Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání pro obor. V letošním školním roce se poprvé mohou všechny školy s učebními obory zapojit do projektu zaměřeného na reformu závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem. Podstatou je jednotné zadání pro určitý obor vzdělání (např.: zedník, nástrojař, pekař, hutník, zahradník, kuchař, cukrář atd.). Standardizace požadavků na závěrečnou zkoušku v oboru by měla vést ke zvýšení srovnatelnosti výsledků vzdělávání v učebních oborech a také přispět ke zkvalitnění přípravy žáků. Myšlenka jednotného zadání se u převážné většiny odborných škol setkává s příznivou odezvou patrně zejména proto, že podněty k ní vznikly ve školách samotných. Mnohé z nich si uvědomovaly, že pokud si každá škola sestavuje obsah závěrečné zkoušky sama, může být tato důležitá zkouška v jednotlivých školách značně rozdílně náročná. Školy také proto začaly vyvíjet vlastní aktivity zaměřené na její sjednocení v jednotlivých oborech.
Systematicky a v širším měřítku byla jednotná zadání (JZZZ) postupně vytvářena v systémovém projektu ESF Kvalita I (2005 až 2008) ve vazbě na vývoj soustavy oborů vzdělání. Jejich pilotní ověřování probíhalo každoročně (a po ukončení projektu také loni) ve školách, které se do projektu přihlásily. Počet učebních oborů, pro něž byla připravena jednotná zadání i počet škol, které je ověřovaly, se postupně rozšiřoval. Zatímco ve školním roce 2004/2005 se ověřování jednotného zadání uskutečnilo v 8 oborech v 80 školách a závěrečnou zkoušku (ZZ) podle něj skládalo cca 2 200 žáků, v závěru projektu ve školním roce 2007/2008 bylo k dispozici 70 jednotných zadání pro 105 oborů vzdělání. Do realizace nově koncipované zkoušky se zapojilo 247 škol (se zastoupením 687 oborů) a zúčastnilo se jí cca 18 000 žáků.
V projektu Nová závěrečná zkouška (NZZ) se na dosažené výsledky navazuje a připravují se podmínky pro plošné zavedení nové závěrečné zkoušky do odborných škol.
Jednotné zadání vytvářejí pracovníci odborných škol
Jednotné zadání příslušného oboru zpracovává tzv. autorský tým JZZZ, který je složen z pedagogů odborných škol, případně pracovníka NÚOV a zástupce sféry zaměstnání – odborníka z praxe. Vedoucí týmu – editor, nese odpovědnost za zpracování celého jednotného zadání a vybírá si své spolupracovníky ze škol (autory), kteří zpracovávají svěřené části jednotného zadání (např. témata jedné ze tří zkoušek). Odborník z praxe posuzuje, zda jednotné zadání odpovídá požadavkům stanoveným na výkon profese, ke které vyučení v oboru směřuje. Všichni, kdo JZZZ vytvářejí či posuzují, jsou zavázáni chránit jeho obsah před únikem informací.
