Nové vyučovací aktivity se týkají oblasti receptivních a produktivních řečových dovedností a rozvoje klíčových kompetencí v rámci průřezových témat Občan v demokratické společnosti a Člověk a životní prostředí, která jsou v našem ŠVP zařazena v učební osnově pro 3. a 4. ročník. V rámci uvedených průřezových témat se vyučovací aktivity zaměřují na život v současné rodině, mezigenerační problémy, problematiku adopce, homosexuality, rasové a sexuální diskriminace, domácího násilí, práv žen, drogové závislosti, alkoholismu, bezdomovectví, vandalismu, mladistvých delikventů, kriminality, trestu smrti a ochrany životního prostředí (globální oteplování, skleníkový efekt, ozonová díra, kyselý déšť, toxické znečištění, problematika tropických deštných pralesů a ohrožených druhů zvířat, znečištění moře a mořského pobřeží ropnými tankery). Studenti se soustředí na pozadí, příčiny problémů, účinky a navrhují řešení.
Vzhledem k novým požadavkům na ústní část státní maturitní zkušky, kde se preferují nejen jazykové dovednosti jako je pohotovost, rozsah, přesnost a variabilita použitých gramatických struktur a slovní zásoby, ale i určitá úroveň souvislého samostatného ústního projevu žáka doporučuji obě tyto aktivity zařadit do vyučovacích hodin anglického jazyka.
Obě aktivity jsou realizovány ve třídě v běžné vyučovací hodině. V případě In-Class Debate je vzdělávací formou týmové vyučování. Research Project se soustředí na individuální studium žáka využívající autodidaktické metody tzn. zaměřené na techniku samostatného učení a práce.
In-Class Debate doporučuji zařazovat do výuky anglického jazyka aktuálně dle právě probíraných tématických okruhů uvedených v učební osnově. V předmětu Anglický jazyk zařazuji debatu ve třídě jedenkrát měsíčně, v předmětu Seminář z anglického jazyka, který je zaměřen konverzačně, zařazuji tuto aktivitu dvakrát až třikrát měsíčně. Research Project žáci zpracovávají jednou popř. dvakrát za školní rok.
Žáci jsou v úvodní hodině rozděleni do týmů tak, aby poměr nadanějších a slabších byl ve všech týmech rovnoměrně rozložen. Každý tým má 3-5 členů.
Žáci si do dané vyučovací hodiny připraví diskuzi na zadanou tezi. Na přípravu mají vymezený čas dva až tři týdny dle náročnosti tématu. Žáci jsou předem seznámeni s instrukcemi a pravidly In-Class Debate včetně způsobu hodnocení (viz. Realizace).
In-Class Debate je výhodné využít pro výuku průřezových témat Občan v demokratické společnosti a Člověk a životní prostředí. Teze vhodné pro výše zmíněné téma mohou být následující:
Primárním cílem In-Class Debate je přitažlivým způsobem napomáhat rozvoji komunikativních kompetencí žáků, schopností aktivně a kultivovaně diskutovat a vhodně přitom reagovat na diskuzního partnera. Soutěžní debata má vyváženou měrou vzdělávat, formovat, ale také obsahovat sportovního ducha a společenské aspekty. In-Class Debate má umožnit žákům pochopit téma, naučit se zformulovat vlastní myšlenky a názory, reagovat na názory a stanoviska oponentů, vyjádřit nebo zjistit postoje, názory, pocity, myšlenky a morální stanoviska k danému tématu a produktivně užívat osvojené jazykové prostředky v souladu s účelem komunikace ve skupině a vzájemné spolupráce při řešení problémů.
Pravidla debaty jsou v souladu s celosvětovými pravidly Debaty typu Karl Popper. Debaty se vždy účastní dva týmy. Jeden z týmů má roli afirmativní, druhý negativní. Vyučující rozhoduje před začátkem debaty, který tým bude mít kterou roli. Debatu zahajuje mluvčí afirmativní strany. Jeho právem je definovat/vymezit tezi. Představí strukturu a organizaci obhajoby teze, směr argumentace a základní argumenty strany. Samotná délka řeči mluvčího je 7 minut. Když mluvčí afirmativního týmu skončí, členové negativního týmu kladou otázky a afirmativní tým odpovídá. Otázkám a odpovědím se vymezují 3 minuty. Poté má mluvčí negativního týmu prostor pro vyjádření svého stanoviska. Primárním úkolem mluvčího negativního týmu je zabývat se argumentací afirmativního týmu, tj. jednotlivé představené argumenty a důkazy vyvrátit/zpochybnit nebo přijmout. Po ukončení řeči odpoví mluvčí negativního týmu na otázky členů afirmativního týmu. Otázkám a odpovědím se vymezují 3 minuty. Samotná délka řeči mluvčího negativního týmu je 7 minut. Celková délka debaty je 20 minut.
