Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Rozšiřující výuka figurálních studií
Odborný článek

Rozšiřující výuka figurálních studií

16. 9. 2009 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
ak. malíř Václav Zajíc
Spoluautor
Václav Zajíc

Anotace

Příklad dobré praxe je ukázkou způsobu podchycení zájmu studentů o vlastní rozvoj tvůrčích schopností, o zvýšení úrovně vlastních vyjadřovacích dovedností, kdy studenti ze svého zájmu touží rozvinout a povýšit své výtvarné dovednosti, konfrontovat své nápady s druhými, s názorem zkušeného učitele, společně studují kresbu figury člověka a portrétu nad rámec časových možností Školního vzdělávacího programu. Současně se u nich rozvíjejí klíčové kompetence k řešení problému, kompetence sociální a personální, kompetence k učení a kompetence komunikativní.

Kontext

Skupina, v níž probíhá výuka metodou dobrovolné účasti na studiu reálií, má kolem 10 žáků. Nerozhoduje, z kterého studijního zaměření školy, ani z kterého ročníku student pochází. Podmínkou je pouze vlastní zájem o sebevzdělávání v dané oblasti a absolvování základních znalostí výtvarných prostředků a technik (obecně po 1. ročníku). Výhodou je návaznost na ty části ŠVP, které žáky seznamují se základy plastické anatomie pro výtvarníky (studium lebky a kostry, svalstva dle sádrových modelů apod.). Mezi žáky jsou velmi dobré vztahy, založené na vzájemném respektu a společném cíli, přestože jsou ve skupině studenti různých ročníků, různé úrovně základních dovedností a různého stupně talentu. Práce ve skupině je motivující a zájmová blízkost pomáhá k rozvoji tvůrčích dovedností a schopností rozvíjet vlastní kreativitu.

Východiska

Uskutečnění takto pojaté mimoškolní aktivity je vázáno na znalost a praktické využití návyků a plnění ŠVP v denním studiu výtvarné přípravy.

  • Individuální přístup k rozvoji vlastních dovedností každého jednotlivce
  • Rozvíjení schopnosti komunikovat ať už verbálně či graficky, analyzovat vlastní chyby a cílevědomě je odstraňovat. Schopnost vzájemného porovnání a hodnocení.
  • Vytyčení společného cíle vede jednotlivce k co nejlepší snaze o dosažení úkolu v daném čase a postupu. Důležitá je interakce tváří v tvář.
  • Práce v ateliérovém prostředí, demokratický vztah mezi členy úzkého kolektivu i s osobou pedagoga pomáhá získávat důvěru ve vlastní schopnosti, zvyšuje tvůrčí sebevědomí.
  • Pravidelná a kontinuální výuka rozvíjí a upevňuje i pracovní návyky, plynulý vzestup kresebných a vyjadřovacích dovedností použitelných i v mnoha příbuzných praktických činnostech.
  • Nejdůležitější je ale, že přes zvládnutí základního „výtvarného řemesla" se student uvolní ke skokovému vývoji vlastní kreativity. Souvislosti lze následně objevovat i při řešení úkolů, které se studiem reálií prakticky nekonvenují, práce na nich probíhá rychleji a efektivněji.

Cíle

Hlavní vyučovací cíle

  • Získání výtvarných vyjadřovacích předpokladů potřebných pro navazující samostatnou tvorbu.
  • Rozvinutí schopnosti pozorovat, analyzovat a graficky vyjádřit studování reálie.
  • Kultivováním výtvarného vidění, výtvarné paměti.
  • Rozvoj vlastní tvůrčí fantazie.

Hlavní výchovné cíle

  • Osvojení si schopnosti soustředění na práci
  • Rozvíjení kompetence k řešení problémů (například vyjádření dílčího plastického jevu v ploše)
  • Rozvíjení kompetence sociální a personální, podílející se na vývoji reálného posuzování svého místa v kolektivu spoluvytvářením pravidel práce v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými, k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby žák poskytne pomoc či radu nebo o ni požádá.
  • Kompetence k učení - žák vybírá a využívá vlastní způsoby pro efektivní řešení, metody a strategie, posoudí vlastní pokrok, analyzuje překážky bránící zvýšení dovedností.
  • Kompetence komunikativní - žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, aktivně se účastní diskusí, obhajuje své názory, respektuje názory druhých, vhodně na ně reaguje, kultivuje své výtvarné vnímání a vyjadřování.