Tvorba jednotného zadání se řídí pevně stanovenými termíny
Organizace práce mezi editorem, autory a řešiteli projektu z NÚOV je velmi náročná a podléhá pevnému harmonogramu, protože jednotná zadání musí být zpřístupněna školám nejpozději v březnu daného školního roku. V srpnu až září se editoři školí pro zpracování JZZZ, učí se pracovat ve speciálním programu Tvůrce JZZZ, který je pro tvorbu zadání určen a seznamují s ním i autory. Na schůzkách autorského týmu projednávají nejprve celkovou podobu jednotného zadání, rozdělují úkoly a při opakované tvorbě JZZZ také připomínky škol a odborníků z praxe k loňskému JZZZ (letos z roku 2009/2010). Nejpozději do poloviny listopadu již do NÚOV zasílají celkový návrh podoby JZZZ i harmonogram jeho tvorby v autorském týmu. Poté editoři průběžně řídí a kontrolují práci týmu a dbají na to, aby do konce ledna byla zpracována jednotlivá témata všech tří zkoušek ZZ – písemné, praktické i ústní. Tato činnost vůbec není jednoduchá, protože v programu Tvůrce JZZZ musí dodržovat připravenou obecnou šablonu (strukturu) tématu. Takže např. k tématům písemné zkoušky musí vypracovat organizační pokyny, pokyny pro žáky, samotné zadání, správná řešení k zadání, pravidla a kritéria hodnocení. V oborech, kde je třeba u písemné zkoušky využívat testy, zpracovávají také pokyny pro žáky k řešení a zadání testu, jeho správná řešení apod. Obzvláště náročná je tvorba technické a výkresové dokumentace potřebné k řešení témat v některých technických oborech. Jedno téma písemné zkoušky (včetně výkresů, schémat apod.) pak může obsahovat i několik desítek stran. Poté, když jsou témata příslušného JZZZ zkontrolována v NÚOV, zajišťují editoři jejich opravy, zpracovávají připomínky a upravují celé jednotné zadání do takové podoby, ve které je získávají školy. Vše musí být dokončeno ve druhé polovině února.
Podoba jednotného zadání se odvíjí od návrhu koncepce Nové závěrečné zkoušky
Tvůrci jednotného zadání musí respektovat obecné požadavky na celkovou podobou JZZZ, které jsou zakotveny v koncepci nové závěrečné zkoušky http://www.nuov.cz/nzz/koncepce-nove-zaverecne-zkousky. Mezi jinými jde např. o to, že zadání vytvářejí v návaznosti na požadavky stanované v kvalifikačních standardech úplných kvalifikací. To vede k tomu, aby zadání obsahovalo témata (a v nich navrhované úkoly a otázky) vztahující se k požadavkům na výkon profese, ke které vyučení v oboru směřuje. Protože v některých oborech nelze mnohé požadavky stanovené v příslušném kvalifikačním standardu z časových či provozních důvodů do závěrečné zkoušky zahrnout (ale jsou ověřovány v průběhu studia), předpokládá se, že v budoucnosti budou výsledky žáka u ZZ doplňovány dalšími informacemi zaznamenávanými např. ve výkazu odborných kompetencí žáka.
K novým požadavkům patří rovněž uplatňování bloku 30 otázek Obecný přehled ze světa práce, které jsou zaměřeny na řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají. Smyslem je přimět žáky, aby již ve škole zvažovali, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, jakými pracovněprávními vztahy se v zaměstnání budou řídit, jak se mohou dále vzdělávat apod. Některé z otázek jsou zaměřeny také na ekonomické oblasti života dospělých (např. podmínky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající). Vyučující žáky připravují na tyto otázky především v rámci exkurzí do firem či podniků, návštěv úřadů práce, při setkáních s pracovníky bank, soudů apod. U závěrečné zkoušky pak umožňují žákům uvádět k dané problematice příklady z praktického života. Nechtějí po nich teoretické vědomosti z ekonomiky, občanské nauky či jiných předmětů. Otázky ze světa práce jsou vytvořeny jednotně pro všechny obory vzdělání a odborné školy je získávají společně s jednotným zadáním a metodickými pokyny zaměřenými na to, jak s nimi mají při ZZ nakládat.
Další netradiční složkou nové koncepce je možnost prezentovat a obhajovat při ZZ výsledky samostatné odborné práce. O využití této možnosti rozhoduje autorský tým podle potřeb a specifik konkrétního oboru. Jestliže ji do JZZZ navrhne, připraví i podklady k jejímu zadání a řešení, které musí být školám k dispozici nejpozději na začátku ledna daného školního roku. Samostatná odborná práce je totiž obvykle zadávána žákům již na začátku 2. pololetí posledního ročníku. Žáci si z několika zadaných témat jedno zvolí a pak mají minimálně měsíc na to, aby je zpracovali. Musí vyhledat potřebné informace, promyslet vlastní návrhy a zpracovat text i technickou či obrazovou dokumentaci práce na PC, což průběžně konzultují se svými učiteli. Samostatnou odbornou práci obhajují žáci u ZZ před zkušební komisí a např. v gastronomických oborech u praktické zkoušky připravují i to, co teoreticky popsali. Tímto způsobem mohou prokázat nejen odborné znalosti, ale i svoji tvořivost, samostatnost a schopnost prezentovat výsledky své práce. Zkoušející pak mohou posoudit komunikativní a sociální kompetence žáků, jejich schopnost pracovat s informacemi apod. Ve školním roce 2009/2010 se samostatná odborná práce uplatnila při ZZ v sedmi oborech vzdělání: Cukrář (výroba), Kuchař, Kuchař-číšník pro pohostinství, Kuchař-číšník (příprava jídel), Číšník, Kadeřník a Operátor skladování.
