Právo dítěte - Nikdo Ti nesmí ubližovat!
Očekávané výstupy:
Časové vymezení: dva týdny
Věk dětí: 5-6 let
Záměry integrovaného bloku: Cílem tohoto tématu je osvojení si základních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování kontaktů k druhým, seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhému, rozšiřovat slovní zásobu.
Očekávané výstupy:
Časové vymezení: dva týdny
Věk dětí: 5-6 let
Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna potřebná zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, včetně sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním během doby, kdy jsou v péči jednoho nebo obou rodičů, zákonných zástupců nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dítě.
Úmluva o právech dítěte, čl. 19 odst. 1
Výše uvedený text lze prakticky shrnout do dítěti srozumitelného sdělení: "Nikdo ti nesmí ubližovat, nikdo tě nesmí tělesně ani duševně týrat." Náš integrovaný blok je příspěvkem k dosažení jednoho z cílů úmluvy.
1. den
Motivace
Vyprávění příběhu "O zlém čaroději", který unesl princeznu do svého hradu hluboko v černém lese. Princezna byla moc krásná a čaroděj si ji chtěl vzít za ženu, ona se však zamilovala do milého a hodného prince ze sousedního království. Čaroděj jim lásku nepřál, a tak princeznu proti její vůli držel spoutanou v černé věži, kde nebylo jediné okénko. Nechával ji tam samotnou bez jídla a pití, jen jednou za den ji donesl trochu vody a kousek suchého chleba. Princezna plakala, prosila, aby ji pustil, ale čaroděj jen křičel a vyhrožoval, že pokud se nestane jeho ženou, bude zbytek života trávit ve věži s pavouky, potkany a jinou havětí...(improvizované vyprávění učitelky).
Činnosti dětí
- poslech příběhu;
- charakteristika čaroděje, hodnocení jeho chování;
- dovyprávění příběhu (princeznu zachrání princ);
- pohybová činnost "Jdeme vysvobodit princeznu": cesta plná překážek (střídání běhu, chůze, plazení, vylézání na žebřiny - dle slovního pokynu učitelky, která vypráví, kudy princ musel jít);
- kresba čaroděje (kopírovací technika - sklo natřené tiskařskou barvou, položený papír na něj, kresba tužkou).
2. den
Motivace
Připomenutí příběhu.
Činnosti dětí
- převyprávění příběhu dětmi;
- modelování hradu z hlíny;
- rozhovor "Jak se cítila princezna" - využití padáku, jak se cítíme (tma, malý prostor...);
- rozhovor "Čeho se bojím?";
- vše dobře dopadlo, byla svatba a "Princeznička na bále, poztrácela korále" - motivované cvičení s míčky.
3. den
Motivace
Pohybové aktivity a hry na téma: "Čáry máry ententýky, poletíme do světa lidí" - s využitím padáku "létající koberec".
Činnosti dětí
- hudební činnosti "Kolik je na světě moří";
- pohybová činnost: hra "Na barevná auta";
- "Může být ve světě lidí také někdo tak moc ošklivý, jako byl čaroděj? Koho by mohl věznit?" - vymýšlení příběhů, variant řešení, kdo může pomoci, nebezpečná místa;
- pozorování chování lidí, vztahy mezi lidmi;
- skupinová prostorová práce - stavba města.
4. den
Motivace
V loupežnické škole
V brdských lesích byla jedna škola a do té chodili všichni synkové loupežníků okolních lesů. Bylo jim právě 10 let a nastal čas, aby se začali učit loupežnickému řemeslu. Všichni byli urostlí mládenci, jen jeden z nich byl o hlavu menší. Ve škole měli hodinu loupení, přepadávání, strašení, střílení a hlavně se učili obratnosti. Takový loupežník, musí být obratný, aby se mohl rychle ukrýt, dostat se třeba do nehlubší rokliny, vylézt na skálu, a to třeba i v noci, kde ukrývají svoje lupy. Jednou měli plnit hodně těžký úkol. Museli prolézt dlouhou tmavou jeskyní, vylézt na vysokou skálu a v noci přejít po úzké kládě nad propastí. Nejmenší z učňů (jmenoval se Hubert, po tatínkovi, ale ostatní mu říkali jen strašpytel) neměl takové úkoly rád, nebyl tak rychlý jako ostatní a opravdu se trochu bál, a tak měl již dopředu z takového úkolu veliký strach, protože věděl, že se mu budou všichni zase posmívat. A co víc, ještě mu vymýšlet naschvály.
