Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Současný stav výuky chemie v SOŠ – 2. dí...

Ikona teoreticky

Současný stav výuky chemie v SOŠ – 2. díl

Ikona odbornost
Autor: Martin Rusek
Tento článek vznikl jako studentská práce
Anotace: Druhý díl článku se zabývá současným stavem středního odborného školství v oblasti učiva chemické povahy. Poté, co kurikulární reforma začala platit i pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání, byl proveden průzkum, který se týkal mimo jiné vybavení, které zde mají učitelé chemie k dispozici.
Obor příspěvku:Základní vzdělávání
Klíčová slova: didaktická pomůcka, edukační realita, SOŠ, podpora výuky, RVP SOV, TPCK, vybavení pro výuku

Článek navazuje na text Současný stav výuky chemie v SOŠ – 1. díl, věnovaný počtu vyučovacích hodin, které bývají přiděleny učivu chemické povahy ve středních odborných školách (SOŠ). Průzkum současného stavu výuky v SOŠ byl mimo zjištění počtu vyučovacích hodin proveden pro získání přesnější představy o dostupných podpůrných prostředcích výuky a vybavení, které mají učitelé chemie v SOŠ k dispozici.

Metodika

(viz 1. díl článku)

Pro snazší orientaci učitelů byl součástí sondovacího dotazníku seznam vybavení a pomůcek. Učitelé pouze odpovídali ano a ne podle toho, jestli mají dané vybavení a pomůcky reálně k dispozici. K přítomnosti jednotlivých pomůcek se učitelé vyjadřovali i šířeji.

Cíle orientačního průzkumu

Cílem průzkumu na SOŠ bylo zjistit možnost použití následujícího vybavení:

  • sklad chemikálií
  • chemická laboratoř
  • počítačová učebna
  • dataprojektor
  • interaktivní tabule
  • video/DVD přehrávač

Výsledky orientačního průzkumu

Sklad chemikálií je, alespoň co se týče chemikálií používaných pro demonstraci pokusů uváděných v příslušné literatuře pro SOŠ, dostupný přibližně ve 40 % SOŠ, které se průzkumu zúčastnily. Četnost skladů, a tedy možnost použít chemikálie, se pravděpodobně ještě sníží. Učitelé v některých školách disponují zbylými chemikáliemi z dob, kdy na učivo chemické povahy bylo přiděleno větší množství vyučovacích hodin.

Chemická laboratoř je v provozu v přibližně 25 % SOŠ, které se průzkumu účastnily. V některých školách došlo při snížení přiděleného počtu vyučovacích hodin ke zrušení chemických laboratoří a jejich předělání na elektrotechnické apod. Funkční chemické laboratoře jsou k dispozici především v oborech s maturitou a školách vyučujících obory lycea, obory zaměřené na přírodovědné vzdělávání a SOŠ spojených s gymnáziem či VOŠ.

Počítačová učebna je pro výuku učiva chemické povahy k dispozici přibližně v 70 % SOŠ. Odpověď potvrzující přítomnost ICT podpory, avšak "techniku neužívám, protože nemám čas a necítím k tomu podporu. Jen v lyceu ano." ukazuje potřebu zvýšení ICT gramotnosti učitelů, aby nedocházelo k přesvědčení, že použití ICT je časově neefektivní a nepodporuje výuku.

Následuje shrnutí odpovědí týkajících se použití počítačových učeben.

  • Učebny mívají kapacitu pouze pro polovinu třídy.
  • Učebny jsou plně využity při výuce IVT[1] nebo při výuce technických předmětů.
  • Je možné si učebnu zamluvit, ale učitelé nevědí, jak ji při výuce chemie efektivně využít.
  • Výuka v počítačové učebně znamená ztrátu zájmu žáků o to, co říká učitel.

Dataprojektor je dostupný v 90 %. Projektory bývají buďto přenosné, tudíž dostupné v sekretariátu či ve sborovně spolu s notebookem, nebo bývají napevno připevněny v "digitálních" učebnách. Obojí je však třeba předem rezervovat.

Alespoň jedna interaktivní tabule je k dispozici v 60 % SOŠ. Rezervace třídy s interaktivní tabulí je obdobná jako u dataprojektoru.

Video a/nebo DVD přehrávače jsou k dispozici téměř ve všech SOŠ.

