Prvním krokem bylo vytvořit pracovní tým, který ŠVP zpracuje. Skutečností je, že škola - respektive pracoviště v Humpolci - se podílela už na zpracování a vzniku stávajících učebních dokumentů, takže mnozí členové učitelského sboru už měli dílčí zkušenosti. Omezovala nás ale pravidla, nastavená pro tento projekt, kdy byl závazně stanoven počet členů řešitelského kolektivu a nutnost, aby jeho součástí byli i zástupci sociálních partnerů (praxe). Výsledkem tedy bylo, že školní vzdělávací program tvořila pouze část učitelů. V tom budou mít ostatní školy výhodu, protože u nich se na tvorbě ŠVP budou určitě podílet všichni učitelé.
Nejdůležitějším bylo určit koordinátora a vedoucího týmu. Ti měli na starosti nejen realizaci ŠVP na škole, ale i spolupráci s NÚOV. V některých školách tyto funkce vykonávali jejich ředitelé a jejich zástupci, u nás funkci koordinátora zástupce ředitele pro teoretické vyučovaní a vedoucího pracovního týmu jeden z předsedů předmětových komisí. Ředitel školy však v týmu aktivně působil a vytvářel mu podmínky pro činnost. Domníváme se, že účast vedoucích pracovníků je nutná, protože vznikají i situace, kdy je nezbytné rozhodnout, která z možností bude vybrána.
V tomto bodě bylo nutné zvolit, pro jakou variantu se rozhodnout. Jestli pro způsob modulární nebo předmětový. My používáme tradiční předmětové členění, se kterým tedy máme zkušenosti a vyhovuje nám. Pokud si ale škola už dříve zvolila modulární způsob výuky a tento způsob ji vyhovuje, asi zůstane u něj.
Učební plán dotažený do hodinových dotací v jednotlivých předmětech a ročnících byl dalším krokem. Představa, že nový školní vzdělávací program si vytvoříme podle svých potřeb, se jeví zavádějící. Ukázalo se, že každý vyučující by si přál navýšení hodinové dotace především pro svůj předmět - a to někdy až zcela neúměrně. Představa učitelů v všeobecných předmětů bylo, že dostanou více prostoru a odvolávali se při tom na nutnost dostatečné přípravy k úspěšnému složení státních maturit. Učitelé odborných předmětů k tomu přistupovali z pozice, že se konečně přestanou ubírat hodiny z jejich předmětů a že budou mít naopak možnost připravovat absolventy podle požadavků některých sociálních partnerů. Možnost dohody obou táborů se jeví jako značně iluzorní. Situace na naší škole byla ještě komplikována nutností toto vše skloubit se zapojením školy do projektu kraje Vysočina ,,Adaptabilní škola". Zde musel rozhodnout ředitel školy. Objektivně nutno říci, že plně spokojených moc být nemůže.....
Řešili jsme to tak, že jednotlivými předměty se zabývali ti, kdo je aktuálně vyučují. Jinou možnost - vzhledem k omezenému počtu vyučujících zařazeného do řešitelského týmu a k omezeným časovým možnostem - jsme neměli. Některé předměty tedy zpracovávali jednotlivci, jiné kolektivy. U kolektivů se osvědčilo, aby zodpovědný za daný předmět byl jeden vyučující.
Měli jsme tu výhodu, že NÚOV pořádal pro školy zařazené do pilotního programu Pilot S semináře k jednotlivým oblastem ŠVP. Vzhledem k omezeným možnostem však nebylo možné, aby se jich zúčastňovali všichni. Bylo tedy nutné se získanými informacemi seznamovat pracovní tým na seminářích, z nichž některých se zúčastnili i pracovnice NÚOV.
Myšlenka, že každá škola si bude moci vytvořit svůj ŠVP zcela podle svých představ a potřeb, není zcela přesné. Mantinely jsou vymezeny schválenými rámcovými vzdělávacími programy ( RVP), které stanovují minimální penzum látky i znalostí. S RVP je tedy nutné se seznámit předem, protože vytvořené ŠVP musí být s RVP v souladu. Tam, kde jsme si to chtěli udělat víc podle svého, jsme tedy narazili ...
Průřezová témata jsou - společně s klíčovými kompetencemi - další oblastí, na kterou je nutno se při přípravě zaměřit. Proč? Musí být zapracována do učebních plánů všech předmětů. A s tím jsme zpočátku měli problémy...
Než jsme začali vypracovávat materiály z jednotlivých předmětů, bylo třeba zajistit jednotné pojetí. Zde se velmi osvědčilo, že vyučující výpočetní techniky vytvořily vzorové stránky s přehledem všech nutných náležitostí i tabulkou, do které mohly být cíle a učivo doplňovány. Při zpracovávání jednotlivých předmětů je třeba mít na mysli, že ŠVP netvoříme pouze pro sebe. Předmět, který letos učím já, může příští rok učit někdo jiný, a předmět, který letos učí kolega, může být příští rok přidělen mně.
A zde je potřeba i aby se ten, kdo určitý předmět připravuje, seznámil s předměty souvisejícími. Jen tak se nestane, aby některé (a to i důležité) oblasti z ŠVP vypadly.
Tyto kapitoly ŠVP, které však tvoří jeho nezanedbatelnou část, zpracovávali pouze někteří členové týmu - především ředitel školy, jeho statutární zástupce ( a koordinátor) a vedoucí kolektivu.
Až po tom, co jsme podle svého ŠVP začali učit, můžeme začít hodnotit, co se nám na něm povedlo více a co méně. Doporučení, která se snad mohou hodit i jiným:
Ať jsme z toho nadšení nebo ne, nutnost vytvořit ŠVP je realitou. Času na to mnoho není, takže odkládat to není moc výhodné - a to i proto, že to zdaleka není jediný úkol. Berme to jako příležitost zamyslet se nad metodami a výsledky své práce i hledání dalších cest. Ty školy, které vytvářejí své ŠVP nyní, mají ale i nesporné výhody - mohou se inspirovat a kriticky hodnotit ŠVP vytvořené v rámci Pilotu S, které najdou na webových stránkách zúčastněných škol a využít ověřené materiály z NÚOV.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.