Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Xenofobie a rasismus

Ikona prakticky

Xenofobie a rasismus

Ikona prikladIkona hodina
Autor: Eva Jiřičková
Anotace: Příklad dobré praxe ukazuje použití metody E-U-R, tedy metody kritického myšlení v konkrétní hodině v občanské nauce ve 2. ročníku. Jako motivační text je použit fejeton nazvaný „ Černá ruka“, který napsal Ludvík Vaculík v Lidových novinách, viz příloha A.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Odborné vzdělávání » Klíčové kompetence LM » Kompetence k učení
  2. Odborné vzdělávání » Klíčové kompetence LM » Personální a sociální kompetence
  3. Odborné vzdělávání » Klíčové kompetence LM » Komunikativní kompetence
Očekávaný výstup:
  1. Odborné vzdělávání » Umění a uměleckořemeslná výroba » Umění a užité umění » 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů » 82-42-M/01 Konzervátorství a restaurátorství
  2. Odborné vzdělávání » Umění a uměleckořemeslná výroba » Umění a užité umění » 82-41-M/06 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Odborné vzdělávání » Občan v demokratické společnosti
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Klíčová slova: tolerance, xenofobie, rasismus, kritické myšlení, metoda E-U-R, občanská nauka

Cíl výuky:

Prezentovat použití metody kritického myšlení v konkrétní hodině v občanské nauce ve 2. ročníku. Jako motivační text je použit fejeton nazvaný „Černá ruka“, který napsal Ludvík Vaculík v Lidových novinách, viz příloha.

Text článku:

Kontext

Na středních školách se učitel často setkává s nezájmem o probíranou látku, žáci jsou leniví a neochotní mluvit. Je dobré, když alespoň občas využijeme nové metody práce.

Při hodině občanské nauky, např. v sociologii - v tematickém celku, který se zabývá xenofobií a rasismem, je možné využít interaktivní způsob výuky založený na principu pedagogického konstruktivismu - tedy na předpokladu, že lidské poznání vzniká vždy v interakci s určitým sociálním prostředím - prostřednictvím komunikace. Žáci poměrně málo čtou denní tisk, spíše je ovlivňují média a samozřejmě rodina. Budeme-li od nich chtít, aby řekli svůj názor na rasismus u nás, většina nebude ochotní mluvit. Uvedený Vaculíkův článek je konfrontuje s tím, co si sami myslí, co si říkají spolužáci i učitel, porovnávají své znalosti i osobní názory se znalostmi a zkušenostmi druhých a poměrně živě diskutují. Pomocí této diskuse i sebereflexe si uvědomují podstatu problému a potvrzují si, nebo naopak korigují svoje názory a postoje. Při tomto způsobu výuky jsou aktivní a tzv. mají o čem hovořit. Zlepšuje se tak kompetence komunikace nejen ve vztahu ke spolužákům, ale i k učiteli a naopak. Vzájemným poznáváním jsme si pochopitelnější.

Východiska

Metoda E-U-R je vhodná k výuce téměř vždy a všude za těchto předpokladů:

  • učitel si stanoví cíle a prostředky k jejich dosažení, je důležité najít podnětný materiál (text, video, rozhlasovou nahrávku, fotografii, atd.);
  • vztahy s učitelem i vzájemně mezi žáky jsou dobré, žáci spolu bez problémů komunikují, respektují své názory a umí nejen vyjádřit svůj vlastní, ale i naslouchat druhým;
  • učitel má přirozenou autoritu, usměrňuje výuku, motivuje žáky stručnými, jasnými a konkrétními dotazy či úkoly, reaguje na vniklé situace a dotazy a nebojí se vzniku konfliktu - vždyť i to, jak se chovat během sporu a jak vyřešit konflikt, se všichni musíme naučit.

Cíle ve vztahu k žákovi

Kompetence poznávací - přečte a porozumí obsahu textu, porovná názory autora se svými, vysvětlí vlastními slovy smysl předloženého textu (rozvoj čtenářské gramotnosti) a najde ve slovníku, či na internetu význam slov rasismus a xenofobie, vysvětlí pojem na konkrétním příkladu.

