Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Nové přístupy v kontrolní činnosti
Odborný článek

Nové přístupy v kontrolní činnosti

10. 9. 2009 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Jitka Nováková

Anotace

Příklad dobré praxe je ukázkou hodnocení učitelova přístupu k žákům na základě pozorovacích protokolů, systému na pozorování humanistické výchovy a na pojetí výuky a hodnocení. Základem jsou metody a techniky sebeevaluace a jejich aplikace v konkrétních podmínkách.

Kontext

Vyučující pilotovaného oboru Zlatník a klenotník přistupovali k tvorbě ŠVP velmi zodpovědně. Věnovali velkou pozornost formulaci cílů i vzdělávacímu obsahu. To vše by mělo být založeno na interakci a komunikaci ve třídě, na dobré znalosti žáků a humánním vztahům k nim. Pedagogové však mají různou úroveň profesních kompetencí v oblasti humanistické výchovy, pojetí vzdělávání a hodnocení. Hospitace a následný rozbor hodiny byly zaměřeny na nápravu nedostatků na základě sebehodnocení pedagoga.

Východiska

  1. Existence „Pozorovacího protokolu I - Systému na pozorování humanistické výchovy" a Pozorovacího protokolu II - zaměřeného na pojetí výuky a na pojetí hodnocení (viz příloha)
  2. Hospitace několika po sobě jdoucích vyučovacích jednotek u téhož učitele
  3. Aktivní přístup pedagoga k sebehodnocení

Cíle

Hodnocení žáků učitelem v novém pojetí vzdělávání musí tvořit jeden celek s hodnocením a sebehodnocením práce učitelů. Evaluace prostupuje celou školní výukou a ovlivňuje ji. Hodnocení musí být učitelem vnitřně přijato, měl by mít o ně aktivní zájem. Sebeevaluací vyjadřuje pedagog odpovědnost za svou práci a za své výsledky.

Realizace

Vyučující přistupují ve většině případů k pilotnímu ověřování ŠVP zodpovědně, je vidět patrný posun od klasického modelu vyučování k tomu, že se žáci v úvodu hodiny nedozvídají téma hodiny, ale výsledky vzdělávání, ke kterým budou s učitelem směřovat, vyučující ve většině případů volí metody a postupy výuky tak, aby se co nejefektivněji výsledků vzdělání dobrali.

Někteří učitelé - zejména ti, kteří se na tvorbě ŠVP nepodíleli a nyní v pilotovaném oboru Zlatník a klenotník vyučují, velmi těžko opouštějí zažitou formu vyučování, zvykají si na práci s výsledky vzdělávání a je s nimi nutný častý kontakt (hospitace, předmětové komise). Zdůrazňovaná nutnost změn v hodnocení a v přístupu k žákům se nesetkala s adekvátním ohlasem, proto byly při hospitacích použity pozorovací protokoly.

Základní princip

Zvolenému učiteli byly provedeny hospitace v několika po sobě jdoucích vyučovacích hodinách (není nutno hospitovat stále stejnou třídu). Po první hospitaci byl pedagogovi předán Pozorovací protokol I nebo II, popř. oba zároveň. Vedením školy i vyučujícím byl protokol po skončení hospitací vyplněn. V následující fázi proběhl rozbor hospitovaných hodin a porovnání vyplněných protokolů.

Zjištění

V 1. hospitované hodině učitelé zcela jednoznačně upřednostňovali odborně fundovaný obsah vzdělávání. Po obdržení Protokolu I a II a přečtení námětů pro rozbor hodiny se začal pomalu měnit charakter vyučování a hodnocení žáků. Učitel si ujasnil, co se od něj bude očekávat - ustanovení humánních vztahů ve vyučovacím procesu, respektování žáka, jeho samostatného myšlení a tvůrčí práce. V neposlední řadě i schopnost etického vztahu k žákovi - respektování jeho důstojnosti na základě vzájemné důvěry. V oblasti hodnocení žáků se využívalo sebehodnocení, kolektivní hodnocení, individuální přístup k žákovi, který vyústil k odstranění nedostatků.

Při srovnání protokolů se vyučující dozvěděli rozdíly, jak průběh vyučování vidí oni sami a nezávislý pozorovatel. Ve většině případů byli schopni učitelé své výstupy a chování k žákům posoudit zcela objektivně, popř. mírně výsledky své práce podceňovat.

Vyučující bez problémů vyjadřují sympatii vůči všem žákům a dodržují pravidla, na kterých se dohodli. Dávají prostor, aby spolužáci vzájemně porovnávali své názory a tyto názory toleruje a navíc na ně navazuje, žádá od žáků návrhy řešení různých problémů.

Někteří učitelé mají trochu problém připustit to, že se mohli splést, považují tuto situaci za profesní selhání.

V hodinách je v menší míře využívána práce v párech nebo skupinách - což zpočátku odůvodňují pedagogové přílišnou hlučností ve třídě a nepřehledností při kontrole, později si uvědomují, že při tomto způsobu kolektivní spolupráce nejvíce žáci získávají např. sociální kompetence.

Co se týká pojetí výuky - učitelé velmi často ukládají úkoly, při nichž musí žáci využívat i jiných pramenů než učebnice. Jsou také uváděna přirovnání a příklady z praxe. Žáci dostávají prostor pro komunikaci, dialog je velmi častou formou spolupráce. Aktivity ve vyučování vycházejí i z iniciativy žáků - ovšem méně často. Studenty motivuje pochvala i zahanbení, analýza jejich úspěchů i neúspěchů (u některých žáků se ale motivace nesetkává s velkým ohlasem). Jednoznačně přínosné je vyvolávání tvůrčí atmosféry, jejíž součástí je vzájemné respektování a přirozená učitelova autorita.

V oblasti hodnocení se ukazuje, že jsou žáci občas do hodnotícího procesu vtahováni, stejně jako je v omezené míře využíváno sebehodnocení a analyzování výkonů spolužáků. Při hodnocení se učitel zaměřuje především na obsah a vnější formu žákova projevu, na jeho aktivitu, ale i snahu a píli. Většina vyučujících připojuje na závěr hodnocení analýzu výkonu. Hodnoceného i jeho spolužáky rozbor velmi zajímá. Učitelé se pokoušejí na základě analýzy vysvětlit lepší metodu učení.

Bohužel, zatím nepřevládá pozitivní hodnocení, učitelé z většiny hodnotí podle „počtu chyb". I přesto se ale vyučující snaží žákům pomoci překonat problémy, spolupracují s nimi.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení

Tím, že se musí pedagog zamýšlet nad svým přístupem k žákům, tím se vlastně učí zkvalitňovat svůj vztah k nim. V procesu sebehodnocení zjišťoval učitel své preferenční postoje k žákům, dostávalo se mu zpětné vazby o komunikaci se žáky, o tom, co je v ní dominantní - zda akceptuje city, povzbuzuje, přijímá žákovy výroky, či dává spíš příkazy. Rozvoj těchto profesních kompetencí učitele je pro nové pojetí vyučování podle ŠVP zcela nezbytné. V něm vidí vedoucí pracovníci školy jednu ze stěžejních stránek pedagogické práce školy.

Kontakt

Střední škola řemesel a služeb

Smetanova 66

466 01 Jablonec nad Nisou

Tel. 483 443 229

Fax. 483 320 803

www.sosjb.cz

Mgr. Jitka Nováková

zástupce ředitele školy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jitka Nováková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy