Odborný článek

Uhlovodíky

18. 2. 2011 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
PhDr. Václav Pumpr, CSc.
Spoluautoři
Jan Maršák, CSc.
Václav Pumpr, CSc.

Anotace

Jedná se o osmý díl seriálu článků Motivace žáků ve výuce chemie SOŠ pomocí úloh z běžného života. Článek obsahuje zadání kratší i širší verze úlohy č. 1–9, včetně uvedení správného řešení obou verzí těchto úloh. Článek obsahuje část VIII, která nabízí rozšiřující úlohy.

Jak pracovat s úlohami ve výuce

Na začátku je třeba uvést, že třídní kolektivy se velmi liší, stejně jako žáci v nich, a přístup k nim tudíž musí být velmi individuální. Proto nelze sestavit jeden univerzální soubor úloh a volit stejný postup jejich zadávání.

Předkládáme proto soubor úloh, vesměs úloh otevřených, které jsou (prozatím) uspořádány do sedmi tematických celků, které kopírují RVP a zároveň představují logické doplnění učebnic Základy přírodních věd: Chemie a Základy přírodních věd: Ekologie a životní prostředí. Uvádíme i několik postupů, jak lze úlohy ve výuce aplikovat.

Tam, kde je to možné, jsou úlohy uváděny ve dvojí verzi. V první, stručné, ve které je zadání formulováno pomocí několika málo vět a ve druhé rozsáhlejší, ve které již samotné zadání představuje jeden z motivačních prvků. Jedná se totiž o jakýsi stručný dialog se žákem. Všechny úlohy jsou opatřeny řešením pro usnadnění práce vyučujícího. Řešení jsou věcně správná, i když někdy ne zcela komplexní, protože jsme byli vedeni snahou je formulovat v úrovni možných žákovských vědomostí a schopností.

A jaké jsou tedy varianty aplikace úloh ve výuce?

Varianta pro prospěchově „slabší“ nebo méně aktivní třídy

Pro třídy, kde žákovské výkony nejsou příliš dobré nebo přes veškeré snahy nejsou žáci příliš aktivní, můžeme kratší variantu otázek úloh použít k výkladu. Výklad je zahájen položením jednoduché otázky, na kterou vyučující sám odpovídá, k čemuž mu napomáhá uvedené řešení. Otázka má zejména přitáhnout pozornost k probíranému tématu, motivovat žáky pro poslech daného tématu, které jsou tak schopni propojit s vlastní zkušeností. Naše pedagogická zkušenost ukazuje, že pokud se vyučovací hodina začne takto položenou otázkou, zájem žáků se zvýší.

Další možností je kratší varianty úloh využít ke krátké diskuzi (max. 10 minut) se žáky. Postřehli jsme totiž, že žáci (bez ohledu na prospěch a aktivitu) v daném věku velmi rádi diskutují a mají na věci často i vyhraněný názor, pokud se jedná o téma, které je jim známé (z médií, z bezprostředního okolí, z doslechu). Diskutuje-li se např. o obnovitelných a neobnovitelných zdrojích energie, protože ve zprávách právě mluvili o tom, že si opět za elektřinu připlatíme a rodiče tudíž nemůžou koupit upgrade jakéhosi softwaru, o poškození gumy stěračů na ojetých autech, které sice nemohou řídit (sic!), ale ze záhadného důvodu si toho všímají nebo proč nedokážou rychleji zhltnout tu hnusnou polívku v jídelně, aby už  mohli vysmažit ze školy (dle jejich slov), seznáte, že v diskuzi zaslechnete tu a tam i pro výklad využitelné odpovědi, které se velmi blíží realitě skutečného života. A nejen to, zjistíte, že žáci v některých případech uplatňují informace, které jim byly ve výuce zprostředkovány. Těchto informací není sice zpravidla mnoho a nepřispějí zcela k vyřešení problému, poskytnou ale určité vodítko vašeho vlastního výkladu.

Pokud upozorníte na fakt, že na cestě k rozřešení problému přispěli i žáci a svou argumentací podpořili výklad, cítí se být součástí výkladu a ve většině referují o tom, že tento způsob výuky i z hlediska zapamatování si informací považují za prospěšný. Stále ještě ale velmi převažuje nutnost vašeho vlastního výkladu, který opřete o některou z informací, jež vyplynula z diskuze. To je také důvodem toho, proč by diskuze neměla přesahovat shora uvedený časový limit.

Varianta pro prospěchově „silnější“ nebo více aktivní třídy

Širší a kratší verze úloh lze využít ke společnému hledání řešení se žáky. Pedagogická situace se velmi podobá předchozí diskuzi, ale žákům je poskytnut větší časový prostor pro vyřešení problému. Postup začíná tím, že je žákům  dán určitý časový rámec nepřesahující 5 minut pro zamyšlení se nad daným tématem, a pak je učitelem zahájena diskuze. Vhodnými dotazy směřujícími k řešení úlohy usměrňuje učitel žáky k dosažení cíle. Pokud se vývoj v řešení nikam neposouvá, může učitel poskytnout tu informaci, která je pro posun v poznání nutná a nechat žáky posléze tuto informaci využít pro další postup řešení úlohy. Vyučující sám musí posoudit, ve kterém stádiu začíná upadat žákovský zájem. V tuto chvíli (i přesto, že úloha nebyla zcela dořešena) je správný okamžik shrnout dosavadní informace přispívající k řešení problému a sdělení správného řešení úlohy. Žáci podobně jako v předchozím případě pozitivně vnímají možnost participace na výuce.

Další možností je úlohy využít jako podklad pro hodnocení ve výuce. Zde existují dvě varianty. První varianta je zadání širší verze úlohy k samostatnému domácímu řešení jednomu nebo dvěma žákům. Ti přednesou před třídou jimi navržené řešení úlohy. Učitel potom zhodnotí jejich postup a řešení koriguje. Druhou variantou je zadání úlohy dvojici žáků opět pro domácí zpracování. Žáci si vybírají úlohy podle svého zájmu (viz tabulky pro zadávání úloh ve třídě). Princip je takový, že žáci vytvoří dvojice a každé dvojici je dán nakopírovaný seznam úloh. Jakmile si dvojice vybere, hlásí vybranou úlohu učiteli, který úlohu „zablokuje“ pro ostatní dvojice (podle principu kdo dřív přijde, ten dřív mele). Už tato aktivita je pro žáky poměrně zábavná. Dvojice potom dostanou časový interval pro domácí vyřešení úlohy. Své závěry dvojice prezentují v k tomu speciálně vyčleněné hodině (vhodné například při uzavírání určitého tematického okruhu). Hodnocení provádí nejen vyučující, ale také „oponentní“ trojice k tomu vybraných žáků. Žáci v závěru mohou a nemusí být oceněni příslušnou známkou.

(Tabulky pro úlohy jsou připraveny pro skupiny úloh počínající kapitolou 3.)

  1. Úvod do studia chemie
  2. Chemické látky a jejich směsi
  3. Voda a vzduch
  4. Chemické prvky
  5. Oxidy
  6. Anorganické kyseliny a hydroxidy
  7. Soli anorganických kyselin
  8. Uhlovodíky
  9. Deriváty uhlovodíků
  10. Přírodní látky
  11. Chemie v životě

 


 

Uhlovodíky

Kratší verze úlohy 1

Objem ropy se obvykle udává v barelech. Jeden barel je 159 litrů.  Pokud se udává hmotnost ropy, uvádí se obvykle v tunách. (Jedné tuně ropy odpovídá přibližně 7,3 barelů).

