Dějepis je předmětem, který je na středních průmyslových školách mnohdy na okraji zájmu jak žáků, tak i nadřízených úřadů. O tom svědčí i to, že dříve býval tento předmět v 1. a 2. ročníku s dotací 2 hodiny týdně. Nyní je pouze v prvním ročníku s hodinovou dotací 2 hodiny týdně. Těžiště práce se tak přesouvá částečně směrem ke stále většímu podílu samostatné práce žáků ve formě domácích prací. Vedle domácích prací zaměřených na historii oboru lze zadávat práce, které mají širší souvislosti a tím také větší význam pro rozvoj jedince. Jedná se o dvě domácí práce zaměřené na poznání místa, kde dotyčný žák žije. Práce mají název:
Historie města či obce, kde žiji
Židovský hřbitov a synagoga dříve a dnes
Uskutečnění těchto dvou prací vychází z předpokladu, že žáci většinou nemají hlubší znalosti o místě svého bydliště a také nemají znalosti o životě židovské komunity a o tom, co po ní mnohde zbylo. Žáci tak mají možnost prohloubit své znalosti a sami tvořivě přistoupit ke zpracování zadaného tématu. Jsou nuceni pracovat samostatně, a jsou tak zodpovědní za výsledky své práce.
Původně uvažovaný projekt „Zmizelí sousedé" je v podmínkách naší školy, kde jsou žáci z různých míst několika krajů, nereálný.
Hlavní vyučovací cíle:
Práce jsou zadávány každá zvlášť.
1. V září je zadána práce „Historie města či obce, kde žiji". Žáci mají na tuto práci čtyři měsíce a odevzdávají ji v lednu. Přitom jsou už předem seznámeni zběžně s obsahem práce druhé. Musí dodržet podmínku, že práce bude napsána na papír formátu A4. Vzhledem k rozdílnosti lokalit není stanoven rozsah práce. Je zde předpoklad, že větší město bude mít rozsah větší než malá obec, ale mnohdy je tomu naopak. Není také stanoveno, jak má být práce napsána - může být napsána ručně, na počítači či na stroji. Žáci jsou upozorněni na všechny možnosti zdrojů, které mohou využít, knihami o historii počínaje a obecními kronikami a internetem konče. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že internet není vždy spolehlivým zdrojem a v žádném případě nemůže být zdrojem jediným. Je třeba také vyhledávat publikace věnující se drobným šlechtickým sídlům, neboť historie tvrze či zámečku koresponduje s historií obce (zejména co se majitelů panství týče). Je třeba se také pečlivě věnovat dějinám 19. a 20. století, protože v době industrializace 19. století dochází v mnoha místech k důležitým změnám (zejména zakládání továren), ve 20. století pak vliv obou válek a jejich odraz v životě obce, znárodňování továren, živnostníků a združstevňování po roce 1948 a změny po roce 1989.
V úvodu práce je samozřejmé, že dojde k zeměpisnému upřesnění zpracovávané lokality. Následuje vlastní text práce - chronologický přehled vývoje města či obce od první zmínky do dnešních dnů. Pokud dojde ke zmínce starší (např. pravěké, keltské, germánské či slovanské osídlení), není to na závadu. Jsou zde dvě možnosti zpracování. Buď je text zpracován ve formě chronologického vyprávění o historii, nebo může být zpracován formou datové chronologie.
Po vlastním textu následuje doplnění (není podmínkou) o památky, obrazovou dokumentaci (obrázky, fotografie), mapky, přehled starostů, významných podniků atd. Mohou se také použít i citace, básně věnované obci aj. Zde je volné pole působnosti. V žádném případě toto doplnění není podmínkou, a pokud je (většina žáků text doplňuje), nesmí převážit na vlastním textem.
V závěru práce musí každý uvést prameny a literaturu (je vysvětleno, jak se zpracovávají).