Realizace

Úvodní část - seznámení s cíli hodiny. Učitel shrne dosavadní vývoj v systému postupného zvládnutí kresebné techniky, ve výstavbě prostoru na ploše studie, ve volbě kompozice, poradí s výběrem vhodného úhlu pohledu, zvolí vhodnou pózu modelu i pozici pro každého jednotlivce (častá chyba je kreslení „přes ruku", postavení proti světlu apod.). Studenti si vyberou vhodné místo k práci, učitel kontroluje vhodné postavení stojanu vzhledem k výhledu na studovaný objekt a dostatek prostoru k odstupu, vzdálenost od objektu a průběžně vhodnost zvolené kompozice, velikost studie, použití výtvarných prostředků apod. Tato část trvá 5 - 10 minut v úvodu lekce.

Studenti neprodleně začnou s rozvržením motivu, případnou volbou formátu, výřezem z celku. Učitel kontroluje, případně upraví postavení, jednotlivě s každým studentem konzultuje kompoziční záměr, případně pomůže se základním rozvrhem (např. u portrétu, u začínajících kreslířů, volíme jednodušší úhel pohledu z profilu atd.). Časté odstupování a „vizování" proporcí je důležité pro správné zachycení kresleného objektu. Tato část lekce trvá 15 - 25 minut.

Studenti dále pracují s řešením prostoru na kresebné ploše základním rozvržením světla a stínu, grafickým vymezením hlavních hmot kompozice v následujících 15 - 20 minutách řeší prostorové vyjádření celku.

Ve zbylém čase dvouhodinové lekce věnují studenti čas propracování detailních valérů, zdůrazněním, či potlačením určitých partií s cílem vyjádřit životnost znázorňovaného objektu, napětí mezi partiemi v klidu, či naopak v tenzi. K tomu je nutná též častá korekce celku i detailů pomáhající správné volbě intenzity světla a stínu. Učitel dbá o udržení soustředěnosti jednotlivých studentů, posiluje osobitost jejich výtvarného projevu, zdůrazňuje vytyčené cíle, poradí s možnostmi řešení obtížných míst.

V polovině časové dotace lze doporučit společné vystavení kreseb, vzájemné porovnání je cenným poznatkem pro každého studenta.

Reflexe - v závěru lekce učitel s každým jednotlivě zhodnotí výsledek práce na studii, rozebere slabá místa, poukáže na opakující se chyby a navrhne řešení k jejich odstranění. Vyžaduje též aktivní účast studenta k sebehodnocení, uvědomování si vlastních rezerv k posunu práce ke kvalitnější úrovni.

Závěrečná část - učitel provede shrnutí práce celé skupiny, zhodnotí celkový dosažený výsledek, vyzdvihne příkladné řešení v činnosti některých jednotlivců, vytyčí dílčí cíle do budoucích lekcí. Na závěr poděkuje za odvedenou práci.

Celoroční rozvržení kurzu možno doplnit studiem modelované hlavy, reliéfu, figurální kompozice.

Využité zdroje a pomůcky

Josef Zrzavý: Anatomie pro výtvarníky

Győrgy Fehér: Anatomie pro výtvarníky

J. M. Paramón: Jak na to (soubor odborných příruček výtvarníka)

Výukový model kostry člověka, lebky

Výukový model svalovce

Kontakt

ak. mal. J. Studnička, skola@sups.info

ak. mal. V. Zajíc, skola@sups.info

SUPŠ a VOŠ Turnov

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
ak. malíř Václav Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Komunikativní kompetence
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Personální a sociální kompetence
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k řešení problémů

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída