Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Nové přístupy v kontrolní činnosti

Ikona teoreticky

Nové přístupy v kontrolní činnosti

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Jitka Nováková
Anotace: Příklad dobré praxe je ukázkou hodnocení učitelova přístupu k žákům na základě pozorovacích protokolů, systému na pozorování humanistické výchovy a na pojetí výuky a hodnocení. Základem jsou metody a techniky sebeevaluace a jejich aplikace v konkrétních podmínkách.
Téma příspěvku:Autoevaluace školy
Klíčová slova: evaluace, autoevaluace, profesní kompetence učitelů

Kontext

Vyučující pilotovaného oboru Zlatník a klenotník přistupovali k tvorbě ŠVP velmi zodpovědně. Věnovali velkou pozornost formulaci cílů i vzdělávacímu obsahu. To vše by mělo být založeno na interakci a komunikaci ve třídě, na dobré znalosti žáků a humánním vztahům k nim. Pedagogové však mají různou úroveň profesních kompetencí v oblasti humanistické výchovy, pojetí vzdělávání a hodnocení. Hospitace a následný rozbor hodiny byly zaměřeny na nápravu nedostatků na základě sebehodnocení pedagoga.

Východiska

  1. Existence „Pozorovacího protokolu I - Systému na pozorování humanistické výchovy" a Pozorovacího protokolu II - zaměřeného na pojetí výuky a na pojetí hodnocení (viz příloha)
  2. Hospitace několika po sobě jdoucích vyučovacích jednotek u téhož učitele
  3. Aktivní přístup pedagoga k sebehodnocení

Cíle

Hodnocení žáků učitelem v novém pojetí vzdělávání musí tvořit jeden celek s hodnocením a sebehodnocením práce učitelů. Evaluace prostupuje celou školní výukou a ovlivňuje ji. Hodnocení musí být učitelem vnitřně přijato, měl by mít o ně aktivní zájem. Sebeevaluací vyjadřuje pedagog odpovědnost za svou práci a za své výsledky.

Realizace

Vyučující přistupují ve většině případů k pilotnímu ověřování ŠVP zodpovědně, je vidět patrný posun od klasického modelu vyučování k tomu, že se žáci v úvodu hodiny nedozvídají téma hodiny, ale výsledky vzdělávání, ke kterým budou s učitelem směřovat, vyučující ve většině případů volí metody a postupy výuky tak, aby se co nejefektivněji výsledků vzdělání dobrali.

Někteří učitelé - zejména ti, kteří se na tvorbě ŠVP nepodíleli a nyní v pilotovaném oboru Zlatník a klenotník vyučují, velmi těžko opouštějí zažitou formu vyučování, zvykají si na práci s výsledky vzdělávání a je s nimi nutný častý kontakt (hospitace, předmětové komise). Zdůrazňovaná nutnost změn v hodnocení a v přístupu k žákům se nesetkala s adekvátním ohlasem, proto byly při hospitacích použity pozorovací protokoly.

Základní princip

Zvolenému učiteli byly provedeny hospitace v několika po sobě jdoucích vyučovacích hodinách (není nutno hospitovat stále stejnou třídu). Po první hospitaci byl pedagogovi předán Pozorovací protokol I nebo II, popř. oba zároveň. Vedením školy i vyučujícím byl protokol po skončení hospitací vyplněn. V následující fázi proběhl rozbor hospitovaných hodin a porovnání vyplněných protokolů.

Zjištění

V 1. hospitované hodině učitelé zcela jednoznačně upřednostňovali odborně fundovaný obsah vzdělávání. Po obdržení Protokolu I a II a přečtení námětů pro rozbor hodiny se začal pomalu měnit charakter vyučování a hodnocení žáků. Učitel si ujasnil, co se od něj bude očekávat - ustanovení humánních vztahů ve vyučovacím procesu, respektování žáka, jeho samostatného myšlení a tvůrčí práce. V neposlední řadě i schopnost etického vztahu k žákovi - respektování jeho důstojnosti na základě vzájemné důvěry. V oblasti hodnocení žáků se využívalo sebehodnocení, kolektivní hodnocení, individuální přístup k žákovi, který vyústil k odstranění nedostatků.

