Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

BYOD, ano či ne?

Autor: Pavel Bárta
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o sérii pokusů s nasazením vlastních přístrojů (BYOD) do výuky odborných předmětů na průmyslovce v našich podmínkách.
Klíčová slova: BYOD, Kahoot, aplikace, testování, zpětná vazba, experiment

O rozvoji fenoménu BYOD se nemá smysl dlouze rozepisovat, protože každý, kdo zavítá na tento web, pravděpodobně dokáže vyhledat i celou řadu informací přímo k dané problematice. Rád bych se tak oprostil o vysvětlování základních principů tohoto přístupu k výuce, a několik dalších odstavců bych rád věnoval spíše osobním praktickým zkušenostem.

Vhodnost zařazení BYOD aktivit ve výuce není omezena zaměřením, či typem školy, ale kde jinde by mohla nastat vhodnější příležitost než na průmyslovce, a to s obory, které jsou orientovány na výuku informačních technologií. Potenciál „blízkosti“ žáků směrem k mobilním technologiím je zcela jistě vyšší než na ostatních typech škol.

Nechal jsem se tedy inspirovat na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde momentálně studuji navazující magisterské studium (studijní předmět Interaktivní technologie ve vzdělávání), a začal uvažovat o tom, že sám podobné aktivity vyzkouším i se svými žáky v běžné výuce. V mém případě se jednalo o studenty třetího ročníku, oboru informačních technologií, předmět počítačové sítě.

Považuji za více než nutné žákům nastínit situaci, do které budou uvedeni, a tak jsem nenápadným a defenzivním způsobem zjistil, zda všichni z vybrané výukové skupiny disponují „chytrým“ mobilním zařízením – jelikož se jednalo o skutečně „testovací“ provoz, tak bylo nutné osobní vlastnictví takového zařízení. V praxi, či „ostrém“ provozu by byla pravděpodobně pořízena mobilní zařízení v podobě tabletů. V krajním případě by se dal využít i notebook, avšak jeho pořizovací cena může být vyšší a ovládání aplikace je pohodlnější v menším (mobilním) zařízení.

Připravil jsem aktivitu, která byla postavena na velmi široce rozšířené aplikaci Kahoot, u níž jsem považoval za velkou výhodu univerzálnost – lze ji z velké části využívat čistě prostřednictvím webového prohlížeče, kterým disponuje v základu každé chytré mobilní zařízení, takže odpadají potíže s instalací aplikace (především výkon zařízení, volné místo pro aplikace apod.). V podstatě se jednalo o jednoduchý kvíz, kde studenti používají své nejčastěji mobilní telefony jako hlasovací (odpovědní) zařízení, otázky a posléze výsledky pak získávají společně z promítaného výstupu učitelského počítače.

Z osobního hlediska považuji za více než nutné nasazení takových aktivit předem důkladně promyslet. Hned při prvním testování ve výuce jsem narazil na pocit „umělosti“, což mohlo souviset s mým nedostatkem zkušeností v této oblasti. Problém jsem zpočátku měl i s narušováním „běžného“ chodu hodin studenty. Avšak s postupem času, a hlavně opakováním aktivit stejného nebo podobného typu, začaly tyto činnosti obsazovat své právoplatné místo v toku hodiny a troufám si říci, že si na ně žáci zvykli, a dokonce se na ně těšili.

Zavedení zmíněných aktivit hodnotím více než kladně, a to nejen z pohledu pedagoga na průmyslové škole, ale jakožto pedagoga obecně. Oblíbenost mobilních technologií v současné sobě stále více roste, zvláště pak u věkové skupiny, do které spadají žáci, u nichž jsem aplikaci testoval. Obrovskou výhodou je hlavně zatraktivnění předmětu, který obsahuje převážně teorii.

Je nutné neopomenout také negativa nasazení, která mě v určitých situacích nutila přemýšlet, zda pokračovat v úsilí a pokoušet se inovovat a zkoumat možnosti zvýšení efektivity nasazení BYOD nástrojů. Mezi hlavní zádrhely patřila hlavně koncentrace pouze na činnosti související s výukovou aktivitou, potíže s internetovým připojením na jednotlivých zařízeních či jiné technické závady na zařízeních žáků. Poslední dva zmíněné problémy lze eliminovat zakoupením jednotných zařízení a zajištěním kvalitního internetového připojení. Pak by též bylo možné využívat i aplikace, které vyžadují instalaci klienta, protože by administrátor měl možnost jednotně instalovat aplikace, konfigurovat zařízení a měl by přehled o stavu přístrojů a kvalitě připojení k internetu. Také nesmíme zapomenout na pravidla, která souvisí se školním řádem a omezeními, které se týkají využívání vlastních mobilních zařízení žáků ve vyučovacích hodinách.

