Cílovou skupinou jsou žáci druhého ročníku střední průmyslové školy. Je jich 20, a tak je možné vytvořit 4 skupiny po pěti.
Základním předpokladem a nutností pro správné řešení problému je vhodná časová návaznost na vzdělávací program matematiky druhého ročníku. Před zpracováním samotné úlohy byly potřebné údaje z matematiky vyučujícím zopakovány. Dalším předpokladem je návaznost na předmět ICT, odkud si žáci přinesou vypracovánu první část úlohy. Je tedy nutné, aby uměli pracovat s Photo Studiem (nebo s jiným grafickým programem) a úlohu, kterou teď fyzikálně a matematicky budou řešit, měli vytištěnu a připravenu ke zpracování.
Nepřekládat poznatky pouze v hotové podobě – to je východiskem této hodiny. Je nutné ukázat žákům, že přírodovědné obory nejsou spojeny pouze s příjímáním obecných zákonů, ale i s jejich objevováním a případným rozšiřováním. Naše škola vyučuje podle ŠVP, jehož cílem je rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Proto je naší snahou hledat všechny možné metody, které by k tomu vedly. Jednou z nich je právě metoda skupinové práce s kooperativními prvky, která zefektivní výuku a zpestří průběh vyučování. Správný výsledek a úspěšnost celé úlohy závisí na aktivním přístupu všech členů skupiny.
Hlavní cíle jsou zaměřeny na rozvoj klíčových kompetencí:
Kompetence k učení:
Kompetence k řešení problémů:
Kompetence komunikativní:
Kompetence sociální a personální:
Kompetence občanská:
Na začátku hodiny jsou žáci rozděleni do čtyřčlenných skupin. Klíčem k výběru do skupin je i prospěch, to znamená, že je třeba zasáhnout po rozložení skupin tak, aby je tvořili jak žáci slabšího prospěchu, tak ti výborní. Žáci přinesli na hodinu zpracovanou úlohu z ICT, kde pomocí Photo Studia zpracovávali předem zadanou úlohu. Šlo o sestavení jednoho obrázku z vyfocených snímků. Žáci měli za úkol vyfotografovat přehupovačku na pouti, a to jak z čelního, tak bočního pohledu. Při hodině ICT fotografie skládali do jednoho obrázku, který by měl prezentovat kmitavý pohyb.
S takto připraveným materiálem začala úvodní hodina. Jejich zpracovaný obrázek jsem promítla na tabuli a pokusila se vysvětlit základní pojmy potřebné pro pochopení problému. Aby bylo zřejmé, o jakou problematiku se jedná, na pracovním stole jsem na stojanu měla připravenou pružinu se závažím. Žáci si postupně osvojili základní pojmy (rovnovážná poloha, amplituda, frekvence a perioda, okamžitá výchylka). Nyní už pracovali samostatně ve skupinách. Na předem připravené čtvrtky si načrtli kmitavý pohyb popsaný pomocí pohybu po kružnici a jejich úkolem bylo, aby pomocí matematických dovedností a obrázku vytvořeného při ICT odvodili vztah pro okamžitou výchylku.
Po pěti minutách zástupce z každé skupiny prezentoval její výsledky. Se svou čtvrtkou nastoupil před tabuli a obhajoval svůj výsledek. S mojí pomocí odstraňovali případné nedostatky a se zbytkem třídy jsme diskutovali nad výsledky. Správný výsledek – a tedy i obecný vztah – žáci uvedli na tabuli. Další část hodiny byla opět zaměřena na samostatnou práci ve skupinách. Problémem bylo, aby skupina odvodila zase pomocí matematiky a znalostí goniometrických funkcí vztah pro rychlost kmitajícího tělesa. Tato úloha nebyla omezena časově, ale šlo o rychlost úsudku. První skupina, která byla přesvědčena o správnosti, svůj výsledek prezentovala a obhajovala před ostatními i přede mnou. Následovala diskuse ostatních. Pokud se podařilo dojít ke správnému, a tedy obecnému vztahu, vyjadřujícímu rovnici pro rychlost kmitajícího tělesa, byl tento vztah zapsán na tabuli. Pokud ne, zasáhla jsem já a pomohla žákům tento vztah odvodit.
Vlastní realizace je organizačně velmi nenáročná. Žáci mají z hodiny ICT nutnou pomůcku, kterou je zpracované postupné skládání fotografií, pořízených samotnými žáky podle zadání (fotografie přehupovaček z pouti). Čtvrtky mají připravené na lavicích podle skupin, pružinu na stojanu mám připravenou na pracovním stole.
Při hodině se podařilo zapojit každého žáka a podařilo se naplnit vytýčené cíle.
Žáci:
Zjištěné poznatky a výsledky práce žáků jsou dlouhodobé. Žáci si samostatně získané informace pamatují déle než poznatky pouze předkládané.
Tato metoda práce je vynikající v tom, že do činnosti jsou zapojeni všichni žáci. Během práce učitel žáky sleduje. Monitoruje, kteří žáci spolu dobře spolupracují, zhodnocují vzájemně své myšlenky, a někde naopak dochází k diskusi a snaze obhájit svůj názor. Učitel podává též pomocnou ruku, upozorňuje na obtížné momenty. Vyhodnocuje se nejen rychlost, ale především i správnost odevzdané práce. Na závěr je společně vysloveno správné řešení.
Byly podpořeny tyto klíčové kompetence:
Také byla uplatněna tato průřezová témata:
Žáci jsou aktivní, uplatňuje se u nich soutěživost a touha po poznání. Přínosem je i spolupráce žáků, kteří za normálních okolností nekomunikují, což má i dobrý dopad na sociální vztahy uvnitř třídy. Metoda je použitelná mezi žáky s odlišnými schopnostmi a dovednostmi. Popisovaný příklad dobré praxe se osvědčil, žáci byli motivováni k další samostatné a tvořivé práci. Ve třídě došlo k vytvoření dobrého a zdravého vztahu k jedné z přírodních věd.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.