Myšlenka jednotného zadání zohledňuje vývoj kurikulární reformy, zejména tvorbu ŠVP na základě RVP. Proto by jeho realizace u závěrečné zkoušky měla rovněž umožnit, aby si každá škola mohla do určité míry začlenit do ZZ i své specifické požadavky vyjádřené v ŠVP. To znamená, že závěrečná zkouška, byť i konaná podle jednotného zadání, bude poskytovat školám možnost ověřovat specifika vyplývající ze ŠVP, a to v tzv. školní části. Její rozsah a způsob začlenění do zkoušky vyplyne z potřeb příslušného oboru vzdělání a určí jej autorský tým v souladu se stanovenými metodickými pokyny.
K dalším obecným požadavkům patří důraz na posilování praktické orientace závěrečné zkoušky, aplikační charakter a komplexnost zadávaných témat, příp. provázanost témat jednotlivých zkoušek dle možností oboru.
Školy získávají jednotné zadání prostřednictvím informačního systému nové závěrečné zkoušky
Plánované plošné zavedení nové závěrečné zkoušky je podmíněno vytvořením potřebného technického a informačního zázemí určeného jak pro tvorbu jednotných zadání, tak i pro jejich následné zprostředkování odborným školám. V projektu NZZ je proto vyvíjen a ověřován internetový informační systém, který obsahuje jak prostředky určené k samotné tvorbě JZZZ (např.: speciální program Tvůrce JZZZ, aktuální informace pro editory tvorby JZZZ, databanku již vytvořených témat jednotných zadání), tak i řadu dalších aplikačních prvků pro zajišťování přístupu odborných škol k jednotnému zadání, získávání údajů z ověřování jednotných zadání, poskytování informací o projektu školám i širší veřejnosti, využívání diskuzního fóra apod. Od března letošního školního roku se díky tomuto systému mohly poprvé již všechny odborné školy s JZZZ seznámit a rozhodnout se, zda závěrečnou zkoušku budou realizovat novým způsobem. Rozhodnutí o tom, zda škola JZZZ využije, je v kompetenci ředitele školy.
Prostřednictvím webového portálu informačního systému NZZ získávají školy přístup k jednotnému zadání takového oboru vzdělání (příp. oborů vzdělání), který je škole schválen a je zapsán v rejstříku škol vedeném ministerstvem školství. Veškeré potřebné informace k získání jednotného zadání včetně přístupového kódu a hesla obdrželi ředitelé škol z NÚOV v březnu 2010. Rovněž jim byly poskytnuty přímé kontakty do NÚOV pro případ, že by měli s přístupem k jednotnému zadání nějaké problémy. Zároveň byli poučeni o tom, že škola a všichni její pracovníci musí dbát na dodržování pravidel bezpečného nakládání s jednotným zadáním a chránit v něm obsažené informace před únikem. To je nezbytné i v případě, že škola letos závěrečnou zkoušku podle JZZZ realizovat nebude, ale pouze se s ním seznámí, a také poté, kdy již byla závěrečná zkouška ukončena. Snahou je především zabránit tomu, aby zadání nebylo prostřednictvím jedné školy dostupné žákům dalších škol, které závěrečnou zkoušku v daném oboru konají později.