Benzin se z ropy získává nejprve její destilací a následně krakováním (štěpením uhlíkatých řetězců z vyšších frakcí ropy). Cena barelu ropy na světových trzích (v době sestavování úlohy) byla 80 USD (amerických dolarů), cena jednoho litru benzinu Natural 95 u benzinových pump (v době sestavování úlohy) byla 31 Kč. Náklady a marže (zisk) výrobce z této ceny činí 35 % ceny u benzinových pump, zbytek je marže distributorů a především spotřební daň a DPH (daň z přidané hodnoty).

Při řešení úlohy předpokládejte, že:

  • při pouhé destilaci se u uvažovaného typu ropy získá z každého barelu ropy 20 l benzinu,
  • kurz pro 1 USD je 20 Kč,
  • po oddestilování benzinu může mít zbytek ropy z 1 barelu pro rafinerii ještě hodnotu 48 USD.

a) Kvalifikovaně odhadněte, pak vypočtěte cenu 1 litru benzinu (bez všech daní) od výrobců benzinu (rafinerií).

b) Kvalifikovaně odhadněte, pak vypočtěte cenu za 1 litr benzinu u čerpacích stanic, kdyby se benzin (za výše uvedených podmínek) získával jen destilací tohoto typu ropy.

(Poznámka pro učitele: jde o úlohu s nadbytkem informací a zařazení odhadů.)

Řešení

a) Kvalifikovaný odhad:

- Cena 31 Kč je blízká 30 Kč
- 35 % je cca 1/3
- 1/3 z ceny 30 Kč je 10 Kč

Cena benzinu od rafinerií (bez všech daní) byla kolem 10 Kč.

Výpočet

31 Kč   ……………100 %
x  Kč   ……………  35 %
x  =  10,9 Kč

Cena benzinu od rafinerií (bez všech daní) byla 10,9 Kč

b) Kvalifikovaný odhad:

-  159 l v 1 barelu je blízké 160 l

Cena 1 barelu ropy 80 USD minus cena zbytku po oddestilování benzinu 48 USD je 32 USD, což  je blízké 30 USD.
30 USD x 20 Kč za USD je cena vydestilovaného benzinu, tedy přibližně  600 Kč za 20 l benzinu.
1 l benzinu by tedy rafinerie vyráběly asi za 30 Kč.

Za výše uvedených nákladů distributorů a všech daní (náklady výrobce by činily cca 1/3 ceny benzinu) by 1 l benzinu (získaného jen destilací ropy) stál více než 90 Kč. (Více než 90 Kč proto, že jsme ceny zaokrouhlovali směrem dolů.)

Výpočet

Náklady na 1 l vydestilovaného benzinu:

640 Kč (32 USD)   ……………..20 l
x Kč …………………………..........  1 l
x  =  32 Kč

32 Kč ………………………………35 %
x  Kč  ……………………………  100 %
x  = 112 Kč

Za výše uvedených nákladů distributorů a všech daní (náklady výrobce by činily 35 % ceny benzinu) by 1 l benzinu (získaného jen destilací ropy) stál 112 Kč.

Kratší verze úlohy 2

Uveďte alespoň tři produkty, které užíváte nebo spotřebováváte, za nimiž není skryta spotřeba ropy a výrobků z ní. (Uvažujte nejen jejich výrobu, ale i dopravu!!!)

Širší verze úlohy 2

Jeden člověk docela často používá tzv. jednotící teorii ropy. Nebojte, není to další z termínů, který byste se měli naučit. Ta jednoduše řečeno říká, že všechno, na co se člověk v okolí podívá, je buď z ropy, nebo s ní alespoň nějak souvisí. Ale možná na tom něco je. Tak například: 95 % veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy, 95 % dopravy zprostředkovávají ropné deriváty, 95 % veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu, na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o přibližně  desetinásobku jeho hmotnosti. Takže otázka, uveďte tři produkty, které spotřebováváte a používá se k jejich výrobě ropa, není na místě. To by bylo snadné. Takže uveďte alespoň tři produkty, které užíváte nebo spotřebováváte, za nimiž není skryta spotřeba ropy a výrobků z ní.