Činnosti dětí
- hodnocení příběhu, popis charakteru, pocitů;
- dovyprávění příběhu;
- pohybové činnosti - překážková dráha (plníme stejný úkol jako loupežníci = prolézání strachového pytle, lezení na žebřiny, chůze po lavičce se zavřenýma očima s přidržováním se lana, popř. dopomocí...);
- porovnávání větší x menší - děti mezi sebou, pracovní listy (loupežníci, loupežnické klobouky, pytle zlaťáků...).
5. den
Motivace
Připomenutí příběhu. Zahrajeme si také na loupežnickou školu.
Činnosti dětí
- výroba loupežníků - střihání a lepení textilu, koudele na tvrdý karton (předem vystřižené postavy loupežníků, pohyblivé ruce, nohy = patenty);
- dramatizace příběhu o loupežnících (skupinová představení dětí);
- hodnocení postav - "Jak jsme se cítily v dané roli";
- hledání řešení pomoci.
6. den
Polodenní výlet do lesa pod Krkavec. Stopovačka - "hledání pokladu uloupeného loupežníky".
7. den
Motivace
Pokračování příběhu o loupežnické škole
Jednou se Hubertův otec, velký a uznávaný loupežník, dozvěděl, jak se vlastně jeho synkovi ve škole vede, zaslechl, jak si o tom povídala zvířátka v lese. Starý loupežník se hrozně rozzlobil, nechtěl mít za syna bačkoru, a když se vrátil malý Hubert ze školy, strašně moc mu nasekal na zadnici, a ne jednou, ale mockrát. Hubert plakal, prosil, aby tatínek přestal, ale nic nepomáhalo. Když konečně výprask skončil, měl chudák tělíčko úplně zmožené a opuchlé. A to se opakovalo často a kvůli všemu. Mamka loupežníková se synka sice zastávala, ale sama se starého loupežníka bála, a tak raději čekala, až bude po všem, a pak mu přikládala bylinkové obklady, aby ulevily od bolesti.
Činnosti dětí
- hodnocení příběhu - vyjadřování vlastních názorů;
- podle čeho soudíme, hodnotíme kamarády, lidi okolo nás (rozhovor);
- vyprávění vlastních zkušeností (za co se rodiče zlobí, jak nás trestají...);
- rozhovor o tom, co rodiče můžou, nemůžou a kde hledat pomoc;
- výtvarné činnosti "Naše rodina" kolorovaná kresba tuší.
8. den
Motivace
Malý Hubert se už ani netěšil domů, ani do školy. Doma byl bit od tatínka a ve škole mu ubližovali spolužáci, brali mu svačinu od maminky, podráželi mu nohy atd. Jediné místo, kde mu bylo dobře, bylo v lese, kde měl své kamarády zvířátka a s nimi si hrál.
Činnosti dětí
- pohybové činnosti: veveří házená - házení různě velkých míčů, hra s pravidly "Škatulata, hejbejte se";
- rozhovor o tom, jací byli Hubertovi spolužáci, jací jsme my kamarádi, jak se zachovat, jak pomoci...(naučit děti pravidlo: Kdo vidí, jak se někomu ubližuje, a sám nepomůže, jako by ubližoval sám!);
- děti sedí v kruhu a posílají klubíčko některému z dětí - vzájemné propojování a vytváření pavučiny přátelství;
- říkadla, básničky, písničky o zvířatech z lesa;
- modelování z modelíny "Můj nejlepší kamarád".
9 - 10. den
Činnosti dle reflexí ze strany dětí, podle jejich zájmu a potřeb - co je zajímá, co by si chtěly zopakovat.
