Když se naše škola v roce 2005 zapojila do projektu Pilot S, měli jsme tu počáteční výhodu, že jsme měli již zkušenosti z programu PHARE, na něž jsme mohli navázat. I přesto se objevovaly nové požadavky spojené se správným a pro nás jako tvůrce pilotního programu opravdu přesným pochopením pravidel pro tvorbu nového školního vzdělávacího programu v rámci dvoustupňového kurikula zaváděné nové soustavy vzdělávacích programů. Byli jsme si vědomi, že pro každou školu, tedy i pro nás, je otázkou prestiže zapojit se do tohoto významného projektu, tedy být u vzniku moderního a zjevně kvalitativně lepšího vzdělávání na našich středních odborných školách.
Zkušenosti z projektů, rámcový vzdělávací program, projekt Pilot S
Vytvořit a úspěšně realizovat školní vzdělávací program
Když se naše škola v roce 2005 zapojila do projektu Pilot S, měli jsme tu počáteční výhodu, že jsme měli již zkušenosti z programu PHARE, na něž jsme mohli navázat. I přesto se objevovaly nové požadavky spojené se správným a pro nás jako tvůrce pilotního programu opravdu přesným pochopením pravidel pro tvorbu nového školního vzdělávacího programu v rámci dvoustupňového kurikula zaváděné nové soustavy vzdělávacích programů. Byli jsme si vědomi, že pro každou školu, tedy i pro nás, je otázkou prestiže zapojit se do tohoto významného projektu, tedy být u vzniku moderního a zjevně kvalitativně lepšího vzdělávání na našich středních odborných školách.
Moje úloha v realizačním týmu projektu Projektu Pilot S spočívala v několika aktivitách:
Aktivita 2 - Spolupráce se sociálními partnery
Aktivita 4 - Tvorba pilotních školních vzdělávacích programů (ŠVP)
Aktivita 5 - Ověřování ŠVP
V první části byla provedena analýza trhu práce a jeho vliv na vzdělávací program školy a připravované ŠVP a interní evaluace práce školy. V další části jsme tvořili Profil absolventa a vlastní ŠVP podle příslušných RVP tak, aby výuka podle prvních pilotních ŠVP mohla být zahájena již v září 2006. Ve třetí etapě (2006–2008) byla zahájena výuka podle vytvořených ŠVP a ověřována jejich funkčnost a reálnost.
V následujícím textu bych se rád podělil o poznatky získané při práci mé i práci mých spolupracovníků, se kterými jsem řešil úkoly spojené se zmíněnými aktivitami. Hlavně se zaměřím na analýzu trhu práce a spolupráci se sociálními partnery. Nutno podotknout, že harmonogram i samotný obsah jednotlivých aktivit byl tvůrci tohoto projektu navržen z mého pohledu dobře a byl dostatečným vodítkem pro naši práci.
K samotné analýze jsme přistoupili tak, že v první rovině se prováděla analýza současného stavu, tj. posuzovali jsme my a hlavně také naši sociální partneři dosavadní učební osnovy námi vyučovaného oboru. Jejich platnost, potřebnost a účelnost.
Ve druhé rovině jsme posuzovali potřeby kladené vstupem moderní doby nejenom do profese, ale i do života ve třetím tisíciletí. Nejvíce se však podle našeho očekávání vyjadřovali sociální partneři, neboť si uvědomovali a sami mohli nejlépe posoudit, v čem trh práce klade největší požadavky na kvalitní přípravu již při studiu na budoucí povolání.
Výsledkem obou rovin pojetí analýzy byly podklady pro tvorbu Profilu absolventa, Pracovního profilu a i samotné ŠVP.
Aktivita 2. Spolupráce se sociálními partnery v regionu
Jako sociální partneři pro tento projekt byly vybrány významné firmy našeho regionu, které mají zkušenosti v regionálním, celonárodním, ale i evropském trhu. Zároveň zaměstnávají pracovníky ve stejném, ale i v příbuzných oborech. Mají rovněž zkušenosti s absolventy naší školy a s našimi žáky, kteří jsou u nich na praxi ve třetím ročníku. Také se zúčastňují maturitních zkoušek u čtyřletých oborů a závěrečných zkoušek u tříletých oborů.
Z mých dosavadních zkušeností se spoluprací s kýmkoli „zvenku", ať se jednalo o tvorbu, nebo i o pouhé připomínkování různých návrhů či textů, vím, že ne každý z oslovených umí, nebo má podmínky vytvořit dokument. Proto jsem se rozhodl připravit a „naservírovat" maximální možné, ale přehledné množství informací a podkladů. Oslovit s nimi sociální partnery, požádat je o prostudování, posouzení, připomínkování a doplnění již „předchystaných" verzí.