Mezi odpověďmi ředitelů SOŠ se vyskytly i odpovědi reflektující materiální stránku výuky chemie. Jedna z odpovědí objasňující nedostatek dotazovaných dostupných pomůcek. "Chemie je brána jako okrajový předmět a tudíž téměř žádné finanční prostředky se do předmětu neinvestují."

Závěr

Provedený výzkum slouží přesnější orientaci v technologické vybavenosti SOŠ. Počet odborných škol, v nichž je funkční chemická laboratoř s vybaveným skladem chemikálií, je poměrně nízký a vzhledem k počtu hodin věnovaných učivu chemické povahy lze předpokládat jeho další snižování. Jak z průzkumu dále vyplývá, se základními prostředky ICT (zejména videem a DVD přehravači, dataprojektory či interaktivními tabulemi) podpory výuky je možné počítat i v prostředí SOŠ. Uvedená zjištění, zvláště názory některých zúčastněných učitelů, poukazují na potřebu podpořit zapojení ICT i výuky na SOŠ bez zaměření na informatiku.

V případě, že začínající učitel nastoupí do školy, ve které není laboratoř ani vybavený sklad, počítačová učebna, dataprojektor ani interaktivní tabule, by měl mít dostatečnou metodickou průpravu tak, aby výuka byla podpořena motivačními prvky i bez zmiňovaných pomůcek.

Diskuse

Jak je možné usuzovat z výsledků orientačního průzkumu, užití běžných elektronických vizualizačních pomůcek (video nebo DVD přehravače, dataprojektory, interaktivní tabule apod.) není ve školách ničím neobvyklým. Tyto pomůcky by měly zastoupit klasické podpůrné prostředky výuky, tedy laboratoře či skladu chemikálií, jejichž četnost na SOŠ značně poklesla. Zvýšení názornosti učiva je jejich další výhodou.

Kompetence učitele se tak musejí posunout i do oblasti ICT (viz Společnost pro informační technologie a vzdělávání učitelů[2]). Zažité požadavky na kompetence učitelů, průnik pedagogických znalostí se znalostí vyučovaného předmětu, jsou v současnosti rozšířeny o technologické znalosti (TPCK[3]), čímž vzniká průnik technologicko-pedagogicko-předmětových znalostí (Mishra and Koehler, 2006; Brdička, 2009).

Práce s počítačem je dnes považována za samozřejmost. Tato pomůcka je ve vyučování snadno využitelná, je-li ve škole k dispozici počítačem vybavená učebna a pedagog ICT podpoře výuky přístupný. Model E. M. Rogerse (1962) popisující difusionismus inovací byl dále rozpracován Mandinachovou a Clinem (1994). Podle jejich zjištění zapojení ICT nabývá dostatečného efektu až poté, jsou-li ICT kompetence učitele na jisté úrovni. Mandinachová a Cline definují čtyři stupně úrovně ICT kompetencí učitelů: přežití, mistrovství, vcítění a inovace. Cílem by tak mělo být zvyšování ICT gramotnosti budoucích učitelů z úrovně přežití nebo mistrovství, do úrovně vcítění (tj. jistota v užívání ICT ve výuce) a inovace (tj. úprava nebo tvorba vlastních materiálů).

Z vizualizačních prostředků bývá, podle zjištění průzkumu, ve školách také využívána interaktivní tabule, jejíž použití není zdaleka tak intuitivní, jako práce s běžným počítačem. Učitelé se musejí seznámit s funkcemi tabule, použitím již předpřipravených aplikací a zvládnout tvorbu vlastních aplikací. Ty jsou také podstatnou oblastí, ve které by budoucí učitelé měli být vzděláváni.

V kurikulu fakult připravujících učitele chemie jsou zpravidla obsaženy předměty zaměřené na laboratorní techniku, didaktiku chemických pokusů apod. Posílení ICT kompetencí je také zapotřebí věnovat pozornost. Jako příklad lze uvést snahu katedry chemie a didaktiky chemie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zde je v učebním plánu učitelství chemie zařazen předmět ICT ve výuce chemie, jehož prostřednictvím se posluchači seznamují nejen s technikou využitelnou pro výuku, ale mají i možnost vyzkoušet si aplikaci výukových metod, se kterými se seznámili v přednáškách z didaktiky chemie (Adamec, Beneš, 2009). I v dalších předmětech jsou studenti přirozeně vedeni k tomu, aby využívali videomateriály a prezentace, čímž se posilují jejich ICT kompetence.