Podívejme se teď, jak můj experiment s metodikou BYOD ve skutečnosti vypadal. Vždy se jednalo o opakování formou odpovídání na otázky (testu), kde žáci prostřednictvím svých mobilních zařízení interaktivně řešili úlohy, které jim byly promítány na projekční plochu z učitelského počítače, sloužícího k ovládání aplikace Kahoot.

Úplně první nasazení neprobíhalo tak hladce, jak jsem očekával, protože se z pohledu žáků jednalo o novinku vedoucí k rozptýlení. Velkou část vyučovací hodiny zabralo zprovozňování jejich vlastních zařízení, odstraňovaní technických problémů a následná výuka ovládání aplikace. Poté byl spuštěn krátký zkušební test, který sloužil k osvojení dovedností, souvisejících s ovládáním samotné aplikace, a nakonec zbyl prostor i pro otázky, které se již týkaly vyučovacího předmětu.

Po několika méně plynulých nasazeních aplikace, se začaly objevovat již situace, ve kterých si opakování s Kahootem našla v toku hodiny své právoplatné místo. Způsobeno to bylo jistě tím, že si studenti na aplikaci a formu opakování zvykli, a díky tomu se redukovala režie na přípravu opakování na co možná nejmenší časový úsek v rámci hodiny.

V praxi pak nasazení probíhalo tak, že bylo oznámeno testování s aplikací a studenti již automaticky vytáhli svá mobilní zařízení, připojili je k internetu a spustili aplikaci, do které pak již zadali PIN konkrétního testu, zobrazený na projekční ploše. Po dokončení testování proběhlo vyhodnocení a následná reflexe jednotlivých nejčastějších chyb v testu.

Závěrem bych rád vyzdvihl obrovský potenciál, který BYOD aktivity představují. Pokud ho chceme přínosným způsobem využít, je třeba do přípravy investovat velké množství prostředků, a to jak časových, finančních, ale i odpovídající míru úsilí pedagoga.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 02. 2019
Zobrazeno: 3234krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BÁRTA, Pavel. BYOD, ano či ne?. Metodický portál: Články [online]. 21. 02. 2019, [cit. 2019-10-23]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21970/BYOD-ANO-CI-NE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: E KocourekVloženo: 23. 02. 2019 19:46

Závěr článku je vynikající, a celý článek je pěkný. Využití prohlížeče při práci se zařízeními BYOD je správné.

Naopak za nevhodné považuji  zmínky o zakoupení jednotných zařízení,  o aplikacích, které vyžadují instalaci klienta a o administrátorovi, který by měl možnost jednotně instalovat aplikace, konfigurovat zařízení a měl by přehled o stavu přístrojů. To vše je v rozporu s principem BYOD.

Kvalitní internetové připojení je užitečné - zejména pokud učitel používá něco jako Kahoot. Naivně se těším na dobu, až internetové připojení nebudete potřebovat a postačí kvalitní připojení intranetové. WiFi síť, která spolehlivě připojí studenty na školní server, který si budou programovat sami učitelé, případně i sami studenti.

2.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 02. 2019 07:29

Pane Kocourku, musím poctivě přiznat, že jste mi chyběl. Nepochopil jsem, jak vystačíte s intranetem. Chcete říci, že se bez spojení se světem mimo školu obejdete?

3.Autor: E KocourekVloženo: 25. 02. 2019 10:11

Jak (a kdy) vystačím s intranetem? V situacích, kdy pan Bárta používá Kahoot či podobnou aplikaci, která zjišťuje, hodnotí a zaznamenává odpovědi studentů. ////

Snad uznáte, pane Brdička, že tyto informace (odpovědi studentů) nemusí opouštět školu. Síť dokonce může být zorganizována tak, že ty informace ani neopustí učebnu (a jdou od studentů na učitelův počítač), ale přece jen běžnější je ten školní server. Na některých školách to tak funguje. ////

A kdy potřebuji Internet? Někdy asi ano - třeba když se dívám, co pácháte na rvp.cz. Nicméně při běžné hodině je dostupnost Internetu spíše na obtíž - studenti se snadno nechávají rozptylovat od skutečné práce. Při použití školních počítačů a školní sítě lze Internet zablokovat, avšak při využití zařízení BYOD je to obtížné až nemožné (pokud student má své vlastní připojení ...). ////