Úkolem vyučujícího je mimo jiné hlídat dodržování časového limitu. Jak jsem již uvedla, žáci jsou předem seznámeni s pravidly In-Class Debate včetně nutnosti dodržovat časový limit. Mluvčí, kteří překročí nebo nedodrží časový limit, získávají nižší bodové hodnocení, což se odráží na hodnocení celého týmu. Nižší hodnocení získá také mluvčí, který po uplynutí časového limitu dál pokračuje v argumentaci.
In-Class Debate umožňuje žákům rozvoj adekvátních komunikačních strategií a jazykových prostředků. Vyučující hodnotí obsah a formu debaty každého týmu. Hodnotí se logická správnost, relevance k problematice teze debaty a společenský a mravní rozměr argumentu. V kategorii formy se hodnotí:
Debatu ve třídě je možné nahrát na videokameru, diktafon nebo magnetofon, což je důležité pro následnou autoevaluaci samotných žáků a pro využití při další výuce (zpracování v Power Pointu apod.).
Autoevaluační metodu lze také uplatnit v případě, kdy tým žáků, který se právě neúčastní debaty, posuzuje a hodnotí dva právě debatující týmy. Přikládám tabulku hodnocení In-Class Debate.
Z vlastní zkušenosti mohu objektivně posoudit, že žáci ve třídách, kde je debatní forma výuky uplatňována, mají mnohem rozvinutější komunikativní schopnosti a sebejistotu ve vyjadřování než žáci v ostatních třídách. Tito žáci se také zúčastňují celostátních kol Debatní ligy v anglickém jazyce, která má v České republice již třináctiletou tradici.
Výzkumný projekt je založen na samostatné práci žáka na zvolené problematice. Nabídnutá témata rozvíjí průřezová témata Občan v demokratické společnosti a Informační a komunikační technologie.
Příklady témat:
Žák dané téma samostatně ve vymezeném čase zpracuje, odevzdá v elektronické podobě (Power Point) a prezentuje ve stanovené vyučovací hodině. V úvodní hodině jsou žáci seznámeni s instrukcemi týkajícími se formy a obsahu výzkumného projektu (viz. Realizace).
Žák se naučí samostatně vyhledat specifické a detailní informace k danému tématu. Pochopí téma a hlavní myšlenku. Dokáže zvolit strategii čtení a logicky postihne strukturu textu. Produktivně si osvojí lexikální jazykové prostředky a jazykově správně zformuluje vlastní myšlenky a názory na danou problematiku. Dále vyjádří nebo zjistí postoje, názory, pocity, myšlenky a morální stanovisko k danému tématu. Vytvoří si vlastní bibliografii z použitých zdrojů.
V úvodní vyučovací hodině jsou žáci seznámeni s tématy, která ve vymezeném čase (1-2 měsíce) zpracují Research Project. Ve vyučovací hodině žák ústně prezentuje danou problematiku s využitím Power Pointu. Délka prezentace je 10-15 minut. Pravidla pro formu a obsah prezentace jsou uvedena v příloze.
Research Project rozvíjí kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií. Žáci se naučí při vyhledávání a zpracování informací zvolit vhodné zdroje a postupy, tzn. umět je vybrat, kriticky zhodnotit a prezentovat se správným využitím jazykových prostředků.
Research Project v elektronické podobě je jedním z dokumentů, který si žáci založí do své Osobní sbírky jazykových dokladů a prací (Dossier) Evropského jazykového portfolia, které je významným prostředkem sebehodnocení žáka v předmětu Anglický jazyk, což je v souladu s požadavky Rady Evropy na rozvoj žákovy autonomie a přípravu na celoživotní učení.
Ing. Mgr. Eva Ellederová
SPŠ chemická Brno
Vranovská 65
614 00 Brno - Husovice
e-mail: ellederova@spschbr.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.