Toto se ukázalo jako správné. Všichni se okamžitě orientovali v problematice, znali výchozí stav a požadovaný formát výstupu. Stačilo promítnout svoje zkušenosti, poznatky, popřípadě potřeby do vznikajících materiálů a dostatek podkladů pro koncepční práci na tvorbě dokumentů byl na světě. Dokonce i celkem krátké termíny na zpracování problematiky (viz tabulka 1), byly dostatečné a pohodlně umožňovaly všechny podklady získat, analyzovat a postupně zpracovávat.
Tab. 1
Rámcový harmonogram aktivity 2 |
Termín |
Regionální vstupní semináře (3), pracovní setkání týmů ve škole |
srpen – září 2005 |
Analýza regionálního trhu práce, formulace požadavků SP na vzdělávání v oboru |
září – prosinec 2005 |
Zpracování studií |
prosinec 2005 – leden 2006 |
Semináře - hodnocení a prezentace studií |
únor – březen 2006 |
Spolupráce SP na tvorbě ŠVP (konzultace,posuzování ŠVP) |
leden – prosinec 2006 |
Vyhodnocení aktivity; zpráva |
listopad – prosinec 2006 |
Již jsem zmiňoval „předchystané" předkládané materiály. Jejich velkou výhodou jsou víceméně formálně jednotné odezvy – posouzení a požadavky, se kterými se dobře pracuje, jsou přehledné a porovnatelné. Pro ilustraci přikládám text jednoho ze sociálních partnerů, ve kterém se vyjadřuje k otázkám a k dokumentům tvořených v rámci tohoto projektu:
Projekt PILOT S
2351H/01 Strojní zámečník
Situace na regionálním trhu práce:
Naším záměrem bylo (naše spolupráce s ISŠT Zlín probíhá již 6 let) a do budoucna je získávat budoucí absolventy pro praxi v posledních ročnících, zjistit si jejich odborné a všeobecné znalosti a v případě zájmu z obou stran nabídnout jim u nás zaměstnání bez velkého rizika v počátku (absolvent a jeho znalosti a vlastnosti jsou již známy, daný absolvent naopak zná již naši firmu, orientuje se v ní a zná strukturu). Z toho tak profituje nejen naše firma , ale i absolvent (např. za dobu spolupráce s ISŠT jsme ihned po skončení studia u nás zaměstnali již 14 absolventů této školy. Jednalo se o obory strojní zámečník a mechanik seřizovač).
Rád tudíž vítám možnost spolupodílet se na tvorbě tohoto projektu, mít možnost přenést naše požadavky již do výuky, a tím profilovat absolventy na potřeby naší firmy.
Profil absolventa / Profesní profil pro obor vzdělání:
Tento program by bylo z mého pohledu dobré doplnit o následující okruhy:
Konec citace jednoho ze sociálních partnerů.
Z uvedeného textu vyplývá názor sociálního partnera k předkládaným materiálům i k celkovému pojetí změn přicházejících do systému. Zároveň můžeme celkem přehledně identifikovat požadavky a názory ke zkvalitnění výuky. Tyto názory jsou samozřejmě velice subjektivní a každá firma – sociální partner – má trochu jiný názor. Je to dáno většinou jiným zaměřením výroby, velikostí firmy, organizací provozu atd.
Jsou však názory a požadavky, které se mohou objevovat u všech posouzení. A to nejen od sociálních partnerů, ale i například od Úřadu práce, Krajského úřadu atd. Proto je potřeba Analytickou studii pojmout „zeširoka" a nevycházet pouze z požadavků, nebo názorů jednoho subjektu.
Názory a hlavně požadavky, které jsme po následných vzájemných konzultacích posoudili jako opodstatněné, jsme se snažili promítnout do připravovaných ŠVP.
Toto ale také nemusí být vždy jednoduché. Pro některé požadavky na odborný výcvik, jako je třeba montáž a demontáž strojních součástí a skupin, pneumatické a hydraulické obvody, práce na lisech apod. nemá škola prostory nebo strojní a další technické vybavení. Ty pak nejdou řešit jinak, než zahrnout je do odborného výcviku prováděném u takových sociálních partnerů, kteří na rozdíl od školy mají k tomu podmínky. V tom případě se musí zvolit takový systém kontroly tzv. provozní praxe, který zaručí naplňování bodů osnovy. Dále jsou i požadavky, které zvyšují finanční náročnost vzdělávání. To byl například požadavek na svářečský průkaz. Jelikož jsme jej ale obdrželi od všech zúčastněných, nezbylo, než udělat vše pro jeho realizaci. V oblasti teoretického vyučování je také na zváženou, jestli zvýšení o jednu hodinu cizího jazyka týdně je zárukou výrazně lepší připravenosti absolventů v této oblasti. Což je důsledek nižší úrovně žáků devátých tříd přicházejících do učebních oborů.
Se všemi těmito požadavky je potřeba dál pracovat, analyzovat je a hledat řešení pro jejich zapracování do ŠVP. Proto před samotnou aktivitu – 4. Tvorba pilotních školních vzdělávacích programů (ŠVP) je zařazena aktivita – 3. Evaluace práce školy – příprava na zamýšlenou změnu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.