2. Počátkem ledna je zadána práce „Židovský hřbitov a synagoga dříve a dnes". Žáci mají na tuto práci přes tři měsíce a odevzdávají ji v dubnu. Cílem je seznámení s židovskou komunitou, která na většině míst již zanikla, a tato práce má za úkol, aby se nezapomnělo na tuto skutečnost. Mnozí se již setkali na základní škole s projektem „Zmizelí sousedé", takže toto téma pro některé není nové. Cílem není vytvoření velké práce, ale drobné ohlédnutí do minulosti této komunity.
Žáci mají dva úkoly. Vyhledat ve svém okolí nejbližší místo, kde byl židovský hřbitov a kde synagoga. Poté je jejich úkolem sehnat stručné informace o těchto místech (vznik a stručný vývoj). Dalším úkolem je sehnat nějakou fotografii či obrázek - co možná nejstarší a před druhou světovou válkou - a místo navštívit a vyfotit. Na základě toho pak každý provede srovnání, zda je místo udržované či nikoliv, a mnohde zjistí, že místo synagogy dnes stojí něco jiného. Text práce, zvlášť o hřbitovu a zvlášť o synagoze, je stručný, obsahuje jen nejdůležitější fakta. Musí také obsahovat prameny a literaturu.
Hotovou práci pak žáci převedou do elektronické podoby. Vzhledem k tomu, že dnes již má skoro každý nejen počítač, ale také skener a digitální fotoaparát, posílají svoji práci na k tomuto účelu vytvořenou e-mailovou adresu. Žáci, kteří nemají možnost poslat práci v elektronické podobě, odevzdají ji písemně, včetně obrazového doprovodu, a to ve formátu A4. Žáci mohou práci doplnit o další zajímavosti, např. vyprávění pamětníka, který pamatuje osudy synagogy či hřbitova, nebo někoho, kdo zná osudy židovské rodiny apod.
Obě práce jsou pak vyhodnoceny a oznámkovány, přičemž jsou všichni žáci seznámeni nejen s výsledky, ale také je jim sděleno, jakých se dopustili chyb a v čem spočívají nedostatky prací. Samozřejmostí je také vyzdvihnutí prací dobrých.
Tyto práce prověří schopnost každého samostatně pracovat s prameny, texty a jinými materiály, vybrat podstatné, chápat souvislosti, schopnost domýšlet důsledky a v neposlední řadě klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vyjadřovat se o historických událostech a jevech.
Každý žák musí samostatně pracovat s literaturou a prameny:
Zkušenosti s pracemi jsou pozitivní. Pro mnoho žáků bylo poznání regionu velice přínosné. Seznámili se s osudy obce, mnozí narazili v obecních kronikách na své předky, seznámili se s úseky historie, o nichž neměli zdání. Pro mnohé bylo překvapením, jak je obec stará a jakou má historii. Narazili na zajímavosti a památky, o nichž nevěděli. Mnozí drželi v ruce poprvé obecní kroniku či publikace o historii místa, kde žijí.
Totéž lze říci o druhé práci. Většina žáků neměla tušení, jestli je v jejich městě či obci nebo blízkém okolí židovský hřbitov či synagoga. Nevěděli, zda byla v místě jejich bydliště židovská komunita a neznali nic z jejích osudů.
Z hlediska poznání domova jsou tyto práce velice přínosné. Vedou k většímu pocitu sounáležitosti s místem, k vlastenectví a hrdosti. Také vedou, aniž by si to žáci uvědomovali, k toleranci k druhým. Nutno zdůraznit, že v dnešní době, kdy se stále více objevují projevy neonacismu ve společnosti, mají žáci možnost poznat, že Židé nejsou skupina nepřátelská či vymykající se společnosti.
Dějepis není staromilství. Dějepis není vyprávění pohádek. Je to popis života lidí, jejich snažení a hledání. Je to obraz základů současného společenského bytí. Každé ohlédnutí do těchto základů znamená poučení o možnostech a směrech nových cest. Je to poznání a chápání současnosti skrze minulost. Je to možnost naplnit obsah pojmů vlastenectví, vlast, hrdost, odkaz předků, tradice.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
