Jako koordinátorka pro tvorbu ŠVP pro obor Aplikovaná chemie jsem stála před úkolem sestavit školní tým. Až na jednu výjimku, kdy člena týmu určil ředitel školy, jsem měla volnost ve výběru svých spolupracovníků - členů týmu. Tým si prošel bez větších problémů fázemi vývoje skupiny (storming, norming). Ve fázi vlastní činnosti (performing) se jako klíčový problém jevilo sestavení učebního plánu.
Při sestavování učebního plánu je důležité optimálně sladit celou řadu kritérií:
Je samozřejmé, že každý člen týmu prosazuje své předměty a „bojuje" o co nejvyšší hodinovou dotaci. Zde je pak třeba nejvíce zdůraznit pravidlo obsažené v názvu příspěvku: „Nemysli jen na sebe."
Mým cílem při vedení týmu bylo sestavit vyvážený učební plán, který by vyhovoval uvedeným kritériím a byl zároveň dostatečně atraktivní pro zájemce o studium na naší škole. Tento nelehký úkol jsem ale samozřejmě nechtěla řešit konflikty, které by oslabily tým.
První pracovní schůzka týmu věnovaná sestavení učebního plánu skončila po několika hodinách dohadování patem. Většina členů týmu neměla připravený celý učební plán, ale pouze návrhy na hodinové dotace „svého" předmětu. Podařilo se mi sice řídit diskusi, ale často docházelo k bouřlivé výměně názorů. Téměř nikdo nechtěl ustoupit a opakovaně jsme si vyslechli, jak důležitý je ten či onen předmět. Argumenty typu "když tobě hodiny přidáme, jinde je musíme ubrat, tak řekni komu" sice vyvolávaly zamyšlení, ale nevedly k řešení. Proto jsem se rozhodla schůzku ukončit s tímto zadáním: Na příští jednání každý člen týmu připraví kompletní učební plán, v němž bude samozřejmě respektovat RVP.
Hned při dalším setkání se potvrdilo, že tento úkol znamenal pro práci týmu vyřešení situace. Každému totiž až při sestavování celého dokumentu došlo, že výsledek je určitým kompromisem, který zohledňuje více kritérií. Další jednání týmu měla již výhradně pracovní atmosféru.
Podařilo se dohodnout poměrně vysokou hodinovou dotaci anglického jazyka, což zcela odpovídá současným požadavkům praxe. Silně zde zapůsobil i hlas našich absolventů, kteří dostatečnou znalost angličtiny postrádali jak při studiu na vysoké škole, tak v zaměstnání.
Skutečnost, že naprostá většina vysokých škol zavádí již v prvním ročníku studia vybrané přednášky odborných předmětů v angličtině, nás inspirovala k zavedení nového předmětu science ve 3. a 4. ročníku studia. V rámci tohoto předmětu se žáci seznámí s odbornou terminologií v angličtině, a to v oblasti chemie a dalších přírodních věd.
S ohledem na region a požadavek některých firem byla zachována přiměřená dotace německého jazyka.
Za velký úspěch považuji zvýšení dotace pro český jazyk a literaturu. Autorka osnov přislíbila, že důraz klade na jazykovou část. Argument „pokud bude žák umět dobře jazyk, pochopí text a dokáže komunikovat, budou se mu lépe učit všechny ostatní předměty" přijal postupně i přes původní výhrady každý člen týmu.
To, že mezipředmětové vztahy nejsou jen prázdným pojmem, se při sestavování učebního plánu potvrdilo několikrát. Uvádím konkrétní příklady:
Překonání počátečních problémů a vytvoření učebního plánu znamenalo obrovský zlom a uspokojení, které se pak dostavilo, velmi příznivě ovlivnilo další práci na ŠVP.
Pro školní týmy, které stojí před úkolem vytvořit ŠVP, mám následující doporučení:
Ing. Irena Pavlíčková
SPŠCH Brno, Vranovská 65
Brno 614 00
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.