Tvorba školního vzdělávacího programu se oborově se dotýká oblasti služeb a obchodu.
Realizace školního vzdělávacího programu vychází ze znalosti vývoje na trhu práce v jednotlivých oborových strukturách a dále z požadavků zaměstnavatelské sféry na výkon odborné kvalifikované práce v jednotlivých profesích.
Cílem kurikulární reformy jsou zásadní změny v obsahu vzdělávání a propojení vzdělávacího systému s trhem práce. Nově vytvořené vzdělávací programy respektují kvalifikační požadavky jednotlivých profesí změnou klíčových kompetencí, které dnes přesahují jednotlivé obory. Jedná se zejména o:
Opatření v oblasti vzdělávání obsahují řadu zásadních změn, které reagují na vývoj společnosti a ekonomiky, na příchod informační společnosti a společnosti celoživotního učení. Značně je posilována výuka cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií, výchova k občanství a profesní orientaci. Zavádí se řada nových témat, jako jsou témata evropské integrace, výchova ke zdravému životnímu stylu apod.
Základním směrem dalšího rozvoje je postupně proměnit naši společnost tak, jak o to usiluje Evropská unie - v učící se společnost. To vyžaduje poskytnutí vzdělávacích příležitostí pro všechny, aby mohl být rozvinut potenciál každého jedince. Školní komunita se bude utvářet jako model demokratické společnosti. Evropa se postupně pro nás otevřela, poskytla informace, pomoc a důležité je také to, že vznikla řada bilaterálních spoluprací v rámci republiky s městy v zahraničí. Příkladem může být spolupráce Brna a Utrechtu, která přerostla v oblasti školství v kolegiální spolupráci, kdy holandská strana hledá nápady a poučení na brněnských školách.
Za zpracování ŠVP je plně odpovědný ředitel školy, který jej taktéž schvaluje jako platný učební dokument. Nejdůležitějším úkolem ředitele pro úspěšnou tvorbu školního vzdělávacího programu je přesvědčit všechny pedagogické pracovníky školy, že vlastní vzdělávací program je pro školu přínosem. Změna pedagogického myšlení vedoucích pracovníků i učitelů na všech úrovních vzdělávání je obtížná a dlouhodobá záležitost. Pokud k ní ale nedojde, těžko dostojíme podílu své odpovědnosti za budoucnost a nemůžeme se potom divit, že bude klesat prestiž učitelské profese. Tvorba školních vzdělávacích programů znamená prohloubení vzdělanosti samotných vzdělanců.
Ředitel školy může být koordinátorem tvorby školních vzdělávacích programů, ovšem pokud škola zpracovává více školních vzdělávacích programů, je lepší do této funkce jmenovat někoho jiného.
Koordinátorem by měl být člen pedagogického sboru, který má potřebné pedagogické a řídící zkušenosti a je předpoklad, že jeho rozhodnutí budou členové týmu respektovat. Může to být např. zástupce ředitele.
Při tvorbě školního vzdělávacího programu se potvrdilo, že samotné obecné informace nedostačují a bylo potřeba se zabývat i sestavením dotazníků nejen pro žáky, ale i samotné pedagogy.
Naše škola patřila mezi prvních třicet škol, které byly vybrány do systémového projektu MŠMT, který je realizován za podpory Evropského sociálního fondu v rámci zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Pro školu bylo otázkou prestiže zapojit se v tak velkém rozsahu (dva vzdělávací programy) do tohoto významného projektu.
Za metodického vedení pracovníků Národního ústavu odborného vzdělávání, lektorů ze vzdělávacích institucí, byl management školy i jednotliví učitelé připravováni na sebehodnocení školy, spolupráci se sociálními partnery i samotnou tvorbou školních vzdělávacích programů. V průběhu tvorby školních vzdělávacích programů se konaly každý týden pracovní schůzky jednotlivých týmů, kde byli členové týmu seznamováni s informacemi ze seminářů, s obsahem jednání s Národním ústavem odborného vzdělávání a vedením školy.Ve spolupráci se sociálními partnery regionu byla vypracována analytická studie k daným oborům vzdělání a profily absolventů.
Velmi dobrá byla spolupráce mezi vedoucími obou týmů, zejména při zajišťování a zpracování různých podkladových materiálů, týkajících se prací na projektu. V průběhu tvorby školních vzdělávacích programů byly zjišťovány názory a potřeby učitelů. Za pomoci zkušených pedagogů byly zkušebně vyplněny a vyhodnoceny dotazníky sociálního klimatu vzorku tříd na naší škole. Sociální klima bylo vyhodnoceno jako dobré.
Za nejcennější ve vytvořených programech je třeba považovat jejich jedinečnost, nová průřezová témata šitá na potřeby naší školy „Zdravý životní styl", „Etický kodex", uplatňované metody a formy práce od klasických, přes aktivizační až ke komplexním metodám a dále projektové dny a týdny.
Do projektu byly postupně zapojováni i další pedagogičtí pracovníci, celý pedagogický sbor byl průběžně informován na poradách učitelů. Velká pozornost byla věnována propagaci projektu - nástěnky, prezentace, nový panel a umístění částí projektů na webových stránkách, dále byla zajištěna prezentace projektu v power pointu (využití jedinečnosti programů při náboru žáků a různých prezentacích školy. V současné době se zabýváme zpětnou vazbou, která je prováděna jednou za půl roku za každý školní vzdělávací program a zodpovídá za ni vedoucí týmu. MŠMT vyhlásilo pokusné ověřování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů zpracovaných v projektu PILOT S.
Naše škola obdržela poděkování z Národního ústavu odborného vzdělávání a program „Prodavač" byl vyhodnocen jako nejlepší. Přesto chápeme tento program, stejně tak i tvůrci programu „Obchodník" za otevřený dokument, na kterém je stále třeba pracovat a který zcela jistě bude mít řadu dalších kvalitativně vyšších verzí.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní Brno
Jánská 22
tel.: 545 57 28 26
fax: 545 57 18 62
Ing. Pavla Stejskalová, ředitelka školy
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