Řešení

Například: ovoce odnesené ze zahrady domů (za předpokladu, že stromy nejsou přihnojovány průmyslovými hnojivy a ošetřovány průmyslovými pesticidy), léčivé byliny nasbírané v přírodě a usušené na vzduchu, soška ze dřeva vyřezaná na chalupě, upečený králík vykrmený z trávy a zeleniny vypěstované na „ekozahrádce“.

Kratší verze úlohy 3

Je pro životní prostředí nebezpečnější spalování hnědého uhlí v elektrárnách, nebo jeho spalování ve starších kamnech v některých domácnostech? Zdůvodněte.

Širší verze úlohy 3

Na prázdniny jsme jezdili na chalupu. Vlastně jsme tam jezdili kvůli zdravému vzduchu každý víkend, pak ještě na prázdniny. Popravdě to bylo dost hrozné, protože tam nebyla televize a přátelé zůstali také ve městě. Dodnes si vybavuji, jak rodiče v zimě zatopili hnědým uhlím a jak se nám nejdřív ze starých kamen, potom z komína začal valit kouř různých barev. Chvíli černý, chvíli nažloutlý, pak bílý. A protože naše chalupa s ostatními ležela pěkně v údolíčku, přispěli jsme do společné mlhy, která se v tom údolí válela. Takže bylo čistší ovzduší na chalupě, kde většina lidí pálila hnědé uhlí ve starých kamnech, nebo ve městě, kde nám dodávala teplo moderní uhelná elektrárna?

Řešení

Při spálení hnědého uhlí o stejné hmotnosti a o stejné kvalitě ve starších kamnech a v elektrárnách uniká do
ovzduší mnohem více škodlivin z kamen. V elektrárnách probíhá za teploty až 1200 °C  téměř dokonalé spalování hnědého uhlí ve „vznosu“ (uhelný prach hoří v proudu vzduchu), jsou tam odlučovače popílku a prachu a dále veškerý oxid siřičitý je zachycován v „odsiřovacích“ jednotkách. Vzhledem k téměř dokonalému spalování není v plynných zplodinách přítomen prakticky žádný oxid uhelnatý. Ani v elektrárnách však spalování uhlí není zcela bez problémů – ve většině našich tepelných elektráren neprobíhá odstraňování oxidů dusíku z plynných zplodin hoření. Ty vznikají ze vzdušného dusíku a vzdušného kyslíku za teploty tisíc a více stupňů (v kamnech se při spalování hnědého uhlí této teploty obvykle nedosahuje).

Kratší verze úlohy 4

a) S pomocí internetu či jiných zdrojů vyhledejte, co znamená zkratka LPG a LNG, a přiřaďte, která z těchto látek bývá na automobilových cisternách označována oranžovou cedulí se zlomkem 23/1965 a která oranžovou cedulí se zlomkem 23/1971.

b) Po vyhledání patřičných informací diskutujte tvrzení, že patří mezi „nejekologičtější“ využívaná paliva.

Řešení

a) LPG  (z anglického liquid petroleum gas) označuje zkapalněný propan butan. Pokud je převážen např. na silnicích, je vzadu na cisterně oranžová cedule se zlomkem 23/1965.

LNG (z anglického liquid natural gas) označuje zkapalněný zemní plyn (methan). Pokud je převážen např. na silnicích, je vzadu na cisterně oranžová cedule se zlomkem 23/1971)

b) (Místo termínu „nejekologičtější“ paliva, který je zřejmě v zadání úlohy ne zcela správně užit ve smyslu vlivu spalování těchto paliv na životní prostředí, budeme dále raději hovořit o „zatěžování životního prostředí“.)

