Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Učební plán školy v přírodě
Odborný článek

Učební plán školy v přírodě

20. 12. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
Romana Zalabáková

Anotace

Cílem je vést děti k lásce k domovu, přírodě, seznamování se s novým prostředím, vytváření zdravých životních návyků, upevňování tělesné zdatnosti, k podpoře kamarádství, toleranci, rozvoji estetického cítění, citu pro spravedlnost. Děti se učí vnímat přírodu, která je obklopuje, je v nich rozvíjen pocit sounáležitosti s ní a potřeba ji chránit.

Při plánování školy v přírodě a její náplni jsme vycházeli (MŠ Klubíčko Kolín) z prostředí Krkonoš, vládce hor Krakonoše, krásné přírody a ubytování uprostřed hor.

Tematické okruhy: Ochrana přírody - KRNAP, les, počasí
Motivace: Krakonoš, pohádky a příběhy o Krakonošovi
Činnosti:

  • poznávací (smyslové);
  • praktické;
  • tvořivé a hudební činnosti;
  • tělovýchovné;
  • turistické;
  • rekreační;
  • vycházky.

Motto:
"Dítě v přírodě objevuje, rozvíjí cit, fantazii pro krásno, rozvíjí aktivitu. Celá příroda je jak nádherná poezie, kterou stačí jen číst."

Objev: uspokojení zvídavosti, nečekané kombinace, co nejvíce přiblížit dětskému světu.
Cit: v předškolním věku má dítě bohatý citový život, pozitivně laděný, založený především na rodinných vztazích.
Fantazie: přiblížit přírodní jevy a dát jim symbolický význam.
Poezie: představit dětem svět přírody, nikoliv v duchu materialistického realismu, ale ponechat prostor pro vlastní představivost (nezastírat tajemnost a neprobádanost života v přírodě, naopak vybídnout k samostatnému objevu).

Aktivita: dát možnost si okamžitě vyzkoušet to, co dětem představujeme.

Ukázky tematických celků:

Motivací je čtení pohádky

1. Perníkářská pohádka

V Krkonoších se od pradávna pekl výborný perník a z něho nejlepší byla perníková srdce. Perníčky zdobily různé růžičky, modré pomněnečky, bílé vlnky, kudrlinky, sem tam zazářil střep zrcátka s nápisem "Z lásky". A ta srdce pekla perníková bába v chlebové peci ve své perníkové chaloupce. Jednoho roku na jaře se zamilovala pohledná, pracovitá Anička z chudé chaloupky do hodného a bohatého Kuby. Kubovi rodiče bránili jejich lásce, protože se jim chudá nevěsta nelíbila. Rozhodli, že se Kuba a Anička mohou vzít jen tehdy, pokud bude mít Anička nejpěknější chalupu v celé vesnici. Anička chodila jako tělo bez duše. Kuba se trápil na každém kroku. Oba věděli, že tuto podmínku budoucí nevěsta nemůže nikdy splnit. Se svou pomocí přispěchala bába perníkářka. Napekla a nazdobila Aničce z perníku opravdu krásnou chalupu. Ale Kubovi rodiče to nechtěli uznat. Tvrdili, že to není opravdovská chalupa na bydlení. To už musel zasáhnout Krakonoš. Máchl svou kouzelnou holí a místo perníku tu stála opravdová chalupa ze dřeva - roubenka, krásně vyzdobená od báby perníkářky. To bylo radosti! Hned se konala veselá svatba. Od té doby se staví v krkonošských horách krásně nazdobené dřevěné chalupy, jako by je napekl někdo z perníku.

Očekávané výstupy: Vhodné činnosti:
  • znát prostředí Krkonoš a místo pobytu
  • vnímat detaily, určovat rozdíly
  • vědět o postavě Krakonoše
  • pomáhat si navzájem, motivovat děti k ochotě a snaze pomáhat tomu, kdo to potřebuje
  • vytvářet hodnotící postoje k architektuře, vyhledávat zajímavé pohledy na krajinu
Témata k rozhovoru: z čeho se pečou perníky:
  • kde perník můžeme koupit;
  • perníkové srdce - symbol lásky;
  • Krakonoš - kouzelná postava, symbol dobra, spravedlnosti;
  • důležitost vzájemné pomoci;
  • zpěv písně, např. "Pekla vdolky".
Vycházky:
  • do okolí;
  • pozorování chalup, detailů, porovnávání zdobení;
  • stavění domečků v lese z přírodnin.
Hry:
  • přírodní domino (učitelka položí např. lístek, první dítě přiloží také lístek a přidá větvičku, další dítě položí také větvičku a přidá např. kamínek. Hra pokračuje do té doby, dokud se nevystřídají všechny děti, které jsou do hry zapojeny. Přírodniny se mohou samozřejmě opakovat);
  • různé druhy honiček s vhodnou motivací;
  • hra "Zlatá brána" (zařadíš se za Aničku nebo za Kubu?).
Další činnosti:
  • kreslení chalup;
  • modelování perníků;
  • zdobení omalovánek.

