahlížet do záznamového archu svého dítěte. Mohou se tak přesvědčit, jak se jejich dítě rozvíjí, jaké dělá pokroky.
Pokud je mateřská škola součástí velkého školního komplexu, např. sloučeného subjektu ZŠ a MŠ, má ředitel takové školy právo nahlížet do dokumentace o dětech a hodnotit především formu záznamů. Jako vedoucí organizace musí mít přístup ke všem dokumentům, s kterými pracují podřízení. Obava ze zneužití citlivých údajů zde není na místě! (Zákon 561/2004, Sb.,§ 164, odst. 1) V případě spolupráce se základní školou, kam dítě přechází, nelze záznamy předávat. Podle záznamu dítěte může pedagog sepsat zprávu pro školu nebo např. pro pedagogickou poradnu.
Česká školní inspekce může sledovat při inspekci pouze to, že se učitelky touto oblastí zabývají a sledují vzdělávací pokroky jednotlivých dětí. ČŠI hodnotí, zda je systém pedagogického hodnocení funkční. Při inspekční činnosti, která má zhodnotit celkovou kvalitu mateřské školy, však patří záznamové archy k dokumentaci, která dokládá péči školy o děti z hlediska zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb. Toto kritérium patří mezi základní hlediska ČŠI a je sledováno ve všech školách v celé republice. Jeho smyslem ale není zjišťovat konkrétní data o jednotlivých dětech. To v žádném případě! Smyslem je posoudit, zda škola zvolila odpovídající formu, která jí pomáhá plnit tento úkol, tedy zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb. Pedagogové proto nemusí mít obavy, že poruší pravidla profesionální etiky, když záznamy předloží inspektorům k nahlédnutí. Je ovšem možné předložit kopie, ve kterých budou začerněna citlivá data, popř. vybrat jen několik záznamů na ukázku apod. (zákon 561/2004, Sb., § 174, odst. 2). Záznamové archy, jako diagnostická pomůcka, nejsou součástí školní matriky (zákon 561/2004, Sb., § 28 odst. 2).

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VUP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.