Při využívání LPG obvykle vzniká málo polétavého prachu, nevzniká popel a prakticky nevzniká žádný oxid siřičitý. Při jeho spalování v seřízených motorech aut i v seřízených lokálních topidlech (domácí kotle, popř. plynové topidlo zvané wafky) nevzniká také mnoho oxidu uhelnatého, protože plynný topný plyn a vzduch se dokonale promísí. Při spalování LPG vzniká nejen oxid uhličitý, ale i mnoho „neškodných“ vodních par.

C3H8 +   5 O2 `->` 3 CO2 + 4 H2O
2 C4H10 +   13 O2 `->` 8 CO2 + 10 H2O

Při teplotách spalování kolem 1000 °C a více však vznikají oxidy dusíku, které způsobují kyselé deště a v létě mohou přispívat také ke vzniku tzv. „letního smogu“.  Z uvedeného je patrné, že spalování LPG zatěžuje životní prostředí obvykle méně než spalování pevných i kapalných fosilních paliv, ale může životní prostředí zatěžovat např. i méně než spalování dřeva ve starých kamnech.

Kratší verze úlohy 5

Proč se „vyvložkovávají“ komíny, kde se topí zemním plynem?

Proč, když dříve byly karmy a jiná topná zařízení na svítiplyn, se na vyvložkování komínů tak nedbalo?

Řešení

Při spalování zemního plynu (methanu) vzniká oxid uhličitý a hodně vody (přesněji vodní páry) a ze „sirných nečistot“ zemního plynu vzniká oxid siřičitý. Zároveň při vysoké teplotě plamene ze vzdušného dusíku a kyslíku vznikají i oxidy dusíku. Reakcí těchto oxidů s vodou vznikají kyseliny, které intenzivně narušují zdivo komína.

Svítiplyn obsahoval cca 30 % oxidu uhelnatého a jen málo uhlovodíků a vodíku. Při jeho spalování vznikal tedy především oxid uhličitý a velmi málo vody. Proto nedocházelo k tak významnému vzniku kyselin a tedy k rychlé devastaci zděných (nevyvložkovaných) komínů.

Kratší verze úlohy 6

Vysvětlete, co udává a podle čeho se měří

a) oktanové číslo benzínů.

b) cetanové číslo u motorové nafty.

Řešení

a) Oktanové číslo je jedna z veličin užívaná pro hodnocení jakosti benzinů. Bylo zavedeno už v roce 1927. Základem je laboratorní porovnání vlastností vyrobeného benzinu a směsi dvou uhlovodíků n-heptanu (molekula obsahuje 7 atomů uhlíku v přímém řetězci) a „izooktanu“ (2,2,4 trimethylpentanu – molekula obsahuje 8 atomů uhlíku v rozvětveném řetězci). Čím více se „spalovací vlastnosti“ daného benzinu blíží vlastnostem „izooktanu“, tím je jeho oktanové číslo větší. (Například benzin Natural 95 má spalovací vlastnosti jako směs složená z 95 % „izooktanu“ a 5 % n-heptanu, benzin Natural 98 má spalovací vlastnosti jako směs složená z 98 % „izooktanu“ a 3 % n-heptanu.). Rozšířením této stupnice na hodnoty vyšší než 100 je možno vyjadřovat i oktanová čísla vyšší než 100 – např. závodní automobily používají benziny s oktanovými čísly 120 a vyššími.

b) Cetanové číslo představuje obdobu k oktanovému číslu u automobilových benzínů pro zážehové motory. Cetanové číslo 0 je definitoricky (dohodou) přiřazeno vznětovým vlastnostem 1-methylnaftalenu a cetanové číslo 100 je definitoricky přiřazeno vznětovým vlastnostem cetanu (n-hexadekanu). Podobně jako u oktanového čísla jsou vznětové vlastnosti motorové nafty přirovnávány k vlastnostem směsi o určitém zastoupení 1-methylnaftalenu a cetanu. (Například dnes běžně předepisovaná motorová nafta pro novější vznětové motory může mít požadovanou hodnotu cetanového čísla 55. Vznětové vlastnosti takovéto motorové nafty odpovídají směsi 55 % cetanu a 45 % 1-methylnaftalenu.)

Kratší verze úlohy 7

Proč letící letadla zanechávají na obloze bílou stopu a proč tato stopa za chvíli mizí?

Řešení

Spalováním leteckého benzínu (kerosínu) vzniká jako jeden z produktů spalování voda (v plynném skupenství – vodní pára), která ihned kvůli velmi nízkým teplotám okolního prostředí (-40 až -60 °C) kondenzuje a vytváří drobné ledové krystalky. Záleží pak na několika charakteristikách okolního prostředí, jak dlouho tyto krystalky v ovzduší vydrží, než vysublimují do okolního vzduchu. Pokud je ovzduší suché a pokud je navíc tlaková výše (většinou je jasné slunné počasí), stopa rychle mizí. Pokud však je okolní prostředí dostatečně vlhké (např. v brázdě nízkého tlaku obvykle spojené s velkou oblačností), stopa (kterou nemůžeme ze země vidět pro tu vyšší oblačnost) se udrží delší dobu. Doba „života“ bílé čáry se tak může pohybovat od několika sekund až do desítek minut.

Kratší verze úlohy 8

Věděli byste, proč jsou na jaře jablka v prodejnách stejně „čerstvá“ jako na podzim?

Širší verze úlohy 8

Dost nad tím přemýšlím. Když nám přiveze jablka babička ze zahrádky, které trhá v září, jsou na Vánoce tak akorát, ale třeba v únoru už je máma zpracuje tak akorát na štrůdl. A kdybychom byli odkázáni jenom na tato jablka, v březnu už nemáme nic. Přitom v obchodě jsou jablka „čerstvá“ celoročně. Věděli byste, proč jsou v prodejnách jablka zjara stejně „čerstvá“ jako na podzim?

Řešení

Většina prodávaných jablek je do obchodů přivážena z velkoskladů. V nich bývá ovzduší, které obsahuje přibližně 1 % kyslíku, 2,5 % oxidu uhličitého a jeho teplota se udržuje v rozmezí 1 ºC až 3 ºC. Navíc se z tohoto ovzduší stále odděluje ethen, který skladovaná jablka uvolňují a který urychluje jejich zrání.

(Důležitou součástí velkoskladů je výrobní jednotka, kde probíhá destilace vzduchu za velmi nízkých teplot, protože např. teplota varu kyslíku je -183 ºC, dusíku -196 ºC.)

Kratší verze úlohy 9

Když se 30. 4. na území České republiky „pálí čarodějnice“, zvýší se v ovzduší několikanásobně koncentrace chloru a oxidu siřičitého. Dokážete si to vysvětlit?

Řešení

Někteří nezodpovědní lidé vhazují do ohňů  PVC, který obsahuje chemicky vázaný chlor. Ten se při hoření zmíněného plastu uvolňuje do ovzduší.

Jiní nebo i stejní nezodpovědní lidé vhazují do ohňů pneumatiky, které zde při hoření uvolňují řadu škodlivých látek, mezi jinými i oxid siřičitý. (V pneumatikách se síra – ze které vzniká oxid siřičitý – využívá ke zlepšení jejich pevnosti a odolnosti.)

VIII

Úlohy

Jména a datum prezentace

1

Objem ropy se obvykle udává v barelech. Jeden barel je 159 litrů.  Pokud se udává hmotnost ropy, uvádí se obvykle v tunách. (Jedné tuně ropy odpovídá přibližně 7,3 barelů).

Benzin se z ropy získává nejprve její destilací a následně krakováním (štěpením uhlíkatých řetězců z vyšších frakcí ropy). Cena barelu ropy na světových trzích (v době sestavování úlohy) byla 80 USD (amerických dolarů), cena jednoho litru benzinu Natural 95 u benzinových pump (v době sestavování úlohy) byla 31 Kč. Náklady a marže (zisk) výrobce z této ceny činí 35 % ceny u benzinových pump, zbytek je marže distributorů a především spotřební daň a DPH (daň z přidané hodnoty).