Informační systém zajišťuje nejen přístup k jednotnému zadání ale i zprostředkování zkušeností škol s jednotným zadáním do NÚOV. Jakmile se ředitel školy (a pedagogové účastnící se přípravy ZZ v daném oboru) s jednotným zadáním seznámí, musí se rozhodnout, zda škola jednotné zadání pro realizaci závěrečné zkoušky využije. Během týdne pak musí v informačním systému uložit údaje o tom, jak se škola rozhodla a v případě, že zadání nebo některou jeho část (např. zadání praktické zkoušky) nevyužije, rovněž uvést proč. Tak je možné již v poměrně krátké době získat přehled o tom, kolik škol a ve kterých oborech je schopno vykonávat závěrečnou zkoušku podle nových požadavků.
Po ukončení závěrečné zkoušky vyplňují školy v informačním systému elektronický dotazník, který je zaměřen na podrobnější posouzení jednotného zadání a jeho využívání u ZZ. Tento dotazník se vyplňuje ke každému oboru zvlášť a informace v něm obsažené využívají autorské týmy při zpracování JZZZ v následujícím roce. Slouží také k dalšímu zdokonalování samotného systému a k tvorbě metodických materiálů.
Využívání jednotného zadání při ZZ ve školách
Jednotné zadání získávají školy v prohlížeči Adobe Reader, což jim neumožňuje do textů zadání přímo zasahovat (např. upravovat obsah témat, měnit pořadí otázek apod.). Záměrem je využívat jednotné zadání jako určitý standard společný pro všechny školy realizující ZZ v daném oboru podle něj. Jednotlivá témata v zadání jsou navíc navrhována tak, aby byla pokud možno obsahově i časově srovnatelně náročná, což by nepatřičné zásahy mohly narušit. Školy mají k dispozici dvě varianty jednotného zadání – pro učitele a pro žáky. První z nich využívají u ZZ učitelé, protože obsahuje kompletní jednotné zadání, tj. nejenom vlastní témata, ale i organizační pokyny k zabezpečení jednotlivých zkoušek, kritéria a pravidla pro hodnocení žáků, příp. zpracovaná správná řešení atd. Druhá je určena žákům a obsahuje jen takové podklady, které žáci přímo využívají u závěrečné zkoušky (tj. pokyny, zadání témat a případně potřebnou dokumentaci).
Přestože jednotná zadání v některých oborech čítají i několik set stran, školy se nemusí obávat jejich rozsahu. Při přípravě i realizaci závěrečné zkoušky totiž nakládají s jednotným zadáním v souladu s vyhláškou č. 47/2005 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. Znamená to, že v kompetenci ředitele je vybrat ze zadání pouze ta témata, která škola u závěrečné zkoušky využije. Přitom se řídí organizačními pokyny k jednotlivým zkouškám – písemné, praktické a ústní, konkretizovanými v jednotném zadání pro daný obor vzdělání. Při přípravě materiálů obsažených v jednotném zadání k závěrečné zkoušce pak škola tiskne pouze ty části jednotného zadání, které skutečně při závěrečné zkoušce potřebuje.
Například pro písemnou zkoušku obsahuje jednotné zadání zpravidla pět či více témat, avšak ředitel školy z nich vybírá nejméně tři a žák si jedno zvolí. Zbývající témata může škola využít pro účely opravné zkoušky a konání zkoušky v náhradním termínu. Pro praktickou zkoušku vybírá ředitel školy z jednotného zadání nejméně jedno téma. Vybere-li jich více, žáci si téma losují. Počet témat praktické zkoušky není vyhláškou stanoven a v jednotném zadání jednotlivých oborů se liší podle potřeb oboru. Zpravidla se však jedná o více než jedno téma, což škole poskytuje dostatečnou možnost výběru. Letos se při tvorbě jednotného zadání praktické zkoušky podařilo dosáhnout toho, že až na ojedinělé výjimky se autorský tým dohodl na tom, jak dlouho bude řešení tématu praktické zkoušky v daném oboru trvat. Zde se znovu potvrdila oprávněnost požadavků na srovnatelnost ZZ v oboru. Až dosud byla totiž v některých oborech náročnost praktické zkoušky školami vnímána značně rozdílně (tj. žáci téhož oboru na jedné škole mohli vykonávat praktickou zkoušku např. 7 hodin, v jiné škole 14 i více hodin). Pro ústní zkoušku obsahuje jednotné zadání 30 témat, z nichž ředitel školy může vybrat 25 témat a žák si jedno z nich vylosuje. V převážné většině oborů je ke každému tématu ústní zkoušky přiřazena jedna otázka z Obecného přehledu ze světa práce, na jejíž zodpovězení je věnován čas v rozsahu 3 až 5 minut.
