Ve třídě, kde probíhá skupinové vyučování, je 30 žáků, jedná se o 1. ročník oboru strojírenství. Žáci se při práci vzájemně poznávají, učí se komunikovat a pomáhat pomalejším žákům. Skupinu tvoří 5 žáků, z nichž jeden skupinu vede a organizuje práci
Používání skupinového vyučování, při kterém žáci spolupracují, komunikují, zodpovídají za výsledky vlastní práce i za výsledky práce celé skupiny.
Východiskem pro praktickou realizaci skupinového vyučování jsou následující principy:
Všichni žáci ve skupině vnímají skutečnost, že nemohou uspět, pokud neuspějí druzí. Pro úspěšné dokončení úkolu je nutné stanovit společný cíl pro celou skupinu.
Žáci pracují společně a současně se rozvíjejí individuálně. Každý člen skupiny odpovídá za to, že prokáže splnění úkolu.
Řešení úkolu probíhá v malých skupinách.
Pro skupinové řešení úkolu se žáci musí znát, navzájem si věřit, přesně a jednoznačně komunikovat. Dochází k rozvoji dovedností, spjatých s komunikací, důvěrou, rozhodováním a řešením problémů.
Členové skupiny hodnotí své úsilí při řešení zadaného úkolu. Úspěšnost společné práce závisí i na tom, jak skupina dokáže posoudit úspěšnost dosavadního postupu, kdo jakou mírou přispěl k řešení daného úkolu.
Pro řešení daného úkolu jsme rozdělili žáky do skupin po pěti, ve třídě vznikne 6 skupin. V každé skupině je jeden žák jako vedoucí týmu, který navrhne možnosti řešení daného úkolu po částech. V zásadě lze úkol členit na řešení početní a grafické.
Po provedeném rozboru úkolu ve skupinách vyčleníme žáky, kteří sami rozhodnou o tom, že zadaný příklad je pro ně příliš obtížný. Vytvoříme novou skupinu, které zadáme jednodušší úlohu , kterou označíme 1a.
Pro řešení použijeme následující příklady:
1. Soustava rovnoběžných sil
Příklad č. 1:
F1 = 400 N a = 200 mm
F2 = - 500 N b = 300 mm
F3 = 300 N
Příklad č. 1a:
F1 = 400 N a = 200 mm
F2 = 500 N
2. Soustava obecných sil
Příklad č. 2:
F1 = - 150 N úhel ?1 = 180 0
F2 = 400 N ?2 = 240 0
F3 = 200 N ?3 = 90 0
F4 = 300 N ?4 = 315 0
Se slabší skupinou pracuje pedagog u tabule, práce je zaměřena na zjišťování dílčích znalostí a dovedností. Jestliže se některý žák z této skupiny rozhodne, že bude schopen příklad č.1 a č.2 řešit, vrátí se zpět do původní skupiny.
Úhly žáci vynášejí od kladné osy X proti smyslu hodinových ručiček.
Úkolem každé skupiny je řešení úlohy graficky pomocí silových a vláknových obrazců. Na řešení mají žáci vymezený časový limit. Skupina, která vyřeší úlohu jako první, nahlásí výsledky, které zapíše pedagog na tabuli. Ostatní skupiny pokračují v řešení do konce časového limitu.
Skupiny jsou motivovány k rychlému a správnému řešení tím, že jsou klasifikovány.
Výsledky řešení úlohy ostatních skupin zapíše pedagog také na tabuli. Skupina, která dosáhla správného výsledku v nejkratším limitu, bude hodnocena známkou „výborně". Pedagog provede vyhodnocení ostatních skupin.
Každá skupina vyřeší úlohu také početně. Vedoucí skupiny provede analýzu výsledků grafického a početního řešení.
Závěrečné hodnocení řešení úloh metodou početní a grafickou u všech skupin provede pedagog.
Pokud ani jeden žák ve skupině nenajde řešení, danou úlohu vyřeší na tabuli pedagog. Do řešení se zapojí i ti žáci ze skupin, kteří danou úlohu správně vyřešili.
Třída si vyzkoušela práci ve skupinách. Pedagog sledoval zapojení členů skupiny do řešení úkolu. Metoda skupinového vyučování byla poměrně náročná, neboť třída, která se do řešení zapojila, je prospěchově poměrně slabá. Oba způsoby řešení úloh nelze zvládnout za jednu vyučovací hodinu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.