Při řešení úlohy předpokládejte, že:

  • při pouhé destilaci se u uvažovaného typu ropy získá z každého barelu ropy 20 l benzinu,
  • kurz pro 1 USD je 20 Kč,
  • po oddestilování benzinu může mít zbytek ropy z 1 barelu pro rafinerii ještě hodnotu 48 USD.

a) Kvalifikovaně odhadněte, pak vypočtěte cenu 1 litru benzinu (bez všech daní) od výrobců benzinu (rafinerií).

b) Kvalifikovaně odhadněte, pak vypočtěte cenu za 1 litr benzinu u čerpacích stanic, kdyby se benzin (za výše uvedených podmínek) získával jen destilací tohoto typu ropy.

2

Jeden člověk docela často používá tzv. jednotící teorii ropy. Nebojte, není to další z termínů, který byste se měli naučit. Ta jednoduše řečeno říká, že všechno, na co se člověk v okolí podívá, je buď z ropy, nebo s ní alespoň nějak souvisí. Ale možná na tom něco je. Tak například: 95 % veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy, 95 % dopravy zprostředkovávají ropné deriváty, 95 % veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu, na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o přibližně desetinásobku jeho hmotnosti. Takže otázka, uveďte tři produkty, které spotřebováváte a používá se k jejich výrobě ropa, není na místě. To by bylo snadné. Takže uveďte alespoň tři produkty, které užíváte nebo spotřebováváte, za nimiž není skryta spotřeba ropy a výrobků z ní.

3

Na prázdniny jsme jezdili na chalupu. Vlastně jsme tam jezdili kvůli zdravému vzduchu každý víkend, pak ještě na prázdniny. Popravdě to bylo dost hrozné, protože tam nebyla televize a přátelé zůstali také ve městě. Dodnes si vybavuji, jak rodiče v zimě zatopili hnědým uhlím a jak se nám nejdřív ze starých kamen, potom z komína začal valit kouř různých barev. Chvíli černý, chvíli nažloutlý, pak bílý. A protože naše chalupa s ostatními ležela pěkně v údolíčku, přispěli jsme do společné mlhy, která se v tom údolí válela. Takže bylo čistší ovzduší na chalupě, kde většina lidí pálila hnědé uhlí ve starých kamnech, nebo ve městě, kde nám dodávala teplo moderní uhelná elektrárna?

4

a) S pomocí internetu či jiných zdrojů vyhledejte, co znamená zkratka LPG a LNG, a přiřaďte, která z těchto látek bývá na automobilových cisternách označována oranžovou cedulí se zlomkem 23/1965 a která oranžovou cedulí  se zlomkem 23/1971.

b) Po vyhledání patřičných informací diskutujte tvrzení, že patří mezi „nejekologičtější“ využívaná paliva.

5

Proč se „vyvložkovávají“ komíny, kde se topí zemním plynem?

Proč, když dříve byly karmy a jiná topná zařízení na svítiplyn, se na vyvložkování komínů tak nedbalo?

6

Vysvětlete, co udává a podle čeho se měří

a) oktanové číslo benzínů,
b) cetanové číslo u motorové nafty.

7

Proč letící letadla zanechávají na obloze bílou stopu a proč tato stopa za chvíli mizí?

8

Věděli byste, proč jsou na jaře jablka v prodejnách stejně „čerstvá“ jako na podzim?

9

Když se 30. 4. na území České republiky „pálí čarodějnice“, zvýší se v ovzduší několikanásobně koncentrace chloru a oxidu siřičitého. Dokážete si to vysvětlit?

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Václav Pumpr, CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k řešení problémů
  • porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

Průřezová témata:

  • Odborné vzdělávání
  • Člověk a životní prostředí

Téma článku:

Přírodovědná gramotnost