Při srovnání protokolů se vyučující dozvěděli rozdíly, jak průběh vyučování vidí oni sami a nezávislý pozorovatel. Ve většině případů byli schopni učitelé své výstupy a chování k žákům posoudit zcela objektivně, popř. mírně výsledky své práce podceňovat.

Vyučující bez problémů vyjadřují sympatii vůči všem žákům a dodržují pravidla, na kterých se dohodli. Dávají prostor, aby spolužáci vzájemně porovnávali své názory a tyto názory toleruje a navíc na ně navazuje, žádá od žáků návrhy řešení různých problémů.

Někteří učitelé mají trochu problém připustit to, že se mohli splést, považují tuto situaci za profesní selhání.

V hodinách je v menší míře využívána práce v párech nebo skupinách - což zpočátku odůvodňují pedagogové přílišnou hlučností ve třídě a nepřehledností při kontrole, později si uvědomují, že při tomto způsobu kolektivní spolupráce nejvíce žáci získávají např. sociální kompetence.

Co se týká pojetí výuky - učitelé velmi často ukládají úkoly, při nichž musí žáci využívat i jiných pramenů než učebnice. Jsou také uváděna přirovnání a příklady z praxe. Žáci dostávají prostor pro komunikaci, dialog je velmi častou formou spolupráce. Aktivity ve vyučování vycházejí i z iniciativy žáků - ovšem méně často. Studenty motivuje pochvala i zahanbení, analýza jejich úspěchů i neúspěchů (u některých žáků se ale motivace nesetkává s velkým ohlasem). Jednoznačně přínosné je vyvolávání tvůrčí atmosféry, jejíž součástí je vzájemné respektování a přirozená učitelova autorita.

V oblasti hodnocení se ukazuje, že jsou žáci občas do hodnotícího procesu vtahováni, stejně jako je v omezené míře využíváno sebehodnocení a analyzování výkonů spolužáků. Při hodnocení se učitel zaměřuje především na obsah a vnější formu žákova projevu, na jeho aktivitu, ale i snahu a píli. Většina vyučujících připojuje na závěr hodnocení analýzu výkonu. Hodnoceného i jeho spolužáky rozbor velmi zajímá. Učitelé se pokoušejí na základě analýzy vysvětlit lepší metodu učení.

Bohužel, zatím nepřevládá pozitivní hodnocení, učitelé z většiny hodnotí podle „počtu chyb". I přesto se ale vyučující snaží žákům pomoci překonat problémy, spolupracují s nimi.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení

Tím, že se musí pedagog zamýšlet nad svým přístupem k žákům, tím se vlastně učí zkvalitňovat svůj vztah k nim. V procesu sebehodnocení zjišťoval učitel své preferenční postoje k žákům, dostávalo se mu zpětné vazby o komunikaci se žáky, o tom, co je v ní dominantní - zda akceptuje city, povzbuzuje, přijímá žákovy výroky, či dává spíš příkazy. Rozvoj těchto profesních kompetencí učitele je pro nové pojetí vyučování podle ŠVP zcela nezbytné. V něm vidí vedoucí pracovníci školy jednu ze stěžejních stránek pedagogické práce školy.

Kontakt

Střední škola řemesel a služeb

Smetanova 66

466 01 Jablonec nad Nisou

Tel. 483 443 229

Fax. 483 320 803

www.sosjb.cz

Mgr. Jitka Nováková

zástupce ředitele školy

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 09. 2009
Zobrazeno: 3320krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NOVÁKOVÁ, Jitka. Nové přístupy v kontrolní činnosti . Metodický portál: Články [online]. 10. 09. 2009, [cit. 2019-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/O/4565/NOVE-PRISTUPY-V-KONTROLNI-CINNOSTI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.