[1] Informační a výpočetní technika

[2] Society for Information Technology

[3] Technological Pedagogical Kontent Knowledge

Citace a použitá literatura:
[1] - ADAMEC, M. Hry na interaktivní tabuli ve výuce chemie In BÍLEK, M. Výzkum, teorie a praxe v didaktice chemie XIX. . Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. ISBN 978-80-7041-839-0. 
[2] - BRDIČKA, B. Technologie jako třetí pilíř kompetence učitele. 2009. [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: [http://www.slideshare.net/bobr/sss-brno-0909].  
[3] - MISHRA, P.; KOEHLER, M. J. Technological and Pedagogical Content Knowledge: A Framework to Teacher Knowledge. 2006.  
[4] - ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations. 1. vydání. Glencoe : Free Press, 1962. 367 s.  
[5] - MANDINACH, E. B; CLINE, H. F. Classroom Dynamics: Implementing a Technology-based learning environment. Hillsdale : Lawrence Erlbaum Associates, 1994. 232 s.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 02. 2010
Zobrazeno: 9297krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.33335

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
RUSEK, Martin. Současný stav výuky chemie v SOŠ – 2. díl. Metodický portál: Články [online]. 10. 02. 2010, [cit. 2019-12-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/O/6955/SOUCASNY-STAV-VYUKY-CHEMIE-V-SOS---2-DIL.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Kristýna RychlovskáVloženo: 24. 04. 2012 21:31

Jak potvrzuje Váš výzkum, chemie je brána na řadě škol (a nejen SOŠ) jako okrajový předmět. Mohu přidat vlastní zkušenost ze všeobecného (!) gymnázia, na kterém ředitel ubral disponibilní hodiny, které byly věnovány chemii, fyzice, biologii (a to ne u nastupujících ročníků, ale během studia - a je jedno, jak si učitel poradí, když počítal s určitým rozvržením hodin v daných ročnících a o hodiny prostě přišel) a všechny je rozmístil mezi humanitní předměty. Chemie a fyzika se smrskly na hodinu týdně, zato jazyků bylo po 4 hodinách. Na dotaz, proč se tak stalo, mi bylo odpovězeno, že chemie není zdaleka tak potřeba (!) jako jazyky a po mém údivu, jak se asi studenti dostanou na medicínu a vůbec přírodovědné obory, mi bylo odpovězeno mávnutím ruky, že to není potřeba a na medicínu se dá dostat i bez chemie (!). Tomu odpovídal i přístup ředitele k financování vybavení atd. 

Učitelé často neumí zacházet s dostupným vybavením, to jsem si už také sama ověřila. Z mých zkušeností bych ale dodala, že vybavení bývá často rozbité a ochota něco dělat s problémovými přístroji, tak aby se příště závada neopakovala, není zrovna velká. Nutnost rezervovat si učebnu s dataprojektorem k dané výuce v praxi znamená to, že když učebnu budu potřebovat, zrovna volná třeba nebude, a tak to raději nebudu riskovat a připravím si výuku bez dataprojektoru. Motivace učitele provádět pokusy se zastaralým a nedostatečným laboratorním vybavením také nevidím jako nejšťastnější.

S okrajovou výukou a nedostatečnou hodinovou dotací chemie nesouhlasím. Chemie není jednoduchá a žáci se jí tím spíše budou bát, protože se pro ně stane jen biflováním informací a ne zajímavou vědou, která nás všude obklopuje a pomáhá nalézt souvislosti v běžném životě a fungování přírody a věcí kolem nás.

2.Autor: Linda HonskusováVloženo: 21. 04. 2013 13:01

Vyčerpávající :)  "v poslední společné exkurzi se vydáváme do Mordoru"

 

3.Autor: Katka StaškováVloženo: 21. 04. 2013 22:49

S přístupem některých učitelů jsem měla podobnou zkušenost jako popisuje kolegyně v předešlém komentáři. A zcela s jejím názorem souhlasím.

Nemohu ale opomenout připomínku k tomu, co vlastně dneska učitel s žáky smí dělat, spousta pokusů byla zakázána buď vyhláškami nebo přímo ředitelem, poté co se někde v nějaké další škole stala nějaká nepříjemnost, třeba se neposlušní studenti polili kyselinou a od té doby ředitel zakázal pokusy s kyselinami dělat, dál je tu také přístup rodičů, kteří i přes několik připomínek, že si mají studenti nosit do výuky pláště chodí si ztěžovat, jak se tu ta chemie učí, když Mariana vždycky přinese domů propálené díry na triku nebo mikině, a to opomenu tu skutečnost , že milá Mariana občas chodí kouřit na záchod a doma tvrdí, že to má z laboratoře. 

Veliký problém a ne jen ve výuce chemie je v tom, že jakmile se někde najde nějaký hlupák, nebo zkrátka slušně řečeno člověk nepozorný, který vyvede nějakou zhůvěřilost , všude se to raději pro jistotu, z alibismu také zakáže , takže náš svět se řídí ne podle těch nejlepších, ale podle těch nejhorších, pak se nemůžeme divit , že připravenost, znalosti a i zručnost v laboratoři u žáků a studentů rapidně klesá, vždyť oni si poslední dobou na některých školách tu chemii ani nemohou pořádně osahat. Vyzkoušet si toho sami mohou jen málo, když jim to nazakáže nějaké nařízení o bezpečnosti vydané ministerstvem, zakáže to ředitel a když to nezakáže ředitel, tak se třeba sám učitel bojí dětem něco svěřit do rukou pod vidinou děsného sprdungu ze strany rodičů, kdyby si náhodou potřísnili oděv hypermanganem, nebo modrou skalicí, i přes to, že jim pokaždé opakujete , že mají nosit pláště :-).

Nařízení pro uchovávání chemických látek se také změnily, zpřísnily se příliš moc a povětšinou z důvodů neznámých a pokud známých, tak naprosto nesmyslných nebo alibistických. Některým školám nejde o to, aby se žáci v chemii něco pořádně naučili, aby si to osahali, aby se s danou věcí naučili pracovat co nejlépe, ale spíš o to, a to je velice k politování, jakou mají pověst, aby si rodiče neztěžovali, že děti jsou příliš přetěžovány, aby nenadávali a nespílali na třídních schůzkách, že mají děti zničené oblečení, aby byl zkrátka pokoj.

Neříkám, že to takto je všude, ale myslím, že setkat se s podobným přístupem není dnes žádnou velikou výjimkou a v tom je podle mého také jeden velký kámen úrazu.

4.Autor: Katka StaškováVloženo: 21. 04. 2013 22:56

A ještě jedna douška k poslednímu odstavci o tom, jak se na katedře chemie snaží zasvětit studenty chemie do tajů chemické informatiky. Navštěvovala jsem předmět chemická informatika  tuším před třemi semestry a pro mne to byla naprostá katastrofa. Ano pan doktor používal projekci z počítače přímo na plátno, ale s náplní předmětu jsem nebyla absolutně spokojena. Navíc si myslím, že na pedagogické fakultě by se měli pohybovat učitelé , kteří by pro nás studenty měli být svým chováním vystupováním i vyučováním svých předmětů vzorem, insipirací a zdrojem poznání, ale vyučující, který téměř na třičtvrtinu zkoušek přijde o čtvrt až o hodinu pozdě, pro mne tedy moc velkým vzorem není. Počítače, které jsme používali při výuce byly někdy vážně příšerné, baterie nedobité, mnohokráte se mým kolegům stalo, že jim počítač - notebook, v polovině práce vypověděl službu a oni byli nuceni všechnu práci dělat znovu a to nemluvím o tom, že mě se toto stalo i při zkoušce.

Takže možná snaha tu je, ale zatím má k dokonalosti a k něčemu co bych od pedagogické školy očekávala trochu daleko.

5.Autor: Martin RusekVloženo: 22. 04. 2013 11:52

Katko, vidím, že potenciál, názory a představy tu jsou. Pokud by se nám je podařilo nějak utřídit, mohl by vzniknout minimálně článek třeba sem na portál, kdyby toho bylo víc, mohla by se rýsovat i bakaláčská práce ;-) Jen nepolevit.

6.Autor: Pavlína ForétkováVloženo: 24. 04. 2013 02:18

To, že je chemie okrajový předmět, mě mrzí. Často ji ani nepodporují samotní pedagogové, možná až rezignují, ale slýchávám reakce pedagogů (i zprostředkovaně), kdy se ptají studentů: "Kdo se chce věnovat chemii?", resp. "Kdo bude maturovat z chemie?". Samozřejmě moc odpovědí pro chemií obvykle nebývá, tudíž je i sám předmět zvolněn a už samotným pedagogem jako vstřícný krok studentům nebrán tak vážně. A to posouvá chemii ještě dále za všechny ostatní předměty...
Asi největším problémem je, že si studenti neuvědomují využitelnost chemie v praxi. Ano, pojem "chemie" pro ně bývá např. "éčka" v potravinách, jelikož se o nich všude mluví, někdy pouze právě jako o "chemii v potravinách". Což je zaprvé strašně málo pro praktický život z chemie, za druhé toto tvrzení zanechává ve studentech dojem, že všechna "éčka" jsou špatná. Ale fakt, že se chemie dá v praktickém životě hravě srovnat s obyčejným vařením už většině nedochází.
Co se týče vybavenosti škol, chápu, že prostředků je pořád málo. Také chápu, že nebývá moc ředitelů škol pozitivně nakloněných financování vybavení pro chemii a dychtících po špičkové chemické pověsti školy. Avšak co je zajímavé, znám pedagogy (a nemusí to být vlastně ani chemie), kteří pomůcky nemají prakticky žádné a předmět je založen převážně na výkladu a schopnostech pedagoga, a u kterých je hodina leckdy i kvalitnější a zajímavější než u pedagogů, kteří využívají řadu interaktivních pomůcek. Ne že bych nevěřila v potenciál dataprojektorů, interaktivních tabulí apod., spíš bude problémem to, že leckteří neumí pomůcky používat a kvalitu hodiny to tudíž snižuje. A studenti si zvláště počítačové gramotnosti moc dobře všímají a pak k dané vyúce podle toho přistupují.
A co se týče laboratoří, je to asi nejlepší ukázka chemie, jaká může být. Ale kdo ze studentů má praxi z laboratoře? Otázka bezpečnosti je velká, dotace hodin malá a zkušenosti žádné. A ani by se až tak nutně nemuselo jednat o pokusy ze strany studentů, to si upřímně někdy nedovedu vůbec představit, ale je tolik zajímavých a atraktivních pokusů, které zaujmou a snad i poučí, a může je provádět pouze pedagog. Ale pokud je samozřejmě z čeho pokus dělat...

7.Autor: Apolena NovotnáVloženo: 27. 04. 2013 12:01

Vzpomínám, jak jsme na gymnáziu měli v chemii občas "video". Nikdo z nás studentů to nebral jako část výuky, ale všichni jsme seděli a koukali na barvičky a výbuchy s tím, že jsme opravdu netušili,o jakou chemikálii se jedná a všichni jsme to brali jako volnou zábavu. Myslím si, že by se při studiu učitelství mělo hodně zaměřit na práci s interaktivními pomůckami, určitě více, než laboratorní cvičení, protože zvlášť na školách bez chemického zaměření k nim není prostor ani čas a přijde mi to možná i zbytečné. Zaměření na interaktivní pomůcky snad dovede studenty k tomu, aby si chemii nepředstavovali jenom jako nudné vzorce a názvy a že když jdou matky do obchodu a vidí jogurt "bez chemie", bude to pro jejich děti to nejlepší.

Možná bych ještě vzpomněla na naší profesorku chemie, která první hodinu přišla v černém plášti a klobouku, a se slovy: "Jsem ďábel! a já ti teď Bože ukážu!" začala kouzlit se zkumavkami a vytvářela sopky, nás opravdu přesvědčila, že chemie je všude, že je to zábava, ale zároveň nás i trochu vyděsila.