Jak psával Vernův Arne Saknussemm: KOD FECI. ////

Abych byl úplně přesný, to výše popsané směrování informací (zcela uvniř intranetu) mi funguje pro školní počítače, NE pro BYOD.  Ne že bych to neuměl napsat pro BYOD, ale nemám k dispozici třídu plnou majitelů BYOD. ////

4.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 25. 02. 2019 10:58

Pro zpětnou vazbu uvnitř třídy jistě s intranetem vystačíte. S tím souhlasím. V čem se nikdy neshodneme, je to, jak má vypadat běžná hodina. Museli bychom se nejprve dohodnout, co je cílem výuky, a pak bychom teprve mohli začít zkoumat, zda toho lze dosáhnout bez internetu.
Předem uznávám, že jsou takové cíle, k jejichž dosažení připojení ven ze školy nepotřebujete.

5.Autor: E KocourekVloženo: 25. 02. 2019 11:48

Toho, v čem se nikdy neshodneme, je mnoho, přemnoho. Nicméně snad uznáte, že pan Bárta nepopisuje žádnou situaci, která by vyžadovala Internet (za předpokladu nahrazení Kahootu lokálním programem). ////

Na oplátku uznávám, že možná existují cíle, k jejichž dosažení potřebujete Internet. Ale máknete si, než takové cíle vymyslíte ... ////

6.Autor: Jiří HampeisVloženo: 26. 02. 2019 12:03

Bez internetu dnes není možné pracovat. Žáci u nás ve škole mají k dispozici školní WIFI, v hodinách mohou vyhledávat pomocí svých mobilů informace a dále s nimi pracovat, v určitých částech hodin využíváme Kahoot, Socrative, Padlet, Plickers, Moodle, GSuite, ...a jiné aplikace. Zatím nemáme problémy s tím, že by žáci při použití svých mobilů v hodině tuto možnost zneužívali k jiné činnosti na zařízení. A k využití intranetu? Moodle přece musí mít k dispozici ve škole, doma, na dovolené :-)), a přenést výše uvedené aplikace do intranetu je, myslím, nemožné. A učit bez nich? Už nikdy více. Nebo si programovat vlastní a provozovat je na intranetu? Zbytečná práce.

7.Autor: Jiří HampeisVloženo: 26. 02. 2019 12:06

A k využití BYOD? Podle mě je to jediná cesta, jak efektivně využít zdroje. Nakupovat školní mobilní zařízení? To je drahé a za pár let zastaralé. Žáci se o svá zařízení starají sami. A my je musíme naučit, jak je efektivně využít nejen k telefonování a psaní zpráv na Facebook, ale i ke svému vzdělávání a při každodenních činnostech. A to žáci zatím moc neumí. Bohužel. Mám zkušenost, že časově náročné to ale je. Už i obyčejné připojení k WIFI je pro některé žáky obtížné :-(. Některým nestojí za to se ke školní síti připojit, když jsou tam některé weby blokované,....

8.Autor: E KocourekVloženo: 26. 02. 2019 15:03

Zbytečná práce?

Kdysi dávno, když ještě vojna dělala z chlapců chlapy, prováděli záklaďáci fůru "zbytečných prací" - třeba stavěli mosty odnikud nikam. I ptali se svého velitele, proč že musí dělat tu či onu zbytečnou práci. Z cvičných důvodů, chlapci, vysvětlil jim velitel. ////

Je věcí učitele, aby studenti nedělali zbytečnou práci. Aby třeba naprogramovali lokální aplikaci pro školní server, a při tom programování se naučili něco užitečného. ////

A nebo máme já a pan Hampeis na zbytečnou práci úplně jiná měřítka ... ////

9.Autor: Jan MaršákVloženo: 26. 02. 2019 17:34

"Z cvičných důvodů, chlapci, vysvětlil jim velitel. ////" Zřejmě zástupce pro věci politické soudruh poručík Troník.

10.Autor: Jiří HampeisVloženo: 27. 02. 2019 07:35

Děkuji za vysvětlení, pane Kocourek, dnes zadám žákům za úkol naprogramovat textový editor. Brzy ho budeme potřebovat na výuku :-))). Samozřejmě že s možností sdílení dokumentů a současné práce více žáků na jednom dokumentu v naší lokální síti. Google a Microsofte....váš monopol skončil :-))). A vlastně i škola na tom vydělá, budeme toto řešení prodávat jiným školám. Jen váhám, kolik dní na tento úkol mám žákům dát.

A až žáci opustí školu, jakou lokální síť jim nabídne naše společnost?

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.