2. Jak se lidé usadili v Krakonošově království

V dávných a dávných dobách, ještě dříve, než lidé pamatují, kraloval v Krkonoších Krakonoš. Vládl laním, liškám, medvědům, vlkům, veverkám i těm malým zajíčkům. Jednoho dne přišli do Krakonošových hor lidé. Nepřišli tam dělat nic pěkného. Káceli stromy, stavěli z nich chalupy, pálili je na dřevěné uhlí, obraceli lesním žínkám palouky kořeny nahoru a seli do toho obilí, hrách, brambory a lněné semínko. Kdyby si občas ulovili něco k snědku, to by Krakonoš přimhouřil oko, to udělá i liška, ale oni hned okolo sebe šíří rámus a smetí. S tím se musí hned něco udělat! A tak na ně udeřil Krakonoš se vší svou mocí. Nejprve vypustil větrné koně z maštale, potom déšť a krupobití a nakonec sněhovou vánici. Byla z toho pořádná mela. Vyděšení lidé slíbili Krakonošovi, že za každý pokácený strom vysadí dva nové a bez příčiny neutrhnou ani jednu kytičku. Potom se schovali do svých chalup k roztopeným kamnům a nad hrnkem horkého čaje si vyprávěli pohádky o Krakonošovi. A od té doby posílá vládce hor lidskému pokolení déšť, kroupy, vítr a sníh. A také dohlíží na to, aby v Krkonoších byl pořádek a vládla tu spravedlnost.

Očekávané výstupy: Vhodné činnosti:
Mít znalosti o:
  • Krakonošovi jako pohádkové bytosti;
  • nadpřirozených bytostech žijících v lese;
  • počasí - déšť, kroupy, sníh, vítr;
  • lesních zvířatech a jejich přirozeném prostředí;
  • rostlinách ve volné přírodě, plodinách na poli;
  • stromech, které rostou v lese;
  • ochraně přírody, jak se chovat v lese;
  • vědět, že za špatné činy následuje trest.
Hry:
  • "Na zaječí ocásky" (každé dítě má zastrčenou stuhu či šátek vzadu za gumou u kalhot. Učitelka, později šikovné dítě, je honič, např. orel, a snaží se stuhy zmocnit. Nesmí však dítě jakkoliv přidržet. Chytat se smí jen stuha. Dítě "bez ocásku" je vyřazeno ze hry. Kdo zbyl poslední, většinou je chytačem v další hře.);
  • "Stojí, stojí strom" (… praštil do něj hrom, chytněte se - buku, dubu, smrku, břízy atd.);
  • "Kimova hra" (využíváme přírodniny);
  • "Zlatá brána" (využíváme jména stromů, zvířat apod., na závěr přetahovaná s lanem);
  • překážková dráha v lese (dle podmínek);
  • výtvarné činnosti vyplývající z textu;
  • zpěv písní s lesní tematikou, o počasí.

3. Statečný krejčík a Krakonoš

V malé vísce v Podkrkonoší bydlel kdysi chudý krejčík. Mezi sousedy byl oblíben pro svou veselou mysl, dobrou povahu a srdce. Jednoho dne navštívila jeho vesnici paní Bída. Obcházela všechna stavení a ťukala na okénka. Byla to paní nesmiřitelná a krutá. Pobrala všechno, na co přišla. Když byla nouze největší, vzpomněl si krejčík na starou pověst o Krakonošovi. Usmyslel si, že ho najde a požádá o pomoc. Ale cesta do Krkonoš, sídla pána hor, nebyla jednoduchá. Krejčík musel překonávat mnohé překážky. Zdolat vysoké kopce, sejít do hlubokých údolí, přebrodit prudké řeky, přelézt vyvrácené stromy. Na konci svých sil došel na opuštěné místo v horách a posledním dechem zavolal horského vládce. Hned se před milým krejčíkem objevil Krakonoš a tázal se, co si přeje. Krejčík prosil Krakonoše, aby pomohl hladovějícím v jeho vesnici a vyprávěl Krakonošovi o Bídě, která s sebou přinesla samé neštěstí. Vládce hor ho pozorně vyslechl a slíbil svou pomoc. Na krejčíka čekala strastiplná cesta domů. Vrátil se pozdě v noci a doma ho čekalo překvapení. Krakonoš splnil svůj slib a do vesnice nadělil to nejdůležitější, co lidé potřebovali. Všichni obyvatelé vesničky přišli krejčíkovi poděkovat za jeho dobrý skutek. Ještě dnes vyprávějí babičky svým vnoučatům o štědrém Krakonošovi a statečném krejčíkovi.