8.Autor: Claudie KucerováVloženo: 28. 04. 2013 23:25

Podle mého názoru je ve školách z nějakého důvodu zavedená jakási "chemofobie". Chemie je pro spoustu studentů těžký, nepochopitelný a i zbytečný předmět, který pro ně nemá smysl se učit, protože "to nikdy nebudou potřebovat". Proto je podle mého velmi důležité, aby je učitel přesvědčil o tom, že chemie je součástí každodenního života, že to nejsou jen těžké vzorce a nepochopitelné rovnice. Že s chemií se setkávání naprosto běžně když si natočí vodu z kohoutku, koupí si v lékarně kapky do očí nebo si v baru objednají panáka. Co se týče laboratorního cvičení, tak si myslím, že je to hodně zanedbávaná a podceňovaná část studia. Chápu, že to stojí spoustu peněz, ale studenti se v laboratoři s chemií seznámí mnohem víc než v běžné výuce. Na školách bez chemického zaměření by vůbec nebylo od věci zvážit osnovy.Mnohdy se mi zdá, že učitel chemie chce po studentech velkou spoustu věcí, které jsou pro ně opravdu nadrámec, místo toho, aby se snažil je naučit to, co opravdu je potřeba znát a výsledkem je, že nikdo neví vůbec nic. Zaměření na interaktivní pomůcky je určitě dnes potřeba. I učitelé musí jít s dobou a myslím, že to by mohla být cesta k tomu, aby si studenti pod pojmem chemie nepředstavili jen starého profesora v bílém plášti, který jim dvakrát týdně bude vyprávět nějaké nesrozumitelné definice.

9.Autor: Tomáš KebertVloženo: 29. 04. 2013 16:31

Videa a DVD přehrávače sice nejsou nedostatkovým zbožím, ovšem je otázka, co na nich vlastně promítat. Když jsem byl studentem gymnázia (2010), pouštěli jsme si desítky let staré pořady, které vypadaly velmi "retro" a v žácích vzbuzovaly pocit cesty do pravěku. (Přečteno.)

10.Autor: Markéta ŠvárováVloženo: 09. 05. 2013 12:14

Podle mého názoru by se mělo zvýšit používání interaktivní tabule a dataprojekoru během hodin chemie. Je jasné (a nejenom ze šetření), že SOŠ nejsou plně vybaveny. Ve většině škol není možnost zajít do laboratoře a nebo jen v digestroři ukázat nějaké pokusy. Rozhodně by to pro studenty bylo více zajímavé, ale škola na to nebude přispívat, protože většinou je to tak, že si studenti a možná i učitelé řeknou, že přece chemii v životě potřebovat nebudou. Ale to není zase až taková pravda. Možná, že už nikdy se jí nebudou muset učit, ale i přesto musí znát základní fakta. A asi to je nejdůležitější, aby jim učitel chemii přiblížil a pod zdlouhavými vzorečky si studenti mohli představit určitou věc nebo kde se to může vyskytovat. A aby také měli nějaké mínění o tom, co si kupují za jídlo, proč nějaké přípravky divně zapáchají a proč, když se něčím polijí,svědí to. K tomu nám právě může pomoci interaktivní tabule a práce s počítačem. Blíže přiblížit studentům chemii a také zábavně. Například je více zapojovat do výuky, aby sami přemýsleli nad tím, kde mají možnost se setkat s chemií. sami studenti můžou zhotovit prezentace na různé téma. Většinou potom si látku lépe pamatují. Mladší učitelé to určitě více používají počítač a interaktivní tabuli než ti starší. A jinak záleží na učiteli, jak tu hodinu pojme. Buď bude pro děti prospěšná nebo nudná a jen o tom, se to naučit. 

Používání videí a dvd může být zajímavé, i když jak už psal Tomáš Kebert, většina pořadů je zastaralých a většinou i nudných. Na gymnáziu jsme někdy během hodiny koukali na film a většinou mi to přišlo jako ztráta času. 

11.Autor: Lenka PacákováVloženo: 13. 05. 2013 18:35

Musím říct, že osobně, za svého studia, jsem se nikdy nesetkala ve výuce chemie na ZŠ ani na gymnáziu s obzvlášť efektivním využitím techniky. Vzhledem k hodinové dotaci na SOŠkách si takové efektivní využití ani nedovedu představit, protože se domnívám, že na prvním místě je učitelský výklad a věci jak dvd podle mě slouží spíš buď jako výplň když už je vše probrané a stíhá se dodržet plán, nebo jako pomůcka (promítání prezentací), která ale není nezbytná. Na základní škole mi dokonce přišlo, že naše rezignovaná paní učitelka využívá dvd aby zaplnila čas ačkoliv jsme ten film z dob minulých o frakční destilaci ropy viděli minimálně pětkrát. Technika může být dobrý sluha, ale zlý pán.