Jestliže se škola rozhodla realizovat ZZ podle jednotného zadání, je nutné, aby všichni učitelé znali a dodržovali organizační pokyny, které jsou v každém JZZZ přizpůsobeny potřebám a specifikům oboru. Ty upřesňují, jak má být ve škole s tématy zpracovanými pro jednotlivé zkoušky nakládáno.
Metodická pomoc školám při přípravě závěrečné zkoušky podle jednotného zadání
Úspěšnost projektu NZZ velmi závisí na tom, zda a do jaké míry budou na realizaci závěrečné zkoušky podle jednotného zadání školy připraveny. Proto měly všechny školy možnost zúčastnit se v průběhu března až dubna 2010 metodických seminářů k JZZZ oborů, které vyučují. Na těchto seminářích, kam mohla každá škola vyslat svého zástupce, představil editor a přítomní autoři vytvořené jednotné zadání, informovali o jeho tvorbě a odpovídali na dotazy svých kolegů ze škol. Zástupce řešitelského týmu projektu z NÚOV zde objasnil cíle projektu a vysvětlil, jak se škola může s JZZZ seznámit a jak s ním má nakládat. Seminářů se účastnili i zástupci škol, které již dopředu byly rozhodnuty konat ZZ dosavadním způsobem a velmi živě se o projekt i možnost seznámit se s jednotným zadáním zajímali. Všichni zde dostali metodický materiál pro přípravu škol na realizaci závěrečné zkoušky podle jednotného zadání. Letos se uskutečnilo celkem 64 seminářů, zhruba polovina z nich v Praze a polovina v Brně. Úroveň i účelnost seminářů byla většinou jejich účastníků hodnocena pozitivně.
Výsledky a vyhlídky
Projekt NZZ byl zahájen 1. 4. 2009 a bude ukončen 31. 3. 2012. Pro školní rok 2009/2010 bylo vytvořeno celkem 98 jednotných zadání uplatnitelných ve 116 oborech středního vzdělání s výučním listem kategorie H stávající soustavy oborů. Nad tvorbou jednotných zadání pracovalo celkem 50 editorů (z toho 26 ze škol, 24 pracovníků NÚOV) a 450 autorů. Vytvořená jednotná zadání posuzovalo 75 odborníků z praxe, kteří k tomu byli vybráni Hospodářskou komorou ČR. Podle předběžných výsledků z konce dubna 2010 se dosud více než 80 % odborných škol rozhodlo, že jednotné zadání využije alespoň v jednom z učebních oborů, které vyučují. Podařilo se poprvé plošně poskytnout školám možnost využívat jednotné zadání, vyvinout informační systém NZZ a přizpůsobit jeho provoz tomuto účelu i účelům tvorby JZZZ. V následujících letech se příprava jednotného zadání soustředí rovněž na obory kategorie E, bude prověřována a upravována koncepce nové závěrečné zkoušky a dále optimalizován informační systém NZZ. I přes dosažené výsledky jsme si vědomi toho, že než bude nová závěrečná zkouška připravena k uzákonění, je třeba vyřešit řadu koncepčních, technických i organizačních záležitostí.
O záměrech, aktivitách a výstupech tohoto projektu se můžete podrobněji informovat na webových stránkách http://www.nuov.cz/nzz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
