Skupina, ve které výuka odborné praxe probíhá, je tvořena sedmi žáky druhého ročníku tříletého oboru Elektrikář. Studenti jsou již od 1. ročníku zvyklý pracovat ve skupinách, dobře se znají a jsou schopní mezi sebou bez problémů komunikovat. Jedná se o malou homogenní a heterogenní skupinu. Lichý počet studentů je zvolen schválně, při práci ve skupině má jeden z žáků funkci „rozhodčího", nemůže se tedy stát, že by se skupina nedohodla. Pracovní stoly jsou v učebnách pro praktickou výuku uspořádány po čtyřech stolech ve dvou řadách, přičemž jedno místo je pro dva žáky. Pracovní stoly nejsou vybaveny židlemi. U takto seskupených pracovních stolů tráví žáci většinou první hodinu odborného výcviku. Mezi studenty jsou velmi dobré vztahy, založené na vzájemném respektu a společném cíli, přestože jsou ve třídě žáci s různým nadáním a někteří z nich trpí dyslexií nebo dysgrafií.
Princip výuky zapojování světelných okruhů je vázán na teoretickou znalost pojmů, s nimiž vyučující pracuje. Bezpečně musí znát zapojení žárovky. Žáci jsou schopní spolupracovat, komunikovat, podělit se o své názory, vést diskusi týkající se daných problémů, které dokáží sami řešit v praxi. Dokáží správně argumentovat a jsou zodpovědní za výsledky své práce a práce celé skupiny.
Vyučující vychází z předpokladu, že žáci jsou si vědomi a znají provoz a zařízení dílny.
Každá zde použitá vyučovací metoda předpokládá především cíl učitele a jeho činnost, která se uskutečňuje prostředky, které si určil a má k dispozici. Vlivem působení učitele vzniká cíl a činnost žáka, která se realizuje pomocí prostředků, jež má žák k dispozici. Na základě této činnosti probíhá a uskutečňuje se proces osvojování daného obsahu (učiva) a dosáhne se stanoveného výchovně-vzdělávacího cíle.
Metodou vysvětlování nazýváme takové zprostředkování učiva, které vede k pochopení příčin, souvislostí, podstaty zkoumaného jevu.
Dobré vysvětlení by mělo být vystavěno výhradně na znalostech, které žáci již mají. Učitelův výklad při vysvětlování musí být postupný, systematický a přísně logický, dobře učleněný a výstižný. S vysvětlováním se spojuje žákovo pozorování, práce s různým názorným materiálem, řešení případů a úkolů.
Při vysvětlování musí učitel zajistit a udržet se žákem kontakt, musí reagovat na žákovy podněty.
Instruktáž je vysvětlování předmětu nebo jevu spojené s návodem k činnosti, s praktickým výcvikem. Podstatou této metody je slovní popis, který bývá doprovázen názorným předváděním, které slovní pokyny konkretizuje.
Je nutno nejdříve vytyčit cíl práce, kterou žáci budou vykonávat, objasnit její význam, smysl a uplatnění v praxi.
Metoda vytváření dovedností se odlišuje tím, že kromě názoru zdůrazňuje zacházení s předměty, funkčně zaměřenými na motorickou činnost a nějakým způsobem je využívá pro dané účely.
Praktických metod lze využít jako základny pro hluboké teoretické proniknutí do předmětů a jevů skutečnosti, neboť od činnosti rukou přecházejí žáci k představám a dále k pojmům procesem postupného zvnitřňování a zobecňování jednotlivých smyslově motorických zkušeností.
Skupinová výuka je postavena na spolupráci mezi žáky, při ní jsou žáci rozděleni do pracovních skupin.
Úkoly jsou zadávány pracovním skupinám a ty je řeší společnou prací svých členů.
Základem výuky ve skupinách jsou vazby mezi členy skupin. Učitel komunikuje s celými skupinami, které si řídí svoji vnitřní činnost samočinně a její výsledky prezentují za celou skupinu.
Díky skupinové podpoře se usnadňuje a zefektivňuje činnost členů skupiny a jejich učení. I slabý žák má v dobře fungující skupině šanci uplatnit svůj příspěvek a zefektivnit své učení.
Tyto zde popsané metody jsou při hodině využívány pouze okrajově, neboť hlavní a nejvíce využívanou metodou je tzv. Brainstorming, nebo-li „bouře mozku". (Tuto metodu popsal Alex Sborn v roce 1953).
Cílem a hlavním smyslem brainstormingu je vyprodukovat co nejvíce nápadů během krátké chvíle a potom posoudit jejich užitečnost.
Vzdělávací cíl:
Skupina studentů si ověřila své schopnosti při řešení problémů v praxi, zdokonalila se v komunikaci a ověřila, zda je jedinec schopen pomoci celé skupině a naopak zda je skupina schopna pomoci jednotlivci.
Praktická cvičení a manuální zručnost neslouží pouze k ověřování probírané látky v praxi. Tyto praktické učební předměty a praktická cvičení by měla vykazovat problematickou činnost daného oboru a zároveň i možnosti jejího smysluplného řešení. Tyto výukově odborné praktické předměty slouží k lepšímu pochopení vyučované teoretické roviny a jejímu smysluplnému praktickému užití.
Jan Kašpar
Střední odborná škola elektrotechnická
Hluboká nad Vltavou
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.