12.Autor: Nikola KuželováVloženo: 13. 05. 2013 21:42

Myslím si, že problém s vybavením není jen u odborných škol, ale i u gymnázií. Na našem gymplu jsme sice měli laboratoř, ale chemického nádobí a chemikálií bylo zoufale málo. Interaktivní tabule byla v jediné třídě a tam se vyučovala angličtina. Dataprojektor sice byl, ale to zase paní profesorka odmítala, měla přece svůj meotar a tisíc popsaných folií, které jsme zoufale přepisovali do sešitů. Dost záleží na ochotě učitele učit se zacházet s novými technologiemi. Když jsou k dispozici, ale oni nechtějí, tak je to stejně k ničemu. K tomu prvnímu článku: vůbec se nedivím, že učitelé ztrácejí chuť učit chemii na učilištích atd, protože jedna hodina týdně je naprosto nedostačující. Jak bylo řečeno, stačí to tak na zopakování učiva ze základní školy. Doufejme že bude lépe:-) 

13.Autor: Kateřina ChlumováVloženo: 19. 05. 2013 18:06

Myslím si, že tato problematika je začarovaný kruh.

I na mém bývalém gymnáziu nám snížili poměr hodin, ubrali nám hodiny chemie a fyziky a naopak zvýšili hodiny jazyků. K navýšení těchto hodin jsou ředitelé nuceni i tím, že cizí jazyk je povinný při maturitní zkoušce a někde ty hodiny musí brát. Rozhodně s tím nesouhlasím, chemie se stává pro děti strašákem a není čas na "sranda" pokusy a na to, udělat chemii zábavnou vědou. Děti se musí jen bezmyšlenkovitě učit a učit věci, co jim v rychlosti nadiktuje vyučující, protože díky osnovám, to ty děti musí umět.

Elektronická výbava na dosti školách pokulhává. Je to rok, co jsem opustila gymnázium a měli jsme jen v jedné jediné učebně interaktivní tabuli. Nikdy jsem s ní jako student nemohla pracovat a nikdy jsem neviděla žádného vyučujícího ji používat, pedagogvé se báli této novinky. Zato někteří pracovali často s dataprojektorem (dokud nám jednoho dne v septimě nevzplanuj nad hlavami - nikdo s tím nic nedělal, tak jsme zůstali až do maturity bez něj). Avšak starší vyučující byli naprosto PROTI modernizaci a učili nás tak, jako byli vyučováni oni sami. Vyučující chemie každou druhou hodinu používala pradědečka interaktivní tabule-meotar, který sotva svítil a rádoby promítal obraz na kdysi-žlutě vymalovanou oprýskanou zeď! Naše bioložka kdykoliv se jí nechtělo učit na hodinách nebo dokonce na semináři, pustila nám dvouhodinové video na VHS z roku, kdy ještě studovala ona a odešla do kabinetu, vetšina lidí usnula při prvním zazrnění a poskočení kazety, které za hodinu proběhlo 30x. Starší pedagogové mají postě z techniky strach.

Ohledně mé případné budoucí kariéry, sama nevím, jestli budu používat interaktivní tabuli. Ještě nikdy v životě jsem s ní neměla tu šanci pracovat, nevím co od toho očekávat. Proto bych byla ráda, kdyby třeba na pedagogické fakultě byla nějaká možnost naučit se s ní pracovat.

Co se týče laboratoří, je to taktéž problém, který nemá jednoduché řešení, u nás na gymnáziu na laboratoře akorát lákali při dnech otevřených dveří a za celejch 8 let, jsme tam byli dvakrát a měli jsme v ruce akorát zkumavky. Potom student příjde na vysokou školu a k seznamu skla, se kterým bude týden v laboratoři pracovat by potřeboval slovník.

A další věc je ta ožehavá bezpečnost. Málo pedagogů si vezme 30 puberťáků do laboratoří, kde je pouze pár chemických látek a navíc v hrozném stavu. Staré, olezlé, rozleptané a nečitelné nálepky na lahvích s kyselinami. Může se stát cokoliv, stačí chvilka nepozornosti a komu budou rodiče za případná zranění nadávat? Rozhodně ne svýmu chudáčkovi popálenýmu Petříčkovi. 

Podle mě by se muselo změnit hodně věcí, aby se hodinová dotace chemie nějakým způsobem pohla k lepšímu. A vybavenost laboratoří je otázka peněz a ty nejsou nikde v tomhle státě.