Očekávané výstupy: Vhodné činnosti:
  • uvědomit si, že ne každý člověk žije v blahobytu;
  • vnímat nerovnosti přírodního terénu;
  • získat povědomí o řemesle krejčího;
  • umět znázorňovat a vyhledávat různé cesty;
  • umět v případě potřeby požádat druhého o pomoc pro sebe i pro jiné.
  • chůze v nerovném terénu;
  • překážková dráha;
  • řešení labyrintů;
  • chůze na delší vzdálenost;
  • vycházka k potoku (řece) - pozorování toku, seznámení se s koloběhem vody v přírodě, důležitosti vody pro vše živé;
  • zpěv písní o vodě.
Hra:
  • Vedení slepého - děti jsou ve dvojici. První vede druhého za ruku (šikovnější děti se mohou navádět slovně). Druhé dítě má zavázané oči a spoléhá pouze na slovní navigaci kamaráda. Úkolem navigátora je dovést kamaráda z jednoho místa na druhé. Děti můžeme namotivovat, že krejčík měl také náročnou cestu za Krakonošem a musel zdolat nejednu překážku.

4. Jak Krakonoš soudil

Bylo, nebylo. Jednoho večera, když Krakonoš uložil celé království ke spánku, nečekaně někdo klepe na vrata. Klepe, a není datel, dupe, a není ježek, funí, a není jezevec, nese pytel, a není ani křeček, ani sysel. A tak Krakonoš otevřel a kouká, kdo se to hrne do světnice, do tepla. "Dobrého zdraví vespolek všem vinšuji," povídá podivný mužíček. "A komu zdravíčko neslouží, jak by se patřilo, tomu nesu znamenité bylinky tady v tom pytli." Krakonoš se spravedlivě rozzlobil: "Jak se opovažuješ pustošit v mé zahrádce a ničit rostliny, co jsou pod mou ochranou?" Už se hnal po pytli, zašmátral v něm a vysypal obsah na podlahu. Malý mužíček se dotčeně ohradil: "Jestli dovolej pane Krakonoš, já jsem mastičkář a kořínkář Beneš a s bylinkami nosím nemocným naději na zdraví. Vyrábím různé masti, čaje a elixíry, které pomáhají od bolesti těla i duše." Když se Krakonoš pozorně podíval, poznal, že má Beneš ve svém pytli opravdu léčivé rostliny, jako například podběl, smetanku lékařskou, kopřivu, meduňku, měsíček lékařský. I tak si ale mastičkář udobřil Krakonoše až svou přísahou: "Slibuji při kočičkách na jívě, při bledulích, co vítají jaro, při kořeni hořce, že budu svého léčitelského umění užívat ke prospěchu živáčků, nikdy k jejich škodě. Že nepoškodím rody bylin a nevezmu víc, než je člověku potřeba." A od těch dob se v Krkonoších nesmí nadarmo utrhnout ani jedna travička, ani jedna kytička, ani jedna rostlinka.

Očekávané výstupy: Vhodné činnosti:
  • umět vyjmenovat některé lesní a volně žijící rostliny;
  • získat povědomí o pojmech nářečí, bylinkář, mastičkář;
  • umět rozpoznávat některé léčivé rostliny a byliny;
  • KRNAP;
  • na konkrétních textech umět poznat životní moudrost.
Hra:
  • hudebně pohybová: "Uvíjíme věneček";
  • slovní hra: "Bylinkář měl v košíku sedmikrásku" (1. dítě), nebyla to sedmikráska, ale bledule (2. dítě), nebyla to bledule, ale pampeliška (3. dítě) atd.;
  • didaktická: "Kdo tu bydlí, kdo je host?" - vybírání obrázků volně žijících a lesních zvířat (ve skupině obrázků jsou i zvířata ze ZOO apod.);
  • pohybová: "Na ježka";
  • zpěv písní o zvířatech;
  • kreslení květin.

5. Jak Krakonoš obdaroval chuďase

V krkonošských horách bydlel dělník Bartoš, který měl 12 dětí. Šest chlapců, šest děvčat. Muž toho mnoho nevydělal a žena se celý den starala o neposedné děti. V létě chodil Bartoš do lesa na dříví, které potom prodával na trhu. Jednoho jitra si nabrousil pilu a vydal se znovu do lesa. Došel až na místo, kde předtím nikdy nebyl. Začal řezat dříví, když tu se před ním objevil neznámý stařec a osopil se na něj: "Jak se opovažuješ vstoupit do mého království a kácet mé stromy?" Vyděšený Bartoš poznal, že má před sebou samotného Krakonoše. Zdvořile se mu omluvil a vysvětlil důvod svého počínání - musí nakrmit 12 dětí. Krakonoš se zamyslel a nakonec řekl: "Protože jsi spořádaný a hodný muž, daruji ti tento pozemek. Zítra si dojdi k rychtáři pro potvrzení, že je tento les tvůj." Než stačil udivený Bartoš poděkovat, Krakonoš zmizel. Teď teprve se Bartoš lépe rozhlédl, kolem něj se tyčili vysoké smrky, rozložité borovice, voňavé modříny. Mezi nimi se bělaly břízy, šuměly duby a buky. Brzy ráno se chudý muž vypravil k rychtáři. Ten vůbec nevěděl nic o darovaném lese a považoval Bartoše za blázna. Najednou se zvedl vítr, který vyrazil okno a na stůl slétla svinutá listina. Překvapený rychtář ji rozbalil a pomalu četl, že se Bartošovi odkazuje ten a ten les. Od onoho dne vydával les mnoho krásného dříví, které Bartoš dobře prodal ve městě a nikdy nebyl chudý. Na Krakonošovu štědrost nezapomněl do smrti.

Očekávané výstupy: Vhodné činnosti:
  • znát některé jehličnaté a listnaté stromy a jejich názvy;
  • umět určit číselnou řadu 1 - 6;
  • rozlišit různé druhy šišek;
  • vědět o ochraně lesa, kácení starých stromů a vysázení nových - lesní školka;
  • vědět, co se vyrábí ze dřeva.
  • hod šiškou do dálky i na cíl;
  • sestavování obrázků z přírodnin;
  • pozorování poraženého dřeva v lese - bezpečnost;
  • pozorování pařezů - letokruhy;
  • kreslení stromů, lesa;
  • zpěv písní o lese, o myslivci, hajném (upozornit, že chrání les u nás v nížině);
  • vytváření skupin dětí, šišek, přírodnin o daném počtu;
  • vytváření skupin dětí podle předem dohodnutých pravidel - hra "Rozdělme se":
    • 1. skupina jsou děti, které mají světlé vlasy; 2. skupina jsou ostatní;
    • 1. skupina jsou děti, které mají modré oči; 2. skupina jsou všechny ostatní děti;
    • 1. skupina jsou děti, které bydlí v Kolíně, 2. skupina jsou ostatní;
    • na konci každého dělení se zkontrolujeme a zdůvodníme správnost přiřazení;
    • tato hra se dá hrát s mnoha obměnami (komu již byly čtyři roky, kdo je chlapec, kdo je dívka, kdo má krátké kalhoty, kdo dlouhé, kdo má na sobě něco červeného, kdo má doma sestru, kdo bydlí v domečku, kdo v panelovém domě, kdo bydlí ve městě, kdo na vesnici);
    • hra vyžaduje dobrou znalost dětí, aby učitelka mohla posoudit správný výběr dítěte.
  • sběr starého papíru, recyklace.

Hodnocení

Na závěr každého dne je vhodné zařadit hru nazvanou například "Hádej, hádej hádači", při níž děti odpovídají na otázky zaměřené na zážitky a poznatky z celého dne. Každá otázka musí být obtížností "ušitá" přímo na určité dítě. Tím si shrneme program celého dne a děti si zopakují, co za celý den prožily. Za každou odpověď dáme dětem malou sladkou odměnu.

Na závěr celého pobytu všechny otázky zopakujeme ve "Velké hádačské soutěži". Tím si zopakujeme celý pobyt na škole v přírodě. Zde je vhodné dát větší odměny.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Romana Zalabáková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Exkurze