Kompetence sociální a komunikativní - nebojí se sdělovat své názory, umí popsat své pocity, srozumitelně formuluje vlastní myšlenky a obhajuje své názory, kultivuje svůj ústní projev, soustředěně poslouchá a porovná různé názory. Chápe význam diskuse jako prostředek poznání. Tím se učí empatii, toleranci a úctě.

Kompetence personální, občanské - pozná, že všichni jsme lidé, prožíváme obdobné pocity a nemusíme se stydět, máme-li pocity určité nedůvěry k cizím, popřípadě nějak odlišným lidem, přesto bychom měli posuzovat lidi podle jejich chování, jednání, nikoli podle barvy pleti, nebo např. národnosti.

Realizace pomocí metody E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe) - třífázový model učení

První fáze - evokace (10-15 minut)

V úvodní části hodiny učitel rozdá žákům text fejetonu a zadá žákům následující úkol (je dobré úkoly napsat pod článek, nebo na tabuli, aby to žáci měli stále na očích a neměli dotazy, kterými by rušili v soustředění ostatní):

Přečtěte fejeton a podtrhněte si větu, či několik vět, které vás osobně zaujaly, buď pozitivně, nebo negativně, pokuste se písemně odpovědět na otázky napsané pod článkem:

  1. Je pan Vaculík rasista? A proč si to myslíte?
  2. Které věty jsou nebo působí rasisticky? A proč?
  3. Co asi znamenají slova: xenofobie, rasismus, antisemitismus.
  4. Uvědomte si, kdy a kde jste se setkali s xenofobií a s rasismem.
  5. Proti jakým skupinám obyvatel jsou nejčastěji zaměřeny rasistické projevy u nás?

Tato první fáze by neměla být delší, než 15 minut. Většinou jsou žáci na SŠ do10 minut hotoví. Upozorněte všechny, ať jsou potichu a neruší ostatní, vy můžete mezitím zapsat do třídnice a připravit si definice slov.

Druhá fáze - uvědomění si významu (25 - 30min)

Následuje diskuse. Můžete začít hlasováním, kolik žáků si myslí, že je autor rasista. Nechte postupně několik žáků zdůvodnit tento názor. Nechejte žáky najít rasistické věty a povídejte si o tom.

Např.: kdy viděli černocha poprvé, jestli se jim zdá slovo černoch hanlivé, jak se dá také nazvat člověk, který má tmavou pleť (Afričan, negr, černá huba....), zajímavé a velmi živé odpovědi dostanete na otázky: Mohli byste si vzít manžela, manželku černé pleti? Léčili byste se u lékaře, lékařky jiné barvy pleti?

Možná se žáci začnou vyjadřovat i k jiným problémům: rasismus vůči Vietnamcům, Židům, Rómům, nesnášenlivost vůči Ukrajincům, Polákům ... a dalším skupinám obyvatel České republiky.

Poznámka: Nenechte debatu sklouznout v hrubé obviňování Rómů. Využijte diskuse a vyjádřete názor, že postoje žáků chápete, že i vaše zkušenost s Rómy byla někdy negativní (uveďte příklad buď svůj nebo nějakého známého), ale zdůrazněte, že znáte i slušné Rómy, se kterými se nikdo nestydí bavit a že i mezi Čechy je mnoho zlodějů a lhářů apod. Bylo by dobré mluvit pozitivně o nějaké rómské rodině, či osobnosti, kterou žáci znají.

Možná, že se setkáte s pokusem o definici rasismu, či rasisty - bude-li správná, napište ji na tabuli. Možná, že nebudou znát slovo xenofobie - vysvětlete jim, že strach z cizinců je v nás "zakódován" již asi z doby pravěku, kdy cizinci představovali hrozbu. Že je normální pociťovat nedůvěru k cizím lidem, vždyť to patří k našim základním instinktům. Důležité však je, abychom své předsudky rozumově zkoumali a korigovali podle konkrétních zkušeností a poznatků.

Třetí fáze - reflexe (maximálně 10-15minut)

Znovu se vraťte ke článku Ludvíka Vaculíka Černá ruka. Nechte vyjádřit žáky, co je zaujalo spíš pozitivně. Můžete shrnout názory na článek a na to, že autor není rasista třeba takto:

Zpočátku pan Vaculík byl tak trochu rasista, jak přiznával v článku: viděl v černoších jen lidi, kteří mají sloužit („ měl na sobě portýrskou livrej, byl tedy v úloze, jaká se od černocha očekávala"), také černošky byly pro něj pouze atrakcí (ten tanec), dokonce si vysvětloval „míšení bělochů s černochy jako výraz nouze, nebo prosté živočišnosti", ale pak začal tento svůj postoj zkoumat, všímal si spíš charakterů lidí. A dokonce objevil i krásu mladé číšnice černé pleti - právě proto, že byl schopen vnímat a posuzovat člověka bezprostředně, bez předsudků. Můžeme ocenit, že pan Vaculík byl k sobě i k nám čtenářům upřímný a ukázal nám svou cestu, jak se zbavit předsudků, xenofobie a skrytého rasismu: dívat se, vnímat, porovnávat a hodnotit vždy konkrétního člověka.

Nebo ještě lépe: nechte promluvit žáky, kteří dopěli k názoru, že autor není rasista a zeptejte se, proč si to myslí. Je možné, že smysl fejetonu vyjádří výstižněji, než vy!

Předpokládám, že na zápis v této hodině nezbude čas, a proto zadejte domácí úkol: Slova: rasismus, xenofobie, antisemitismus, intolerance, nacionalismus, rasová diskriminace - žáci sami vyhledají definice ve slovníku cizích slov a zapíší přesná znění do sešitů jako domácí úkol do další hodiny.

Poznámka k další hodině: Chcete-li se tomuto tématu věnovat déle, nechte žáky vyhledat tato slova na internetových vyhledávačích a řekněte jim, ať zajímavé články související s touto problematikou vytisknou - a další hodinu můžete probírat třeba skiny.... (a nezapomeňte si vyhledat zajímavou informaci i vy).

Poznámka k využití metody i konkrétního článku v češtině: Tímto způsobem jsem motivovala maturanty k napsání vlastní úvahy na téma „Rasismus a xenofobie u nás a v nás." Přestože žáci napsali někdy dost konfrontačně laděné úvahy, pomocí této metody se téměř všichni propracovali k delšímu písemnému vyjádření svých zkušeností, poznatků, postojů a názorů, což je u mladých lidí, kteří většinou neradi píší a tvrdí, že nemají o čem psát, celkem pozoruhodný výsledek.

Využité zdroje a pomůcky

Fejeton Ludvíka Vaculíka „Černá ruka", papír na poznámky k článku, slovník cizích slov

Kontakt

Eva Jiřičková, eva.jirickova@sups.info

SUPŠ a VOŠ Turnov

Reflexe:

Učební látka metodou E-U-R tedy není pasivně předávána, ale sami žáci se aktivně učí tzv. kritickým myšlením. Většinou to bývají zajímavé hodiny, kdy se nenudí ani učitel. Je dobré nechat žáky pohovořit o svých pocitech, zkušenostech a názorech. Během promluvy je lepší neopravovat obecnou češtinu, jen v případech vulgarismu musíme reagovat bezprostředně. Chyby ve výslovnosti a v používání spisovné češtiny spíš opravíme až poté, co proběhla debata. Jinak se žáci budou bát mluvit. Učitel je zde spíš průvodcem než vedoucím. Povzbuzuje žáky, např.: Tos řekl pěkně, to je zajímavá otázka, to si přesně myslím i já, podívej, jak tě pozorně posloucháme apod. Také je podnětné, když žáci mají mezi sebou někoho, kdo není Čech. V tom případě necháme vyjádřit mezi prvními právě tohoto žáka. Ať promluví sám (sama) o svých zkušenostech, o své rodině, zvycích, o problémech s jinými lidmi apod. Žáci bývají někdy příliš upřímní, opakují naučené fráze z domova, z médií, často ani nemají sami negativní zkušenost, ale přesto “papouškují“ zažité předsudky. Není snadné odstranit zjevný i skrytý rasismus v nás, ale můžeme se o to alespoň pokusit.
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc29 kBPříloha
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 09. 2009
Zobrazeno: 11599krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JIŘIČKOVÁ, . Xenofobie a rasismus. Metodický portál: Články [online]. 16. 09. 2009, [cit. 2018-12-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/O/4588/XENOFOBIE-A-RASISMUS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.