14.Autor: Martin RusekVloženo: 20. 05. 2013 00:02

Většina názorů se tu opakuje a shodje se s těmi pod prvním dílem článku. Odpovím proto jen na poslední příspěvek do diskuse, ovšem děkuji všem, kteří se účastnili :)

doufejme, že v přípravě na učitelské povolání projdete řadou předmětů, jejichž náplní bude zvládnutí ICT. Práce s interaktivní tabulí je i součástí kurzu Didaktika chemie, takže žádné strachy :)
Pokud jde o laboratoře a vybavení, je tu jistá pomoc i pro školy, kde není laboratoř a sklad chemikálií - přenosná laboratoř. Více o ní také v Didaktice chemie :)

15.Autor: Klára HoláVloženo: 22. 05. 2013 22:33

Určitě to tu už mnohokrát zaznělo, ale to, že na SOŠ je brána výuka chemie jako okrajový předmět není žádné překvapení, alespoň dle mého názoru, s tím samozřejmě souvisí i to, že školy nedisponují laboratoří, natož skladem chemikálií, pokud je už na SOŠ chemie v učebním plánu, je vyučována bez jakkýkoliv pomůcek, výjimkou snad mohou být jen prezentace, které slouží jako výukový materiál. Ze základní školy si mnoho znalostí z chemie neodnášíme, učivo zde není probíráno tolik do hloubky. Proto je dle mého názoru důležité, aby se ve výuce chemie pokračovalo i na školách, které nejsou přírodovědecky zaměřené nebo na gymnáziích, chemie je totiž bezesporu věda, se kterou se setkáváme i v praktickém životě, tudíž by blo vhodné nějak ucelit znalosti, které by student jakkékoliv střední školy měl mít. Na druhé straně je tu pak problém s tím, že chemie u většiny studentů není "lukrativním" předmětem, jasně, že každý projeví zájem, pokud se dělají nějaké pokusy, ale to nestačí k tomu, aby znalosti studenta chemie byly alespoň o něco větší než ty, které si odnáší ze základní školy. Protože chemie souvisí s mnoha jinými předměty, bylo by tedy i přínosné pro studenty mít nějaké ucelené znalosti, neboť chemie jim pomůže pochopit učivo, které dejme tomu s chemií souvisí, což je lepší, než kdyby si tuto danou problemtiku v chemii museli nastudovat sami, čímž může dojít k problému s porozuměním. Zkrátka a jednoduše, chemie je všude kolem nás, v našem každodenním životě, a je třeba si uvědomit její důležitost, což by měli zohlednit zejména všichni pedagogové SOŠ a věnovat tomuto předmětu náležitou pozornost. Co se týče vybavení pro výuku chemie na těchto školách, je to složitější, pro výuku chemie by měly školy disponovat alespoň dataprojektorem nebo interaktivní tabulí, bohužel je škoda, že je v dnešní době málo škol, které by disponovaly i laboratoří a skladem chemikálií. 

Když jsem chodila na gymnázium, ve škole jsme laboratoř i sklad chemikálií měli. Bohužel ale v učebně určené pro výuku chemie nebyl dataprojektor, ale byla možnost si ho vypůjčit na sekretariátu, tato možnost ale nikdy nebyla využita, možná proto, že naše paní učitelky na chemii jsou ze "staré školy" a nebyly až takové zastánkyně moderní techniky. Na škole byla ještě jedna učebna s interaktivní tabulí, bohužel ale nebyla využívána k výuce chemie, alespoň tedy ne naší třídou. Laboratoř ale na naší škole byla, řekla bych, vybavená dostatečně vzhledem k tomu, že povinné laboratorní cvičení byly v učební plánu ve druhém ročníku a to pouze dvouhodinovka jednou za 14 dní, na škole ale ještě fungoval chemický kroužek, který probíhal právě v laboratořích, nebyl až tak oblíbený, ale žáci, které chemie bavila na něj pravidelně každý týden docházeli. Na druhou stranu laboratoř má snad každé gymnázium, což je pochopitelné, ale je škoda, že na středních školách, kde by tato možnost byla, nebo dokonce je, je chemie opomínána.

Jinak otázka hodinové dotace pro výuku chemie je dle mého názoru pro učitele demotivující a naprosto chápu, pokud ztráci chuť i motivaci chemii vyučovat. Jde ale právě o to, aby byla chemie na SOŠ brána jako "základní" předmět, a zároveň, aby ji byla věnována dostatečná pozornost, i co se týče hodinové dotace. Doufejme, že se do budoucna tyto věci alespoň trochu zlepší :-)

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.